2. Základní principy fungování obce a jejích orgánů

Tato kapitola obsahuje klíčové informace, které vám pomohou lépe porozumět tématům, jimž se věnujeme i v dalších kapitolách této příručky. Rozhodně byste ji proto neměli přeskočit. Vyplatí se vám totiž dobře se orientovat v kompetencích a pravomocích veřejných orgánů, stejně jako v oprávněních a povinnostech volených zastupitelů. Budou-li ti, kteří rozhodují o rozvoji obce, vzdělaní a odpovědní, bude taková obec vzkvétat a rozvíjet se. Vzdělaným a odpovědným zastupitelem se nikdo nerodí, ale stává. Samozřejmě za předpokladu, že si dobře osvojí svá práva a povinnosti, nebo také ví, kam pro potřebné informace sáhnout.

Obce jsou základními stavebními kameny veřejné správy v České republice (ČR). Nezastupitelnou roli v systému veřejné moci hrají nejen díky svému počtu – 6258[1], ale především díky svým kompetencím. Ty vykonávají vůči občanům a dalším subjektům prostřednictvím svých orgánů. Základním právním předpisem upravujícím principy fungování obce a jejích orgánů je zákon o obcích[2].  

Obcí se podle zákona označuje nejen obec jako taková, ale také město, městys a statutární město. Hlavní město Praha se řídí vlastním zákonem a má, stejně jako kraje, svou vlastní právní úpravu.[3]

2.1 Postavení obce v systému veřejné správy

Zakotvení v ústavním pořádku dává obcím významné postavení v systému veřejné správy. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“), výslovně zaručuje samosprávu územních samosprávných celků.[4] Územní samosprávu je nutno bezvýhradně považovat za jednu z podstatných náležitostí demokratického právního státu.^[5] Ústava blíže vymezuje územní samosprávu,[6] člení stát na obce jako základní územní samosprávné celky a kraje jako vyšší územní samosprávné celky.[7]

Nezpochybnitelnou úlohu obcí v systému veřejné moci demokratických právních států podtrhují i mezinárodní dokumenty. Mezi nejvýznamnější se řadí Evropská charta místní samosprávy, která obsahuje pravidla, na nichž má být postavena místní samospráva. Charta zdůrazňuje dvě základní výchozí teze: místní společenství jsou jedním z hlavních základů demokratického systému a právo občanů podílet se na řízení veřejných záležitostí je jedním z demokratických principů, které jsou uznávány všemi členskými státy Rady Evropy.

2.2 Veřejná správa

Veřejná správa je pojem, se kterým se jako volení zástupci občanů obce budete setkávat každý den. Jde o zastřešující pojem pro státní správu a samosprávu.

Zjednodušené schéma dělení veřejné správy:

Veřejnou správou rozumíme správu veřejných záležitostí. Veřejná správa je vykonávána ve veřejném zájmu. Pojmu veřejná správa přikládáme v zásadě dvojí význam:

• buď pod tímto označením rozumíme určitý druh činnosti – pak jde o správu v materiálním pojetí,
• nebo organizační jednotku/instituci (tj. útvar, úřad), která veřejnou správu vykonává – pak jde o správu v pojetí formálním.

Základní organizační členění veřejné správy z hlediska subjektů veřejné správy představuje členění na státní správu a samosprávu. Proti pojmu státní správa je veřejná správa pojmem širším a zdůrazňuje, že v ČR se správou věcí veřejných nezabývá pouze stát, ale i jiné subjekty, z nichž nejdůležitější jsou územní samosprávné celky.

Všechny subjekty veřejné správy, tedy zejména stát a územní samospráva, mají zvláštní pravomoc autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, samozřejmě v mezích zákona. Tato pravomoc se nazývá veřejnou mocí. Tato specifická pravomoc subjektů veřejné správy může velmi podstatně ovlivnit život občanů, proto se na činnost orgánů veřejné moci pohlíží ve srovnání s ostatními fyzickými či právnickými osobami, jež mohou činit vše, co není zákonem zakázáno, poněkud odlišně.[8] Veřejnou moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.[9] Tedy jinými slovy, subjekty veřejné moci smějí vykonávat pouze to, k čemu jsou zákonem zmocněny. Orgány veřejné moci tak mohou jednat pouze secundum et intra legem[10].

2.2.1 Obce jako vykonavatelé státní správy

Část veřejné správy, kterou vykonávají státní orgány, se nazývá státní správa. Z hlediska organizačního ji tvoří především ministerstva a jiné ústřední orgány.[11]

Pokud je vykonavatelem státní správy jiný subjekt než stát, činí tak na základě přenesené působnosti. Stát v tomto případě vykonává veřejnou správu nepřímo. Do systému státní správy tak spadají rovněž obce při výkonu přenesené působnosti.  Stát přenesl na základě zákona některé pravomoci na obce,[12] aby je pro státvykonávaly jejich orgány, neboť jsou občanům nejblíže.

2.2.2 Obce jako subjekty veřejné správy

Územní samosprávné celkyjsou vedle státu důležitými subjekty veřejné správy. Obce jsou veřejnoprávní korporace, které mají vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Obce disponují veřejnou mocí pro výkon veřejných úkolů. Stát může zasahovat do samostatné působnosti územních samosprávných celků jen tehdy, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem (tzv. zásada minimalizace zásahu státu do územní samosprávy).[13]

Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy. Dále pak záležitosti, jež do samostatné působnosti obce svěří zákon.[14] Základním úkolem obce, resp. jejích orgánů, je pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.[15] To je současně jeden z hlavních účelů existence obce jakožto veřejnoprávní korporace.

Mimo výkon veřejných úkolů jsou obce ve stejném postavení jako ostatní právnické osoby soukromého práva. Ve smluvních vztazích nemají obce proti druhé straně smlouvy žádné specifické výhody z titulu, že vykonávají rovněž veřejnou správu. Pokud neplní podmínky smlouvy, mohou být druhou stranou žalovány u soudu například o náhradu škody. Není ani výjimkou, že obce jsou účastníky správních řízení, které vedou různé státní orgány, například řízení o vydání stavebního povolení. V těchto řízeních nemají obce žádné zvláštní (privilegované) postavení proti ostatním účastníkům.

2.2.3 Další subjekty veřejné moci

Vedle státu a územních samosprávných celků existují ještě další subjekty, které v určitém rozsahu vykonávají veřejnou správu. Jedné se o zájmovou (profesní) samosprávu, která vyjadřuje zájem dílčího společenství a je organizovaná v profesních komorách (advokátní, notářská, lékařská apod.). Jde o jiný druh samosprávy, než je územní samospráva. V některých případech plní úkoly veřejné moci rovněž fyzické osoby, například lesní stráž.

2.3 Základní znaky obce

Obec je veřejnoprávní korporace, tedy právnická osoba, která má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto právních vztahů.[16]

Obec jako veřejnoprávní korporace má svůj základ v právu veřejném, jde o právnickou osobu veřejného práva.

Podle Ústavy je obec tvořena třemi základními pilíři, a to

• územím, na kterém je samospráva vykonávána,
• společenstvím občanů,
• samosprávou – existencí územního samosprávného celku jako právnické osoby     veřejného práva se soustavou samosprávných orgánů.

2.3.1 Území obce a jeho změny

Zákon vymezuje obec jako základní územní samosprávné společenství občanů,[17] tvořící  územní celek, který je vymezen hranicí. Každá část území ČR je součástí území některé obce, pokud nestanoví zákon jinak.[18] Takovým zákonem je zákon o zajišťování obrany České republiky, který jako výjimku z předmětného členění území České republiky stanoví tzv. vojenské újezdy. Vojenské újezdy tvoří územní správní jednotku, kde samospráva není.

Území jednotlivých obcí z kartografického hlediska vymezují katastrální území. U malých obcí jde většinou o jediné katastrální území totožné s administrativním územím obce, zatímco u větších se může skládat i z více katastrálních území. Z tohoto hlediska není z formální stránky v pořádku definovat územní působnost obce katastrem obce.[19]                                                                                                                          

Zákon také upravuje otázku vzniku nové obce.[20] Podle současné právní úpravy může nová obec vzniknout několika způsoby:

• sloučením dvou nebo více obcí, které spolu sousedí, na základě jejich dohody (v rámci sloučení dvě nebo více slučovaných obcí zaniká a dochází ke vzniku nové obce); nová obec nevzniká, pokud jde o připojení obce k jiné obci,
• oddělením části obce,
• zrušením nebo změnou vojenského újezdu.

Procesní úprava slučování obcí a připojování obce k jiné obci je poměrně jednoduchá, pokud dochází ke slučování či připojování v rámci hranice kraje. Pokud by ke sloučení obcí či připojení obce docházelo přes hranice krajů, pak by bylo nutné přijmout zákon, kterým by hranice krajů byla změněna.[21] Obce se slučují na základě vzájemné dohody, tedy souhlasného projevu vůle slučovaných obcí. Tuto vůli projevuje hlasováním zastupitelstvo každé ze slučovaných obcí. Rozhodnutí je přijato, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva každé obce.

Dohodu lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán platný návrh na konání místního referenda. Je-li podán platný návrh na konání místního referenda, je k uzavření dohody o sloučení obcí nebo o připojení obce nutný kladný výsledek místního referenda konaného v obci, ve které byl podán návrh na jeho konání. Rozhodnutí v místním referendu je přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob v té obci, kde byl návrh přípravného výboru podán.

Dotčené obce oznámí krajskému úřadu, v němž obec leží, rozhodnutí svých zastupitelstev, na jejichž základě má být uzavřena dohoda o sloučení obcí nebo o připojení obce. Bylo-li konáno místní referendum o sloučení obcí nebo o připojení obce, oznámí dotčené obce i rozhodnutí přijaté v místním referendu. K samotnému sloučení či připojení dochází na základě písemné dohody, jejíž náležitosti stanoví zákon o obcích.[22]

Rozdělování obcí je, vedle slučování obcí, další ze základních forem změn v obecním území. Část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem, souvislé území a po oddělení musí mít alespoň 1 000 občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obec, která zůstane po oddělení ve své části. V tomto případě je konání místního referenda povinností na území té části obce, která se chce oddělit. Konkrétní postup upravuje zákon.[23] O oddělení části obce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti a lze jej provést jen k počátku kalendářního roku. Návrh na oddělení části obce musí být podán krajskému úřadu nejpozději do 30. června předchozího kalendářního roku. Návrh podává obec na základě kladného výsledku místního referenda konaného v té části obce, která se chce oddělit. Zákon také přesně upravuje dohodu o majetkovém vyrovnání a úkony přípravného výboru.

2.3.2 Společenství občanů

Občany obce jsou všechny fyzické osoby, které jsou státními občany ČR a jsou v obci hlášeny k trvalému pobytu.[24] Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu.[25] Občané obce starší 18 let mají právo:

• volit a být voleni do zastupitelstva obce,[26]
• hlasovat v místním referendu,[27]
• vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
• vyjadřovat se k návrhu rozpočtu a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,
• nahlížet do rozpočtu obce a do jejího závěrečného účtu za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
• požadovat projednání určité záležitosti v samostatné působnosti obce radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů (v případě působnosti zastupitelstva obce nejpozději do 90 dnů),
• podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty, které orgány obce vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů (v případě zastupitelstva obce nejpozději do 90 dnů).

Smyslem těchto „zvláštních“ práv občanů obce je umožnit jim určitý specifický podíl na správě místních záležitostí. Fyzické osoby starší 18 let, které vlastní na území obce nemovitost, mají stejná práva jako občané obce, kromě práva volit, být volen a hlasovat v místním referendu.

Stejná práva jako občan obce má i cizí státní příslušník starší 18 let za předpokladu, že je v obci hlášen k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána a která byla vyhlášena. Právo volit a být voleni do zastupitelstva obce tak mají za stejných podmínek jako občané ČR i občané jiných členských států Evropské unie (EU).

Pokud jde o posuzování podmínky trvalého pobytu, tu je třeba ve vztahu k občanům Evropské unie vykládat v souladu s judikaturou správních soudů vztahující se k identickému požadavku stanovenému v § 4 odst. 1 VolOb.[28] Tuto podmínku splňuje i cizí státní občan (resp. občan Evropské unie), který má na území obce povolen pobyt přechodný podle PobCiz.[29] Zákon nijak nevymezuje dobu pobytu cizince na území obce, je tedy lhostejné, po jak dlouhou dobu tento pobyt trvá (ponecháváme stranou případy účelových změn pobytu z hlediska voleb). Pro posouzení, zda je tato podmínka splněna, může obec využívat údajů z informačního systému cizinců.[30]

2.3.3 Samospráva

„Samosprávou rozumí se všeobecně právo pořádati si jisté záležitosti samovolně. Samospráva jest protivou závislosti na jiných činitelích a podřízenosti vlivu jejich.“[31]

Obec je základní územní samosprávný celek definovaný jako veřejnoprávní korporace. Ze zákona je tak nadána právní osobností i svéprávností. Má způsobilost vstupovat do právních vztahů, vystupovat v nich svým jménem a nést odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Právní osobnost a svéprávnost se vždy pojí s územními samosprávnými celky jako takovými, nikoliv s jejich orgány. Z toho plyne, že v právních jednáních musí vystupovat vždy obec. Orgány obcí samy o sobě právní osobností a svéprávností nadány nejsou, proto například nemůže být uzavřena kupní smlouva s obecním úřadem, ale musí být uzavřena s obcí.

Samospráva je jednou z větví veřejné správy, jak jsme již zmínili. Jde vlastně o souhrn veřejně prospěšných činností, které sledují zájem obce a jejích občanů. V České republice je aplikován spojený model veřejné správy. Na první fázi reformy územní veřejné správy, která vedla v 90. letech 20. století k vytvoření samosprávných obcí a krajů, bezprostředně navázala druhá fáze, jejímž hlavním cílem bylo ukončení činnosti okresních úřadů a přenos jejich kompetencí na jiné orgány veřejné správy. K tomu došlo k 31. 12. 2002. Česká republika se vydala cestou spojeného modelu výkonu veřejné správy. V území zrušila orgány státní správy s všeobecnou působností (okresní úřady) a jejich kompetence přenesla převážně na územní samosprávné celky (obce a kraje), které státní správu vykonávají v přenesené působnosti. Kompetence byly přeneseny také na jiné orgány státní správy. Reforma veřejné správy byla provedena s ohledem na princip decentralizace, tj. přenesení kompetencí ze státní správy na samosprávu, a dekoncentrace, tj. přenesení kompetencí ve výkonu státní správy z ústřední úrovně na nižší stupeň státní správy.

Obce prostřednictvím svých orgánů vykonávají dvojí působnost. Co to znamená? Jde o současný výkon samostatné působnosti, tedy samosprávy, a přenesené působnosti, tedy státní správy. Toto rozdělení je při výkonu funkce nutné vždy přesně rozlišovat, protože výkon přenesené působnosti spadá do kompetence zejména obecního úřadu, nikoliv zastupitelstva obce. Rozlišování činnosti spadající do samostatné a přenesené působnosti má praktický dopad například i v souvislosti se správným označováním písemností.[32]

Samostatná působnost

Právo na samosprávu (na samostatnou působnost) je zaručeno Ústavou ČR a stát může do činnosti územních samosprávných celků zasahovat, jen když to vyžaduje ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.[33] Obec má právo se bránit proti nezákonnému zásahu do práva obce na samosprávu prostřednictvím ústavní stížnosti[34]. Stěžejním právem, vyplývajícím ze samostatné působnosti, je právo na vlastní majetek obce a na hospodaření podle vlastního rozpočtu. Při výkonu samosprávy neexistuje podřízenost obce jinému orgánu. Obec vystupuje svým jménem, ve svém zájmu a v zájmu svých občanů, přičemž se řídí zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými na základě zákonů a k jejich provedení.

Při výkonu vrchnostenské veřejné správy obec vystupuje vůči ostatním fyzickým a právnickým osobám v pozici vykonavatele, tedy jednostranně přiznává práva a ukládá povinnosti, příkazy, zákazy a jejich plnění vynucuje sankcemi. K tomu je obec obdařena různými nástroji. Od obecně závazných vyhlášek obce až po různá správní rozhodnutí, přičemž za jejich nedodržování lze za zákonem stanovených podmínek ukládat sankce.

Mimo to však obec vstupuje do čistě soukromoprávních vztahů, kde je její postavení stejné jako postavení ostatních subjektů. Klasickými soukromoprávními vztahy jsou například smluvní vztahy — nájemní a kupní smlouvy nebo zakládání obchodních společností. Vždy je třeba pečlivě rozlišovat mezi plněním úkolů v oblasti veřejného práva a soukromoprávním jednáním  obce a nesměšovat je dohromady.

Podle zákona[35] patří do samostatné působnosti záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce a které nejsou svěřeny krajům. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Příkladem pak zákon uvádí, že jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Samostatná působnost dále zahrnuje záležitosti, které jí svěří zákon – například vydávání obecně závazných vyhlášek obce, zřizování škol a školských zařízení či obecní policie. Protože je velmi složité stanovit přesně, co je „v zájmu obce a občanů obce“, upřesňují rozsah samostatné působnosti další zákony.[36] Pokud zákon nestanoví, zda se jedná o samostatnou nebo přenesenou působnost, platí, že jde o samostatnou působnost.

Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti vykonává Ministerstvo vnitra.[37] V této souvislosti je nutné zdůraznit, že dozor nelze uplatnit mimo jiné v rozsahu porušení právních předpisů soukromého práva. Ministerstvo vnitra není pouze orgánem dozoru a kontroly, ale poskytuje obcím rozsáhlou metodickou pomoc. Zastupitel se může se svým dotazem obrátit na Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra, nebo si rozšířit okruh svých znalostí o výkladová stanoviska, která jsou dostupná na webových stránkách ministerstva.[38]

Přenesená působnost

Přenesenou působností rozumíme výkon státní správy, kterou stát přenesl na obce a jejíž rozsah vždy určují zákony. Na výkon přenesené působnosti obce dostávají příslušný příspěvek[39] ze státního rozpočtu. Tento příspěvek je určen na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy. V prvé řadě je určen na mzdové a provozní výdaje spojené se zaměstnanci vykonávajícími státní správu. Ministerstvo vnitra na konci roku 2019 zprovoznilo k příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti velmi užitečnou webovou aplikaci.[40] Státní příspěvek však ve většině případů nepokrývá skutečné náklady, a tak už léta obce doplácejí na výkon státní správy „ze své kapsy“.

Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě prosazuje výkonový model platby za výkon státní správy. Ministerstvo vnitra za účelem spravedlivějšího a adresnějšího rozdělování příspěvku na výkon přenesené působnosti již zavedlo u vybraných agend výkonové financování, které je založené na platbě za úkon. Mezi agendy, ve kterých je toto výkonové financování zavedeno, patří např. občanské průkazy, řidičské průkazy, jednotná kontaktní místa, veřejné opatrovnictví, vydávání závazných stanovisek v agendě územního plánování a matriční úřady.

V přenesené působnosti obec vydává nařízení obce, vede správní řízení a vykonává řadu dalších činností. Při vydávání nařízení se rada obce (v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce) řídí zákony a jinými právními předpisy. V ostatní případech se orgány obce řídí nejen právními předpisy, ale dále též usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních úřadů a opatřeními kontrolních orgánů.[41]

Při výkonu samostatné působnosti mají obce stejné postavení – rozsah jejich působnosti je stejný bez ohledu na to, jak velká obec je. Z hlediska výkonu státní správy (přenesené působnosti) se po reformě veřejné správy rozlišují tři typy obcí podle toho, jak velký rozsah výkonu státní správy jim byl svěřen:[42]

• obce, jejichž orgány vykonávají státní správu (přenesenou působnost) pouze v základním rozsahu a jen ve správním obvodu, který se kryje s územím vlastní obce, tzv. obce I. typu,
• obce s pověřenými obecními úřady, kdy obecní úřad vykonává ve svém správním obvodu státní správu v širším rozsahu než orgány obcí první kategorie,[43] tzv. obce II. typu,
• obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřad vykonává oproti prvním dvěma kategoriím obcí další kompetence v celém správním obvodu obce s rozšířenou působností,[44] tzv. obce III. typu.

Vedle výše uvedených 3 základních typů obecních úřadů se také hovoří o obcích se stavebním úřadem a obcích s matričním úřadem, a to s ohledem na specifický způsob stanovení těchto typů úřadů. Obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností stanoví zákon.[45] Jednotlivé speciální zákony stanovují pro konkrétní typ obecního úřadu konkrétní úkoly v rámci výkonu přenesené působnosti. 

Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v přenesené působnostivykonávají krajské úřady.[46]

Statutární města, hlavní město Praha, města a městyse

Zjednodušeně řečeno, termín „obec“ zahrnuje více kategoriízákladních územních samosprávných celků. Patří sem města, městyse a statutární města.

Statutární města[47] byla navrácena do obecního zřízení v roce 1990.[48] Právní vymezení statutárních měst v zákoně o obcích výčtovým způsobem vyjmenovává statutární města na území ČR. V současné době je na území ČR 26 statutárních měst. Statutární město je městem, které je oprávněno se vnitřně územně členit.  V případě, že se statutární město územně člení, musí přijmout statut a v něm upravit vnitřní poměry ve věcech správy města. Samospráva a přenesená státní správa je pak v městských obvodech nebo městských částech vykonávána z vůle města v rozsahu uvedeném ve statutu. Statut je vydáván ve formě obecně závazné vyhlášky.

Hlavní město Praha, které je současně obcí i krajem a které se vnitřně člení na městské části, má vlastní zákon. Postavení městských částí hlavního města Prahy se od městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst odlišuje zejména v tom, že mají částečnou právní osobnost a svéprávnost. V rozsahu stanoveném zákonem a statutem vystupují v právních vztazích svým jménem, na vlastní odpovědnost a vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka.

Městys byl do zákona o obcích znovu zaveden v roce 2006. Jde o návrat historického titulu určitého typu obce a zákon stanovuje, za jakých podmínek může obec toto označení získat. Stejně jako se vrátilo označení městys obcím, které v historii městysem byly, vrátilo se i historické označení město. Obce, které byly oprávněny užívat přede dnem 17. 5. 1954 označení městys nebo město, se k němu mohly vrátit. Bez historické návaznosti se obec může stát městem, pokud má alespoň 3 000 obyvatel. Pro označení městys podmínka počtu obyvatel stanovena není. O titul město nebo městys tak mohou žádat obce i nově. Jen musí splňovat podmínky pro kladné vyjádření vlády. Konečné rozhodnutí je však na předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. To, že se určitá obec stane městem nebo městysem, nemá vliv na její kompetence. Titul je jen čestným označením obce, někdy i historickým, který mnohdy obec získala už před stovkami let.

2.4 Orgány obce a jejich vzájemné vztahy

Orgány obce vymezuje zákon o obcích. Nejdůležitějším je zastupitelstvo obce, jediný obecní orgán, o němž se přímo zmiňuje Ústava ČR. Dále je to rada obce (pokud je volena), starosta a obecní úřad. Orgánem obce je též obecní policie[49], kterou zřizuje a ruší obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Zákon o obcích definuje také zvláštní orgány obce pro speciální výkon státní správy. Oprávnění ke zřízení těchto orgánů má starosta obce v případech, kdy jej k tomu opravňuje zákon. Orgánem obce je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti. Jinak jsou komise společně s výbory pouze iniciativními a poradními orgány orgánů obce. Komise zřizuje rada obce, výbory zastupitelstvo. Nejde tedy o prvotní orgány obce, ale o orgány orgánů obce.

2.4.1 Zastupitelstvo obce – nejvyšší samosprávný orgán obce

Členové zastupitelstva

Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Funkční období zastupitelů je čtyřleté. Počet zastupitelů stanoví na každé volební období zastupitelstvo obce nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev obcí. Zákon stanovuje rozpětí počtu členů zastupitelstva podle velikostních kategorií. Například u obcí do 500 obyvatel je rozpětí 5 až 15, u obcí nad 150 000 obyvatel činí 35 až 55.^[50]

Zákon také rozlišuje tzv. uvolněné a neuvolněné členy zastupitelstva obce^[51], přestože obecné právní postavení je z hlediska mandátu stejné.  Rozdíl spočívá zejména v odlišném způsobu odměňování a předvídaném časovém rozsahu věnovaném výkonu funkce člena zastupitelstva obce. Uvolněným zastupitelem se rozumí osoba, která vykonává volenou funkci na plný úvazek a za tomu odpovídající odměnu. O tom, kdo se stane uvolněným členem zastupitelstva obce, hlasujete na jeho zasedání.[52] Pokud zastupitelstvo obce výslovně nerozhodne o tom, že daná funkce bude vykonávána jako uvolněná, jedná se automaticky o funkci neuvolněnou.

Členové zastupitelstva obce nejsou ve vztahu k obci v pracovním poměru. Výkon funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Vaše vztahy s obcí, bez ohledu na to, zda vykonáváte uvolněnou funkci, či nikoliv, se neřídí zákoníkem práce. Tato zásada platí, pokud zákoník práce či zákon o obcích výslovně nestanoví jinak. Takovou výjimkou je splatnost a výplata odměny a dalších plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z nich, které se řídí zákoníkem práce. Dalšími výjimkami, kde se postupuje podle zákoníku práce, jsou odpovědnost člena zastupitelstva obce za škodu, kterou způsobil obci v souvislosti s výkonem funkce, postup obce v případě zjišťování průměrného výdělku, vzdání se práva na odměnu nebo na další plnění a v případě smrti člena zastupitelstva.[53] Ačkoliv nejste v zaměstnaneckém poměru k obci, můžete se běžně setkat s požadavkem na dodržování osmihodinové pracovní doby a přítomnosti na obecním úřadu. Vy pak musíte občanům i kolegům členům zastupitelstva obce vysvětlit, že nejste, ani nemůžete být zaměstnancem obce. Že vaše funkce trvá nepřetržitě po celý den, po celé funkční období a že se na vás pracovní doba podle zákoníku práce zásadně nevztahuje.

Práva člena zastupitelstva obce:^[54]

• předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům zastupitelstva a komisím návrhy na projednání,
• vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musíte obdržet do 30 dnů,
• požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem vaší funkce; informace vám musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů. Je třeba mít na paměti, že nemůžete požadovat informace, které se netýkají výkonu funkce, typicky se jedná o informace vypovídající o výkonu přenesené působnosti (jinými orgány než zastupitelstvem obce).

Povinnosti člena zastupitelstva obce [55]

Jste veřejný funkcionář a jako takový musíte vystupovat. Musíte se především zúčastňovat jednání zastupitelstva, rady, jste-li jejím členem, a také dalších orgánů, pokud jste byl jmenován členem takového orgánu. Další vaší povinností zastupitele je povinnost plnit úkoly, které vám orgány obce, jichž jste členem, uloží. Musíte hájit zájmy obce a jejích občanů, jako člen kolektivního orgánu se chovat jako řádný hospodář a s majetkem obce nakládat účelně a konečně jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost funkce zastupitele.

Odpovědností zastupitele, včetně možného střetu zájmu, se samostatně zabývá kapitola 3 této příručky.

Pravomoc zastupitelstva obce

Zastupitelstvu obce je podle zákona vyhrazeno rozhodovat o nejdůležitějších záležitostech patřících do samostatné působnosti obce:^[56]

• schvalovat program rozvoje obce,[57]
• schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce a účetní závěrku obce sestavenou k rozvahovému dni,
•  zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce,
•  zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny,
•  rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,
•  delegovat zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast (s výjimkou, kdy rada obce rozhoduje ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti),
•  navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada obce ve věcech jediného společníka obchodní společnosti,[58]
•  vydávat obecně závazné vyhlášky obce,
•  rozhodovat o vyhlášení místního referenda,
•  navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí,
•  určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni,
•  zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,
•  volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce,
•  stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,
•  stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce, rozhodovat o mimořádných odměnách, o plněních pro členy zastupitelstva obce a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva obce,
•  vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi obcí a členem zastupitelstva obce,
•  zřizovat a zrušovat obecní policii,
•  rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce,
•  rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství,
•  udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce,
•  stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce,
•  rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů obce,
•  rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis,
•  plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.

Zastupitelstvo obce rovněž vydává nařízení obce, ale pouze v případě, že není zřízena rada obce.

Dalším okruhem záležitostí, spadajících do kompetence zastupitelstva, jsou ty majetkové. Zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodovat o:

• nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,
• poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
• poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí,
• uzavření smlouvy o společnosti a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o společnosti, jejíž je obec společníkem,
• peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
• vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 000 Kč,
• zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,
• dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
• postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč,
• uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti,
• zastavení nemovitých věcí,
• vydání komunálních dluhopisů,
• nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce,
• zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti svěřit radě obce nebo starostovi.

Pravomoc rozhodovat o majetkoprávních jednáních se vztahuje i na rozhodování o změnách těchto právních jednání (např. o dodatcích smluv). Stejně tak bude zastupitelstvo rozhodovat o uzavření smlouvy o budoucí smlouvě, pokud tato budoucí smlouva spadá do pravomoci zastupitelstva.

Jako zastupitelstvo nemůžete vám vyhrazené pravomoci, pokud tak výslovně nestanoví zákon, svěřit jinému obecnímu orgánu. Jednou z pravomocí, kterou můžete svěřit zcela nebo zčásti radě obce nebo starostovi, je rozhodnutí o nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem. Vedle pravomocí vyhrazených zastupitelstvu zákonem máte možnost vyhradit si svým usnesením i rozhodování o dalších záležitostech v samostatné působnosti obce, s výjimkou těch, které zákon výslovně vyhrazuje radě obce.[59]

Jednání zastupitelstva obce

Zastupitelstvo jako orgán obce může jednat a rozhodovat pouze na svých řádně svolaných a veřejně konaných zasedáních. Není vyloučeno konání neformálních setkání zastupitelů, často označovaných jako pracovní jednání či schůze, na nich si zastupitelé mohou předem projednat některé záležitosti, nemohou však přijímat právně relevantní rozhodnutí.

Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce. Svolává je a zpravidla řídí starosta obce, přičemž starosta je povinen svolat zasedání, požádá-li o to třetina zastupitelů nebo hejtman kraje. V takovém případě se zasedání zastupitelstva koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena obecnímu úřadu. Pokud starosta zastupitelstvo nesvolá, učiní tak místostarosta, případně jiný člen zastupitelstva obce.[60] Pokud se usnášeníschopné zastupitelstvo nesejde po dobu delší než šest měsíců, Ministerstvo vnitra je rozpustí.[61] Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.

Zasedání zastupitelstva obce musí být veřejná.[62] Obecní úřad informuje o místě, čase a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce na úřednídesce obecního úřadunejméně sedm dnů před zasedáním.^[63]  Do běhu této doby lze započítat den zveřejnění informace na úřední desce i den jejího sejmutí z úřední desky.[64] Přitom je třeba dbát na to, aby všechny body programu připravovaného zasedání, jež jsou v době zveřejnění pozvánky obci již známy, byly v této informaci uvedeny. Smyslem je řádně informovat občany o konkrétních záležitostech, aby se mohli rozhodnout, zda se takového zasedání zastupitelstva chtějí zúčastnit. Nejen v této souvislosti upozorňujeme, že má-li být dokument vyvěšen na úřední desce, činí se tak vyvěšením jeho stejnopisu opatřeného datem vyvěšení. Po sejmutí se vyvěšený stejnopis opatří datem sejmutí a zařadí do příslušného spisu jako doklad o vyvěšení dokumentu na úřední desce.[65] Obsah úřední desky musíte zveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Pokud informaci o připravovaném zasedání zastupitelstva obce nevyvěsíte na úřední desce vůbec, nebo ji sice vyvěsíte, ale nikoliv po předepsanou dobu, případně nikoliv se všemi náležitostmi, vždy půjde o porušení zákona. Zákonnost usnesení přijatých na takovém zasedání bude třeba posuzovat podle míry porušení zásady veřejnosti zasedání zastupitelstva obce (zejména z pohledu toho, zda došlo k informování veřejnosti způsobem v místě obvyklým).

K výše uvedeném je třeba doplnit, že v době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu[66] se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce zveřejní na úřední desce obecního úřadu alespoň po dobu dvou dnů před zasedáním zastupitelstva obce. Záležitosti, které se netýkají vyhlášeného krizového stavu, ale mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna nejméně sedm dnů před zasedáním zastupitelstva obce.

Usnášeníschopní na zasedání zastupitelstva jste, pokud je přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva. K platnémuusnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.[67] Tím se rozumí nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, kteří mají mandát, nikoliv tedy jen nadpoloviční většina těch, kteří jsou přítomni na zasedání. Jestliže v průběhu volebního období poklesne počet zastupitelů a není možné je doplnit náhradníky, budete vycházet z počtu členů, kteří zbyli. Pokud však počet členů zastupitelstva obce poklesne o více než polovinu, případně pod pět, je to důvod k vyhlášení nových voleb. V takovém případě nemůže zastupitelstvo obce rozhodovat o důležitých záležitostech,^[68] s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria. Jedná se o ochranu před rozhodováním omezené skupiny zastupitelů obce.

Hlasovat můžete pouze na zasedání zastupitelstva obce. Jako zastupitel obce hlasujete vždy osobně a nemůžete se nechat zastoupit jiným členem zastupitelstva ani žádnou jinou osobou. V souvislosti s epidemiologickou situací platnou po valnou část roku 2020 a 2021, zejména s ohledem na krizová a mimořádná opatření, která z důvodu ochrany před nemocí covid-19 upravovala mj. přítomnost osob na hromadných akcích, se v daleko širší míře začal využívat distanční způsob účasti zastupitelů na jednáních zastupitelstva. Ministerstvo vnitra připravilo novelizaci zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze tak, aby stanovily alespoň základní mantinely týkající se distanční účasti zastupitelů na jednáních zastupitelstva, radních na schůzích rady a možnosti distanční účasti veřejnosti (dalších osob) na jednáních uvedených orgánů. Tato novelizace zatím neprošla legislativním procesem. O distanční účasti hovoříme tehdy, pokud jeden či více členů zastupitelstva není přítomen fyzicky, ale pouze tzv. na dálku (typicky za využití videokonference). Takovýto člen sice není přítomen fyzicky, ovšem jinak může na jednání zastupitelstva uplatňovat všechna svá práva, jako kdyby fyzicky přítomen byl.

Dle vyjádření Ministerstva vnitra zákon o obcích vychází z osobní účasti členů zastupitelstva na jednání zastupitelstva, a to v době, kdy jednání probíhá. To však neznamená, že je vyloučena distanční účast zastupitelů, pokud obec shledá, že je takový způsob účasti i nadále vhodný (optimálně jen části členů zastupitelstva). Podmínkou je účast zastupitelů tzv. “v reálném čase”, jímž je třeba rozumět v čase, kdy probíhá zasedání. Typickými příklady, jak lze zasedání provést, jsou videokonference nebo telekonference, při nichž jsou členové zastupitelstva obce “přítomni” při jednání distančním způsobem (nikoli tedy fyzicky v jednací místnosti), ale “on-line”. Právní nárok na distanční účast zastupitelů (či veřejnosti) zastupitelé (či veřejnost) nemají. Záleží na rozhodnutí obce, zda takovou možnost umožní (např. s přihlédnutím ke svým technickým možnostem apod.).[69] I v případě možnosti distanční účasti zastupitelů na zasedání musí být dodržena zásada veřejnosti zasedání. Jednání musí mít zároveň fyzickou „základnu“ v prostorách, kde se bude veřejnost moci účastnit prezenčně.

Pro zasedání zastupitelstva obce zákon stanoví jen základní procesní pravidla. Pro podrobnější úpravu jednání zastupitelstva obce si vydáte  jednací řád.  V něm upravíte zejména procedurální otázky, které zákon o obcích neřeší. Upravit můžete přípravu zasedání, jeho průběh, způsob hlasování, pravidla pro přerušení zasedání, přípravu usnesení nebo způsob diskuse k jednotlivým bodům programu. Právě úprava diskuse k programu je často nejdůležitějším bodem jednacího řádu. Vzhledem k tomu, že jednání zastupitelstva je veřejné a že občané obce (a další oprávněné osoby) mají právo se k projednávaným věcem vyjadřovat, nezapomeňte upravit například způsob přihlašování do diskuse, délku jednotlivého příspěvku. Je však nutné zdůraznit, že občané obce mají právo vyjadřovat se ke každému bodu jednání zastupitelstva, a to vždy ještě před hlasováním. Procesní úprava v jednacím řádu nemůže být v rozporu s tím, co pro zasedání stanovuje zákon.

V dostatečném předstihu před zasedáním byste měli obdržet všechny podklady a materiály související s projednávanými body programu, což můžete upravit rovněž jednacím řádem (tzn. pravidla pro jejich přípravu, způsob a termín jejich doručování členům zastupitelstva). Dalším důležitým bodem jednacího řádu může být způsob hlasování zastupitelstva obce. Je na vás, jakou formu zvolíte, protože zákon způsob hlasování neupravuje. Tajnému hlasování se spíše vyhněte, protože není v souladu se zásadou transparentnosti. Možné je i hlasování po jménech.

O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepíše starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé.[70] Z textu zákona vyplývá, že ověřovatelé by měli být alespoň dva. Pokud by nastala situace, že by ověřovatel odmítl zápis podepsat, pak doporučujeme tuto skutečnost poznamenat v zápisu spolu s výhradami ověřovatele a uvedením důvodu, pro který odmítl zápis podepsat. O této skutečnosti je nutné informovat zastupitelstvo na následujícím zasedání. Zastupitelstvo by mělo rozhodnout svým usnesením, čímž případně zhojí absenci podpisu ověřovatele.

Zápis musí obsahovat zákonem stanovené povinné náležitosti. Vždy se v něm uvede počet přítomných zastupitelů, schválený pořad jednání zastupitelstva, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Ze zápisu by kromě toho mělo být patrné, o jaké věci se v rámci připraveného (případně doplněného) bodu programu jednalo, jaký byl průběh projednávání příslušného bodu (postačí stručně) včetně rozpravy a vystoupení přítomné veřejnosti (pokud se zasedání zastupitelstva účastní), podané protinávrhy a hlasování o nich. Doporučujeme průběh hlasování zaznamenávat v širší podobě, tedy jako průběh projednávání, neboť pouze z takto pořízeného zápisu lze později předejít případným pochybnostem o obsahu zápisu ze strany členů zastupitelstva či občanů. Doporučuje se výslovně v zápise uvést, zda se zasedání účastnili občané (v jakém počtu) a stručný záznam jejich případného vyjádření.

Zastupitelstvo obce jako kolektivní orgán rozhoduje vždy usnesením. Jde o výslednou souhlasnou vůli zastupitelstva obce k projednávané věci, o které se hlasovalo. Usnesení musí být přesná, jasná a jednoznačná, včetně hlasování o nich. Usnesení jsou platná okamžikem jejich přijetí (hlasováním). Pokud s návrhem usnesení nevyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, usnesení nevznikne, a to ani usnesení opačného významu. Pouze se tato skutečnost zaznamená do zápisu. Doporučujeme v daném případě do zápisu uvádět, že usnesení nebylo přijato.

Zápis musí být pořízen do deseti dnů po skončení zasedání a musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí.[71] Doporučujeme uvádět v zápisu datum jeho pořízení, aby bylo možno jednoznačně prokázat dodržení zákonné lhůty pro pořízení zápisu. Podmínka včasného pořízení zápisu je splněna, je-li deset dnů po zasedání zastupitelstva zápis na obecním úřadu k dispozici i s podpisem starosty (místostarosty).

Proti zápisu ze zasedání zastupitelstva obce mohou jeho členové podat námitky. O námitce člena zastupitelstva obce musí zastupitelstvo obce rozhodnout (usnesením) na nejbližším zasedání zastupitelstva. To usnesením buď rozhodne, že zápis odpovídá skutečnému průběhu zasedání, zápis potvrdí a námitku zamítne, nebo uzná, že výhrady jsou důvodné a námitce vyhoví. V takovém případě je třeba zápis formou dodatku opravit.

Výbory zastupitelstva obce

Jsou poradními, iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva v samostatné působnosti obce. Nejde tedy o samostatné orgány obce, ale o orgány orgánů obce. Činnost výborů je vnitřní záležitostí obce, do které nemohou státní orgány zasahovat. Zřídit výbor je právem zastupitelstva, nikoliv jeho povinností. Výjimkou je zřízení výboru finančního a výboru kontrolního,^[72] které je povinné ze zákona.  Další výjimkou je také povinnost zřídit výbor pro národnostní menšiny, pokud na území obce žije alespoň 10 % občanů hlásících se k jiné národnosti než české a požádá-li o to spolek, zastupující zájmy národnostní menšiny. V tomto výboru pak musí nejméně polovinu členů tvořit příslušníci národnostní menšiny.[73] Finančnímu a kontrolnímu výboru zákon stanovuje náplň činnosti.[74] Ostatním výborům ji určuje zastupitelstvo obce. Zřídí-li vaše zastupitelstvo další výbory, je třeba věnovat pozornost stanovení náplně jejich činnosti i konkrétních úkolů.

Finanční výbor kontroluje hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, případně plní další úkoly, kterými ho pověří zastupitelstvo. Kontrolní výbor kontroluje, jak se plní usnesení zastupitelstva a rady obce (pokud je zřízena), kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti a plní další úkoly, jimiž ho zastupitelstvo pověří. Nic nebrání tomu, aby i další výbory zřízené zastupitelstvem obce měly kontrolní pravomoci na svém úseku samostatné působnosti. Finanční výbor i kontrolní výbor musí být nejméně tříčlenný, jejich členem nesmí být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu nebo osoba zabezpečující rozpočtové či účetní práce na obecním úřadu.

Pro všechny výbory společně platí pravidla pro složení — počet členů musí být lichý a předsedou je vždy člen zastupitelstva obce (to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru). Ostatní členové výboru nemusejí být členy zastupitelstva, ale mohou být voleni z řad veřejnosti (tedy nejenom občané obce, ale i jakákoliv jiná fyzická osoba). Členy výboru volí zastupitelstvo. Základní pravidla pro jednání výborů stanovená zákonem nemusejí být dostačující, a proto je vhodné upravit podrobnosti jednání výborů samostatným jednacím řádem. Tento jednací řád může být přijat jak zastupitelstvem obce, tak přímo samotným výborem.

Zákon o obcích nestanoví lhůtu, do kdy by měly být výbory zřízeny. Vzhledem k povinnosti zřídit finanční a kontrolní výbor se výkladem dovozuje, že by se tak mělo stát okamžitě, jakmile je to možné. Zřízení finančního a kontrolního výboru by tak mělo být zařazeno již na program ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (jako bod programu ustavení kontrolního a finančního výboru zastupitelstva obce a volba jeho členů).

Výbory samy o sobě nemají pravomoc ukládat úkoly, a to ani obecnímu úřadu ani jednotlivým zaměstnancům. Stejně tak nemohou uskutečňovat jakákoliv opatření, to je ve výlučné pravomoci zastupitelstva obce. Zastupitelstvo také nemá povinnost zařadit stanovisko nebo návrh výboru na pořad svého jednání.

Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech jeho členů.^[75] Odměňování členů výboru z řad občanské veřejnosti je zcela v kompetenci zastupitelstva obce, odměňování členů výboru, kteří jsou zároveň členy zastupitelstva obce, se řídí zákonem o obcích a nařízením vlády.[76]

Zákon neupravuje způsob vyhotovování zápisů z jednání výborů (vyjma zápisu z kontroly provedené kontrolním či finančním výborem). Tyto zápisy slouží zejména jako informace pro zastupitelstvo obce o činnosti výborů. Nejběžnějším způsobem zveřejnění výstupů výborů tak bývá jejich projednání na zasedání zastupitelstva. Výbory sice nemají zákonem stanovenou povinnost k obecnému zveřejňování zápisů, ale na druhou stranu tomu zákon nebrání a je tedy možné, resp. vhodné v rámci transparentnosti tyto zápisy zveřejňovat dobrovolně. V případě zveřejnění je nutné dbát na ochranu všech informací (resp. jejich částí), u nichž tak ukládá zákon.[77]

Specifickým výborem, který může zřizovat zastupitelstvo obce v částech obce, je osadní nebo místní výbor.[78] Ten má nejméně tři členy, přičemž počet členů určí zastupitelstvo obce. Členy osadních výborů jsou občané s trvalým pobytem v části obce, kde se osadní výbor zřizuje. Předsedu volí zastupitelstvo obce z členů osadního výboru. Pokud předseda osadního výboru požádá na jednání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno. Osadní výbor je oprávněn:

• předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce,
• vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce,
• vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.

2.4.2 Rada obce – výkonný orgán

Rada obce je výkonným orgánem obce v samostatné působn­osti. Tvoří ji starosta, místostarosta (nebo místostarostové) a další radní.Starostu, místostarostu a další členy rady obce si volíte ze svých řad, a to hned na svém ustavujícím zasedání.^[79] Když se vám volba nepovede hned na poprvé, nic se neděje. Funkci starosty bude nadále vykonávat dosavadní starosta až do zvolení nového starosty. Myslete i na to, že starosta a místostarosta musí být občanem ČR.

Počet členů rady je lichý. Nejmenší počet je 5, nejvíce 11, přičemž nesmí přesahovat třetinu počtu členů zastupitelstva. Radu obce nebudete volit, jestliže je počet členů zastupitelstva menší než 15.[80] V takovém případě (tj. v obcích, kde se rada obce nevolí) její pravomoci vykonává v omezeném rozsahu starosta.[81] Zbytek kompetencí rady pak vykonává zastupitelstvo obce. Rada obce plní úkoly, jimiž ji pověřilo zastupitelstvo obce, a jemu se také zodpovídá. Kromě toho rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jeho usnesení.[82]

Poklesne-li počet členů rady obce v průběhu funkčního období pod 5 členů a není-li na nejbližším zasedání zastupitelstva obce (tedy nejbližším od poklesu počtu členů rady pod 5) rada obce na počet minimálně 5 členů doplněna, vykonává od tohoto okamžiku pravomoc rady obce zastupitelstvo obce.

Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva obce pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obce uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obce. Funkce rady obce vykonává v takovém případě zastupitelstvo obce.

Zastupitelstvo obce může výkon těchto pravomocí v obou případech zcela či zčásti svěřit starostovi obce,[83] s výjimkou některých pravomocí uvedených v zákoně.[84]

Radě obce zákon vyhrazuje v samostatné působnosti:^[85]

• zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,
• plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce,
• rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,
• vydávat nařízení obce,
• projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,
• stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a rušit odbory a oddělení obecního úřadu,
• na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,
• zřizovat a rušit podle potřeby komise rady obce (dále jen “komise”), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
• kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,
• stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,
• přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,
• stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
• schvalovat organizační řád obecního úřadu,
• plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
• schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.

Radě obce také náleží rozhodovánío ostatních záležitostech v samostatné působnosti, které nejsou vyhrazené zastupitelstvu nebo které si zastupitelstvo nevyhradí.^[86] Jde o tzv. zbytkovou působnost rady obce. Rada může tyto nevyjmenované pravomoci svěřit zcela nebo zčásti starostovi nebo obecnímu úřadu. Rozhodování o právních jednáních, souvisejících s činností obecní policie, může rada svěřit obecní policii. Pokud si ovšem nějakou pravomoc jako zastupitelstvo vyhradíte, znamená to, že rada, potažmo starosta nebo obecní úřad nemůže v této věci rozhodovat, a to až do okamžiku, než vyhrazení zrušíte.

Schůze rady obce je zákonem upravena jen velmi obecně. Není stanovena četnost (schází se dle potřeby), místo ani organizační zajištění. Jednou ze zásad schůze rady obce je pak její neveřejnost. Schůze rady obce se tak účastní pouze její členové a tajemník obecního úřadu. Rada obce může k jednotlivým bodům přizvat další členy zastupitelstva obce či další osoby (např. vedoucí odborů obecního úřadu). Způsob jednání rady obce a všechny formality je vhodné upravit jejím jednacím řádem.[87]

Ze své schůze pořizuje rada obce zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady obce proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obce. Zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce.

Komise rady obce

Ty si rada obce může zřizovat jako své iniciativní a poradní orgány.^[88] Na rozdíl od výborů – poradních a iniciativních orgánů zastupitelstva obce – mohou komise být i výkonným orgánem. Starosta obce totiž může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech. Předsedou takové komise je pak osoba, která prokáže, že má pro svěřený úsek přenesené působnosti zvláštní odbornou způsobilost, pokud zákon nestanoví jinak. Na prokázání zvláštní odborné způsobilosti se obdobně vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků.[89] Komise při výkonu svěřeného úseku přenesené působnosti odpovídá starostovi obce, avšak ve správním řízení je nadřízeným orgánem krajský úřad.

2.4.3 Pravomoc zastupitelstva obce a rady obce vůči obchodním společnostem, v nichž má obec majetkovou účast

Zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob a o účasti v již založených právnických osobách a schvalovat zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy (dále jen základní dokumenty) těchto právnických osob. Pravomoc schvalovat základní dokumenty právnických osob se vztahuje i na jejich změny. Rozhoduje-li např. o změně zakladatelského dokumentu valná hromada právnické osoby, musí mít zástupce obce před jednáním valné hromady k dispozici usnesení zastupitelstva obce, kterým se změna schvaluje. 

Zastupitelstvo obce deleguje zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast. Zákon z této pravomoci výslovně vyjímá případy, kdy je obec jediným společníkem obchodní společnosti (pravomoc rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka náleží radě obce). Zastupitelstvo obce dále navrhuje zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhuje jejich odvolání. Tato pravomoc se neuplatní, pokud je obec v postavení jediného společníka. V takovém případě rozhoduje rada obce. Rada obce plní vůči obchodním společnostem úkoly zakladatele, s výjimkou těch, které jsou ve vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce. Plnění úkolů zakladatele je nutné posuzovat podle konkrétní právní úpravy dané obchodní společnosti.

Pokud je obec jediným společníkem obchodní společnosti, pak ve věcech obce jako jediného společníka rozhoduje rada obce. V takovém případě nepůsobí ve vztahu k této společnosti valná hromada, ale její rozhodování činí obec jakožto jediný společník. Za obec přijímá rozhodnutí rada obce ve své vyhrazené pravomoci postupem podle zákona o obcích. Pokud se rozhodování týká pravomoci vyhrazené zastupitelstvu, pak rozhodnutí rady obce z pozice jediného společníka musí předcházet rozhodnutí zastupitelstva. Jedná se zejména o rozhodnutí o založení či zrušení obchodní společnosti, nebo schválení či změnu základního dokumentu. V těchto případech je nutné, aby rozhodnutí rady při výkonu pravomoci valné hromady předcházelo rozhodnutí zastupitelstva.[90] V obou případech se jedná o vyhrazenou pravomoc daného orgánu obce. Rada nemůže rozhodnout v rozporu s předchozím rozhodnutím zastupitelstva.

Rozdělení pravomocí mezi radu a zastupitelstvo se obdobně uplatní i u příspěvkových organizací obcí. Rozhodování o zřízení či zrušení příspěvkové organizace, schvalování zřizovací listiny a její změny, náleží do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce.  Rada obce plní vůči příspěvkové organizací úkoly zřizovatele. Rada jmenuje a odvolává ředitele příspěvkové organizace, stanoví mu plat a přiznává odměnu.  

2.4.4 Starosta obce, místostarosta obce

Starosta zastupuje obec navenek^[91] a za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu. Starosta může právní úkony, podléhající schválení kolektivním orgánem, provádět jen po předchozím schválení příslušným orgánem, protože o většině otázek v samostatné působnosti rozhodují kolektivní orgány obce, tedy zastupitelstvo obce nebo rada obce. Výjimkou jsou obce, kde se rada nevolí a kde její pravomoci vykonává právě starosta. Bez předchozího schválení příslušným orgánem jsou tyto úkony od počátku neplatné.[92] To mějte na paměti, když budete podepisovat například různé smlouvy nebo dodatky k nim. Jako starosta obce nemůžete vytvářet sám vůli obce, tuto vůli můžete jen navenek sdělovat a projevovat. Je třeba myslet na to, že absence řádného projednání nemá důsledky pouze v rovině neplatnosti právního jednání, nýbrž v sobě nese i znaky zneužití pravomoci úřední osoby, přičemž tak může mít i důsledky trestněprávní či majetkoprávní (pokud by svévolným jednáním starosty vznikla obci škoda).

V praxi se občas vyskytují pochybnosti, zda je určitý úkon oprávněn starosta (resp. místostarosta) provádět sám, nebo je k němu oprávněn až po projednání v příslušném orgánu obce. V takových chvílích, především s ohledem na možné (trestněprávní či obecné majetkoprávní) účinky jednání, je namístě daný úkon v orgánech obce projednat. Rovněž je namístě, aby orgán, který věc projednal, uvedl rozsah pověření pro starostu (místostarostu) přímo do textu přijatého usnesení, čímž bude jednání obce (za obec) dostatečně právně jisté.[93]

Starosta:

• odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok,
• plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu; jmenuje, odvolává a stanoví plat vedoucímu odboru, jen není-li zřízena rada obce,
• může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,
• může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,
• odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce,
• zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu,
• rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce,
• plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony,
• plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu,
• svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce,
• podepisuje právní předpisy obce,
• může pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné, a věc před­ložit k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce.

Zástupcem starosty je místostarosta. Na zastupitelstvu můžete zvolit i více místostarostů, jimž můžete svěřit některé úkoly. Ten, kterého určíte, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta ze zákonem určených důvodů nevykonává svou funkci (dočasná pracovní neschopnost, karanténa, těhotenství nebo péče o dítě do čtyř let věku a dovolená).[94] Místostarosta určený k zastupování starosty vykonává všechny úkoly, které přísluší ze zákona starostovi. Místostarosta spolu se starostou podepisuje právní předpisy obce,[95] tedy obecně závazné vyhlášky a nařízení obce. V případě více místostarostů je nutné stanovit, který z místostarostů je k podpisu právních předpisů obce spolu se starostou oprávněn.

Starosta obce nemůže ukládat úkoly zastupitelstvu ani radě, neboť není nadřízeným orgánem ani zastupitelstva obce, ani rady obce. Naproti tomu má jak zastupitelstvo obce, tak rada obce, právo úkolovat svým usnesením starostu obce, který má zákonnou povinnost takto svěřené úkoly těmito orgány plnit.

Jako starosta obce nemůžete úkolovat místostarostu, neboť vám není funkčně podřízen, i když je určen jako váš zástupce. Touto funkcí ho pověřilo zastupitelstvo obce, a je tak oprávněno ho úkolovat, stejně jako rada obce, pokud je u vás zřízena.

2.4.5 Obecní úřad

Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu,     (je-li tato funkce zřízena) a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.^[96] Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení.[97]

Obecní úřad v samostatné působnosti plní zvláště úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo nebo rada obce, a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. Obecní úřad však zejména vykonává přenesenou působnost svěřenou obci s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu (například vydávání nařízení, krizové řízení, přestupková komise), nebo které jsou delegovány na komise rady.

V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností se funkce tajemníka obecního úřadu zřizuje ze zákona, ostatní obce si mohou tuto funkci zřídit podle své potřeby.[98] Tajemníka obecního úřadu jmenuje a odvolává starosta s předchozím souhlasem ředitele krajského úřadu.[99] Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné. Případné důvody pro odvolání tajemníka obecního úřadu stanovuje zákon o úřednících.^[100] Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu starostovi.[101] Není-li v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.

Tajemník:

• zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce (například přestupkové řízení svěřené komisi pro projednávání přestupků),
• plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou,
• stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
• plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
• vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce,
• zúčastňuje se zasedání zastupitelstva obce a schůzí rady obce s hlasem poradním.[102]

Funkce tajemníka obecního úřadu je neslučitelná s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, jehož obecního úřadu je tajemníkem. Tajemník nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích.

2.4.6 Zvláštní orgány obce

Mohlo by vás mást, že v obci pracují ještě další komise, které nejsou komisemi rady obce. V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje totiž starosta zvláštní orgány obce a jmenuje a odvolává jejich členy.^[103] Tyto zvláštní orgány obce vykonávají pouze přenesenou působnost. Jde především o komisi pro projednávání přestupků podle zákona o přestupcích.^[104] V čele takové komise musí stát osoba, která splňuje požadavky na oprávněnou úřední osobu.[105] Dalším zvláštním orgánem obce je povodňová komise podle zákona o vodách,^[106] jejímž předsedou je vždy starosta obce, nebo komise pro sociálně právní ochranu dětí[107].

2.4.7 Písemnosti a použití razítka[108]

Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v samostatné působnosti se označují v záhlaví slovem „obec“ („město“, „městys“) a názvem obce s označením orgánu, který písemnost vyhotovil. Písemnost vyhotovená v přenesené působnosti, s výjimkou nařízení obce, se označuje v záhlaví slovy „Obecní úřad“ („Městský úřad“, „Úřad městyse“) a názvem obce, a pokud ji vyhotovil odbor obecního úřadu (městského úřadu nebo úřadu městyse), uvede se pod záhlavím název tohoto odboru. Pokud písemnost vyhotovují zvláštní orgány obce, uvede se v záhlaví slovo „obec“ („město“, „městys“) a název obce a pod nimi název tohoto zvláštního orgánu.

Na písemnosti vyhotovené v samostatné působnosti se použije razítko obce, které nesmí být zaměnitelné s razítkem s malým státním znakem. Obce mohou používat razítko obce v případech, kdy není zvláštním zákonem[109] stanovena povinnost užívání úředního razítka s malým státním znakem.

Na rozhodnutí a jiné listiny osvědčující důležité skutečnosti, které se vydávají při výkonu přenesené působnosti (výkonu státní moci), patří razítko s malým státním znakem (úřední razítko). Má kulatý tvar o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm, malý státní znak je vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu je označení oprávněné osoby (tedy například „obecní úřad XY“), popřípadě i označení její organizační součásti a sídla. Používá-li oprávněná osoba více úředních razítek, musí tato razítka obsahovat i pořadová čísla. Otisk úředního razítka je jednobarevný.[110]

Úřední razítko nesmí být používáno na písemnosti orgánů obce vyhotovované v samostatné působnosti obce, nejde-li o zákonem stanovené výjimky (typicky rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti obce, ale v režimu správního řádu – např. rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím). Úředním razítkem tak zásadně nemají být opatřovány obecně závazné vyhlášky obcí, smlouvy uzavírané obcí, zápisy/usnesení ze zasedání zastupitelstva a schůzí rady apod.

Časté otázky

1) Po jakou dobu je jednací řád zastupitelstva obce platný? Musí vydat každé nově zvolené zastupitelstvo nový jednací řád?

Jednací řád, vydaný usnesením zastupitelstva obce, lze měnit nebo rušit opět jen usnesením. Změny složení zastupitelstva nemají na jeho platnost žádný vliv.

2) Lze omezit či jinak upravit v jednacím řádu práva občana obce vyjádřit se?

Občan obce má podle zákona[111] právovyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. Bližší podmínky stanovené jednacím řádem mohou výkon tohoto práva pouze přiměřeným způsobem usměrnit, nemohou jej však zcela vyloučit či stanovit taková omezení, která by jeho výkon de facto znemožnila.

3) Může být člen zastupitelstva obce v pracovněprávním vztahu s obcí?  

Ano, může, ale předmětem pracovněprávního vztahu mezi zastupitelem a obcí nesmí být výkon činností, které spadají do výkonu funkce člena zastupitelstva obce (může jít např. o úklidové práce, manuální práce). Zastupitelstvo obce musí se vznikem pracovněprávního vztahu mezi obcí a členem zastupitelstva vyslovit souhlas.

2.5 Odměňování

Od 1. ledna 2018 se změnila koncepce v odměňování zastupitelů. Zastupitelstvo obce o výši odměn uvolněných členů nerozhoduje. Odměna je uvolněným členům zastupitelstva obce poskytována ze zákona. Uvolněný člen zastupitelstva má nárok na měsíční odměnu za výkon funkce, což znamená, že mu ji obec musí vyplácet, a to ode dne, kdy byl zvolen do funkce, za kterou odměna náleží. Uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje obec odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce. Konkrétní výši odměn poskytovaných uvolněným členům zastupitelstva stanoví nařízení vlády.[112]

Neuvolněným členům zastupitelstva naproti tomuodměna být poskytnuta může,^[113] ale nemusí. Rozhodování o výši odměny a o dni, od kdy jim měsíční odměna náleží, je zcela na vás, na zastupitelstvu. Odměna nesmí překročit maximální výši odměny stanovenou nařízením vlády. Zastupitelstvo obce stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce za měsíc, a to částkou v celých korunách. Může přitom přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva obce uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů obce, jejichž jsou členy. Výjimkou je neuvolněný člen zastupitelstva, který vykonává funkci starosty. Tomu náleží odměna ze zákona, a to v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce ve funkci starosty. Konkrétní výši odměny stanoví v uvedeném rozmezí zastupitelstvo. Pokud by tak zastupitelstvo neučinilo, pak mu náleží odměna ve výši 0,3násobku, a to ode dne zvolení do funkce starosty. Nárok na určitou výši odměny vzniká nejdříve ode dne, kdy o tom zastupitelstvo rozhodlo, nemůže být tedy založen se zpětnou platností. Splatnost odměny je měsíční, jiný časový interval nepřipadá v úvahu. 

Výše odměny je stanovena v závislosti na zastávané funkci a velikostní kategorii obce.[114] Pro zařazení obce do příslušné velikostní kategorie je rozhodný počet obyvatel obce, kteří byli hlášeni v obci k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku v roce voleb, a to po celé funkční období. Do rozhodného počtu obyvatel se započítávají také cizinci, ale pouze ti, kteří jsou v obci hlášeni k trvalému pobytu. Změna počtu obyvatel v průběhu funkčního období má vliv pouze za situace, kdy se počet obyvatel změní o více než 20 % oproti původnímu počtu a nový počet obyvatel zařadí obec do nové velikostní kategorie. Tyto podmínky musí být splněny současně. V takovém případě se obec pro stanovení výše odměn členů zastupitelstva obce od následujícího kalendářního roku řadí do nové velikostní kategorie.

V případě, že bude uvolněný člen zastupitelstva zvolen do více funkcí souběžně, bude náležet odměna jen za jednu z nich, a to za tu, za kterou náleží nejvyšší odměna. Neuvolněnému členovi zastupitelstva může být souhrnně poskytována odměna za souběh maximálně tří funkcí. Konkrétně může být odměňován jen za souběžný výkon člena rady obce, předsedy nebo člena výboru zastupitelstva obce, předsedy nebo člena komise rady obce anebo předsedy nebo člena zvláštního orgánu obce. Do tohoto souběhu se nesmí započítávat výkon funkce člena zastupitelstva (tj. výkon člena zastupitelstva obce bez další funkce). O nároku na souhrnnou odměnu rozhoduje zastupitelstvo. Pokud zastupitelstvo obce nerozhodne o poskytnutí souhrnné odměny, náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva obce odměna za funkci, za kterou mu náleží nejvyšší odměna schválená zastupitelstvem obce.

Zastupitelstvo může zvýšit odměnu neuvolněného člena zastupitelstva, pokud je pověřen řízením obecní policie nebo oddáváním snoubenců.[115] Toto zvýšení není možné přiznat starostovi za řízení obecní policie a starostovi a místostarostovi za oddávání, neboť tato činnost výslovně patří k jejich funkci.

Časté jsou dotazy, zda je možné krátit odměnu uvolněného člena zastupitelstva s odůvodněním, že nevykonává svou funkci v uspokojivé kvalitě. Zde je odpověď jednoznačná – není to možné. V souladu se zákonem o obcích je nutné vnímat odměnu jako paušální náhradu za výkon veřejné funkce, přičemž je obec povinna tuto odměnu ze svých rozpočtových prostředků poskytovat.

Členovi zastupitelstva obce může obec poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvlášť významných úkolů obce. O poskytnutí mimořádné odměny rozhoduje zastupitelstvo. Zákon stanoví podmínky pro mimořádnou odměnu i její maximální souhrnnou výši.[116] Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva obce musí být uveden jako samostatný bod navrženého programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Mimořádná odměna představuje nenárokovou formu odměňování členů zastupitelstva obce. Členovi zastupitelstva obce může být vyplacena až po přijetí příslušného usnesení zastupitelstva obce.

Zákon pamatuje i na dlouhodobé zastupování trvale nepřítomného starosty, a to formou nároku na zvýšenou odměnu za výkon funkce. Zvýšená odměna[117] bude ze zákona poskytována místostarostovi obce, pokud bude po dobu delší než čtyři týdny nepřetržitě zastupovat starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy nevykonává funkci, a je-li odměna stanovená starostovi vyšší.

A teď, jak to je, jste-li uvolněným členem zastupitelstva a nevykonáváte funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do čtyř let věku nebo ošetřování člena domácnosti. Obec vám po dobu dočasné pracovní neschopnosti bude poskytovat odměnu ve snížené výši. Za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény vám jako uvolněnému zastupiteli náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny. Zjištěná hodnota jedné třicetiny se upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Po zbývající dny pracovní neschopnosti, tj. od 15. dne do ukončení pracovní neschopnosti, vám nenáleží odměna, ale budou vám poskytovány dávky nemocenského pojištění v působnosti místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

V rámci odměňování členů zastupitelstva obce platí, že jakákoliv odměna či plnění mohou být členovi zastupitelstva obce přiznány pouze v případě, že to umožňuje zákon o obcích. Pokud možnost odměny či plnění ve prospěch člena zastupitelstva obce zákon neupravuje, není možné, aby byly taková odměna či plnění zastupiteli poskytnuty. Zákon výslovně stanoví možnost zastupitelům poskytnout příspěvky z peněžního fondu nebo z rozpočtu obce, a to taxativním způsobem (lze poskytnout jen v zákoně vyjmenované příspěvky). Příspěvky zastupitelům lze poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obce. Zákon rozlišuje mezi příspěvky, které lze poskytnout jen uvolněným zastupitelům, a příspěvky, které lze poskytnout jak uvolněným, tak neuvolněným zastupitelům.[118] O poskytnutí těchto příspěvků může rozhodnout výhradně zastupitelstvo obce. Obec nesmí členovi zastupitelstva obce poskytnout za výkon funkce člena zastupitelstva obce dar, a to ani po skončení výkonu funkce.

V případě zániku mandátu, odvolání nebo vzdání se funkce v průběhu funkčního období vzniká stanovenému okruhu členů zastupitelstev při splnění podmínek stanovených zákonem nárok na odchodné.[119] Neuvolněnému zastupiteli, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, a uvolněnému zastupiteli poskytne obec odchodné, pokud jim ke dni zániku mandátu (nebo odvolání a vzdání se funkce) zastupitele náležela odměna. K tomu, aby bylo vyplaceno odchodné, musí být naplněna podmínka, že končící zastupitel nebude následně zvolen do funkce uvolněného zastupitele nebo do funkce neuvolněného zastupitele, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, za niž mu náleží odměna. Stejně tak odchodné nenáleží zastupiteli, který byl pravomocně odsouzen za některé trestné činy. Odchodné je závislé na počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce. Odchodné se stanoví ve výši odměny, která členovi zastupitelstva obce náležela za měsíc ke dni zániku mandátu nebo ke dni odvolání nebo vzdání se funkce, a přičte se k ní násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce (nejvíce však tři roky). Maximálně tak můžete dosáhnout čtyřnásobku měsíční odměny. Odchodné se vyplácí jednorázově.

Vykonáváte-li funkci uvolněného člena zastupitelstva, máte také nárok na dovolenou, a to v délce pěti týdnů za kalendářní rok (tj. 35 kalendářních dnů).^[120] Nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem. Zákonem je tak výslovně stanoveno, že část nároku na dovolenou připadá též na sobotu, neděli a svátky, protože jako uvolnění členové zastupitelstva obce nemáte týdenní pracovní dobu jako zaměstnanci v pracovním poměru. Nárok na dovolenou se vám krátí úměrně s délkou výkonu uvolněné funkce během kalendářního roku. Během dovolené vám náleží měsíční odměna. V případě, že jste si nestačili vyčerpat dovolenou u zaměstnavatele, který vás uvolnil, poskytne vám ji obec. Pokud nevyčerpáte dovolenou za kalendářní rok, ve kterém jste s funkcí skončili, může vám na základě žádosti obec poskytnout náhradu[121] za nevyčerpanou dovolenou nebo její část. Uvolňující zaměstnavatel by vám poskytl zbývající část dovolené za příslušný kalendářní rok, která nebyla vyčerpána nebo nahrazena. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nepřevádí, ani ji nelze nahradit. Nárok na dovolenou je upraven odlišně od zákoníku práce. Jestliže si nevyčerpáte dovolenou v příslušném kalendářním roce, převádí se vám do příštího roku a čerpá se přednostně. Do dalšího kalendářního roku se již nárok nepřevádí, a nebyl-li vyčerpán do 31. prosince bezprostředně následujícího roku, bez náhrady propadá.

Nárok na poskytování cestovních náhrad, a to ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru, tzn. zákoníkem práce, máte vždy bez ohledu na to, zda jste uvolněnými či neuvolněnými členy zastupitelstva obce. Zastupitelstvu je vyhrazeno stanovit obecné zásady poskytování cestovních náhrad.^[122] Podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění úkolů, způsob dopravy a ubytování, vám určí před zahájením pracovní cesty písemnou formou starosta, nestanoví-li tak zastupitelstvo v zásadách.

Problematika odměňování má řadu specifik a často dochází ke změnám. Doporučujeme proto sledovat metodická doporučení Ministerstva vnitra na jeho webových stránkách.[123]

Časté otázky

1) Může se člen zastupitelstva obce vzdát své odměny ve prospěch obce nebo nestátní neziskové organizace v obci?

Nemůže. Zastupitel tak může učinit až po vyplacení této odměny zastupiteli (tedy po odvedení zákonných odvodů). Je plně na vůli zastupitele, jak s vyplacenou odměnou naloží. Může konkrétní částku poskytnout např. formou daru konkrétnímu subjektu podle svého uvážení.

2) Jak odměnit členy komisí a výborů, kteří nejsou zastupiteli obce?

Zastupitelstvu obce je vyhrazena pravomoc rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů obce.[124] Zákon nespecifikuje formu poskytování. Odměnu nelze poskytovat prostřednictvím některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jelikož člen výboru či komise vykonává veřejnou funkci založenou volbou nebo jmenováním příslušným orgánem obce.

3) Je třeba čerpání dovolené oznamovat a evidovat?

Ano. Zákon o obcích stanoví obecnímu úřadu povinnost vést evidenci o čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva obce a členům zastupitelstva obce povinnost oznámit předem čerpání dovolené obecnímu úřadu prostřednictvím starosty.[125] Čerpání dovolené uvolněným členem zastupitelstva obce ale není podmíněno souhlasem starosty, neboť mezi starostou a dalšími členy zastupitelstva obce nelze hovořit o vztahu nadřízenosti a podřízenosti.

2.6 Právní předpisy obce

2.6.1 Proces vydávání právních předpisů

Obce mohou vydávat vlastní právní předpisy. Právní předpisy vydané v samostatné působnosti obce se nazývají obecně závazné vyhlášky a právní předpisy vydané v rámci přenesené působnosti se nazývají nařízení.

Obecně závazné vyhlášky, které vydává obec ve své samostatné působnosti, patří do tzv. původní, originální právně normotvorné pravomoci. Pravomoc obce vydávat obecně závazné vyhlášky je stanovena přímo v Ústavě České republiky.[126] K vydávání obecně závazných vyhlášek, pokud jimi mají být regulovány záležitosti spadající do samostatné působnosti, tak již obce žádné další zákonné zmocnění nepotřebují, i když jejich prostřednictvím ukládají povinnosti. Výjimku tvoří jen daně a poplatky, ty lze ukládat pouze na základě zákona. V duchu Ústavy zákon určuje věcné oblasti, v nichž jsou obce oprávněny bez výslovného zákonného zmocnění tvořit právo. Pro všechny tyto věcné oblasti platí společná podmínka, že musí jít o záležitosti v zájmu obce a občanů obce, tzn. o záležitosti místního významu. Místní působnost obecně závazných vyhlášek je vymezena územím obce, která ji vydala. Vydávání obecně závazných vyhlášek je blíže upraveno v zákoně o obcích.

Povinnosti může obec ukládat obecně závaznou vyhláškou[127]především:

• k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány,
• pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
• k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti,
• stanoví-li tak zvláštní zákon (specifická zmocnění k vydávání obecně závazných vyhlášek lze nalézt v řadě zvláštních zákonů).

K posouzení formální a obsahové stránky obecně závazné vyhlášky představil Ústavní soud[128] tzv. „test čtyř kroků“, který lze považovat za východisko při rozhodování o souladu obecně závazné vyhlášky se zákonem. Test čtyř kroků sestává:

1. z přezkumu pravomoci obce vydávat obecně závazné vyhlášky,
2. ze zkoumání, zda se obec při vydávání obecně závazné vyhlášky nepohybovala mimo hranice zákonem vymezené věcné působnosti,
3. ze zkoumání, zda obec při vydávání obecně závazné vyhlášky nezneužila zákonem jí svěřenou působnost,
4. z přezkumu obsahu obecně závazné vyhlášky z hlediska “rozumnosti”.

Nařízení obce jsou druhým typem právních předpisů. Obec je vydává ve své přenesené působnosti, a to na základě a v mezích zákona, je-li k tomu zákonem zmocněna.[129] Mají tedy (podobně jako například vyhlášky ministerstev) charakter prováděcích právních předpisů k zákonům a k tomu, aby je obec mohla vydat, potřebuje mít vždy výslovné zákonné zmocnění. To, zda obec nařízení vydá, či nikoliv, je ale otázkou její úvahy. Vydání nařízení by bylo povinností obce, jen pokud by to zvláštní zákon stanovil (v rámci zmocnění k vydání nařízení). Nařízení obce musejí být (na rozdíl od obecně závazných vyhlášek) v souladu nejen se zákony, ale i s právními předpisy vydanými na základě zákona (nařízeními vlády nebo vyhláškami ministerstev).[130]

Schvalování obecně závazných vyhlášek patří do vyhrazené působnosti zastupitelstva obce, schvalování nařízení obce do vyhrazené působnosti rady obce. V obcích, kde se rada obce nevolí a kde její pravomoc vykonává starosta, schvaluje zastupitelstvo obce vedle obecně závazných vyhlášek i nařízení obce. Před samotným schválením je ovšem žádoucí podrobit formulaci nového právního předpisu obce důkladné přípravě a konzultaci s dotčenými útvary a zainteresovanou veřejností. Součástí předkládaného návrhu obecně závazné vyhlášky či nařízení obce by měla být i důvodová zpráva, která postihne všechny skutečnosti s vydáním tohoto předpisu související. Ať již jde o dopady finanční, materiální, společenské či občanské. Uveden by měl být i důvod, proč je navrhovaná úprava potřeba a zda bude mít obec vůli a prostředky dodržování obecně závazné vyhlášky vymáhat.

Podmínkou platnosti právního předpisu obce je jeho vyhlášení. Obecně závazné vyhlášky a nařízení obce se od 1. ledna 2022 vyhlašují jejich zveřejněním ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů[131] (dále jen „Sbírka právních předpisů“)jakožto informačním systému veřejné správy. Způsob vyhlášení a podmínky nabytí platnosti a účinnosti obecně závazných vyhlášek a nařízení obce podrobně stanoví zvláštní zákon.[132] Zveřejnění ve Sbírce právních předpisů provede obec, která obecně závaznou vyhlášku nebo nařízení vydala, zasláním jejího textu v otevřeném a strojově čitelném formátu a jejích metadat prostřednictvím elektronického formuláře do datové schránky zřízené Ministerstvem vnitra. Správcem Sbírky právních předpisů je Ministerstvo vnitra.

Po odeslání obecně závazné vyhlášky nebo nařízení obce do Sbírky právních předpisů bude do datové schránky obce zasláno vyrozumění o vyhlášení ve Sbírce právních předpisů. K vyhlášení obecně závazné vyhlášky nebo nařízení dochází jejich doručením do Sbírky právních předpisů. Obec následně zveřejní oznámení o vyhlášení obecně závazné vyhlášky nebo nařízení ve Sbírce právních předpisů na úřední desce obecního úřadu (fyzické i elektronické), a to po dobu alespoň 15 dnů ode dne, kdy byla o výše uvedeném vyhlášení vyrozuměna. V oznámení musí být uvedeno označení vyhlášeného právního předpisu a datum a čas jeho vyhlášení ve Sbírce. Jako oznámení o vyhlášení právního předpisu lze využít vyrozumění o vyhlášení právního předpisu, které obec obdrží do datové schránky. Oznámení o vyhlášení právního předpisu slouží pro zlepšení informovanosti veřejnosti o tom, že obec určitý právní předpis vydala. Jde o zákonnou povinnost obcí, její porušení však nemá vliv na vyhlášení právního předpisu.

V případě, kdy by z technických důvodů na straně Sbírky právních předpisů nebylo možné obecně závazné vyhlášky a nařízení obce vyhlásit uvedeným způsobem, mají obce ve výjimečných případech možnost do doby odstranění uvedené překážky vyhlašovat náhradním způsobem na vlastních úředních deskách. Takto vyhlášené obecně závazné vyhlášky a nařízení obce pak dodatečně vloží do Sbírky právních předpisů po odstranění překážky. Náhradní způsob lze využít, pouze pokud v době trvání překážky nastane objektivně nutná potřeba neprodleně vyhlásit obecně závaznou vyhlášku nebo nařízení. O překážce technického důvodu jsou obce informovány na úřední desce Ministerstva vnitra.

Ve vztahu k dosavadním platným a účinným obecně závazným vyhláškám a nařízením (vydaným před 1. lednem 2022) je obcím stanoveno tříleté přechodné období pro jejich vložení do Sbírky právních předpisů. Obecně závazné vyhlášky a nařízení, které nebudou během uvedené tříleté lhůty do Sbírky právních předpisů vloženy, pozbydou platnosti k 1. lednu 2025.

Od platnosti je třeba odlišovat účinnost.[133] Ta obecně (není-li v právním předpisu obce výslovně stanoveno něco jiného) nastává patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení. Rozlišování těchto dvou okamžiků má svůj dobrý důvod, neboť teprve okamžikem účinnosti (jakéhokoliv právního předpisu) vznikají fyzickým a právnickým osobám práva a povinnosti, které právní předpis stanoví. Určení platnosti má naproti tomu ten význam, že tímto okamžikem se právní předpis stává součástí právního řádu a jakkoliv ho měnit či rušit lze pouze stanoveným způsobem, tzn. vydáním nového právního předpisu obce nebo případným zrušovacím nálezem Ústavního soudu, jde-li o nezákonný právní předpis obce.

Zákon nebrání tomu (dokonce to i výslovně předpokládá), aby právní předpis obce nabyl účinnosti později než patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, musí to ale v něm být výslovně stanoveno. Pak je tu druhá možnost — ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může právní předpis obce nabýt účinnosti dříve, než počátkem patnáctého dne následujícího po dni jejího vyhlášení, nejdříve však počátkem dne následujícím po dni jejich vyhlášení. K tomuto prostředku by ale obec měla sahat skutečně jen v naléhavých a výjimečných případech. Je-li pro to důvod spočívající v ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti hned dnem vyhlášení. Což je nutno v jeho textu opět výslovně uvést.

Obec, která právní předpis vydala, odpovídá za úplnost a správnost obsahu právního předpisu vyhlášeného ve Sbírce právních předpisů a jeho metadat.

Zjistí-li obec rozdíl mezi textem právního předpisu, který byl schválen příslušným orgánem obce, a textem právního předpisu, který byl následně vyhlášen ve Sbírce právních předpisů, může obec, která předpis vydala, provést opravu textu. Oprava se provádí prostřednictvím zvláštního elektronického formuláře.  Původní text opravovaného předpisu zůstává ve Sbírce uchován. Tento postup neslouží k opravě chyb, formální korektuře či úpravám textu schváleného právního předpisu.

Obec může provést opravu nesprávnosti v metadatech v případě, kdy dojde k závěru o zjevné neprávnosti metadat. Opět se použije zvláštní elektronický formulář. Opravu metadat může provést i správce Sbírky právních předpisů (Ministerstvo vnitra). O opravě musí správce Sbírky danou obec vyrozumět.

Pokud obec zveřejní právní předpis v jiném než otevřeném, popřípadě strojově čitelném formátu (např. vloží obrázkový sken právního předpisu), provede opravu nahráním textu právního předpisu v otevřeném a strojově čitelném formátu.Oprava se provádí prostřednictvím zvláštního elektronického formuláře. Zjistí-li správce Sbírky právních předpisů, že obec zveřejnila právní předpis v nesprávném formátu, vyzve ji k provedení opravy.

Pokud obec zveřejní ve Sbírce právních předpisů dokument, který není právním předpisem,  může opravu provést pouze správce Sbírky právních předpisů na základě žádosti obce (bez žádosti obce nelze výmaz provést). Správce Sbírky právních předpisů dokument na základě žádosti obce vymaže pouze tehdy, dojde-li jednoznačně k závěru, že se nejedná o právní předpis obce.Zjistí-li správce Sbírky v rámci své činnosti, že dokument zveřejněný ve Sbírce právních předpisů není právním předpisem, upozorní na tuto skutečnost obec prostřednictvím datové schránky.

Nově vyhlašované právní předpisy již obce nemusí číslovat. Číslování obstarává automatizovaně Sbírka právních předpisů v návaznosti na okamžik jejich vyhlášení (zaslání do Sbírky). Právní předpisy obcí se označují arabskými čísly v souvislé řadě. Pro právní předpisy každé obce se vede samostatná číselná řada. Číselná řada se uzavírá vždy koncem kalendářního roku.

Na webových stránkách obce musí být uveden alespoň odkaz na webové stránky Sbírky právních předpisů, kde jsou právní předpisy obce zveřejněny. V úředních hodinách musí obec umožnit bezplatné nahlížení do Sbírky právních předpisů v elektronické podobě.

Orgán obce, který vydal právní předpis, jej může změnit nebo zrušit pouze formou téhož právního předpisu. Obecně závazná vyhláška tedy může být změněna nebo zrušena pouze jinou obecně závaznou vyhláškou. Nařízení obce může být změněno nebo zrušeno pouze nařízením obce. V případech nezákonných obecně závazných vyhlášek a nařízení může dojít k jejich zrušení i rozhodnutím Ústavního soudu.

2.6.2 Formální a legislativní náležitosti právních předpisů obce

Mnohé vaše otázky směřují k podepisování. Právní předpisy obce podepisuje starosta spolu s místostarostou. Absence podpisu starosty nebo spolupodepsání jinou osobou, než zákon výslovně předpokládá, ale nezakládá neplatnost obecně závazné vyhlášky či nařízení obce. Jedinou podmínkou platnosti právního předpisu obce je jeho vyhlášení ve Sbírce právních předpisů.

Formální a legislativně-technické náležitosti právních předpisů obcí stanoveny nejsou. Je však vhodné a lze doporučit přiměřeně aplikovat legislativně-technické zvyklosti uvedené v Legislativních pravidlech vlády.[134] Právní předpisy obce mají mít normativní obsah, nemají být mnohomluvné aupravovat věci, které jsou samozřejmé. Jednotlivá ustanovení je třeba formulovat tak, aby si navzájem neodporovala a neumožňovala různý výklad. Právní předpisy mají abstraktní charakter, což znamená, že se vztahují na neurčitý počet subjektů (fyzických a právnických osob) a na neurčitý počet případů stejného druhu, které v budoucnosti nastanou. Mají tedy vymezovat určitou obecnou skutkovou podstatu, a nikoliv řešit nějaký konkrétní případ. Pokud jsou v právních předpisech obcí použity pojmy, které nejsou v právní terminologii běžné, je vhodné, aby tyto pojmy právní předpis obce řádně definoval. Nejasnost a nesrozumitelnost používaných výrazů snižuje právní jistotu adresátů normy a způsobuje výkladové problémy.

Při tvorbě právního předpisu obce se používá sloves v oznamovacím způsobu přítomného času a podstatných jmen zpravidla v jednotném čísle. Název právního předpisu obsahuje označení formy (obecně závazná vyhláška nebo nařízení obce), název obce, která jej vydává, a jednoznačné označení podle obsahu úpravy. Úvodní věta pak definuje orgán obce, který daný předpis vydává, a zmocnění či podmínky, na základě kterých je vydáván. Právní předpis obce se obvykle člení na články, které se označují arabskými číslicemi bez tečky. Nadpisy jednotlivých článků se uvádějí pod jejich pořadovým číslem. Jednotlivé články se člení na odstavce. Odstavce článků se na začátku označují arabskými číslicemi. Není vhodné provádět vnitřní členění článků pomocí odrážek, ale je vhodné použít malá písmena abecedy. Součástí právního předpisu obce může být také příloha, na jejíž existenci je třeba poukázat v textu právního předpisu. Obsahem přílohy bývají nejčastěji mapy, seznamy, vzorce nebo tabulky. Příloha je nedílnou součástí právního předpisu, proto je třeba přílohu vždy zveřejnit zároveň s právním předpisem. Pokud má dojít ke změně přílohy, je třeba tuto přílohu změnit opět právním předpisem.

K obecně závazným vyhláškám existuje velmi bohatá judikatura Ústavního soudu. Přelomovým byl jeho rozsudek, který otevřeně uznal původnost obecně závazných vyhlášek jako pramenů práva a konstatoval, že k jejich vydávání, kterými se ukládají povinnosti, není již třeba výslovného zákonného zmocnění. Nevyloučil také, aby se upravovaly i záležitosti, které jsou v působnosti zákona, jestliže se liší předměty a cíle této regulace.[135] Co z toho plyne pro vás? Obec může formou obecně závazné vyhlášky stanovit povinnosti či zákazy k zabezpečení místních záležitostí a veřejného pořádku. Zákazy však nemohou být formulovány plošně, místa je nutno specifikovat. Pokud jde o veřejná prostranství, pak nejlépe formou parcelních čísel dotčených pozemků veřejného prostranství. Obecně přijímána jsou i sousloví jako obytný dům v případě obecně závazných vyhlášek zakazujících veřejnou produkci po určité hodině. („Občany v obytných domech je zakázáno nepřiměřeně obtěžovat veřejnou produkcí hudby.“)

Zastupitelstvo obce v obecně závazné vyhlášce nemůže určovat či tvořit skutkové podstaty přestupků porušujících povinnosti v ní stanovených. Může je pouze, s odkazem na konkrétní ustanovení přestupkového zákona, opsat.

Velmi užitečnou pomůckou jsou i rozsáhlé metodické listy a stanoviska Ministerstva vnitra, které přebírají a publikují i jednotlivá dozorová pracoviště krajských úřadů.

2.6.3 Dozor nad vydáváním právních předpisů obcí

Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí vykonává na základě zákona o obcích Ministerstvo vnitra, a to prostřednictvím odboru veřejné správy, dozoru a kontroly.

Ministerstvo vnitra posoudí soulad zveřejněné obecně závazné vyhlášky ve Sbírce právních předpisů se zákony. V případě, kdy Ministerstvo vnitra konstatuje rozpor se zákonem, vyzve obec k nápravě. Pokud obec nápravu v zákonné 60denní lhůtě nezjedná, zahájí Ministerstvo vnitra správní řízení, jehož výsledkem je pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky (či pouze některých jejích ustanovení). Je-li obecně závazná vyhláška ve zřejmém rozporu s lidskými právy a základními svobodami, může Ministerstvo vnitra pozastavit účinnost obecně závazné vyhlášky bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Nesouhlasí-li obec s konstatováním Ministerstva vnitra, že je obecně závazná vyhláška v rozporu se zákonem, může proti jeho rozhodnutí o pozastavení účinnosti podat rozklad ministrovi vnitra. Není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce (či pouze některých ustanovení). Pokud je proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podán rozklad, který ministr zamítne, podá Ministerstvo vnitra návrh Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu. O tom, zda je konkrétní obecně závazná vyhláška v rozporu se zákonem, závazně rozhoduje pouze Ústavní soud, Ministerstvo vnitra toliko pozastavuje účinnost.

Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obcí vykonává na základě zákona o obcích příslušný krajský úřad.

Krajský úřad posoudí soulad zveřejněného nařízení obce ve Sbírce právních předpisů s právními předpisy. V případě, kdy krajský úřad konstatuje rozpor s právním předpisem, vyzve obec k nápravě. Pokud obec nápravu v zákonné 60denní lhůtě nezjedná, zahájí krajský úřad správní řízení, jehož výsledkem je pozastavení účinnosti nařízení obce (či pouze některých jeho ustanovení). Je-li nařízení obce ve zřejmém rozporu s lidskými právy a základními svobodami, může krajský úřad pozastavit účinnost nařízení bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obci. Krajský úřad v rozhodnutí o pozastavení účinnosti současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec ve lhůtě stanovené v rozhodnutí nápravu, podá ředitel krajského úřadu do 30 dnů od uplynutí lhůty pro zjednání nápravy Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení obce (či pouze některých jeho ustanovení). O tom, zda je konkrétní nařízení v rozporu s právním předpisem, závazně rozhoduje pouze Ústavní soud, krajský úřad toliko pozastavuje účinnost.

 Časté otázky

1) Brání chybějící podpis starosty či místostarosty platnosti obecně závazné vyhlášky?

Nikoliv, podpisy jen stvrzují formální správnost textu právního předpisu. Byla-li obecně závazná vyhláška řádně schválena a vyhlášena, je platná i přes nedostatky v podpisech, jak také rozhodl Ústavní soud.

2) Má obec povinnost zaslat do Sbírky právních předpisů obecně závazné vyhlášky v rámci přechodného tříletého období v otevřeném a strojově čitelném formátu?

Zákon o Sbírce právních předpisů nevyžaduje u obecně závazných vyhlášek a nařízení vydaných před 1. lednem 2022 jejich zaslání do Sbírky právních předpisů v otevřeném a strojově čitelném formátu. Postačí tedy zaslání obecně závazné vyhlášky či nařízení například v naskenované verzi. 

3) Musí obec do Sbírky právních předpisů v rámci přechodného období vložit obecně závaznou vyhlášku, kterou byl v obci vydán územní plán?

Tyto obecně závazné vyhlášky se do Sbírky právních předpisů nezasílají. Zákon o Sbírce právních předpisů stanoví, že obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce nebo regulačního plánu, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se podle stavebního zákona považují za opatření obecné povahy, se ve Sbírce právních předpisů nezveřejňují.

2.7 Principy dobré veřejné správy uplatňované v rámci samosprávy

Pojem dobré správy není striktně definován v žádném právní předpisu. Jde tak spíše o neurčitý právní pojem, kterému mají dávat obsah teprve ti, kdo jej budou v praxi uplatňovat. Zastupitelstvo obce jako vrcholný orgán místní samosprávy se řídí a při svém jednání a rozhodování se v prvé řadě opírá o právní řád České republiky.[136] Z širšího hlediska do něho můžeme zařadit i principy dobré veřejné správy (dále jen „principy“), jejichž uplatňování je dnes stále víc požadováno nejen v oblasti státní správy, ale právě i samosprávy.  Jde o způsob chování orgánů veřejné správy. Principy obecně lze označit jako standardy, které se mají dodržovat z toho důvodu, že to požaduje spravedlnost, slušnost nebo jiná dimenze morálky. Principy dobré správy pak jsou jakýmisi dobrými mravy veřejné správy.

Veřejná správa na obecním úřadě se neuskutečňuje jen vydáváním nejrůznějších povolení či rozhodováním o přestupcích. Jde tu též o úkony samosprávné, do nichž rozhodování všech orgánů obce jednoznačně patří. Jedním z konkrétních projevů principů jsou zásady správního řízení obsažené ve správním řádu.[137] Jde mimo jiné o zásadu zákonnosti, zákazu zneužití pravomoci, zásadu ochrany dobré víry a veřejného zájmu, zásadu proporcionality, zásadu nestranného postupu a legitimního očekávání či zásadu veřejné správy jako služby veřejnosti. V rámci principů je postup obecního úřadu nejen v souladu s právními předpisy, ale pokud mu současně nelze vytknout svévoli, účelovost, vyhýbavost, neefektivnost či liknavost.

Úkolem zastupitele je tyto zásady při jednání orgánů obce uplatňovat. Praktickým projevem je třeba nejširší míra transparentnosti úkonů zastupitelstva obce. Nejde jen o publikování usnesení a o publicitu samotnou, ale také o to, aby proces, který předcházel konečnému zveřejňovanému výsledku, byl transparentní i přezkoumatelný. Čili respekt k veřejnému zájmu, slušnosti a dobrým mravům.

Mnohým rozhodnutím rady obce, jejíž zasedání jsou ze zákona neveřejná, předchází odborná diskuze v komisích rady obce. Ke každému usnesení se před jeho vydáním vyjadřují zodpovědní vedoucí, jak po stránce formálně-právní, tak po stránce věcné správnosti. Zásadu veřejné správy jako služby veřejnosti pak můžeme shledávat v maximální pracovní době úřadu, po kterou jsou úředníci připraveni řešit záležitosti klientů. Klasicky zažité pondělky a středy jako dny úřední jsou dávno minulostí. Není dnes již žádnou novinkou, že se klienti mohou objednávat prostřednictvím elektronických formulářů a vyřízená podání s možností vyzvednutí se jim oznamují pomocí SMS zprávy či e-mailu.

S transparentností úzce souvisí princip veřejnosti. Špatný by byl ten volený zástupce, který by měl s voliči kontakt pouze v období voleb. Dobrý zastupitel naslouchá hlasu veřejnosti, a co víc, vstupuje s ním do debat. Radnice pravidelně pořádají hovory s občany, jejichž téma je primárně samosprávné – výstavba, opravy, program rozvoje města. Ale mnohdy mohou zaznívat z úst veřejnosti i hodnocení, jak se činí odbory vykonávající státní správu. Jde o nejlepší způsob tzv. zpětné vazby. Veřejnost má právo vyjádřit se k záležitostem veřejné povahy. Ona určuje cíl cesty či jednotlivé mety jejího směřování. Představitelé veřejné moci jen hledají nejvhodnější cestu, jak efektivně, hospodárně, rychle a bezpečně toho cíle dosáhnout. Dobrá správaje partnerem veřejnosti, dává záruky ochrany subjektivních práv adresátů veřejné moci a dobrou správou úřad usiluje o právní jistoty osob. 

Úřad není kamenná instituce, ale je to zastřešující pojem pro kolektiv lidí, kteří jsou ze zákona nadáni určitými pravomocemi a tomu odpovídající odpovědností. Aby se tyto kompetence náležitě uplatňovaly, musí mít zaměstnanci dané instituce určité kvality a vlastnosti. A mají-li je, neměli by se uzavírat dalšímu učení. Tyto požadavky můžeme souhrnně označit jako princip erudice, tedy znalostí a důkladného vzdělávání. Jenom orientovaný úředník dokáže vhodně aplikovat v praxi zásady správního řízení, jen znalý pracovník dokáže objektivně zhodnotit stav věci, zachovávat procesní rovnost, odstraňovat rozpory či řešit věci smírnou cestou, jen objektivně informovaný zastupitel rozhoduje nestranně a v zájmu obce. I proto se konají na mnoha úřadech školení, vypracovávají se procesní mapy v rámci certifikace ISO 9001 a zakládají se odborná kolegia, kde se o komplikovaných, do odbornosti zabíhajících záležitostech obce diskutuje.  Cíl je jediný – mít obec s kvalitními správními orgány.

Evropská unie klade velký důraz na místní společenství jako základ demokratického zřízení, jak vyplývá mimo jiné z Evropské charty místní samosprávy, ke které se Česká republika přihlásila. Jde zejména o právo občanů podílet se na chodu věcí veřejných a toto právo může být nejpříměji realizováno právě na místní úrovni. Zastupitelstva by proto měla mít vysokou míru autonomie, a tudíž i vysokou míru odpovědnosti. V členských zemích EU obecní zastupitelé – vědomi si vlastní odpovědnosti – přijímají etické kodexy, kterými nastavují mantinely svému chování.

Etický kodex zastupitele

Vzdělaný a odpovědný zastupitel se při výkonu svého mandátu řídí nejen právními předpisy ČR, ale také morálními zásadami. Některé obce etické apely formulují do svých kodexů.

Připomeňme si proto, že zastupitel by měl:

• dodržovat elementární pravidla slušného chování,
• hájit veřejný zájem,
• postupovat v souladu s principy dobré veřejné správy,
• vykonávat funkci zastupitele v souladu se zájmy obce a jejích občanů,
• rozhodovat objektivně, kvalifikovaně, se znalostí věci a s ohledem na potřeby a zájmy obce a jejích občanů,
• dodržovat právní předpisy České republiky a obce,
• jednat tak, aby neohrozil důvěryhodnost svého mandátu a úřadu,
• vykonávat svůj mandát jako veřejnou službu s odpovědností v nejširším slova smyslu,
• respektovat pravomoci ostatních volených představitelů a zaměstnanců úřadu,
• vykonávat svůj mandát pod veřejnou kontrolou a poskytovat veřejnosti informace související s výkonem mandátu s výjimkou těch, které v souladu s právními předpisy podléhají zvláštní ochraně,
• předcházet situacím, kdy by se jeho soukromý zájem dostal do rozporu se zájmem veřejným,
• ohlásit střet zájmů,  
• odevzdávat každoročně oznámení o příjmech, činnostech a majetku, jedná-li se o veřejného funkcionáře podle zákona o střetu zájmů,[138]
• v rámci možností svých a své obce se vzdělávat a rozšiřovat své povědomí o problematice veřejné správy,
• jednat věcně, bez průtahů, se znalostí věci a právního stavu a zdržet se iracionálních verbálních či písemných výstupů,
• účastnit se zasedání zastupitelstva a jednání dalších orgánů obce, kterých je členem,
• učinit vše nezbytné k zabránění střetu soukromého a veřejného zájmu a vzniku situací, které mohou podezření ze střetů zájmů vyvolávat.

Zastupitel by na druhé straně neměl:

• přijímat dary či jiná zvýhodnění narušující nestranný přístup,
• zneužít informace, které získal při výkonu mandátu,
• přijímat opatření, která by ho zvýhodnila v budoucnu,
• se uchylovat k jednání, kterým by jednostranně upřednostňoval nebo naopak diskriminoval jakoukoliv skupinu či jednotlivce,
• připustit, aby se v souvislosti s výkonem svého mandátu dostal do situace, kdy by byl zavázán oplatit prokázanou úsluhu, službu či jiné zvýhodnění, či do situace, která by jej učinila být nuceně přístupným nepatřičnému vlivu fyzických nebo právnických osob snažících se prosadit své zájmy na úkor zájmů obce,
• pobírat odměny za členství v dozorčích radách či představenstvech obecních společností, jde-li o uvolněného zastupitele.

2.8 Volby do zastupitelstev obcí

Volby do zastupitelstev obcí upravuje příslušný zákon.[139] Okamžikem ukončení hlasování^[140] ve volbách do zastupitelstev obcí^[141] jste se za podmínek daných příslušným zákonem stali členy zastupitelstva. Od této chvíle je třeba, abyste dodržovali určitá pravidla pro výkon svého mandátu. Předně byste se měli dostavit na první, ustavující zasedání zastupitelstva, složit slib člena zastupitelstva^[142] a převzít osvědčení o zvolení do příslušného zastupitelstva obce.^[143] Tento doklad posléze předložte zaměstnavateli.

Zaměstnavatel je povinen vás pro výkon veřejné funkce^[144] z důvodu obecného zájmu uvolnit, ať již jako dlouhodobě uvolněného člena zastupitelstva obce,^[145] nebo jako neuvolněného člena zastupitelstva obce pro určité činnosti (například zasedání zastupitelstva obce, rady obce, výboru či komisí), a to včetně času potřebného k přípravě a k cestě na místo výkonu takové činnosti. Osvědčení je pouhým potvrzením skutečnosti, že vám mandát člena zastupitelstva vznikl. Nemáte-li osvědčení, neznamená to, že nejste členem zastupitelstva. Člen zastupitelstva obce musí při volbách a v případě svého zvolení po celou dobu výkonu mandátu splňovat podmínky volitelnosti, tj. práva být volen.

Zákon[146] stanoví, že členem zastupitelstva obce může být zvolen každý volič, který:

•  dosáhl věku nejméně 18 let (alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb),
•  je státním občanem České republiky a má trvalý pobyt na území té obce, kde je členem zastupitelstva,
•  je občanem jiného členského státu EU a je držitelem potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území té obce, kde je členem zastupitelstva,
• není omezen na osobní svobodě z důvodu výkonu trestu odnětí svobody,
• není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva.

Během výkonu mandátu nemůže člen zastupitelstva obce vykonávat některé práce nebo funkce, a to z důvodu jejich neslučitelnosti s funkcí zastupitele.[147] Především nemůže být:

• zaměstnancem obce zařazeným do obecního úřadu v obci, ve které je členem zastupitelstva,
• zaměstnancem pověřeného obecního úřadu (v jehož správním obvodu je daná obec) nebo krajského nebo finančního úřadu,

pokud současně splňuje jednu z níže uvedených podmínek:

• pokud by jako zaměstnanec vykonával přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce,
• pokud je zaměstnancem jmenovaným starostou, hejtmanem nebo radou obce nebo kraje.

Důvod tohoto omezení je zřejmý — vyloučit jakékoliv pochybnosti o tom, že by takový člen zastupitelstva mohl jako zaměstnanec státní správy přímo ovlivňovat (napomáhat) činnosti obce. Vyjádření „vykonávající přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce“[148] je třeba vykládat úzce. Vztahuje se jen na případy, kdy zaměstnanec fakticky (podle obsahové náplně práce) rozhoduje a koná v souvislosti s činností dané obce státní správu. Posuzování konkrétních případů neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva obce náleží výlučně příslušnému zastupitelstvu obce.

Pokud u vás nastanou podmínky neslučitelnosti funkcí, pak máte možnost do tří dnů po ustavujícím zasedání učinit právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru. Tedy podáte výpověď, nebo požádáte o dohodu o skončení pracovního poměru.^[149] V případě, kdy nejste jmenován/a ze strany starosty, hejtmana, rady obce nebo rady kraje zaměstnancem, by byla řešením i změna pracovního zařazení či obsahové náplně práce, a tím vyloučení vašeho působení jako zaměstnance státní správy k dané obci, ve které jste členem zastupitelstva. Následně jste povinen/a předložit do tří měsíců po ustavujícím zasedání starostovi doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul. Pokud tak neučiníte, má po uplynutí této lhůty zastupitelstvo povinnost vyslovit vám na svém nejbližším zasedání zánik mandátu z důvodu neslučitelnosti funkcí.

Neučiní-li tak zastupitelstvo, požádá ředitel krajského úřadu o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva, které se uskuteční nejpozději do 21 dnů od doručení jeho žádosti. Na něm zastupitelstvo zánik mandátu vysloví. A pokud ne, vysloví ho sám ředitel krajského úřadu.[150] Shodný postup při vyslovování zániku mandátu platí v případě, že nejsou dodrženy u člena zastupitelstva podmínky volitelnosti (změna trvalého pobytu, omezení svéprávnosti, omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, změna státního občanství).

Zákon vám (nebo volební straně, na jejíž kandidátní listině jste byl zařazen) přiznává obranu proti vyslovení zániku mandátu, a to ve formě žaloby proti usnesení zastupitelstva obce nebo rozhodnutí ředitele krajského úřadu. Tuto žalobu je třeba učinit do dvou pracovních dnů ode dne doručení usnesení o zániku mandátu u místně přísluš­ného krajského správního soudu. Včas podaná žaloba má odkladný účinek,[151] přičemž soud musí rozhodnout do dvaceti dnů ode dne obdržení takové žaloby.^[152]

Mandátu se samozřejmě můžete vzdát i z vlastní vůle na základě písemné rezignace předané starostovi. Tuto rezignaci už nelze vzít zpět.[153] Následujícího dne nastupuje (a shodně i při vyslovení zániku mandátu) na uvolněný post náhradník z příslušné kandidátní listiny rezignujícího zastupitele.^[154] Pořadí kandidátů určuje hlasování ve volbách. Pokud kandidátní listina získá alespoň jeden mandát, pak má tento člen zastupitelstva, jehož mandát zaniká, podle uvedeného pořadí určeného i náhradníka. Výjimkou je případ, kdy uspěje volební strana sestávající z jediného nezávislého kandidáta, který náhradníka nemá. Náhradník, nyní již nový člen zastupitelstva obce, musí splňovat opět podmínky volitelnosti a neslučitelnosti funkcí. Jako doklad o nastoupení do mandátu člena zastupitelstva obce mu rada obce (v obci, kde není zřízena, zastupitelstvo obce) předá do 15 dnů poté, co se mandát uprázdní, osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva a od kterého dne se jím stal.

Náhradník se nemůže vzdát mandátu člena zastupitelstva dříve, než se stane jeho členem, proto jsou rezignace na post člena zastupitelstva podané náhradníkem neplatné.

Zánik mandátu může nastat i z jiných, zákonem stanovených důvodů:[155]

• odmítnutím slibu člena zastupitelstva obce,
• složením slibu s výhradou,
• úmrtím člena zastupitelstva,
• dnem voleb do zastupitelstva obce (například z důvodu rozpuštění zastupitelstva obce),
• dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci.

Nepřítomnost člena zastupitelstva obce na zasedání zastupitelstva obce není důvodem k zániku jeho mandátu.

Není-li náhradník, zůstane mandát neobsazen do konce funkčního období zastupitelstva obce.[156] Pokud by takových náhradníků nenastoupilo do funkce více, než činí polovina členů zastupitelstva volených ve volbách do příslušného zastupitelstva, popřípadě kdyby počet klesl v důsledku nedostatku náhradníků pod pět, musí obecní úřad informovat krajský úřad a jsou vypsány nové volby do zastupitelstva obce.[157] Do té doby zastupitelstvo nemůže rozhodovat o zásadních věcech,[158] kromě pravidel rozpočtového provizoria a přijímání rozpočtových opatření.

Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě prosazuje spravedlivější přepočítání zisku hlasů na mandáty. V praxi by šlo o zakomponování většinových prvků v systému voleb do zastupitelstev obcí. Dnešní systém je pro občany nepochopitelný a diskriminuje kandidáta ze strany, která získala v souhrnu vyšší počet hlasů ve srovnání s kandidátem z volební strany s menším počtem. Stává se, že kandidát A, ač získal o desítky hlasů víc než kandidát B z jiné strany, se do zastupitelstva neprobojuje. Je třeba si uvědomit, že hlasy, které mají voliči k dispozici, jsou hlasy, které odevzdávají volebním stranám. Hlasy, které strana obdrží jako celek, se sčítají s těmi, které voliči dali jejím jednotlivým kandidátům. Na základě součtu všech hlasů pro stranu, ať je získala kterýmkoli způsobem, pak celá strana obdrží určitý počet mandátů. Hlas pro některého z kandidátů je tak v prvé řadě hlasem pro volební stranu, na jejíž listině kandiduje. Pro vybraného kandidáta pak jde spíše o jakousi formu preferenčního hlasu, která mu může pomoci prosadit se na volitelné místo listiny, ale také nemusí. Největším problémem tohoto systému je skutečnost, že voliči jeho vlastnosti dobře neznají a nemohou je tak při svém rozhodování dostatečně zohlednit.

Časté otázky

1) Je slučitelná funkce člena zastupitelstva obce a ředitele školy, jež byla zřízena obcí?

Ano. Nejde o zaměstnance obce, zařazeného do obecního úřadu. Je-li škola zřízena jako školská právnická osoba nebo příspěvková organizace, má tato škola právní osobnost subjektivitu a ředitel školy je zaměstnancem školy, nikoliv obecního úřadu.

2) Může kandidovat ve volbách do obecního zastupitelstva osoba, která je vyšetřovaná Policií ČR pro podezření ze spáchání trestného činu?

Ano, může. Samotné vyšetřování pro trestný čin překážkou není. Pokud by došlo k pravomocnému odsouzení zastupitele k nepodmíněnému trestu odnětí svobody během volebního období, pak by se postupovalo podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí (zánik mandátu v případě vyslovení zastupitelstva nebo ředitele krajského úřadu).

3) Stačí pro rezignaci zastupitele ústní sdělení na zasedání zastupitelstva?

Ne. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí stanoví, že mandát zastupitele obce zaniká dnem, kdy starosta obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát.

2.9 Místní referendum

Součástí právního řádu ČR je úprava krajského referenda[159] a místního referenda[160]. Místní referendum je jedním z institutů přímé demokracie. Místní referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva. Předmětem místního referenda je rozhodování oprávněných osob formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, patřících do samostatné působností obce. Oprávněnou osobou je ta, která splňuje podmínky volit do zastupitelstva dané obce.  Zákon také stanovuje případy, kdy místní referendum konat nelze:[161] například o místních poplatcích, o rozpočtu obce, o volbě či odvolání starosty, o uzavření veřejnoprávních smluv nebo také o schválení, změně či zrušení obecně závazné vyhlášky obce. Místní referendum nelze konat dále v případě, že se jedná o referendum v téže věci a od platného rozhodnutí v předchozím referendu neuplynulo 24 měsíců. Otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem “ano” nebo slovem “ne”.

Místní referendum se koná, jestliže se na tom usnese zastupitelstvo obce nebo přípravný výbor, který je minimálně tříčlenný, a podá návrh na jeho konání. Zastupitelstvo obce pak rozhodne o jeho vyhlášení.[162] Zákon také upravuje počet podpisů,[163] který musí být připojen k návrhu přípravného výboru. Ten se předkládá obecnímu úřadu, který ho ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho podání posoudí. Splňuje-li návrh zákonné náležitosti, předloží se k rozhodnutí zastupitelstvu obce, v opačném případě je zmocněnec vyzván k odstranění nedostatků, a to ve lhůtě minimálně 7 dní.[164] O náležitě sestaveném návrhu zastupitelstvo rozhoduje na svém nejbližším zasedání usnesením. Buď referendum vyhlásí, nebo usnesením rozhodne, že referendum nevyhlásí, jestliže o předložené otázce nelze referendum konat.[165] Přípravný výbor má právo na soudní ochranu, pokud nesouhlasí s výzvou obecního úřadu k odstranění vad návrhu na konání místního referenda, nebo zastupitelstvo obce nerozhodlo o návrhu přípravného výboru, nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí.

Místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, neuvádí-li návrh přípravného výboru dobu pozdější.[166] Hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Referendum je možné konat současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu. V takovém případě se koná ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb.

K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v místním referendu jezávazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.

Rozhoduje-li se v místním referendu o oddělení části obce nebo o sloučení obcí, anebo o připojení obce k jiné obci, je rozhodnutí přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob:

• v případě oddělení v té části (částech) obce, která se má oddělit,
• v případě sloučení obcí nebo připojení obce v té obci, ve které byl návrh přípravného výboru podán.[167]

Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce a orgány obce závazné.[168]

Každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor může podat u soudu návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu, pokud má za to, že:

• došlo k takovému porušení ustanovení zákona o místním referendu, které mohlo ovlivnit jeho výsledek,
• bylo konáno místní referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti obce,
• bylo konáno místní referendum o věci, o níž nelze místní referendum konat.

 Návrh je třeba podat do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování.

Otázky a odpovědi ke kapitole

Související předpisy

• ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
• ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod
• Evropská charta místní samosprávy
• zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
• zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)
• zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
• zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR
• zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
• zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech
• zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
• zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řad
• zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
• zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
• zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii
• zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů
• zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
• zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů
• zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
• zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů ČR a o změně některých zákonů
• zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků

Literatura a užitečné odkazy

• Kadečka, S. Právo obcí a krajů v České republice. Praha: C. H. Beck, 2003. 424 s. ISBN 8071797944.
• Kopecký, M. Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2017. 364 s. ISBN 978-80-7552-720-2.
• Koudelka, Z. Noční klid v obecně závazných vyhláškách a Ústavní soud. In Právní regulace místní (a regionální) samosprávy: sborník ze 4. letní mezinárodní konference. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 598 s. ISBN 978-80-210-4784-6.
• Koudelka, Z. Samospráva. Praha: Linde Praha, a.s., 2007. 399 s. ISBN 978-80-7201-665-5.
• Langášek, T. Obrat v nazírání Ústavního soudu na obecně závazné vyhlášky. In Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví, Praha, C.H. Beck, 10/2008.
• Potěšil L., Furek A., Hejč, D., Chmelík V., Rigel F., Škop J. Zákon o obcích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 864. s ISBN 978-80-7400-739-2.

Poznámky pod čarou

[1] veřejná databáze Českého statistického úřadu, údaje k 1. 1. 2021

[2] zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

[3] zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)

[4] čl. 8 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“)

[5] Kadečka, S. Právo obcí a krajů v České republice. Praha: C. H. Beck, 2003, str. 14.

[6] Hlava VII. Ústavy

[7] čl. 99 Ústavy

[8] čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR a Čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod

[9] čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR a Čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod

[10] Znamená chování na základě a v mezích zákona (přesně podle zákona).

[11] zákon č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

[12] § 7 odst. 2 zákona o obcích

[13] čl. 101 odst. 4 Ústavy a § 7 odst. 1 zákona o obcích

[14] § 35 odst. 1 zákona o obcích

[15] § 35 odst. 2 zákona o obcích

[16] § 2 odst. 1 zákona o obcích

[17] § 1 zákona o obcích

[18] § 18 zákona o obcích

[19] Koudelka, Z. Samospráva. Praha: Linde Praha, a.s., 2007, str. 21

[20] § 19 a násl. zákona o obcích

[21] čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků

[22] § odst. 5 § 19 zákona o obcích

[23] § 21 a násl. zákona o obcích

[24] § 16 zákona o obcích

[25] zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech

[26] zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů

[27] zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů

[28] zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů

[29] zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

[30] Potěšil, Lukáš, Furek, Adam, Hejč, David, Chmelík, Václav, Rigel, Filip, Škop, Jiří. Zákon o obcích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 118

[31] Všeobecný slovník právní, uspořádal F. X. Veselý, Praha, 1899, str. 360

[32] § 111 zákona o obcích

[33] čl. 101 odst. 4 Ústavy

[34] § 72 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

[35] § 35 odst. 1 zákona o obcích

[36] K nejdůležitějším patří:

zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech

zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně

[37] § 123 a násl. zákona o obcích

[38] www.mvcr.cz/odk2

[39] § 62 zákona o obcích

[40] https://www.prispevekobce.cz/

[41] § 61 odst. 2 zákona o obcích

[42] § 61 odst. 1 zákona o obcích

[43] § 64 zákona o obcích

[44] § 66 zákona o obcích

[45] zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, příloha č. 1 a 2

[46] § 125 a násl. zákona o obcích

[47] § 4 a hlava VIII zákona o obcích

[48] zákon č. 367/1990 Sb., o obcích

[49] zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii

[50] § 68 zákona o obcích

[51] § 71 a následující zákona o obcích

[52] § 84 odst. 2 písm. k) zákona o obcích

[53] § 79 zákona o obcích

[54] § 82 zákona o obcích

[55] § 83 zákona o obcích

[56] § 84 a 85 zákona o obcích

[57] Právní úprava nestanoví povinnost přijetí programu rozvoje obce a je tedy plně na rozhodnutí obce, zda program rozvoje obce přijme, či nikoli.

[58] § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích

[59] § 84 odst. 4 zákona o obcích

[60] § 92 zákona o obcích

[61] § 89 zákona o obcích

[62] § 93 odst. 3 zákona o obcích

[63] § 93 odst. 1 zákona o obcích

[64] viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007-94

[65] § 65 odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů

[66] § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

[67] § 87 zákona o obcích

[68] § 84 odst. 2 a 85 zákona o obcích

[69] https://www.mvcr.cz/odk2/clanek/informace-pro-obce-fungovani-organu-obci-v-obdobi-od-12-dubna-2021-po-skonceni-nouzoveho-stavu.aspx

[70] § 95 odst. 1 zákona o obcích

[71] § 95 odst. 2 zákona o obcích

[72] § 117 odst. 2 zákona o obcích

[73]  § 117 odst. 3 zákona o obcích

[74] § 119 odst. 2 a 3 zákona o obcích

[75] § 118 odst. 2 a 3 zákona o obcích

[76]  § 74 zákona o obcích a nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev

[77] § 5 odst. 7 a § 7 až § 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

[78] § 120 a § 121zákona o obcích

[79] § 91 odst. 1 zákona o obcích

[80] § 99 odst. 3 zákona o obcích

[81] § 99 odst. 2 a § 102 odst. 4  zákona o obcích

[82] § 102 odst. 1 zákona o obcích

[83] § 100 odst. 1 zákona o obcích

[84] § 102 odst. 4 zákona o obcích

[85] § 102 odst. 2 zákona o obcích

[86] § 102 odst. 3 zákona o obcích

[87] § 101 odst. 4 zákona o obcích

[88] § 122 zákona o obcích

[89] zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů

[90] viz rozsudek KS v Ústí nad Labem ze dne 13. 6. 2017, č. j. 59 A 2/2017-57

[91] § 103 odst. 1 zákona o obcích

[92] § 41 odst. 2 a 3 zákona o obcích

[93] POTĚŠIL, Lukáš, FUREK, Adam, HEJČ, David, CHMELÍK, Václav, RIGEL, Filip, ŠKOP, Jiří. Zákon o obcích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 647

[94] § 104 odst. 1 zákona o obcích

[95] § 104 odst. 2 zákona o obcích

[96] § 109 odst. 1 zákona o obcích

[97] § 109 odst. 2 a § 102 odst. 2 písm. f) zákona o obcích

[98] § 110 odst. 1 zákona o obcích

[99] § 103 odst. 3 zákona o obcích

[100] zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů

[101] § 110 odst. 2 zákona o obcích

[102] § 110 odst. 5 zákona o obcích

[103] § 106 zákona o obcích

[104] § 61 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

[105] § 111 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

[106] § 77 odst. 3 a § 78 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

[107] § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí

[108] § 111 zákona o obcích

[109] zákon 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů

[110] § 6 zákona o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů

[111] § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích

[112] nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků

[113] § 72 zákona o obcích

[114] § 73 zákona o obcích a nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků

[115] § 74 odst. 1 zákona o obcích

[116] § 76 zákona o obcích

[117] § 75 zákona o obcích

[118] § 80 zákona o obcích

[119] § 77 a 78 zákona o obcích

[120] § 81a zákona o obcích

[121] § 81a odst. 6 zákona o obcích

[122] § 81 zákona o obcích

[123] http://www.mvcr.cz/odk2/

[124] § 84 odst. 2 písm. v)

[125] § 81a odst. 10

[126] čl. 104 odst. 3 Ústavy

[127] § 10 zákona o obcích

[128] nález Pl. ÚS 63/04 (č.  210/2005 Sb.)

[129] čl. 79 odst. 3 Ústavy a § 11 zákona o obcích

[130] § 61 odst. 2 písm. a) zákona o obcích

[131] https://sbirkapp.gov.cz/

[132] zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů

[133] § 4 odst. 2 a 3 zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů

[134]  https://www.vlada.cz/assets/jednani-vlady/legislativni-pravidla/LEGISLATIVNI-PRAVIDLA-VLADY_platne-od-1-2-2018.pdf

[135] Langášek,T.: Obrat v nazírání Ústavního soudu na obecně závazné vyhlášky, Právní rozhledy, 10/2008, str. 357. Jde o nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 45/06 (obecně závazná vyhláška města Jirkova).

[136] Právní řád v užším smyslu označuje soubor právních norem, které platí v určité době na určitém území. V širším smyslu do právního řádu spadají i všechny individuální akty upravující právní vztahy na daném území, například zápisy v pozemkových knihách, záznamy o uzavření manželství v matrikách, stavební povolení, rozsudky soudů či jiná závazná pravidla a principy apod.

[137] zákon č. 500/2004 Sb., správní řad, § 2-8

[138] § 2 odst. 1 písm. o), p) a q zákona č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů

[139] zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách“)

[140] § 69 odst. 1 zákona o obcích

§ 55 odst. 1 zákona o volbách

[141] § 3 zákona o volbách

[142] § 69 odst. 2, 3 a 4 zákona o obcích

[143] § 53 zákona o volbách

[144] § 70 zákona o obcích

§ 200 a 201 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce

[145] § 71 a 84 odst. 2 písm. k) zákona o obcích

[146] § 5 zákona o volbách

[147] § 5 odst. 2, 3, zákona o volbách do zastupitelstev obcí

[148] § 5 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí

[149] § 55 odst. 6 zákona o volbách do zastupitelstev obcí

[150] § 55 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí

[151] § 59 zákona o volbách do zastupitelstev obcí

[152] § 91 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní

[153] § 55 odst. 2 písm. b) zákona o volbách do zastupitelstev obcí

[154] § 56 zákona o volbách do zastupitelstev obcí

[155] § 55 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí

[156] § 56 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí

[157] § 90 zákona o obcích a § 58 odst. 1 písm. a) a b) o volbách do zastupitelstev obcí

[158] § 84 odst. 2 a 85 zákona o obcích

[159] zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu

[160] zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu

[161] § 7 zákona o místním referendu

[162] § 8 odst. 1, § 9 odst. 1 zákona o místním referendu

[163] § 8 odst. 2 zákona o místním referendu

[164] § 12 zákona o místním referendu

[165] § 13 odst. 1 zákona o místním referendu

[166] § 15 zákona o místním referendu

[167] § 48 zákona o místním referendu

[168] § 49 zákona o místním referendu