Obec – kraj – stát. Tato vertikála tvoří územní a veřejnosprávní strukturu České republiky. Protože kraje, jakožto vyšší územní samosprávné celky, mají významnou roli například v dopravě, regionálním rozvoji, sociálních službách, školství, zdravotnictví či životním prostředí, bude pro vás užitečné nahlédnout do jejich uspořádání a funkcí. Činnost krajů a jimi zřízených organizací se totiž každodenně významně dotýká života obcí a jejich občanů.
17.1 Základní legislativní vymezení krajů
Kraje v České republice, tak jak je známe dnes, vznikly na základě ústavního zákona[1], který platí od 1. ledna 2000.
Na území České republiky se vytvářejí tyto vyšší územní samosprávné celky:[2]
- Hlavní město Praha, vymezený územím hlavního města Prahy;
- Středočeský kraj se sídlem v Praze, vymezený územím okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník;
- Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor;
- Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, vymezený územím okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov;
- Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, vymezený územím okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov;
- Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, vymezený územím okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem;
- Liberecký kraj se sídlem v Liberci, vymezený územím okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily;
- Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, vymezený územím okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov;
- Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, vymezený územím okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí;
- Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě, vymezený územím okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou;
- Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, vymezený územím okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo;
- Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, vymezený územím okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk;
- Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, vymezený územím okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město;
- Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně, vymezený územím okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.
Působnost krajů pak upravuje zákon o krajích,[3] kde se hovoří o tom, že kraj jako územní celek vymezený hranicí území kraje, je územním společenstvím občanů samostatně spravovaným zastupitelstvem kraje. Dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad.[4]
S nadsázkou můžeme říci, že kraje jsou svým způsobem fungování velmi podobné obcím, jelikož jejich agenda, orgány, práva a povinnosti jsou v mnoha případech podobné. Porovnáme-li zákon o krajích a zákon o obcích, jsou tyto normy psány a schvalovány ve stejném časovém období, s podobnou právní strukturou a terminologií.
Je také důležité zmínit, že kraje mají tzv. zákonodárnou iniciativu. Mohou tedy předkládat Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrhy zákonů.
Obce, kraje a regiony
Česká republika se podle platné ústavy člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu.
Obce i kraje jsou veřejnoprávními korporacemi, spravují své záležitosti samostatně, a to v rámci tzv. samostatné působnosti, do které může stát a jeho orgány zasahovat jen tehdy, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.[5]
Obce i kraje mají vlastní majetek a příjmy vymezené zákonem, hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu, pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Jedná se o tzv. samostatnou působnost.
Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům obcí a krajů, vykonávají orgány obce nebo kraje jako tzv. přenesenou působnost. Obec nebo kraj je při výkonu státní správy správním obvodem.
Nejvyšším orgánem státní správy v území (tedy přenesené působnosti, delegované z úrovně státu) jsou kraje, jejichž území se dále dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) označované jako obce III. stupně. Správní obvody obcí s rozšířenou působností se dále člení na územní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (tzv. obce II. stupně nebo typu), které vykonávají některé specifické pravomoci státní správy pro obce v jejich územním obvodu. Výkon státní správy v obcích základního stupně (nebo I. typu) je rovněž diferencován podle agend – v některých z nich jsou sídla matričních, živnostenských nebo stavebních úřadů, vydávají ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy nebo provádějí vidimaci a legalizaci dokumentů.
Mapa číslo 1: Kraje (NUTS 3) a správní obvody obcí s rozšířenou působností České republiky
Zdroj: www.czso.cz
Mapa číslo 2: Kraje (NUTS3) a okresy (LAU 1) České republiky
Zdroj: www.czso.cz
Dřívější správní území tzv. okresů je zachováno pouze ve vybraných správních oblastech (například v soudnictví) a pro statistické účely.
Statistickou jednotku NUTS 1 tvoří celé území České republiky. Statistické jednotky NUTS 2 jsou tvořeny jedním až třemi kraji tak, aby měly srovnatelný počet obyvatel a mohly z této úrovně prostřednictvím tzv. regionálních rad regionů soudržnosti distribuovat podporu v rámci politiky soudržnosti EU. Plzeňský a Jihočeský kraj jsou tak sdruženy do oblasti NUTS Jihozápad, Karlovarský a Ústecký kraj do oblasti NUTS Severozápad, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj do oblasti NUTS Severovýchod, Vysočina a Jihomoravský kraj do oblasti NUTS Jihovýchod, Olomoucký a Zlínský kraj do oblasti NUTS Střední Morava. Oblast NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko je každá tvořená jediným krajem.
Kraje jsou statistickými jednotkami NUTS 3, přičemž NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko jsou zároveň i na úrovni NUTS 2. Především pro posílení přeshraniční spolupráce v rámci EU jsou zřízeny tzv. euroregiony.
Mapa číslo 3: Regiony soudržnosti (NUTS2) a kraje (NUTS3) České republiky
Zdroj: www.czso.cz
Tabulka číslo 1: Základní statistické informace o krajích
| Rozloha v km2 | Počet obyvatel | Krajské město | Hustota osídlení (obyv./km2) | Počet obcí | Z toho: se statutem města | |
| Česká republika | 78 869,7 | 10 519 913 | – | 133 | 6 258 | 602 |
| Hlavní město Praha | 496,1 | 1 277 962 | Praha | 2 576 | 1 | 1 |
| Jihočeský kraj | 10 058,0 | 637 085 | České Budějovice | 63 | 624 | 54 |
| Karlovarský kraj | 3 314,3 | 283 184 | Karlovy Vary | 85 | 134 | 38 |
| Královéhradecký kraj | 4 759,0 | 542 225 | Hradec Králové | 114 | 448 | 48 |
| Liberecký kraj | 3 163,4 | 437 278 | Liberec | 138 | 215 | 39 |
| Moravskoslezský kraj | 5 427,6 | 1 176 193 | Ostrava | 217 | 300 | 42 |
| Jihomoravský kraj | 7 195,1 | 1 184 974 | Brno | 165 | 673 | 49 |
| Olomoucký kraj | 5 266,9 | 622 539 | Olomouc | 118 | 402 | 30 |
| Pardubický kraj | 4 518,9 | 514 725 | Pardubice | 114 | 451 | 38 |
| Plzeňský kraj | 7 561,0 | 579 442 | Plzeň | 77 | 501 | 57 |
| Středočeský kraj | 11 016,1 | 1 390 323 | 126 | 1 144 | 83 | |
| Kraj Vysočina | 6 795,6 | 504 016 | Jihlava | 74 | 704 | 34 |
| Ústecký kraj | 5 334,6 | 797 877 | Ústí nad Labem | 150 | 354 | 59 |
| Zlínský kraj | 3 963,0 | 572 090 | Zlín | 144 | 307 | 30 |
Zdroj: www.czso.cz
17.2 Činnost a kompetence krajů
Činnost a kompetence krajů jsou na území České republiky neopominutelné. Kraje mají významnou roli v řadě oblastí, jako je například doprava, regionální rozvoj, sociální služby, školství, zdravotnictví či životní prostředí. Ministerstvo vnitra ČR, konkrétně Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, ve svých materiálech definuje činnosti a kompetence krajů následovně:
Bezpečnost
- Kraj zřizuje Bezpečnostní radu kraje.
- Koordinuje a koncepčně připravuje řešení krizových situací (povodně, rozsáhlé požáry, zemětřesení, sněhové kalamity, provozní havárie, znečištění vody a ovzduší, narušení dodávek energií, terorismus) na území kraje.
- Spolupracuje se složkami Integrovaného záchranného systému při řešení krizových situací.
Doprava
- Kraj je vlastníkem silnic II. a III. třídy, kdy zajišťuje údržbu, rekonstrukci a výstavbu nových úseků.
- Je zřizovatelem příspěvkové organizace Krajské správy a údržby silnic, jejímž cílem je zajistit údržbu silnic II. a III. třídy v příslušném správním obvodu.
- Zajišťuje základní dopravní obslužnost kraje (regionální autobusové a železniční linky, včetně financování linek a koordinace jízdních řádů).
- Může být provozovatelem regionálních letišť a správcem některých vodních cest.
- Je silničním správním úřadem a speciálním stavebním úřadem pro silnice I. třídy.
- Provádí prevenci v oblasti bezpečnosti silničního provozu (určenou zejména pro děti a mládež ve formě dopravní výchovy, výstavby dopravních hřišť a spolupráce na dopravních soutěžích).
Kontrola hospodaření
- Provádí dílčí a jednorázová přezkoumání hospodaření obcí a dobrovolných svazků obcí.
- Provádí finanční kontroly ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy kraje.
Kultura
- Kraj může jako příspěvková organizace zřizovat regionální muzea, galerie či knihovny.
- Připravuje a poskytuje dotační programy a granty pro podporu kultury v kraji.
- Vytváří koncepci rozvoje kultury v návaznosti na rozvoj cestovního ruchu.
- Schvaluje koncepci podpory státní památkové péče v kraji.
- Zprostředkovává poskytnutí příspěvku ze státního rozpočtu na obnovu kulturních památek.
Legislativa a správa
- Orgány kraje vydávají nařízení kraje (v přenesené působnosti) a obecně závazné vyhlášky kraje (v samostatné působnosti).
- Zajišťuje činnosti volebního orgánu pro volbu prezidenta ČR a volby do Evropského parlamentu, Parlamentu ČR, zastupitelstev krajů a zastupitelstev obcí.
- Zajišťuje činnosti příslušející krajskému úřadu podle zákona o krajském referendu.[6]
- Vede agendu veřejnoprávních smluv uzavíraných mezi obcemi ve správním obvodu kraje, vyjma obcí s rozšířenou působností.
- Vydává osvědčení k zahájení veřejné sbírky a kontroluje veřejné sbírky.
- Kraj je odvolacím orgánem pro správní řízení vůči rozhodnutím obcí (například ve věci přestupků, rozhodnutí stavebního úřadu, dopravního úřadu, stanovení místních poplatků atd.).
- Provádí koordinační a kontrolní činnost výkonu státní správy v přenesené působnosti obcí ve správním obvodu kraje (například v činnosti matričních úřadů a dalších agend).
Regionální rozvoj
- Kraj schvaluje koncepce regionálního rozvoje (z hledisek bytové politiky, infrastruktury, kultury, zemědělství, životního prostředí, cestovního ruchu, venkova, zdravotnictví, školství, péče o lidské zdroje, sportu a dalších).
- Poskytuje dotace z krajských fondů (rozvoj měst a obcí, obnova venkova, podpora cestovního ruchu atd.).
- Schvaluje materiál Zásady územního rozvoje kraje (územně plánovací dokumentace), kterým koordinuje územní plánování v kraji.
- Schvaluje Program rozvoje kraje a Program rozvoje cestovního ruchu.
- Mapuje a případně vytváří krajské investiční příležitosti.
Sociální služby
- Kraj zřizuje jako své příspěvkové organizace centra sociálních služeb, domovy pro seniory, azylové domy, stacionáře a další poskytovatele sociálních služeb.
- Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb.
- Zajišťuje sociálně-právní ochranu dětí (zprostředkovává náhradní rodinnou péči, zajišťuje odbornou přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči – pěstounskou péči, osvojení – a poskytuje metodickou pomoc orgánům obcí).
- Provádí rovněž kontrolu kvality poskytovaných služeb.
Školství
- Kraj zřizuje a řídí střední školy a vyšší odborné školy.
- Může být zřizovatelem také mateřských, základních a základních uměleckých škol. Jako příspěvkové organizace kraj zřizuje domy dětí a mládeže, dětské domovy, pedagogicko-psychologické poradny a další zařízení.
- Přerozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu určené na mzdy pedagogických a nepedagogických pracovníků a ředitelů škol v kraji.
Zdravotnictví
- Kraj zřizuje a řídí krajské nemocnice.
- Krajský úřad uděluje oprávnění k poskytování zdravotních služeb (lékaři primární péče, ambulantní specialisté, lékárny, domácí zdravotní péče, dopravní zdravotní služby, léčebny dlouhodobě nemocných, odborné ústavy, dětské léčebny nebo lázně).
- Jako příspěvkové organizace zřizuje zdravotnickou záchrannou službu (také leteckou záchrannou službu nebo lékařskou pohotovostní službu) a dále dětská centra.
- Spolupracuje s dalšími složkami na úseku Integrovaného záchranného systému a krizové připravenosti.
Životní prostředí
- Zpracovává koncepci ochrany životního prostředí v kraji a krajský plán odpadového hospodářství.
- Uděluje souhlas s provozováním zařízení na sběr, výkup a likvidaci odpadu na území kraje.
- Poskytuje dotace a příspěvky z krajských fondů (fond životního prostředí a zemědělství, kotlíkové dotace a další).
- Uděluje souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu při výměře
od 1 do 10 ha zemědělské půdy. - Schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje.
- Poskytuje dotace z krajských fondů pro oblast zlepšení kvality životního prostředí.
Obecné činnosti
- Vůči obcím provádí metodickou, poradenskou, koordinační a kontrolní činnost ve všech zmíněných oblastech.
- Plní povinnosti vyplývající z informačního zákona.[7]
- Vede registry, evidence a statistické přehledy z nejrůznějších oblastí svého správního obvodu.
Uvedený přehled udává vybrané činnosti a kompetence krajů a krajských úřadů v samostatné
i přenesené působnosti. V této stručné podobě však nepostihuje všechny oblasti spojené
s činnostmi krajů. Kompletní přehled činností krajů v přenesené působnosti je dostupný na webových stránkách.[8]
17.3 Orgány kraje
Orgány kraje mají svojí strukturou, rozsahem a kompetencemi značnou podobnost s orgány obce. Základními orgány kraje jsou:
- zastupitelstvo kraje,
- rada kraje,
- hejtman kraje,
- krajský úřad.
Zastupitelstvo kraje
Zastupitelstvo má přímou demokratickou legitimitu danou volbami (čtyřletý mandát). Může tak být vnímáno v oblasti samosprávy kraje jako hlavní orgán, který je nadřazen všem ostatním orgánům. Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech v samostatné působnosti (majetkové záležitosti, vydávání obecně závazných vyhlášek apod.).[9] Ve věcech v přenesené působnosti rozhoduje, jen stanoví-li tak výslovně zákon. Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. Zasedání zastupitelstva se konají zpravidla na území krajského města, nelze však vyloučit výjimečné zasedání i mimo stálé sídlo. Zasedání svolává hejtman a zpravidla je řídí jako předsedající.[10]
Rada kraje
Rada kraje je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Jinak též může rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jestliže tak stanoví zákon. Jednání rady kraje se svolávají podle potřeby, zpravidla v týdenních cyklech. Jednotliví radní mají přiděleny obory působnosti (resorty), které také zastupují.
Na rozdíl od zasedání zastupitelstva kraje nejsou schůze rady kraje veřejné. O průběhu schůze rady se pořizuje zápis, v němž se vždy uvede počet přítomných členů rady, schválený program jednání rady, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.[11] Každý občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo do usnesení rady nahlížet a pořizovat si z nich výpisy, nebrání-li tomu jiné zákony.[12] Toto právo přísluší též oprávněným osobám.[13]
Radu kraje tvoří hejtman, náměstek hejtmana (popřípadě náměstci hejtmana) a další členové rady. Počet členů rady kraje se ze zákona liší podle velikosti krajů. U krajů o velikosti do 600 000 obyvatel je počet členů rady kraje 9, u krajů s počtem obyvatel nad 600 000 je počet členů rady kraje 11.[14]
Hejtman kraje
Hejtman zastupuje kraj navenek. Hejtmana volí ze svých řad do svého čela zastupitelstvo kraje, tomu je také hejtman za výkon své funkce odpovědný.[15] Pro úkony, které vyžadují schválení zastupitelstvem či radou, musí mít jejich pověření.
Krajský úřad
Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zákonem, zastupitelstvem kraje a radou kraje a napomáhá činnosti výborů a komisí kraje. Dále krajský úřad vykonává zákonem stanovenou státní správu v přenesené působnosti.
Krajský úřad se ze zákona člení na odbory a oddělení, a to podle oborové působnosti.
Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu. V čele krajského úřadu stojí ředitel, který odpovídá za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné i přenesené působnosti. Ředitele krajského úřadu jmenuje do funkce (respektive odvolává) hejtman s předchozím souhlasem ministra vnitra.
V čele jednotlivých odborů a jejich oddělení stojí vedoucí, které jmenuje a odvolává na návrh ředitele rada kraje.[16]
Pracovněprávní vztahy zaměstnanců kraje se řídí zejména zákonem o úřednících územních samosprávných celků[17] a zákoníkem práce.
17.4 Financování krajů
Struktura financování a hospodaření krajů je značně obdobná jako u obcí. Také kraje mají daňové příjmy (viz schéma rozpočtového určení daní), nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery.
Struktura daňových příjmů je zobrazena v následujícím schématu. Mezi nedaňové příjmy patří především příjmy z pronájmu majetku kraje, jako je například nemovitý majetek, tedy bytové či nebytové prostory, pozemky apod. V oblasti kapitálových příjmů se jedná především o prodej majetku kraje, tedy věcí movitých či nemovitých. Kraje jsou příjemci transferů a dotací, a to jak ze státního rozpočtu, tak i z prostředků Evropské unie. Také struktura výdajů je obdobná jako u obcí a dělí se zpravidla na běžné a mimořádné výdaje.
Schéma rozpočtového určení daní
Z daného schématu je patrné, že kraje mají podíl ve výši 9,78 % na dani z přidané hodnoty, dani z příjmu právnických osob a dani z příjmu fyzických osob (vybíraná srážkou, ze samostatně výdělečné činnosti a ze závislé činnosti).
17.5 Asociace krajů České republiky
Na celostátní úrovni jsou kraje sdružené a spolupracují v rámci Asociace krajů České republiky. Asociace je otevřenou zájmovou nestranickou a nevládní organizací, která byla založena na základě zákonů České republiky. Řádnými členy Asociace krajů ČR jsou kraje České republiky. Asociace je názorovou platformou, která si klade za prvořadý cíl hájit a prosazovat společné zájmy krajů.
Programové cíle Asociace krajů České republiky jsou:
- Hájit společné zájmy a práva krajů sdružených v Asociaci v duchu principů, z nichž vychází Evropská charta místní samosprávy.
- Vytvářet podmínky pro řešení problémů a otázek společných pro členy Asociace.
- Podílet se na vytváření podmínek pro vzdělávání členů zastupitelstev krajů, zaměstnanců krajů.
- Pomáhat krajům při jejich zahraničních aktivitách.
Organizační uspořádání (struktura) Asociace krajů České republiky
Orgány Asociace jsou:
- rada asociace,
- komise rady,
- předseda,
- kancelář.
Bližší informace o Asociaci krajů České republiky naleznete na webových stránkách.[18]
17.6 Závěr a shrnutí
Postavení krajů v České republice a v systému veřejné správy není zanedbatelné. Kraje, jakožto vyšší územní samosprávné celky, mají významnou roli v řadě oblastí, jako je například doprava, regionální rozvoj, sociální služby, školství, zdravotnictví či životní prostředí. Činnost krajů a jimi zřízených organizací se každodenně významně dotýká života obcí a jejich občanů.
Kraje hrají významnou roli také v přeneseném výkonu státní správy. Vůči obcím jsou kraje a krajské úřady nadřízenými orgány. Kraje mají významné kompetence vůči obcím také v otázce přezkumu hospodaření. Kraje zřizují řadu dotačních programů, které obce využívají pro své investiční a neinvestiční projekty. Mezi ty nejvýznamnější patří Program obnovy venkova.
Je velmi důležité zdůraznit důležitost partnerského principu mezi obcemi a kraji. V samosprávné činnosti obcí a krajů je málo témat, která se vzájemně neprolínají. Spolupráce mezi obcemi a krajem je klíčová pro koordinovaný rozvoj území.
Časté otázky
1) Jsou kraje nadřízeny obcím? Musí například obec respektovat při realizaci svých projektů názor kraje?
V oblasti samostatné působnosti jsou kraj a obec různé úrovně samosprávy. Kraj není nadřízeným subjektem nad obcí. V oblasti přenesené působnosti tomu je však jinak. V řadě oblastí je kraj, respektive krajský úřad nadřízeným orgánem obcí.
2) Co znamená, hovoří-li se o finanční provázanosti příjmů obcí a krajů?
Kraje, stejně jako obce, jsou součástí tzv. rozpočtového určení daní, které určuje, jaké daně a v jakém poměru jsou rozděleny mezi stát, kraje a obce.
3) Komu je odpovědný hejtman kraje?
Hejtman kraje, stejně tak jako členové rady kraje, jsou odpovědní zastupitelstvu kraje, které jako jediný orgán jmenuje, odvolává a stanovuje úkoly hejtmanovi a členům rady kraje.
4) Jaké pravomoci má kraj vůči obcím?
Provázanost krajů a obcí v samostatné a přenesené působnosti je silná. Mezi nejdůležitější pravomoci patří například to, že požádá-li na zasedání zastupitelstva obce o slovo zástupce orgánů kraje, musí mu být slovo uděleno. Dále pak je důležité zmínit, že starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to hejtman kraje. Mezi další kompetence patří například udělování souhlasu ředitele krajského úřadu se jmenováním či odvoláním tajemníka obecního úřadu. Kraje hrají také významnou roli v otázce kontroly výkonu přenesené působnosti či kontroly hospodaření obcí, prováděné prostřednictvím krajských úřadů. Kraje jsou také odvolacími orgány podle informačního zákona.[19]
Související předpisy
– zákon č. 129/2000 Sb., o krajích: (krajské zřízení). In: Sbírka zákonů. 2000, roč. 2000,
č. 129, 38. Dostupné z http://ftp.aspi.cz/opispdf/2000/038-2000.pdf. ve znění pozdějších předpisů
– ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a
o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. In: Sbírka zákonů. 1997, roč. 1997, č. 347, 114. Dostupné z http://ftp.aspi.cz/opispdf/1997/114-1997.pdf. ve znění pozdějších předpisů
Literatura a užitečné odkazy
– Asociace krajů České republiky: https://www.asociacekraju.cz
– Centrum pro regionální rozvoj ČR: https://www.crr.cz/cs/
– Český statistický úřad: https://www.czso.cz
– Finanční správa: https://www.financnisprava.cz
– Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: https://www.mmr.cz
– Ministerstvo vnitra ČR: https://www.mvcr.cz
– Portál veřejné správy: https://portal.gov.cz/
– Regionální informační servis: https://www.risy.cz
– Ústav územního rozvoje: https://www.uur.cz/
Poznámky po čarou
[1] ústavní zákon č. 347/1997 Sb. ze 3. prosince 1997, o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
[2] část první, článek 1 ústavního zákona č. 347/1997 Sb.
[3] zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
[4] § 1 odst. 3 zákona o krajích: „Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje (dále jen “zastupitelstvo”); dalšími orgány kraje jsou rada kraje (dále jen “rada”), hejtman kraje (dále jen “hejtman”) a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje (dále jen “zvláštní orgán”) zřízený podle zákona.“
[5] čl. 101 odst. 4 Ústavy
[6] zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů
[7] zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
[8] https://www.mvcr.cz/clanek/dostupnost-verejne-spravy v části „Katalog činnosti obcí a krajů“
[9] § 35 a § 36 zákona o krajích
[10] § 61 odst. 4 zákona o krajích: „Hejtman svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a zápis z jednání rady.“
[11] § 57 a § 58 zákona o krajích
[12] § 12 odst. 2 písm. c/ zákona o krajích
[13] podle § 12 odst. 3 a § 13 zákona o krajích
[14] § 57 odst. 2 písm. a) a b) zákona o krajích
[15] § 61 zákona o krajích
[16] § 66 až § 69 zákona o krajích
[17] zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů
[18] https://www.asociacekraju.cz
[19] zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
