17. Kraje v České republice

Obsah kapitoly

Obec – kraj – stát. Tato vertikála tvoří územní a veřejnosprávní strukturu České republiky. Protože kraje, jakožto vyšší územní samosprávné celky, mají významnou roli například v dopravě, regionálním rozvoji, sociálních službách, školství, zdravotnictví či životním prostředí, bude pro vás užitečné nahlédnout do jejich uspořádání a funkcí. Činnost krajů a jimi zřízených organizací se totiž každodenně významně dotýká života obcí a jejich občanů.

17.1  Základní legislativní vymezení krajů

Kraje v České republice, tak jak je známe dnes, vznikly na základě ústavního zákona[1], který platí od 1. ledna 2000.

Na území České republiky se vytvářejí tyto vyšší územní samosprávné celky:[2]

  1. Hlavní město Praha, vymezený územím hlavního města Prahy;
  2. Středočeský kraj se sídlem v Praze, vymezený územím okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník;
  3. Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor;
  4. Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, vymezený územím okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov;
  5. Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, vymezený územím okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov;
  6. Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, vymezený územím okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem;
  7. Liberecký kraj se sídlem v Liberci, vymezený územím okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily;
  8. Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, vymezený územím okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov;
  9. Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, vymezený územím okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí;
  10. Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě, vymezený územím okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou;
  11. Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, vymezený územím okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo;
  12. Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, vymezený územím okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk;
  13. Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, vymezený územím okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město;
  14. Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně, vymezený územím okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

Působnost krajů pak upravuje zákon o krajích,[3] kde se hovoří o tom, že kraj jako územní celek vymezený hranicí území kraje, je územním společenstvím občanů samostatně spravovaným zastupitelstvem kraje. Dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad.[4]

S nadsázkou můžeme říci, že kraje jsou svým způsobem fungování velmi podobné obcím, jelikož jejich agenda, orgány, práva a povinnosti jsou v mnoha případech podobné.  Porovnáme-li zákon o krajích a zákon o obcích, jsou tyto normy psány a schvalovány ve stejném časovém období, s podobnou právní strukturou a terminologií.

Je také důležité zmínit, že kraje mají tzv. zákonodárnou iniciativu. Mohou tedy předkládat Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrhy zákonů.

Obce, kraje a regiony

Česká republika se podle platné ústavy člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu.

Obce i kraje jsou veřejnoprávními korporacemi, spravují své záležitosti samostatně, a to v rámci tzv. samostatné působnosti, do které může stát a jeho orgány zasahovat jen tehdy, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.[5]

Obce i kraje mají vlastní majetek a příjmy vymezené zákonem, hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu, pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Jedná se o tzv. samostatnou působnost.

Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům obcí a krajů, vykonávají orgány obce nebo kraje jako tzv. přenesenou působnost. Obec nebo kraj je při výkonu státní správy správním obvodem.

Nejvyšším orgánem státní správy v území (tedy přenesené působnosti, delegované z úrovně státu) jsou kraje, jejichž území se dále dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) označované jako obce III. stupně. Správní obvody obcí s rozšířenou působností se dále člení na územní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (tzv. obce II. stupně nebo typu), které vykonávají některé specifické pravomoci státní správy pro obce v jejich územním obvodu. Výkon státní správy v obcích základního stupně (nebo I. typu) je rovněž diferencován podle agend – v některých z nich jsou sídla matričních, živnostenských nebo stavebních úřadů, vydávají ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy nebo provádějí vidimaci a legalizaci dokumentů.

Mapa číslo 1: Kraje (NUTS 3) a správní obvody obcí s rozšířenou působností České republiky

Zdroj: www.czso.cz

Mapa číslo 2: Kraje (NUTS3) a okresy (LAU 1) České republiky

Zdroj: www.czso.cz

Dřívější správní území tzv. okresů je zachováno pouze ve vybraných správních oblastech (například v soudnictví) a pro statistické účely.

Statistickou jednotku NUTS 1 tvoří celé území České republiky. Statistické jednotky NUTS 2 jsou tvořeny jedním až třemi kraji tak, aby měly srovnatelný počet obyvatel a mohly z této úrovně prostřednictvím tzv. regionálních rad regionů soudržnosti distribuovat podporu v rámci politiky soudržnosti EU. Plzeňský a Jihočeský kraj jsou tak sdruženy do oblasti NUTS Jihozápad, Karlovarský a Ústecký kraj do oblasti NUTS Severozápad, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj do oblasti NUTS Severovýchod, Vysočina a Jihomoravský kraj do oblasti NUTS Jihovýchod, Olomoucký a Zlínský kraj do oblasti NUTS Střední Morava. Oblast NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko je každá tvořená jediným krajem.

Kraje jsou statistickými jednotkami NUTS 3, přičemž NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko jsou zároveň i na úrovni NUTS 2. Především pro posílení přeshraniční spolupráce v rámci EU jsou zřízeny tzv. euroregiony.

Mapa číslo 3: Regiony soudržnosti (NUTS2) a kraje (NUTS3) České republiky

Zdroj: www.czso.cz

Tabulka číslo 1: Základní statistické informace o krajích

 Rozloha v km2Počet obyvatelKrajské městoHustota osídlení
(obyv./km2)
Počet obcíZ toho: se
statutem města
Česká republika78 869,710 519 9131336 258602
Hlavní město Praha496,11 277 962Praha2 57611
Jihočeský kraj10 058,0637 085České Budějovice6362454
Karlovarský kraj3 314,3283 184Karlovy Vary8513438
Královéhradecký kraj4 759,0542 225Hradec Králové11444848
Liberecký kraj3 163,4437 278Liberec13821539
Moravskoslezský kraj5 427,61 176 193Ostrava21730042
Jihomoravský kraj7 195,11 184 974Brno16567349
Olomoucký kraj5 266,9622 539Olomouc11840230
Pardubický kraj4 518,9514 725Pardubice11445138
Plzeňský kraj7 561,0579 442Plzeň7750157
Středočeský kraj11 016,11 390 323 1261 14483
Kraj Vysočina6 795,6504 016Jihlava7470434
Ústecký kraj5 334,6797 877Ústí nad Labem15035459
Zlínský kraj3 963,0572 090Zlín14430730

Zdroj: www.czso.cz

17.2  Činnost a kompetence krajů

Činnost a kompetence krajů jsou na území České republiky neopominutelné. Kraje mají významnou roli v řadě oblastí, jako je například doprava, regionální rozvoj, sociální služby, školství, zdravotnictví či životní prostředí. Ministerstvo vnitra ČR, konkrétně Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, ve svých materiálech definuje činnosti a kompetence krajů následovně:

Bezpečnost

  • Kraj zřizuje Bezpečnostní radu kraje.
  • Koordinuje a koncepčně připravuje řešení krizových situací (povodně, rozsáhlé požáry, zemětřesení, sněhové kalamity, provozní havárie, znečištění vody a ovzduší, narušení dodávek energií, terorismus) na území kraje.
  • Spolupracuje se složkami Integrovaného záchranného systému při řešení krizových situací.

 Doprava

  • Kraj je vlastníkem silnic II. a III. třídy, kdy zajišťuje údržbu, rekonstrukci a výstavbu nových úseků.
  • Je zřizovatelem příspěvkové organizace Krajské správy a údržby silnic, jejímž cílem je zajistit údržbu silnic II. a III. třídy v příslušném správním obvodu.
  • Zajišťuje základní dopravní obslužnost kraje (regionální autobusové a železniční linky, včetně financování linek a koordinace jízdních řádů).
  • Může být provozovatelem regionálních letišť a správcem některých vodních cest.
  • Je silničním správním úřadem a speciálním stavebním úřadem pro silnice I. třídy.
  • Provádí prevenci v oblasti bezpečnosti silničního provozu (určenou zejména pro děti a mládež ve formě dopravní výchovy, výstavby dopravních hřišť a spolupráce na dopravních soutěžích).

Kontrola hospodaření

  • Provádí dílčí a jednorázová přezkoumání hospodaření obcí a dobrovolných svazků obcí.
  • Provádí finanční kontroly ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy kraje.

Kultura

  • Kraj může jako příspěvková organizace zřizovat regionální muzea, galerie či knihovny.
  • Připravuje a poskytuje dotační programy a granty pro podporu kultury v kraji.
  • Vytváří koncepci rozvoje kultury v návaznosti na rozvoj cestovního ruchu.
  • Schvaluje koncepci podpory státní památkové péče v kraji.
  • Zprostředkovává poskytnutí příspěvku ze státního rozpočtu na obnovu kulturních památek.

Legislativa a správa

  • Orgány kraje vydávají nařízení kraje (v přenesené působnosti) a obecně závazné vyhlášky kraje (v samostatné působnosti).
  • Zajišťuje činnosti volebního orgánu pro volbu prezidenta ČR a volby do Evropského parlamentu, Parlamentu ČR, zastupitelstev krajů a zastupitelstev obcí.
  • Zajišťuje činnosti příslušející krajskému úřadu podle zákona o krajském referendu.[6]
  • Vede agendu veřejnoprávních smluv uzavíraných mezi obcemi ve správním obvodu kraje, vyjma obcí s rozšířenou působností.
  • Vydává osvědčení k zahájení veřejné sbírky a kontroluje veřejné sbírky.
  • Kraj je odvolacím orgánem pro správní řízení vůči rozhodnutím obcí (například ve věci přestupků, rozhodnutí stavebního úřadu, dopravního úřadu, stanovení místních poplatků atd.).
  • Provádí koordinační a kontrolní činnost výkonu státní správy v přenesené působnosti obcí ve správním obvodu kraje (například v činnosti matričních úřadů a dalších agend).

Regionální rozvoj

  • Kraj schvaluje koncepce regionálního rozvoje (z hledisek bytové politiky, infrastruktury, kultury, zemědělství, životního prostředí, cestovního ruchu, venkova, zdravotnictví, školství, péče o lidské zdroje, sportu a dalších).
  • Poskytuje dotace z krajských fondů (rozvoj měst a obcí, obnova venkova, podpora cestovního ruchu atd.).
  • Schvaluje materiál Zásady územního rozvoje kraje (územně plánovací dokumentace), kterým koordinuje územní plánování v kraji.
  • Schvaluje Program rozvoje kraje a Program rozvoje cestovního ruchu.
  • Mapuje a případně vytváří krajské investiční příležitosti.

Sociální služby

  • Kraj zřizuje jako své příspěvkové organizace centra sociálních služeb, domovy pro seniory, azylové domy, stacionáře a další poskytovatele sociálních služeb.
  • Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb.
  • Zajišťuje sociálně-právní ochranu dětí (zprostředkovává náhradní rodinnou péči, zajišťuje odbornou přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči – pěstounskou péči, osvojení – a poskytuje metodickou pomoc orgánům obcí).
  • Provádí rovněž kontrolu kvality poskytovaných služeb.

Školství

  • Kraj zřizuje a řídí střední školy a vyšší odborné školy.
  • Může být zřizovatelem také mateřských, základních a základních uměleckých škol. Jako příspěvkové organizace kraj zřizuje domy dětí a mládeže, dětské domovy, pedagogicko-psychologické poradny a další zařízení.
  • Přerozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu určené na mzdy pedagogických a nepedagogických pracovníků a ředitelů škol v kraji.

Zdravotnictví

  • Kraj zřizuje a řídí krajské nemocnice.
  • Krajský úřad uděluje oprávnění k poskytování zdravotních služeb (lékaři primární péče, ambulantní specialisté, lékárny, domácí zdravotní péče, dopravní zdravotní služby, léčebny dlouhodobě nemocných, odborné ústavy, dětské léčebny nebo lázně).
  • Jako příspěvkové organizace zřizuje zdravotnickou záchrannou službu (také leteckou záchrannou službu nebo lékařskou pohotovostní službu) a dále dětská centra.
  • Spolupracuje s dalšími složkami na úseku Integrovaného záchranného systému a krizové připravenosti.

Životní prostředí

  • Zpracovává koncepci ochrany životního prostředí v kraji a krajský plán odpadového hospodářství.
  • Uděluje souhlas s provozováním zařízení na sběr, výkup a likvidaci odpadu na území kraje.
  • Poskytuje dotace a příspěvky z krajských fondů (fond životního prostředí a zemědělství, kotlíkové dotace a další).
  • Uděluje souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu při výměře
    od 1 do 10 ha zemědělské půdy.
  • Schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje.
  • Poskytuje dotace z krajských fondů pro oblast zlepšení kvality životního prostředí.

Obecné činnosti

  • Vůči obcím provádí metodickou, poradenskou, koordinační a kontrolní činnost ve všech zmíněných oblastech.
  • Plní povinnosti vyplývající z informačního zákona.[7]
  • Vede registry, evidence a statistické přehledy z nejrůznějších oblastí svého správního obvodu.

Uvedený přehled udává vybrané činnosti a kompetence krajů a krajských úřadů v samostatné
i přenesené působnosti. V této stručné podobě však nepostihuje všechny oblasti spojené
s činnostmi krajů. Kompletní přehled činností krajů v přenesené působnosti je dostupný na webových stránkách.[8]

17.3  Orgány kraje

Orgány kraje mají svojí strukturou, rozsahem a kompetencemi značnou podobnost s orgány obce. Základními orgány kraje jsou:

  • zastupitelstvo kraje,
  • rada kraje,
  • hejtman kraje,
  • krajský úřad.

Zastupitelstvo kraje

Zastupitelstvo má přímou demokratickou legitimitu danou volbami (čtyřletý mandát). Může tak být vnímáno v oblasti samosprávy kraje jako hlavní orgán, který je nadřazen všem ostatním orgánům. Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech v samostatné působnosti (majetkové záležitosti, vydávání obecně závazných vyhlášek apod.).[9] Ve věcech v přenesené působnosti rozhoduje, jen stanoví-li tak výslovně zákon. Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. Zasedání zastupitelstva se konají zpravidla na území krajského města, nelze však vyloučit výjimečné zasedání i mimo stálé sídlo. Zasedání svolává hejtman a zpravidla je řídí jako předsedající.[10]

Rada kraje

Rada kraje je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Jinak též může rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jestliže tak stanoví zákon. Jednání rady kraje se svolávají podle potřeby, zpravidla v týdenních cyklech. Jednotliví radní mají přiděleny obory působnosti (resorty), které také zastupují.

Na rozdíl od zasedání zastupitelstva kraje nejsou schůze rady kraje veřejné. O průběhu schůze rady se pořizuje zápis, v němž se vždy uvede počet přítomných členů rady, schválený program jednání rady, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.[11] Každý občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo do usnesení rady nahlížet a pořizovat si z nich výpisy, nebrání-li tomu jiné zákony.[12] Toto právo přísluší též oprávněným osobám.[13]

Radu kraje tvoří hejtman, náměstek hejtmana (popřípadě náměstci hejtmana) a další členové rady. Počet členů rady kraje se ze zákona liší podle velikosti krajů. U krajů o velikosti do 600 000 obyvatel je počet členů rady kraje 9, u krajů s počtem obyvatel nad 600 000 je počet členů rady kraje 11.[14]

Hejtman kraje

Hejtman zastupuje kraj navenek. Hejtmana volí ze svých řad do svého čela zastupitelstvo kraje, tomu je také hejtman za výkon své funkce odpovědný.[15] Pro úkony, které vyžadují schválení zastupitelstvem či radou, musí mít jejich pověření.

Krajský úřad

Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zákonem, zastupitelstvem kraje a radou kraje a napomáhá činnosti výborů a komisí kraje. Dále krajský úřad vykonává zákonem stanovenou státní správu v přenesené působnosti.

Krajský úřad se ze zákona člení na odbory a oddělení, a to podle oborové působnosti.

Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu. V čele krajského úřadu stojí ředitel, který odpovídá za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné i přenesené působnosti. Ředitele krajského úřadu jmenuje do funkce (respektive odvolává) hejtman s předchozím souhlasem ministra vnitra.

V čele jednotlivých odborů a jejich oddělení stojí vedoucí, které jmenuje a odvolává na návrh ředitele rada kraje.[16]

Pracovněprávní vztahy zaměstnanců kraje se řídí zejména zákonem o úřednících územních samosprávných celků[17] a zákoníkem práce.

17.4  Financování krajů

Struktura financování a hospodaření krajů je značně obdobná jako u obcí. Také kraje mají daňové příjmy (viz schéma rozpočtového určení daní), nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery.

Struktura daňových příjmů je zobrazena v následujícím schématu. Mezi nedaňové příjmy patří především příjmy z pronájmu majetku kraje, jako je například nemovitý majetek, tedy bytové či nebytové prostory, pozemky apod. V oblasti kapitálových příjmů se jedná především o prodej majetku kraje, tedy věcí movitých či nemovitých. Kraje jsou příjemci transferů a dotací, a to jak ze státního rozpočtu, tak i z prostředků Evropské unie. Také struktura výdajů je obdobná jako u obcí a dělí se zpravidla na běžné a mimořádné výdaje.

Schéma rozpočtového určení daní

Schéma rozpočtového určení daní od 1. 1. 2022
Schéma rozpočtového určení daní od 1. 1. 2022

Z daného schématu je patrné, že kraje mají podíl ve výši 9,78 % na dani z přidané hodnoty, dani z příjmu právnických osob a dani z příjmu fyzických osob (vybíraná srážkou, ze samostatně výdělečné činnosti a ze závislé činnosti).

Zdroj: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-kraje-a-obce/Schema_rozpoctoveho_urceni_dani_2022.pdf

17.5 Asociace krajů České republiky

Na celostátní úrovni jsou kraje sdružené a spolupracují v rámci Asociace krajů České republiky. Asociace je otevřenou zájmovou nestranickou a nevládní organizací, která byla založena na základě zákonů České republiky. Řádnými členy Asociace krajů ČR jsou kraje České republiky. Asociace je názorovou platformou, která si klade za prvořadý cíl hájit a prosazovat společné zájmy krajů.

Programové cíle Asociace krajů České republiky jsou:

  • Hájit společné zájmy a práva krajů sdružených v Asociaci v duchu principů, z nichž vychází Evropská charta místní samosprávy.
  • Vytvářet podmínky pro řešení problémů a otázek společných pro členy Asociace.
  • Podílet se na vytváření podmínek pro vzdělávání členů zastupitelstev krajů, zaměstnanců krajů.
  • Pomáhat krajům při jejich zahraničních aktivitách.

Organizační uspořádání (struktura) Asociace krajů České republiky

Orgány Asociace jsou:

  • rada asociace,
  • komise rady,
  • předseda,
  • kancelář.

Bližší informace o Asociaci krajů České republiky naleznete na webových stránkách.[18]

17.6 Závěr a shrnutí

Postavení krajů v České republice a v systému veřejné správy není zanedbatelné. Kraje, jakožto vyšší územní samosprávné celky, mají významnou roli v řadě oblastí, jako je například doprava, regionální rozvoj, sociální služby, školství, zdravotnictví či životní prostředí. Činnost krajů a jimi zřízených organizací se každodenně významně dotýká života obcí a jejich občanů.

Kraje hrají významnou roli také v přeneseném výkonu státní správy. Vůči obcím jsou kraje a krajské úřady nadřízenými orgány. Kraje mají významné kompetence vůči obcím také v otázce přezkumu hospodaření. Kraje zřizují řadu dotačních programů, které obce využívají pro své investiční a neinvestiční projekty. Mezi ty nejvýznamnější patří Program obnovy venkova.

Je velmi důležité zdůraznit důležitost partnerského principu mezi obcemi a kraji. V samosprávné činnosti obcí a krajů je málo témat, která se vzájemně neprolínají. Spolupráce mezi obcemi a krajem je klíčová pro koordinovaný rozvoj území.

Časté otázky

1) Jsou kraje nadřízeny obcím? Musí například obec respektovat při realizaci svých projektů názor kraje?

V oblasti samostatné působnosti jsou kraj a obec různé úrovně samosprávy. Kraj není nadřízeným subjektem nad obcí. V oblasti přenesené působnosti tomu je však jinak. V řadě oblastí je kraj, respektive krajský úřad nadřízeným orgánem obcí.

2) Co znamená, hovoří-li se o finanční provázanosti příjmů obcí a krajů?

Kraje, stejně jako obce, jsou součástí tzv. rozpočtového určení daní, které určuje, jaké daně a v jakém poměru jsou rozděleny mezi stát, kraje a obce.

3) Komu je odpovědný hejtman kraje?

Hejtman kraje, stejně tak jako členové rady kraje, jsou odpovědní zastupitelstvu kraje, které jako jediný orgán jmenuje, odvolává a stanovuje úkoly hejtmanovi a členům rady kraje.

4) Jaké pravomoci má kraj vůči obcím?

Provázanost krajů a obcí v samostatné a přenesené působnosti je silná. Mezi nejdůležitější pravomoci patří například to, že požádá-li na zasedání zastupitelstva obce o slovo zástupce orgánů kraje, musí mu být slovo uděleno. Dále pak je důležité zmínit, že starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to hejtman kraje. Mezi další kompetence patří například udělování souhlasu ředitele krajského úřadu se jmenováním či odvoláním tajemníka obecního úřadu. Kraje hrají také významnou roli v otázce kontroly výkonu přenesené působnosti či kontroly hospodaření obcí, prováděné prostřednictvím krajských úřadů. Kraje jsou také odvolacími orgány podle informačního zákona.[19]

Související předpisy

– zákon č. 129/2000 Sb., o krajích: (krajské zřízení). In: Sbírka zákonů. 2000, roč. 2000,
č. 129, 38. Dostupné z http://ftp.aspi.cz/opispdf/2000/038-2000.pdf. ve znění pozdějších předpisů

– ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a
o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. In: Sbírka zákonů. 1997, roč. 1997, č. 347, 114. Dostupné z http://ftp.aspi.cz/opispdf/1997/114-1997.pdf. ve znění pozdějších předpisů

Literatura a užitečné odkazy

– Asociace krajů České republiky: https://www.asociacekraju.cz

– Centrum pro regionální rozvoj ČR: https://www.crr.cz/cs/

– Český statistický úřad: https://www.czso.cz

– Finanční správa: https://www.financnisprava.cz

– Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: https://www.mmr.cz

– Ministerstvo vnitra ČR: https://www.mvcr.cz

– Portál veřejné správy: https://portal.gov.cz/

– Regionální informační servis: https://www.risy.cz

– Ústav územního rozvoje: https://www.uur.cz/

Poznámky po čarou

[1] ústavní zákon č. 347/1997 Sb. ze 3. prosince 1997, o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

[2] část první, článek 1 ústavního zákona č. 347/1997 Sb.

[3] zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

[4] § 1 odst. 3 zákona o krajích: Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje (dále jen “zastupitelstvo”); dalšími orgány kraje jsou rada kraje (dále jen “rada”), hejtman kraje (dále jen “hejtman”) a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje (dále jen “zvláštní orgán”) zřízený podle zákona.“

[5]  čl. 101 odst. 4 Ústavy

[6] zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů

[7] zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

[8] https://www.mvcr.cz/clanek/dostupnost-verejne-spravy v části „Katalog činnosti obcí a krajů“

[9] § 35 a § 36 zákona o krajích

[10] § 61 odst. 4 zákona o krajích: „Hejtman svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a zápis z jednání rady.“

[11] § 57 a § 58 zákona o krajích

[12] § 12 odst. 2 písm. c/ zákona o krajích

[13] podle § 12 odst. 3 a § 13 zákona o krajích

[14] § 57 odst. 2 písm. a) a b) zákona o krajích

[15] § 61 zákona o krajích

[16] § 66 až § 69 zákona o krajích

[17] zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů

[18] https://www.asociacekraju.cz

[19] zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Kapitoly příručky
Tvorba webových stránek: Webklient