18. Obce a Evropská unie

Zajímáte se o dotační podporu na evropské či národní úrovni? Pak se neobejdete bez základních informací o vazbách mezi samosprávou a evropským prostorem, kde jsme jako Česká republika zakotveni. Nejdříve se seznámíme se základními principy fungování Evropské unie ve vztahu k obcím a regionům. Vysvětlíme si pojem politiky soudržnosti a jak se promítá právě do aplikace evropských fondů. Přiblížíme si základní strukturu fondů a jejich zaměření. Osvětlíme, jak se promítají reálné potřeby měst a obcí do dotační politiky EU. Pojmenujeme pozitiva a úskalí čerpání dotací, shrneme současný stav a výhled do budoucího období po roce 2022. Popíšeme vazbu mezi podporou z evropských fondů a národními dotačními programy. Ty se totiž v ideálním případě doplňují, a je proto důležité věnovat pozornost oběma rovinám.

18.1 Evropská unie a obec

Evropská politika soudržnosti (jinak také kohezní politika – koheze = soudržnost) spočívá ve snižování ekonomických a sociálních rozdílů (disparit) mezi členskými státy a jejich regiony. Hlavním nástrojem jsou právě fondy Evropské unie, jejichž prostřednictvím žadatelé o finanční podporu čerpají prostředky do oblastí, kde jsou vymezeny rozdíly mezi evropským standardem a úrovní v daném regionu. Hovoříme o principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy vyspělejší a ekonomicky silnější státy přispívají méně rozvinutým státům a regionům. Vyrovnávání rozdílů v rámci EU pak vede ke zvyšování kvality života obyvatel celé Evropské unie.

Finanční podporu v programovém období 2021 – 2027 je možné čerpat prostřednictvím:

strukturálních fondů,
investičních fondů,
komunitárních programů,
modernizačního fondu.

Evropské fondy se zaměřují na jednotlivé oblasti podpory – dopravu, regionální rozvoj, vědu, výzkum a inovace, vzdělávání, zdravotnictví, životní prostředí, zaměstnanost a sociální sféru. Základním smluvním dokumentem mezi Českou republikou a Evropskou unií pro čerpání evropské podpory zůstává také pro toto sedmileté období Dohoda o partnerství.

Nová podoba politiky soudržnosti je ovlivněna geopolitickým a finančním vývojem, kdy se Evropská unie musela vyrovnat s odchodem Velké Británie, čelila a znovu čelí migrační krizi, překonává pandemii COVID-19.

Během sedmiletého období může Česká republika čerpat rekordní částku – téměř 1 bilion korun.

Dříve, než pojmenujeme základní strukturu evropských fondů, je dobré si připomenout princip fungování Evropské unie – sdílení pravomocí členských států, které se dříve chovaly autonomně a dnes díky tomuto sdílení mají v řadě oblastí koordinovaný postup. Základní evropskou strukturu tvoří:

Evropský parlament, jehož členy jsou přímo volení zástupci občanů členských států,
Evropská rada (pozor – nikoliv Rada Evropy), kde jednají hlavy států a čelných představitelů EU o globálních prioritách,
Rada Evropské unie, kde hájí své zájmy vlády členských států na úrovni ministrů,
Evropská komise, jejímiž členy jsou komisaři pro jednotlivé oblasti navržení členskými státy a schválení Evropským parlamentem,
Soudní dvůr EU, Evropská centrální banka a Evropský účetní dvůr.

18.2 Dotace v životě obcí

Největší a nejvyužívanější skupinu evropských fondů tvoří Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF). Do této rodiny patří následující fondy:

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – objemem finančních prostředků je to největší fond, určený pro podporu zejména investičních, infrastrukturních projektů s cílem vyváženého a rovnoměrného rozvoje v jednotlivých regionech EU.

Evropský sociální fond (ESF) – podporuje neinvestiční projekty v oblasti rozvoje zaměstnanosti, jako je rekvalifikace a profesní vzdělávání, pomoc mladým lidem a různým znevýhodněným skupinám obyvatelstva, podporuje vzdělávací programy a kapacity pro výzkum a vývoj.

Fond soudržnosti (CF) – je určený k podpoře rozvoje regionů, kde je hrubý národní důchod pod 90 % průměru EU, kam stále patří i Česká republika. Je zaměřený na projekty rozvoje dopravní infrastruktury silniční a železniční, ochrany životního prostředí, podpory energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) – cílí na zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a ochrany životního prostředí a krajiny, na adaptaci vyvolanou změnou klimatu a řízení přírodních zdrojů.

Evropský námořní a rybářský fond (EMFF) – v našich podmínkách se jeho využití týká podpory vnitrozemského rybolovu, odbahňování rybníků, zlepšování akvakultury a vodní biodiverzity.

Roli národního orgánu pro koordinaci Evropských strukturálních a investičních fondů v ČR plní Ministerstvo pro místní rozvoj. Veškeré informace lze nalézt na webových stránkách.[1]

Obce žádají o finanční podporu prostřednictvím operačních programů (OP) pro období 2021 – 2027, do kterých se promítá územní a urbánní dimenze:

Integrovaný regionální operační program (IROP),
OP Doprava (OPD),
OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OPTAK),
OP Jan Amos Komenský (OPJAK),
OP Životní prostředí (OPŽP),
OP Spravedlivá transformace (OPST) – pouze pro regiony s útlumem těžby uhlí (Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský),
OP Zaměstnanost (OPZ),
OP Technická pomoc (OPTP),
OP Azylového, migračního a integračního fondu (OPAMIF).

Programové období 2021 – 2027 je postaveno na pěti prioritách politiky soudržnosti, na pěti cílech investiční politiky EU:

Inteligentní Evropa/Česko – podpora inovací, digitalizace, ekonomické transformace, malých a středních podniků,
Zelená Evropa/Česko – podpora oběhového hospodářství, čisté městské mobility, energetických úspor a obnovitelných zdrojů,
Propojenější Evropa/Česko – podpora mobility a strategických dopravních sítí,
Sociální Evropa/Česko – podpora zvyšování kompetencí, odborných dovedností, rozvoje vzdělávání, sociálního začleňování a rovného přístupu ke zdravotní péči,
Evropa/Česko blíže občanům – podpora místně vedených strategií rozvoje a udržitelného rozvoje měst.

Samostatnou podporou je pak transformace uhelných regionů, v případě ČR jsou to kraje Moravskoslezský, Ústecky a Karlovarský, prostřednictvím Fondu spravedlivé transformace.

Novinkou mezi evropskými zdroji financí je pak nástroj REACT-EU, který reaguje na pandemii COVID-19. Tato mimořádná podpora byla spuštěna již v roce 2020 v končícím programovém období a je primárně určena na posílení zdravotnictví a sociální infrastruktury. Čerpání této podpory probíhá prostřednictvím známého Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Také v programovém období 2021 – 2027 hraje významnou úlohu územní dimenze. Umožňuje usměrňovat a koncentrovat podporu z operačních programů v rámci integrovaných nástrojů pro specifické typy území.

Mezi tyto nástroje patří:

Integrované územní investice (ITI) – podpora k naplňování integrovaných územních strategií 13 aglomerací a metropolitních oblastí vymezených Ministerstvem pro místní rozvoj: Pražská, Ostravská a Brněnská metropolitní oblast, Ústecko-chomutovská, Olomoucká, Hradecko-pardubická, Plzeňská, Liberecko-jablonecká, Českobudějovická, Karlovarská, Zlínská, Mladoboleslavská a Jihlavská aglomerace.

Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) – prostřednictvím místních akčních skupin (MAS) je to nástroj podpory pro venkovský prostor a menší sídla až do 25 000 obyvatel. Realizace integrovaných projektů CLLD bude podpořena z pěti programů (IROP, Strategický plán společné zemědělské politiky, OP Zaměstnanost, OP Životní prostředí, OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost).

Města a obce mohou čerpat podporu jak prostřednictvím integrovaných nástrojů, tak na základě vyhlašovaných individuálních výzev v jednotlivých operačních programech.

Vedle Evropských strukturálních a investičních fondů existuje řada dalších, specificky zaměřených nadnárodních fondů zřizovaných Evropskou unií. Mezi ně patří Komunitární grantové programy financované přímo z rozpočtu Evropské unie a řízené Evropskou komisí. Jejich společnými rysy jsou evropský dopad podporovaných projektů a spolupráce partnerů z různých členských zemí.

Důležitou skupinou jsou programy evropské územní spolupráce (INTERREG), které podporují přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci partnerů. Podpora je zaměřena na inovace, zelené energie, oběhové hospodářství, ochranu životního prostředí, ekologizaci městské mobility, zlepšení dopravních spojení. Tyto programy jsou postaveny na principu vedoucího partnera, který nese odpovědnost za realizaci projektu a dalších partnerů v rámci podílejících se zemí. V rámci spolupracujících partnerů mají společnou přípravu, realizaci, financování a personální zabezpečení projektu.

Hlavní role evropských fondů při financování podpory regionálního rozvoje je nepochybná, ale neměli bychom pominout význam národních programů podpory. Národní dotační tituly jsou nástroji jednotlivých resortních ministerstev, jak plnit národní priority projektované do regionů a zároveň tak podporovat rozvoj na místní úrovni.

Národní programy se také vytvářejí k podpoře oblastí a aktivit, které nelze financovat z fondů EU. Mezi resorty s největší nabídkou národních dotačních titulů patří Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo vnitra.

Samostatnou kapitolou je potom Národní plán obnovy, který má pomoci Evropě, tedy také České republice, oživit národní ekonomiky po dvouleté pandemii COVID-19. V šesti komponentách (digitální transformace, fyzická infrastruktura a zelená tranzice, vzdělávání a trh práce, podpora podnikání, výzkum a inovace, zdraví a odolnost obyvatel) můžeme do roku 2026 vyčerpat až 175 miliard korun. Řada výzev bude také cílena přímo na obce.

Česká republika také jako jedna z prvních zemí začala čerpat prostředky z Modernizačního fondu – programu, ze kterého půjdou v následujících deseti letech investice v minimálním objemu 150 miliard korun na „zelené“ projekty. Zdrojem Modernizačního fondu jsou prostředky z emisních povolenek v systému EU. Žadateli o podporu záměrů snižování energetické náročnosti, obnovitelných zdrojů energie a modernizace energetické infrastruktury mohou být zástupci veřejného i soukromého sektoru, malé i velké podniky.

18.3 Pozitiva a úskalí dotací

Za dobu členství České republiky v Evropské unii změnily v podstatě všechny obce výrazně svou tvář. Česká republika je po dosavadní dobu členství stále čistým příjemcem financí z EU (tzn. že příspěvek do rozpočtu EU je nižší než evropské finanční subvence do rozvoje naší země) a na našich sídlech je to vidět. Ve veřejném prostoru, na veřejné infrastruktuře je přínos dotací na první pohled patrný. Bylo by zajímavé poskládat si vedle sebe fotografie z našich měst a obcí ze současnosti a z doby před dvaceti a více lety. Sídliště, školy, veřejné budovy, komunikace, cyklostezky, parky, náměstí a veřejný prostor – to je jen úzký výčet zejména investiční podpory Evropské unie. K tomu je třeba připojit financování neinvestičních aktivit – vzdělávacích, sociálních, komunitních programů, podpora kultury, sportu, cestovního ruchu. A samozřejmě připomínáme také velké infrastrukturní projekty státního významu (silnice, dálnice, železnice), které obce pozitivně ovlivňují, byť nejsou těmi, kteří je administrují.

Evropská podpora, investiční i neinvestiční, pozvedla kvalitu života v České republice, pozvedla kvalitu sídel, ve kterých žijeme. Z tohoto pohledu pozitivní dopad nezpochybnitelně převažuje nad komplikacemi a úskalími, které praktický život s dotacemi přináší.

Následující praktické zkušenosti a popis současného stavu mohou vás, kteří se s dotační problematikou dostanete do kontaktu, užitečně informovat. Mohou se stát vodítkem, kudy se vydat nebo čeho se vyvarovat.

Problematické oblasti dotační politiky:

komplikovaný způsob administrace,
nejednotná metodika operačních programů, která se navíc v průběhu období může měnit,
právní nejistota, kdy výsledek jedné kontroly nemusí znamenat shodu s kontrolou další,
komplikované kontrolní mechanismy, ústící ve vícenásobné kontroly, někdy s rozdílným výsledkem,
nestabilní či nedostatečné personální zabezpečení administrace projektů ze strany řídicích orgánů,
měnící se časová osa, zpoždění spouštění programů,
rostoucí kriminalizace čerpání podpory.

Konkrétní zkušenosti z realizovaných projektů jsou v některých případech absurdní, přičemž může docházet k sankcionování:

při realizaci projektů efektivnějším či úspornějším řešením,
při bagatelních změnách, které nemají vliv na výsledek, tedy dosažení cíle projektu,
formalistickým lpěním na administrativně stanovených pravidlech, které jsou v rozporu s logikou a zdravým rozumem.

Při úvaze o realizaci projektů s finanční podporou z evropských nebo národních zdrojů si musíte kladně odpovědět na následující otázky:

Je projekt v souladu se strategickými dokumenty rozvoje obce, které zase vychází ze strategií krajů? Bude-li totiž záměr v kolizi se strategií rozvoje, žádost o podporu nemůže být úspěšná.

Postarali jsme se o kvalifikovaný a důvěryhodný projektový management? Požádat o dotaci je pouze počátek dlouhého a nijak jednoduchého procesu administrace projektu v průběhu jeho realizace, při jeho dokončení a v době jeho udržitelnosti. Udržitelnost projektu je zcela zásadní. Při neplnění kritérií po dobu udržitelnosti, která je zpravidla pět let, ale může být i delší, vám hrozí nejen vrácení dotace, ale také sankce až do výše 100 % poskytnuté sumy. Zkušenosti říkají, že získání finanční podpory je úspěchem, úspěšné dokončení administrace projektu bez závad a sankcí je úspěchem na druhou a výsledkem profesionálně a precizně odvedené práce. Pokud nemáte možnost zajistit projektový management interně, důkladně studujte reference a výsledky před vypracováním smluvní podoby externího projektového řízení.

Máme k dispozici odpovídající finanční zdroje pro realizaci záměru? Je třeba brát v úvahu, že většinu projektů musí žadatel tzv. předfinancovat v plné míře a k vyplácení podpory dochází až v průběhu realizace (etapizované projekty), nebo po ukončení. Nesmíme také pominout, že dotace zpravidla nepokrývá financování projektu ze 100 % a je třeba spoluúčasti příjemce dotace. Výše spoluúčasti závisí na stanovených pravidlech a pohybuje se od 5 % až do 60 % i více u projektů s částečným komerčním využitím. V neposlední řadě musíme do finanční rozvahy zapojit budoucí náklady spojené s provozem.

Máme dostatečný zdroj informací a zkušeností? Svaz měst a obcí ČR je připraven sdílet veškeré dostupné informace a zkušenosti, zapojit vás do networkingu s vašimi kolegy, kteří jsou tím nejlepším zdrojem informací z reálného života a praxe.

Důvody neúspěšnosti většiny projektů, které nebyly podpořeny, jsou tři:

Projektová žádost nesplnila kritéria přijatelnosti a formálních náležitostí a byla vyřazena z dalšího hodnocení.
Projekt nebyl doporučen k financování kvůli nízké kvalitě zpracování projektu nebo převisu žádostí nad alokovanými prostředky.
Projektová žádost byla stažena žadatelem.

Doporučení pro žadatele lze shrnout do následujících bodů:

Podrobně promyslete a zvažte přínosy a efektivitu uvažovaného projektu, i vzhledem k finanční stránce – jak realizační, tak provozní.
Připravujte záměry, směřující k projektové žádosti, s dostatečným předstihem, připravte záměrů více a neupínejte se na jediný. Tím zvýšíte pravděpodobnost podpory alespoň některých projektů.
Při přípravě žádosti odstraňte veškeré nejasnosti konzultací s odborníky na Centrech regionálního rozvoje, nebo s řídicími orgány.
Nepodceňte erudici a potřebnou velikost projektového týmu, který je nezbytný nejen pro přípravu záměru, ale zejména po celou dobu jeho realizace.
Připravte si dostatečnou dávku trpělivosti, která je nezbytná pro řadu nepředvídatelných komplikací, které s sebou administrace přináší. Mnohdy se nutné kroky a postupy mohou zdát až iracionální, ale bez jejich naplnění může být realizace projektu ohrožena.

18.4 Výhled do blízké budoucnosti a průběh programového období 2021 – 2027

Při přípravě aktuálního programového období zpracoval Svaz měst a obcí ČR Analýzu potřeb měst a obcí ČR, aby bylo možné poskytnout státním orgánům podklad, který odráží reálné potřeby v jednotlivých typech území. Analýza byla postavena na hloubkovém dotazníkovém šetření, kdy byla oslovena všechna členská města a obce Svazu. Z analýzy zpětné vazby (ve spolupráci s Univerzitou Karlovou) jsme poznali základní skupiny problémů měst a obcí.

Doprava – největšími problémy zatížená oblast z pohledu bezpečnosti, plynulosti a udržitelnosti. Zasahuje veškerou dopravní infrastrukturu (chodníky, silnice, cyklodopravu, parkování), obce trápí celková dopravní přetíženost a nedostatečná organizace dopravy.

Infrastruktura sídel, jejich fyzické prostředí a zázemí – rezonuje zanedbaná, neodpovídající a poškozená infrastruktura. Stejně tak otázky životního prostředí ve vztahu ke kvalitě ovzduší a hlukové zátěži. Aktuální je též otázka brownfieldů a jejich revitalizace a otázka snižování energetické náročnosti provozu měst.

Ekonomický potenciál sídel – jeho nedostatečné využití souvisí hlavně s nesouladem poptávky a nabídky na trhu práce, s nedostatek ploch pro průmyslové využití a služby. Do popředí vystupuje potřeba duálního vzdělávání, vzdělávání v oblasti informačních technologií, výraznější podpory vědy, výzkumu a inovací.

Sociální prostředí sídel – problémy začínají od nedostatečné dostupnosti sociálních služeb, bezpečnosti, přes výskyt sociálně patologických jevů, bezdomovectví až po významný fenomén a hlavní výzvu současnosti i do budoucna: fenomén stárnutí populace.

Nedostatečné služby v obcích – zejména u menších obcí rezonuje potřeba zachovat základní služby, u všech pak dostupné bydlení, kvalitní a dostupnou zdravotní péči.

Systémové požadavky měst a obcí – je nezbytné dívat se na rozvoj sídel optikou budoucnosti, kdy současné problémy už nemusí být aktuální. Razantně zvýšit flexibilitu veřejné správy, včetně nastavení dotační politiky, která neodpovídá vysoké dynamice změn a vývoje ve společnosti. Orientovat se na koncepční, tedy koordinovaný přístup k řešení problémů.

S takto utříděnými okruhy bylo možné definovat, na co se má podpora v programovém období soustředit. Zpracovaná výchozí pozice municipalit v České republice je tak exaktně podloženým nástrojem pro vyjednávání o podobě kohezní politiky v ČR. Kromě analýzy samotné pracuje se všemi dostupnými českými a evropskými zdroji, zabývajícími se kohezní politikou.

Formulovaná pozice má dvě skupiny výstupů, které se týkají procesní stránky pravidel a věcně definovaných oblastí. Jejich podpora je z pohledu obcí prioritní.

18.4.1 Procesní požadavky

Je podstatné koncentrovat se na dosažení výsledku, který má podpora přinést, nikoliv na proces samotný, jak se k výsledku dojde. Má tak jít o proces flexibilní s ohledem na časové, finanční a věcné hledisko, vedoucí k řešení s maximální efektivitou. Pružnější přístup je také žádoucí v případě změn při realizaci projektu. Při hodnocení potřebnosti a přínosu projektu má být maximálně uplatněn princip formulace projektů vycházejících z reálných potřeb, tedy „stavba odspodu“.

Nezbytným předpokladem pro všechny, kteří jsou zapojeni do administrace evropské podpory, je předvídatelnost a právní jistota. Je stále třeba posilovat vzájemnou důvěru mezi žadateli, národními a evropskými orgány. Česká republika má přijímat pouze právní předpisy nezbytné pro implementaci politiky soudržnosti, vedoucí k celkovému zjednodušení a lepší srozumitelnosti dotačních pravidel, vyvarovat se přidávání dodatečných národních parametrů. Od toho se také odvíjí jednotné metodické prostředí a sjednocení postupů pro všechny unijní fondy. Mají se tak jednoznačně stanovit cíle, výsledky a výše finančních prostředků. Je také účelné, tam kde je to možné, následné kontroly (ex post) přesunout do pozice prevence (ex ante) s jasně stanovenými a dodržovanými termíny a výsledky, závaznými a trvale platnými.

Trvalým požadavkem zůstává snížení administrativní náročnosti. Dokumentace pro žádost by měla být zjednodušená a jednotná pro různé programy, nejlépe převedením do elektronického systému přejímajícího automaticky údaje z veřejných registrů. Výklad požadavků má být pak jednotný a vyhovující požadavkům všech kontrolních orgánů. Stejně tak časová osa má být vyvážená a přiměřená všem stádiím administrace projektů – přípravy, realizace i ukončení.

V neposlední řadě, s ohledem na nejednotnost výkladu veřejné podpory, by se neměla v rámci posílení právní jistoty veřejná podpora vztahovat na integrované nástroje, tedy nástroje pro rozvoj specifických územních celků.

18.4.2 Věcné výstupy

Cílem, který sleduje pozice Svazu měst a obcí ČR, je nastavit finanční zdroje shodně s potřebami území, aktuálními v daném čase a místě, dostatečná absorpční kapacita a plnění základního cíle politiky soudržnosti – vyrovnávání disproporcí v rozvoji regionů.

Co si z pohledu reálných potřeb sídel zaslouží evropskou podporu:

Dopravní a technická infrastruktura

Priorita daná výstavbě dálniční sítě je správná, nemůže však zůstat jen u ní. Regionální mobilita obyvatelstva se odehrává na významných tazích 1. a 2. tříd, rádi bychom preferovali veřejnou dopravu, která však musí odpovídat současným požadavkům. Současné a budoucí ekonomické a sociální trendy vedou k důrazu na rozvoj datové infrastruktury.

Občanská vybavenost

Zcela nezbytná je podpora vzdělávací a kulturní infrastruktury. S její úrovní se zvyšuje životní úroveň a možnosti občanů daného území a zároveň snižuje migrace občanů. Efektem je tak udržitelný demografický vývoj území, což má dopad na efektivitu ekonomiky, včetně životního prostředí. S tím souvisí také přívětivost veřejné správy, která poskytuje kvalitní servis svým občanům.

Problematika životního prostředí

Důraz je kladen na potřebu investic do infrastruktury nezbytné pro recyklaci v nejširším slova smyslu. Tím vytváříme podmínky pro fungování cirkulární ekonomiky. Ta spočívá v separaci biologické a syntetické části produkce, přičemž bilogickou vracíme zpět do biosféry a syntetickou používáme znovu v produkčním cyklu. Efektem je zvyšování kvality životního prostředí. Druhou prioritou v oblasti životního prostředí je hospodaření s vodou, ať už opatřeními k jejímu zadržování v krajině, nebo nakládáním s odpadními vodami.

Sociální a zdravotní problematika

Je nezbytné umožnit obcím, aby s místní znalostí určily specifickou problematiku, a k jejímu řešení poskytnout podporu financování z evropských fondů. To se týká sféry sociální, dostupnosti zdravotních služeb i podpory rozvoje občanské společnosti. S ohledem na demografický vývoj je třeba podpořit aktivity, které integrují obyvatele sociálně vyloučených lokalit do společnosti a aktivity, řešící vnitřní či vnější migraci v rámci daného území. Samostatnou kapitolou je potom podpora kvalitní infrastruktury pro důstojný a aktivní život stárnoucí generace.

Místní ekonomický rozvoj a podpora výzkumu, vývoje a vzdělávání

Pro rozvoj lokální ekonomiky je nutné pomoci obcím s budováním infrastruktury k podnikání, provázané s veřejnou infrastrukturou, jako je bydlení, školství, zdravotnictví či volný čas. Synergický efekt povede k celkovému růstu atraktivity území.

Cestovní ruch

V minulém programovém období byl cestovní ruch z evropské podpory v podstatě vyloučen. Tato situace se mírně změnila k lepšímu, byť by obce přivítaly výraznější podporu tohoto sektoru. V připravovaném Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) je zahrnuto pořízení a výstavba infrastruktury pro cestovní ruch. Národní plán obnovy (NPO) má ve svých komponentách zahrnutu podporu cestovního ruchu ve vazbě na digitalizaci. Dostupnější by měl být pro obce a další subjekty také připravovaný nový ročník Národního programu podpory cestovního ruchu ze strany Ministerstva pro místní rozvoj.

Spolupráce mezi obcemi

Pro koordinovaný rozvoj území je meziobecní spolupráce klíčovým faktorem, která s sebou nese ekonomické a provozní přínosy. Politika soudržnosti ve spojení s podporou v národním měřítku mají vytvářet odpovídající podmínky pro její rozvoj, ať už v části legislativní, nebo prostřednictvím dotačních programů.

Územní rozvoj

Znepokojující je rostoucí polarita mezi metropolemi a periferiemi. K jejímu snižování je nezbytná podpora integrovaných územních investic (ITI), tedy projektů vzájemně provázaných napříč zmíněnými oblastmi. Potřeby lidí tak řešíme systémově s ohledem na všechny známé vazby v území – opět využíváme synergie a multiplikačního efektu.

Dostatečná administrativní kapacita

Náročnost úspěšné implementace politiky soudržnosti vyžaduje dostatečné personální a odborné vybavení obcí, má být nedílnou součástí podporovaných oblastí. Jen tak lze využít přínosů politiky soudržnosti v maximálním měřítku.

Strategické řízení regionálního rozvoje a zavádění SMART technologií

Koncepční přístup, dlouhodobá závaznost, srozumitelnost, propojení s praktickým životem, koordinace jednotlivých subjektů, řešení optikou výhledu do budoucna – to jsou základní předpoklady úspěšného řízení regionálního rozvoje. To vše s nezbytným zapojením dostupných SMART technologií. Finanční prostředky, směřující do podporovaných oblastí, musí pružně reagovat na nové koncepty a technologie.

Pozice Svazu měst a obcí ČR k politice soudržnosti poskytuje podklad národním orgánům, pro které má být oporou při vyjednávání s Evropskou unií. Zároveň je vodítkem k identifikaci a cílení národních dotačních titulů na oblasti, které nebudou zahrnuty do evropské podpory. V neposlední řadě, byť se přímo netýká dotační politiky, je pozice také platným podkladem pro budoucí vyjednávání o změnách rozpočtového určení daní k posílení financování potřeb obcí.

Související předpisy

– Dohoda o partnerství uzavřená dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013

– zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

– zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

– zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole

– zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

– zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory

Literatura a užitečné odkazy

– Autorský tým SMO ČR: Poziční dokument statutárních měst České republiky k podobě integrovaných urbánních nástrojů po roce 2020. Svaz měst a obcí ČR, 2018.

– Autorský tým SMO ČR, MEPCO a UK: Analýza problémů, potřeb a faktorů rozvoje obcí ČR podle typu území Strategie regionálního rozvoje po roce 2020. Svaz měst a obcí ČR, 2018.

– Autorský tým SMO ČR, MEPCO a UK: Analýza potřeb měst a obcí ČR. Svaz měst a obcí ČR, 2017.

– https://www.dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr/kohezni-politika-po-roce-2020

– https://www.planobnovycr.cz/

– https://www.sfzp.cz/dotace-a-pujcky/modernizacni-fond/