6. Veřejné zakázky

Snad každému z vás se pravděpodobně vybaví některá z mediální kauz, týkající se přijímání úplatků, různých nezákonných machinací, nebo zadávání tzv. z ruky bez soutěže. Právě tyto ostře sledované případy bývají mnohdy spojovány s veřejnými zakázkami. Není divu, že se jich zastupitelé obávají. Jsou však tyto obavy oprávněné, nebo jim lze účinně předejít?

Důvod mediálního zájmu o veřejné zakázky spočívá především v kontrole hospodaření s veřejnými prostředky. Obec na základě svého rozpočtu rozhoduje nejen o tom, co a kdy bude nakupovat, ale také o tom, kdo bude jejím dodavatelem a kolik mu za to zaplatí. Při rozhodování však nemůže postupovat libovolně nebo tak, jak se mnohdy zdá logické a ekonomicky nejvýhodnější, ale tak, jak jí závazně ukládají právní předpisy. V opačném případě může být porušena rozpočtová kázeň, spáchán přestupek či dokonce trestný čin. Aby vás neblahé konce chybného rozhodování nestrašily, je dobré znát alespoň základní principy právní úpravy veřejného investování a zadávání veřejných zakázek. Zde jsou.

Úvod do veřejných zakázek a základní pojmy

V podstatě cokoliv, co obec nakupuje, zprostředkuje veřejná zakázka. Ať už nakupujete tužky, papír do tiskárny, stavíte školu nebo cyklostezku. Při těchto nákupech vám mnohdy ani nemusí docházet, že nestačí řídit se pohledem řádného hospodáře a nakupovat tak, jak je v daném místě a čase obvyklé, případně tak, jak by člověk nakupoval sám jako spotřebitel nebo podnikatel. Celá právní úprava zadávání veřejných zakázek vychází z pravidel evropských zadávacích směrnic, jejichž smyslem je ochránit hospodářskou soutěž. Uvědomit si smysl toho, proč je vůbec zadávání veřejných zakázek tak přísně regulováno, když laicky by bylo dostačující nakoupit nejlepší kvalitu za nejnižší cenu, vám může pomoci pochopit podstatu pravidel zadávání veřejných zakázek a vypořádat se s mnohými jejími důsledky. Ty v praxi mohou způsobit, že zadavatel je onou ochranou hospodářské soutěže veden ke zdánlivě nehospodárným krokům.

Veřejnou zakázku je třeba odlišovat od běžné zakázky v soukromoprávních vztazích. Pokud obec zadává veřejnou zakázku, vystupuje jako tzv. zadavatel, tedy jako ten, kdo určuje, co, kdy a jak bude nakupovat. Proti tomu dodavatel je tím, kdo má zájem poptávku zadavatele uspokojit a zásadně proto musí respektovat znění poptávky, na níž reaguje svojí nabídkou. Zadavatel za poskytnuté plnění musí dodavateli vždy poskytnout protiplnění, nejčastěji v podobě zaplacení kupní ceny. Výsledkem zadávání veřejné zakázky pak musí být smlouva, která vztah mezi zadavatelem a dodavatelem písemně stvrdí.

V právní úpravě zadávání veřejných zakázek vystupují do popředí tzv. zásady zadávání. Do roku 2020 znal zákonodárce čtyři zásady zadávání veřejných zakázek: zákaz diskriminace, transparentnost, přiměřenost a rovné zacházení. Na rozdíl od konkrétních zákonných pravidel jsou zadávací zásady stanoveny obecně, a proto se mohou pružně aplikovat na jakýkoli postup zadavatele. I když třeba zadavatel postupuje zcela v souladu s konkrétním zákonným pravidlem, jeho postup může být chybný právě z důvodu nedodržení některé ze zadávacích zásad. Například i v případě, že zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek o den delší, než je minimální zákonná lhůta, neznamená to, že její délka a priori nemůže být v rozporu se zákonem. Postup zadavatele prostě může být i tak v rozporu se zásadou přiměřenosti. Byl povinen s ohledem na specifika veřejné zakázky stanovit lhůtu pro podání nabídek delší, protože primární povinností, vycházející ze zásad, je stanovit lhůtu pro podání nabídek tak, aby byla dostačující pro zpracování nabídek. (Zadavatel je oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů[1]).

V roce 2021 se k těmto čtyřem zásadám přidala i pátá, a to zásada společensky odpovědného zadávání zakázek. Na rozdíl od předchozích zásad, které mohou mít obecnější dopad, je však uplatňování této zásady v zákoně poměrně konkrétně procesně upraveno. Dle tohoto pravidla musí zadavatel při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele vždy zohlednit i zásadu společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek, pokud to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné. Tato zásada se skládá ze tří aspektů, a to zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Zadavatel by tak měl posoudit možnost uplatnění některého z uvedených aspektů u dané zakázky vždy, pokud to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné. Zásada se vztahuje i na zakázky malého rozsahu. I u těchto zakázek má zadavatel za povinnost posoudit, zda by uplatnění dané zásady bylo vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné. Dle zákonné úpravy je zadavatel povinen svůj postup řádně odůvodnit. Právě z tohoto důvodu je zadavatelům doporučováno si zejména u větších zakázek, tj. podlimitních a nadlimitních zakázek a zakázek financovaných z fondů Evropské unie, vyhotovovat písemné odůvodnění uplatnění zásady společensky odpovědného zadávání zakázek. V odůvodnění by se zadavatel měl zabývat všemi třemi aspekty společensky odpovědného zadávání, tj. sociálně odpovědným zadáváním, environmentálně odpovědným zadáváním a inovacemi. U každého z těchto tří aspektů by pak zadavatel měl uvést, proč daný aspekt u zakázky nepoužil a v případě, že aspekt byl uplatněn, pak konkrétně popsat, jakým způsobem byl uplatněn.

Základní normou, která zadávání veřejných zakázek upravuje, a do které budete muset vždy nahlédnout při řešení problémů či postupu zadavatele, je zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).[2] Vedle zákona existují další prováděcí právní předpisy, které jsou pro zadavatele taktéž závazné.[3]

Vedle právních předpisů mohou existovat další závazná pravidla, která musí zadavatel při zadávání veřejné zakázky dodržovat. Jistě jste se už setkali s projekty, které obce realizují na základě obdržené dotace. Protože dotační prostředky jsou též veřejnými prostředky, jejich utrácení podléhá zákonné regulaci. Nad rámec pravidel daných zákonem poskytovatel dotace často stanoví jejímu příjemci další vlastní pravidla. Nejčastěji jde o národní dotační programy či o dotace z prostředků Evropské unie a jejích investičních a strukturálních fondů.

V obci jste se také pravděpodobně setkali s nějakým vnitřním předpisem. I ten (směrnice, metodika) může upravovat pravidla zadávání veřejných zakázek (nejčastěji veřejných zakázek malého rozsahu). Musí se jím řídit především zaměstnanci obce a jeho dodržování je třeba kontrolovat.

Předpokládaná hodnota

Stanovení předpokládané hodnoty je jedním z klíčových kroků hned v první fázi zadávání veřejné zakázky. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je zjednodušeně řečeno finanční odhad zadavatele o ceně, za níž poptávané plnění získá. Zadavateli slouží primárně k tomu, aby na základě její výše stanovil tzv. režim veřejné zakázky. Režimy veřejných zakázek s ohledem na výši předpokládané hodnoty existují dva: podlimitní a nadlimitní. Obce zadávají nejčastěji veřejné zakázky malého rozsahu, které jsou nejméně právně regulovány a nespadají proto ani do jednoho z těchto režimů, jelikož se na ně uplatňuje výjimka z povinnosti zadávat je v zadávacím řízení. Neznamená to však, že nejsou veřejnou zakázkou a že se na ně právní úprava vůbec neuplatní, či že je snad může zadavatel   zadávat, jak chce. Obecná pravidla, včetně zadávacích zásad, se totiž uplatní i na zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.

Z praxe: Logickým zájmem zadavatele bývá svazovat svůj postup co nejmírnějšími pravidly, a tak by vás mohlo napadnout, že jednoduše stanovíte předpokládanou hodnotu co nejnižší, tedy nejlépe v limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu. Takový (účelový) postup by se vám nemusel vyplatit, protože zákonná pravidla tento proces velmi pečlivě upravují, a to ať se jedná o veřejnou zakázku za 5 000 Kč, nebo za 5 000 000 Kč.

Základní pravidlo zní, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví ke dni zahájení zadávacího řízení, a to na základě zkušeností zadavatele s předchozími zakázkami anebo na základě informací získaných průzkumem trhu. Případně se stanoví k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.[4] Zároveň se musí do předpokládané hodnoty započíst vše, co s veřejnou zakázkou souvisí, tedy především hodnoty za všechna plnění, která budou plynout dodavateli.[5] Důležitá pro stanovení výše předpokládané hodnoty je doba, na kterou se uzavírá smlouva na veřejnou zakázku. Základní pravidlo dále říká, že zadavatel musí předpokládanou hodnotu vypočítat podle délky trvání smlouvy, a pokud je smlouva uzavřena na dobu neurčitou, určuje se tak, jak odpovídá délce čtyř let.[6]

6.3 Režimy veřejných zakázek a druhy zadávacích řízení

Pro zadání veřejné zakázky v souladu se zákonem je nutné zařadit veřejnou zakázku do správného režimu. Jak už jsme zmínili, zákon rozlišuje dva režimy veřejných zakázek na základě předpokládané hodnoty, a to podlimitní režim a nadlimitní režim.

Finanční limity pro zařazení veřejných zakázek do odpovídajících režimů jsou stanoveny v nařízení vlády, které se mění každé dva roky, a to v souvislosti s aktuálně účinnou právní úpravou Evropské unie.[7] Zadavatel musí v prvé řadě určit, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce, na dodávku či službu a následně podle předpokládané hodnoty určí režim veřejné zakázky.

V tabulce uvádíme hodnoty platné pro územní samosprávné celky od 1. 1. 2022:  

Finanční limity, vztahující se k veřejné zakázce malého rozsahu, neplynou z nařízení, ale jsou dány přímo zákonem.

Veřejné zakázky podlimitní a nadlimitní musí být zadávány v jednom z druhů zadávacích řízení, jejichž postup upravuje zákon o zadávání veřejných zakázek. Pro veřejné zakázky malého rozsahu platí výjimka: zadavatel není povinen zakázky malého rozsahu zadávat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zadávací zásady[8]:

• transparentnosti,
• přiměřenosti,
• rovného zacházení a
• zákazu diskriminace.

Zadávací řízení je zákonem stanovený postup při zadávání veřejných zakázek. Zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadávat veřejné zakázky malého rozsahu, v praxi se proto zadávání veřejných zakázek malého rozsahu označuje termínem „výběrové řízení“. Pokud se jedná o veřejnou zakázku nadlimitní či podlimitní, musí být zadavatelem zadána v některém zadávacím řízení.

Zadavatel by měl před zadáváním veřejné zakázky postupovat obecně v těchto čtyřech krocích:

1. určení druhu veřejné zakázky podle předmětu plnění – na služby/dodávky/stavební práce,
2. stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky,
3. určení režimu veřejné zakázky podle předpokládané hodnoty – nadlimitní/podlimitní/malého rozsahu,
4. určení druhu zadávacího řízení, ve kterém bude veřejná zakázka zadávána.

Jednotlivé druhy zadávacích řízení jsou výslovně uvedené v zákoně o zadávání veřejných zakázek[9]. Jde o:

a.  zjednodušené podlimitní řízení,

b.  otevřené řízení,

c.  užší řízení,

d.  jednací řízení s uveřejněním,

e.  jednací řízení bez uveřejnění,

f.   řízení se soutěžním dialogem,

g.  řízení o inovačním partnerství,

h.  koncesní řízení,

i.   řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

Nejčastěji využívané druhy zadávacích řízení jsou zjednodušené podlimitní řízení a otevřené řízení.

Ve zjednodušeném podlimitním řízení může zadavatel zadat všechny podlimitní veřejné zakázky na dodávky a služby, a podlimitní stavební zakázky s předpokládanou hodnotou do 50 mil. Kč bez DPH. Zjednodušené podlimitní řízení by mělo být pro zadavatele administrativně a časové méně náročné než jiné druhy zadávacích řízení. Hlavním ulehčením jsou kratší lhůty než u jiných zadávacích řízení. Dodavatelé v tomto druhu řízení mohou prokazovat svou kvalifikaci v nabídkách pouhým čestným prohlášením a zadavatel nesmí tento zjednodušený způsob prokazování kvalifikace nijak omezovat (zadavatel ale musí u vybraného dodavatele ověřit/zkontrolovat originály či úředně ověřené kopie požadovaných dokladů před podpisem smlouvy). Zadavatel má možnost se rozhodnout, jaká kvalifikace bude požadována, případně (například v případě jednodušších zakázek), že kvalifikace po dodavatelích nebude vyžadována vůbec. Lhůta pro podání nabídek musí činit alespoň 11 pracovních dnů a zadávací dokumentace musí být na profilu zadavatele uveřejněna alespoň do konce této lhůty. O podaných nabídkách zadavatel nesmí s účastníky jednat.[10]

Otevřené řízení se od zjednodušeného podlimitního řízení liší delšími lhůtami, ale zejména pak možností jeho využití i u všech stavebních zakázek a v nadlimitním režimu. V otevřeném řízení si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit, že dodavatelé nemohou kvalifikaci prokazovat čestným prohlášením. Určitá část kvalifikace (základní a část profesní kvalifikace) v nadlimitním režimu musí být vyžadována vždy.[11] Stejně jako u zjednodušeného podlimitního řízení nelze v otevřeném řízení jednat s účastníky o jejich nabídkách.

6.4 Proces veřejných zakázek

Veřejné zakázky malého rozsahu se od podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek liší mírou požadavků, které zákon klade na jejich průběh. Zjednodušeně lze říci, že čím dražší zakázka, tj. čím vyšší předpokládaná hodnota zakázky, tím více bude mít zadavatel povinností během zadávacího procesu.

U veřejné zakázky malého rozsahu zadavatel není povinen dodržovat žádná speciální pravidla týkající se průběhu veřejné zakázky. Zadavatel u veřejné zakázky malého rozsahu nemusí zveřejňovat zadávací dokumentaci na profilu zadavatele (ani na žádném jiném místě, například na úřední desce) a nejsou stanoveny téměř žádné dokumenty, které by zadavatel musel během procesu výběru pořizovat. U zakázky malého rozsahu se zadavatel musí řídit pouze základními principy zadávání veřejných zakázek.[12] To však nevylučuje, že zadavatel nebude nucen i u zakázky malého rozsahu postupovat podle předem daných pravidel upravených například v interním předpisu zadavatele (směrnice na zadávání veřejných zakázek) či v metodickém pokynu poskytovatele dotace u zakázek financovaných z cizích zdrojů. Mějte na paměti, že na veřejné zakázky malého rozsahu se uplatní část první Obecná ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, zejména pak ustanovení, týkající se předpokládané hodnoty, druhů veřejných zakázek a základní ustanovení. Na zakázky malého rozsahu dopadá taktéž ustanovení, týkající se povinnosti zveřejnit smlouvu uzavřenou s vybraným dodavatelem.[13] Pokud smlouva plynoucí z veřejné zakázky přesáhne 500 000 Kč bez DPH, je zadavatel povinen zveřejnit tuto smlouvu do 15 dní od uzavření na profilu zadavatele a současně po ukončení realizace veřejné zakázky zveřejnit výši skutečně uhrazené ceny. Povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele se neuplatní u zadavatelů, kteří jsou povinni uveřejňovat smlouvy dle zákona o registru smluv[14].

Existují tři základní způsoby zadání veřejné zakázky malého rozsahu:

1. přímé zadání: zadavatel osloví jednoho konkrétního dodavatele a uzavře s ním smlouvu, případně provede objednávku,
2. uzavřená výzva: zadavatel osloví uzavřený okruh dodavatelů, které vyzve k podání nabídky,
3. otevřená výzva: zadavatel veřejně oznámí svůj zájem zadat veřejnou zakázku (například na úřední desce nebo na profilu zadavatele).

Zadavatel musí při výběru způsobu zadání přihlížet k předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Přímé zadání je možné zejména u menších veřejných zakázek. Čím vyšší bude předpokládaná hodnota a čím více se bude tato hodnota blížit zákonným limitům pro podlimitní režim, o to více by měl zadavatel využívat transparentnější pravidla, která dávají možnost účasti většímu počtu dodavatelů.

Velmi zjednodušeně lze průběh veřejné zakázky (zakázky malého rozsahu, podlimitní i nadlimitní) shrnout do těchto bodů:

1. Zveřejnění zadávací dokumentace (tj. dokumentace týkající se poptávaného plnění, na základě které mohou dodavatelé zpracovat nabídky; jak již bylo uvedeno, u zakázky malého rozsahu není zveřejnění zadávací dokumentace povinné), případné oslovení dodavatelů k podání nabídky (u některých podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek jsou navíc odesílány formuláře do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie).
2. Běží lhůta pro podání nabídek, během níž je možné vyřizovat dotazy účastníků k zadávané veřejné zakázce prostřednictvím tzv. žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace.
3. Po skončení lhůty pro podání nabídek probíhá otevírání nabídek, u podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek není možné přijímat nabídky v listinné podobě  (u podlimitních a nadlimitních řízení je možné přijímat pouze elektronické nabídky); pro otevírání nabídek zadavatel často jmenuje komisi (komise však nejsou povinné jak u zakázek malého rozsahu, tak ani u podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek; u podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek by se však otvírání elektronických nabídek měly zúčastnit alespoň dvě osoby).
4. Posouzením a hodnocením nabídek může zadavatel opět pověřit komisi, obdobně však jako u otevírání nabídek nejsou komise pro hodnocení povinné ani u zadávacích řízení (výjimku tvoří veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou nad 300 mil. Kč). Velkou úlevou pro zadavatele proti předchozí zákonné úpravě je možnost hodnocení nabídek před jejich posouzením. Zadavatel v takovém případě vyhodnotí nabídky, aniž by je nějak kontroloval. Kontrolu nabídky čili tzv. posouzení nabídky (tj. zda nabídka splňuje zadávací podmínky) v takovém případě provádí zadavatel pouze u jedné vybrané nabídky, která nejlépe splnila hodnotící kritéria.
5. Výběr nejvhodnější nabídky je proveden na základě tzv. rozhodnutí o výběru.
6. Před podpisem smlouvy může být u některých veřejných zakázek požadováno doložení dalších dokladů nebo vzorků, případně zadavatel vyzývá vybraného dodavatele k doložení originálů či ověřených kopií dokladů ke kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici (neplatí u veřejných zakázek malého rozsahu).
7. U podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek má zadavatel povinnost ověřovat údaje o skutečném majiteli v tzv. Evidenci skutečných majitelů.
8. V případě podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek má zadavatel povinnost ověřovat, zda dodavatelé, kteří mají charakter akciové společnosti, mají své akcie vydány výlučně zaknihované.[15]
9. Do patnácti dnů od uzavření smlouvy musí zadavatel u všech veřejných zakázek, ve kterých výsledná cena ve smlouvě překročila 500 000 Kč bez DPH, uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele. Tato povinnost platí i pro všechny dodatky smlouvy, které musí být rovněž do patnácti dnů od uzavření zveřejněny na profilu zadavatele. (Neplatí pro zadavatele, kteří uveřejňují dle zákona o registru smluv.)
10. U zadávacích řízení je zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku do Věstníku veřejných zakázek (případně do Úředního věstníku Evropské unie) a rovněž zpracovat a uveřejnit tzv. písemnou zprávu zadavatele.[16]
11. Pokud byl zadavatel povinen uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele, pak se na něj vztahuje i povinnost zveřejnit výši skutečně uhrazené ceny[17]po ukončení plnění smlouvy.

Za obec vystupuje a jedná starosta. Starosta, případně rada obce, pokud je zřízena, rozhoduje o výsledku výběrového či zadávacího řízení, tedy o výběru dodavatele a podpisu smlouvy s vítězným dodavatelem. Vnitřní směrnicí lze nastavit i další, přísnější schvalovací mechanismy nad rámec zákona.[18]

6.5 Kritéria k hodnocení

Mezi širokou veřejností velmi dlouho převažoval názor, že jediný možný způsob hodnocení nabídek ve veřejných zakázkách je tzv. na cenu, kdy se nabídka s nejnižší cenou stane nabídkou vítěznou. Každého ale musí napadnout, že jsou případy, kdy cena není tím nejdůležitějším, co zadavatele zajímá a na čem mu nejvíce záleží. Typickým příkladem může být například potřeba brát zřetel na design nebo estetické vlastnosti. Stejně tak může být zcela oprávněným zájem zadavatele vedle ceny hodnotit také kvalitu plnění (například rychlost dodání, ekologické aspekty, životnost atd.). I všechny tyto aspekty mohou být předmětem hodnocení. Nedržte se proto zaryté představy o jediném možném hodnocení, byť jde velmi často o způsob nejjednodušší.

Zákon o zadávání veřejných zakázek stanoví jako jediné kritérium hodnocení ekonomickou výhodnost nabídek. V rámci této výhodnosti lze hodnotit jak nejnižší nabídkovou cenu, tak kvalitu. Pokud zadavatel hodnotí kvalitu, postupuje nejčastěji tak, že hodnotí nejvýhodnější poměr mezi nabídkovou cenou a kvalitou. Zákon mu však také umožňuje nabídkovou cenu stanovit pevně a hodnotit pouze kvalitu.

Mezi nejčastější kritéria kvality[19] patří:

• technická úroveň,
• estetické nebo funkční vlastnosti,
• uživatelská přístupnost,
• sociální, environmentální nebo inovační aspekty,
• organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob,
• úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo
• podmínky a lhůta dodání či dokončení plnění.

V praxi se můžete setkat s postupem, kdy zadavatel v první fázi nejprve všechny přijaté nabídky posoudí (zda jsou nabídky úplné, zda splňují kvalifikaci dle požadavků zadavatele atd.) a teprve poté nabídky hodnotí. Tento postup je poměrně administrativně náročný. Zadavatelé si však dle zákona mohou vybrat, zda budou prvně nabídky posuzovat a poté hodnotit, nebo naopak.[20] Pokud je hodnocena pouze nejnižší nabídková cena, je pro zadavatele daleko snazší provést nejprve hodnocení (tj. v podstatě seřazení nabídek podle nabídkových cen) a pak posoudit pouze vítěznou nabídku vybraného dodavatele. Tím si zadavatel namísto posuzování všech obdržených nabídek velmi usnadní práci.

U hodnocení je důležité dodržet především zásadu transparentnosti. Z dokumentace o veřejné zakázce musí být patrné, jak přesně zadavatel nabídky hodnotil a na základě jakých kritérií. 

6.6 Uveřejňování

I u zakázky malého rozsahu se v případě, že cena smlouvy plynoucí z veřejné zakázky přesáhne 500 000 Kč bez DPH, zadavatel neobejde bez tzv. profilu zadavatele. Profil zadavatele je elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám. Zjednodušeně řečeno jde o webovou stránku, podléhající speciálnímu zabezpečení, na níž zadavatel zveřejňuje informace k veřejným zakázkám. Seznam všech profilů je možné nalézt na stránkách Věstníku veřejných zakázek.[21]

Zadavatel by měl mít na paměti, že podle zákona o zadávání veřejných zakázek je dovoleno mít pouze jeden aktivní profil. Jedinou výjimku tvoří tzv. Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“). Pokud zadavatel používá k zadávání veřejných zakázek i NEN jako svůj profil zadavatele, pak může mít ještě jeden další, jiný aktivní profil zadavatele. Všechny další profily zadavatele, které mohl zadavatel v minulosti taktéž využívat při administraci veřejných zakázek, musí být buď „zrušené“, nebo „neaktivní“. Veškeré informace ze „zrušeného“ profilu musel zadavatel exportovat na nový profil. Proti tomu u „neaktivního“ profilu mohl zadavatel veškeré informace ponechat, avšak odkaz na neaktivní profil musel zveřejnit na aktivním profilu zadavatele. Pokud by zadavatel při kontrole zjistil, že má ve Věstníku veřejných zakázek zveřejněn více než jeden aktivní profil, musí neprodleně ostatní profily zrušit, a to pomocí formuláře „CZ 06 – Zrušení/zneaktivnění profilu zadavatele“. Přímo ve formuláři zadavatel vybere, zda profil hodlá zrušit či zneaktivnit.

U zadávacích řízení zadavatel zveřejňuje na profilu zadavatele zadávací dokumentaci včetně jejího případného vysvětlení. U všech veřejných zakázek, u nichž veřejný zadavatel uzavřel smlouvu s cenou přesahující 500 000 Kč bez DPH, se zveřejňuje i tato smlouva včetně všech dodatků a současně po ukončení plnění smlouvy zadavatel uveřejní i výši skutečně uhrazené ceny. Smlouva, případné dodatky i výše skutečně uhrazené ceny jsou povinně zveřejněny na profilu zadavatele. Podle zákona o zadávání veřejných zakázek platí, že pokud zadavatel smlouvu zveřejní podle jiného právního předpisu, nemusí už smlouvu zveřejňovat na profilu zadavatele. „Jiným právním předpisem“ mínil zákonodárce zejména zákon o registru smluv. Jestliže zadavatel zveřejní například smlouvu s cenou 600 000 Kč bez DPH v registru smluv, pak již nemusí takovou smlouvu zveřejňovat na profilu zadavatele. Nutno podotknout, že opačně daný princip nefunguje. Kdyby zadavatel, který je povinným subjektem podle zákona o registru smluv, zveřejnil smlouvu pouze na profilu zadavatele, a nikoliv v registru smluv, nesplnil by uveřejňovací povinnost podle jiného právního předpisu. Navíc by neuveřejnění smlouvy v registru smluv, pro níž tato povinnost platí, znamenalo její neplatnost.

V zadávacích řízeních (tedy nikoliv u veřejných zakázek malého rozsahu) je zadavatel kromě zveřejňování na profilu zadavatele taktéž povinen zveřejňovat příslušné dokumenty ve Věstníku veřejných zakázek či Úředním věstníku Evropské unie. Pro jednotlivá zadávací řízení existují různé typy formulářů, které zadavatel do věstníků odesílá.[22] Pro snazší orientaci je vhodné využít například i metodiku Ministerstva pro místní rozvoj k dané vyhlášce, která je volně dostupná na jeho webových stránkách.[23]

6.7 Elektronizace ve veřejných zakázkách

Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení (tedy nikoliv u zakázky malého rozsahu) musí probíhat pouze elektronicky. Tato informace je důležitá zejména u formy podávání nabídek. Zadavatel může u podlimitních a nadlimitních zakázek přijímat nabídky pouze v elektronické podobě pomocí tzv. elektronického nástroje.

Povinná elektronická komunikace se netýká veřejných zakázek malé rozsahu. U veřejných zakázek malého rozsahu je možné přijímat nabídky i v listinné podobě.

Povinnost elektronické komunikace pro zadavatele a dodavatele se týká nejen příjmu nabídek, ale i další komunikace zadavatele s dodavateli, zejména v podobě:

• dotazů a vysvětlování zadávací dokumentace,
• výzev k vysvětlení nabídek a vysvětlení poskytnutých dodavatelem.

Zadavatel si může k elektronické komunikaci zvolit například e-mail, datovou schránku či elektronický nástroj. Pro příjem nabídek však zadavatel musí využít vždy elektronický nástroj. Nabídky tudíž nelze podávat například přes e-mail či datovou schránku. Elektronický nástroj je programové vybavení, které musí splňovat náležitosti dané zákonem a vyhláškami. Velmi zjednodušeně lze říci, že elektronický nástroj je webová stránka, která podléhá speciálním podmínkám a zabezpečení. Její pomocí může zadavatel přijímat elektronické nabídky či elektronicky komunikovat s účastníky zadávacího řízení. Elektronickým nástrojem je i profil zadavatele. Pouze některé profily zadavatelů však umožňují i elektronický příjem nabídek (někteří poskytovatelé profilů tuto službu nabízí zadavatelům k aktivaci).

V rámci elektronické komunikace je důležité pamatovat na fikci doručení u datové schránky a elektronického nástroje. Při komunikaci prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.[24] Jakmile dokument dorazí do datové schránky, což je v podstatě ihned po jeho odeslání, je považovaný za doručený. Kdy se adresát do datové schránky přihlásí, nehraje roli. Toto pravidlo platí jak ve vztahu dodavatel –> zadavatel, tak naopak. Obdobný princip se aplikuje při doručování pomocí elektronického nástroje. Dokument je doručen okamžikem přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta v elektronickém nástroji.[25] A pozor, datová schránka není elektronickým nástrojem a prostřednictvím datové schránky nelze přijímat nabídky v elektronické podobě.

6.8 Sankce proti Rusku a Bělorusku

V souvislostí s válečným konfliktem na Ukrajině přijala Evropská unie vůči Rusku a Bělorusku omezující opatření v podobě sankčních nařízení. Daná nařízení jsou přímo použitelná, tzn. že není třeba je transponovat do vnitrostátního právního řádu a jsou účinná i přímo pro nás. Nařízení ukládají omezující opatření v podobě sankcí ekonomického a individuálního charakteru. Tyto sankce se promítají také do sféry veřejných zakázek.

Tzv. individuální sankce směřují vůči konkrétním osobám či subjektům, které jsou uvedeny na sankčním seznamu. Výčet sankcionovaných osob může být v budoucnu upravován, a je proto vhodné mít k dispozici vždy nejaktuálnější podobu (jmenný seznam je obsažen vždy v přílohách příslušného základního sankčního nařízení). Individuální sankce platí pro zakázky malého rozsahu, podlimitní a nadlimitní zakázky. V případě, že má obec pochybnosti, zda zakázka nebude či již není plněna osobě či subjektu uvedenému na sankčním seznamu, má povinnost se obrátit na Finančně analytický úřad. Finančně analytický úřad následně posoudí, zda se na danou osobu či subjekt vztahují sankční opatření, a zda tudíž budou provedena opatření při zadávání či plnění zakázky.

Tzv. ekonomické sankce nejsou vázány na sankční seznam. V oblasti zakázek se dle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj uplatní pouze na nadlimitní veřejné zakázky, u nichž nebude v zásadě možné zakázky zadávat osobám napojeným na Rusko:

„Zakazuje se zadat nebo dále plnit jakoukoli veřejnou zakázku nebo koncesní smlouvu spadající do oblasti působnosti směrnic o zadávání veřejných zakázek…

a) jakémukoli ruskému státnímu příslušníkovi, fyzické či právnické osobě nebo subjektu či orgánu se sídlem v Rusku,

b) právnické osobě, subjektu nebo orgánu, které jsou z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněny některým ze subjektů uvedených v písmeni a) tohoto odstavce, nebo

c) fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu, které jednají jménem nebo na pokyn některého ze subjektů uvedených v písmeni a) nebo b) tohoto odstavce,

včetně subdodavatelů, dodavatelů nebo subjektů, jejichž způsobilost je využívána ve smyslu směrnic o zadávání veřejných zakázek, pokud představují více než 10 % hodnoty zakázky, nebo společně s nimi.“

Bližší informace k dané problematice naleznete v metodikách Ministerstva pro místní rozvoj a na webových stránkách Finančně analytického úřadu.[26]

Časté otázky

1. Obec plánuje zadat veřejnou zakázku na stavební práce, spočívající ve vybudování nových obecních chodníků. Jak má správně stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, pokud chce poskytnout část materiálu z vlastních zdrojů?

Pokud zadavatel disponuje například značnou zásobou zámkové dlažby a ve snaze snížit své náklady na plánovanou veřejnou zakázku poskytne tuto zámkovou dlažbu k použití vybranému dodavateli, který nové obecní chodníky vybuduje, je povinen hodnotu této zámkové dlažby započítat do předpokládané hodnoty plánované veřejné zakázky.[27]

 2. Jaká pravidla je potřeba znát pro všechny způsoby zadávání veřejných zakázek?

Především jde o Část první zákona o zadávání veřejných zakázek – Obecná ustanovení, která mj. definuje základní pojmy, vztahující se k zadávání veřejných zakázek, jako je zadavatel, dodavatel, druhy zadávacích řízení, předmět veřejné zakázky atd., a to nejen prostřednictvím ryze úvodních ustanovení, ale například také prostřednictvím § 28, který obsahuje jakýsi „slovník dalších pojmů“, který zákon používá. V této části lze nalézt také některá podrobnější pravidla, třeba ta pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Obdobně je to s Částí desátou – Společná ustanovení, která obsahuje další obecná pravidla, například o komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem, uveřejňovacích povinnostech, uchovávání dokumentace atd. Část druhá zákona o zadávání veřejných zakázek definuje obecná pravidla pro zadávací řízení – upravuje tedy pouze ta pravidla, která se aplikují následně pouze v zadávacích řízeních pro jednotlivé režimy (podlimitní/nadlimitní) a pro jednotlivé druhy zadávacích řízení. Část třetí je věnována podlimitnímu režimu a část čtvrtá nadlimitnímu režimu.

3. Co dělat, když veřejná zakázka spadá pod některou z výjimek z postupu v zadávacím řízení[28], ale zadavatel (starosta) přesto chce veřejnou zakázku zadávat v zadávacím řízení?   

V takovém případě si zadavatel dobrovolně stanoví přísnější postup, než mu zákon o zadávání veřejných zakázek povinně ukládá a stává se tzv. dobrovolným zadavatelem. Zákon na tyto situace pamatuje[29], zadavatel proto nemusí mít obavu, že dobrovolně zvolený přísnější postup by mohl vést a priori k porušení zákona. Jakmile však zadavatel vyhlásí zakázku v přísnějším režimu, musí dodržet všechna ustanovení, která platí pro daný režim zakázky. Není pak možné stanovit si z titulu výjimky například jakékoli odchylky od „nevyhovujícího“ pravidla. Obdobně lze postupovat také u veřejných zakázek malého rozsahu.

4. Co dělat, když zadavatel sice ví, že má určitý investiční záměr, ale neví, jak má jeho naplnění vypadat, jak má fungovat, co všechno by měl zadat?

Lze využít institut „předběžné tržní konzultace“[30]. Předběžné tržní konzultace slouží k přípravě zadávacích podmínek. Lze využít konzultací jak s experty, tak s dodavateli, pokud tím nebude narušena hospodářská soutěž. Z konzultací může zadavatel mít dobrou zpětnou vazbu od expertů nebo dodavatelů k předmětu zakázky nebo k zadávacím podmínkám. Termín předběžné tržní konzultace vyplývá ze zákona o zadávání veřejných zakázek, ale zadavateli nic nebrání v tom, aby tento způsob využíval i v případě zakázek malého rozsahu.

Doporučení

Zadávání veřejných zakázek není vůbec snadné. Zde je pár důležitých zásad:

• Dobře si rozmyslet předmět zakázky, dokázat vhodně a kompletně definovat záměr zadavatele.
• Nebát se využívat předběžných tržních konzultací.
• Zvolit odpovídající režim zakázky a také odpovídající druh zadávacího řízení.
• V průběhu zadání zakázky se řídit jak zákonem, tak doporučenými metodikami k zákonu.
• V případě problémů a nejasností konzultovat postup s odborníky, v případě veřejných zakázek, které jsou hrazeny z dotací, velice pečlivě nastudovat postupy poskytovatele dotací.

Související předpisy

Národní právní úprava

• zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ)
• vyhláška č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele
• vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
• vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek
• vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody 
• vyhláška č. 248/2016 Sb., o náležitostech obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření smlouvy a ke změně závazku ze smlouvy podle zákona o zadávání veřejných zakázek
• nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek
• nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel

Evropské zadávací směrnice

• směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES
• směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES
• směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí

Související právní předpisy

• zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) – zejména ve vztahu k hospodaření s veřejnými prostředky a souvisejícími kontrolami
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – zejména ve vztahu k právní úpravě smluv na veřejné zakázky a obecnými instituty, které tento právní předpis upravuje
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád – zejména ve vztahu k přezkumné činnosti prováděné Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
• zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) – v případě zadavatele obce

Literatura a užitečné odkazy

• Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2022, 1648 s.
• Herman, P., Fidler, V. a kolektiv. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2017. 640 s. ISBN 978-80-7380-660-6.
• https://portal-vz.cz/
• http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodiky-k-zakonu-c-134-2016-Sb-,-o-zadavani-verejnych-zakazek
• http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodiky-k-zakonu-c-134-2016-Sb-,-o-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim/Metodiky-obecne
• https://www.financnianalytickyurad.cz/sankce-proti-rusku-a-belorusku
• http://www.uohs.cz
• https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/
• https://www.epravo.cz/top/clanky/verejne-zakazky/
• http://www.mvcr.cz/clanek/registr-smluv.aspx?q=Y2hudW09OQ%3d%3d
• https://www.cka.cz/cs/souteze

Poznámky po čarou

[1] § 36 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek

[2] zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

[3] viz seznam prováděcích právních předpisů

[4] § 16 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ)

[5] § 16 odst. 2 ZZVZBi

[6] § 20-22 ZZVZ

[7] nařízení č. 475/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek

[8] § 31 zákona o zadávání veřejných zakázek

[9] § 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ)

[10] úpravu zjednodušeného podlimitního řízení nalezneme v § 53 ZZVZ.

[11] § 73 odst.1 a odst. 2

[12] § 6 ZZVZ

[13] § 219 ZZVZ

[14] zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)

[15] § 48 odst. 7 a odst. 9 ZZVZ

[16] § 217 ZZVZ

[17] § 219 odst. 3 ZZVZ

[18] zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

[19] § 116 odst. ZZVZ

[20] § 39 odst. 4 ZZVZ

[21] https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/

[22] Veškeré podrobnosti jsou upraveny vyhláškou č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele.

[23] www.portal-vz.cz

[24] § 211 odst. 6 ZZVZ

[25] § 4 vyhlášky č. 260/2016 Sb. o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody

[26] https://www.financnianalytickyurad.cz/sankce-proti-rusku-a-belorusku

[27] § 22 ZZVZ

[28] § 29 a 30 ZZVZ

[29] § 4 odst. 4 ZZVZ

[30] § 33 ZZVZ