Může zaměstnanec krajského úřadu, který je zařazen v oddělení přezkoumávání hospodaření obcí a kontroly, vykonávat funkci účetní v obci, která spadá do kontrolovaného území?
Přezkoumání hospodaření obce provádí kraj v souladu s ustanovením § 42 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v přenesené působnosti. Zaměstnanec krajského úřadu, který pracuje na krajském úřadě, konkrétně v oddělení přezkoumávání hospodaření obcí, je tedy s největší pravděpodobností úředníkem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 16 odst. 4 zákona úřednících územních samosprávných celků úředník může vykonávat jinou výdělečnou činnost jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku, u něhož je zaměstnán (podle ustanovení § 16 odst. 5 se toto omezení nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu pro soud nebo správní úřad, na činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetku). Pokud by byla účetní z pohledu obce rovněž úředníkem, platila by stejná východiska.
Lze tedy shrnout, že v daném případě je předpokladem pro souběžný výkon daných funkcí (činností), že k tomu dal kraj souhlas. Daný zaměstnanec by tedy měl věc zkonzultovat s krajem coby svým zaměstnavatelem.
Musí kraj schvalovat stanovy svazků obcí, event. musí schvalovat změnu těchto stanov?
Kraj stanovy dobrovolných svazků obcí neschvaluje. Stanovy (a to včetně změn stanov) dobrovolného svazku obcí schvalují zastupitelstva členských obcí dle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích. Ve stanovách je možné zakotvit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcí dle ustanovení § 50 odst. 3 zákona o obcích (v takovém případě již není nutné schválení jednotlivými zastupitelstvy obcí).
Zahrnuje pojištění obecné odpovědnosti kraje i odpovědnost za škodu vzniklou obci v důsledku příliš dlouhého rozhodování o odvolání proti rozhodnutí obce?
V tomto případě jde s největší pravděpodobností o škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Vzhledem k tomu, že jde o oblast přenesené působnosti, odpovídá obci za vzniklou škodu stát. Pokud ten poskytne obci náhradu vzniklé škody, může následně uplatnit regresní náhradu vůči kraji, který se dopustil nesprávného úředního postupu. Ten pak může požadovat úhradu tohoto regresu ze svého pojištění odpovědnosti za škodu, pokud jeho pojištění zahrnuje i takové regresní náhrady.
