Který orgán obce schvaluje smlouvu o podmínkách přijetí dotace z operačního programu?
Rozhodování o přijetí dotace, resp. uzavření smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace z operačního programu, není zákonem svěřeno do výlučné pravomoci zastupitelstva, rady či jiného orgánu obce.
Jelikož se jedná o výkon samosprávy obce, bude k takovému jednání příslušná rada obce z titulu tzv. zbytkové pravomoci, což znamená, že se jedná o pravomoc rady obce, pakliže si takové rozhodování nevyhradí zastupitelstvo obce. Současně může rada svěřit tuto pravomoc starostovi nebo obecnímu úřadu. V obcích, kde není rada obce volena, jde o pravomoc starosty (kterou si ovšem může vyhradit zastupitelstvo obce).
Vedle uvedeného je třeba rovněž vzít v potaz, zda není dotační podmínkou, aby přijetí dotace bylo schváleno stanoveným orgánem obce (např. zastupitelstvem obce).
Může obec uzavřít se starostou dohodu o provedení práce? Jedná se o činnost, kdy starosta by vykonával funkci manažera projektu, který je financován dotací z Evropské unie. Musí dohodu o provedení práce se starostou schvalovat zastupitelstvo obce?
Zákon o obcích a ani jiný právní předpis uzavírání pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se členy zastupitelstva obce v zásadě nevylučuje, a to ať již se jedná o dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (dále jen „dohoda“). Dohodu tedy se starostou v zásadě uzavřít lze, nicméně předmětem takového právního vztahu nesmí být výkon činností, které jsou součástí (spadají do) výkonu funkce člena zastupitelstva obce, resp. starosty
Právě určení, co vše spadá a co již nespadá pod výkon funkce starosty, může být v konkrétních záležitostech problematické a jednotlivé výklady se mohou lišit. Obecně panuje výklad, že pokud by se mělo jednat o výkon určité speciální jednorázové odborné činnosti, na kterou má příslušný člen zastupitelstva obce kvalifikaci, lze na takovou činnost dohodu se členem zastupitelstva uzavřít. Jedná se typicky o případy, kdy uzavření dohody se zastupitelem je pro obec levnější, resp. výhodnější. Typicky se může jednat např. o zpracování projektové dokumentace na obcí plánovanou stavbu, architektonický plán přestavby náměstí apod.
V daném případě se domníváme, že spravování projektu financovaného z jiných než obecních prostředků je činností, která rámec a obsah funkce starosty přesahuje, a tudíž je uzavření dohody se starostou v daném případě podle našeho názoru možné.
Zastupitelstvu obce je vyhrazeno vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi obcí a členem zastupitelstva obce (včetně starosty). Uzavření dohody o pracovní činnosti se starostou musí tedy předcházet souhlasné usnesení zastupitelstva obce.
Musí být smlouva o poskytnutí programové finanční dotace z rozpočtu obce zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup v případě, že se jedná o dotaci poskytovanou fyzické osobě na stavební úpravy rodinného domu?
Podle ustanovení § 10d zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů platí, že poskytovatel dotace (tj. obec), je povinen zveřejnit veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace včetně jejich případných dodatků na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Povinné je zveřejňovat takové dotační smlouvy, kdy výše poskytované dotace je vyšší než 50 000 Kč. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků musí být zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění.
Z pohledu zákona a povinnosti zveřejňovat dotační smlouvy není tedy rozhodné, zda se jedná o programovou či individuální dotaci, rozhodná není rovněž osoba příjemce dotace a ani účel dotace. Jakmile je dotace vyšší než 50 000 Kč, je nutné ji v souladu s výše uvedeným uveřejnit.
Může obec poskytovat pravidelný finanční příspěvek na činnost provozovateli prodejny potravin, když se domnívá, že vzhledem k nízkým tržbám a placení nájemného za prostory prodejny může dojít ke zrušení této prodejny? Obec by ráda tuto prodejnu udržela.
Je na uvážení obecních orgánů, zda se rozhodnou finanční prostředky poskytnout, či nikoliv. Poskytnutí prostředků by mělo předcházet uvážení, zda takové jednání je v souladu se zájmy obce a zda pro obec neexistuje případné výhodnější řešení dané situace – v každém případě by nemělo docházet k tomu, aby obec nedůvodně a nepřiměřeně „zvýhodňovala“ cizí podnikání.
Pokud by obec skutečně chtěla finanční prostředky poskytnout, doporučujeme, aby byla uzavřena smlouva o poskytnutí dotace dle ustanovení § 10a zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, kde je nutné mj. vymezit, na jaký účel jsou finanční prostředky poskytovány.
K danému ještě dodáváme možnou souvislost s „veřejnou podporou“ dle práva Evropské unie. Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků (lze vztáhnout i na obce), které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak. V případě poskytnutí veřejné podpory neslučitelné s vnitřním trhem se její poskytovatel i příjemce vystavují riziku navrácení podpory. Vzhledem k tomu, že pravidla o veřejné podpoře se týkají jakékoli entity bez ohledu na její právní status, která vykonává ekonomickou činnost, je nutné tuto problematiku brát v potaz. V tomto ohledu ještě zmiňujeme tzv. podporu de minimis, kde je stanoven limit 200 000 EUR pro jednoho příjemce v tříletém období. Podpora de minimis (nebo také podpora malého rozsahu) není za veřejnou podporu považována.
