Komunikaci obvykle chápeme jako přenos, sdělování či výměnu informací. Lze ji pojímat z různých úhlů pohledu: z hlediska sociálního, ekonomického, ale také z hlediska právního. A právě právní aspekt komunikace, který bývá často opomíjený, by vám v roli zastupitelů rozhodně neměl zůstat utajen.
16.1 Úvodem
Tato kapitola je zaměřena především na komunikaci v rovině právní. Zabývá se získáváním informací občany obce a dalšími osobami od obce. Stranou neponecháme ani vyřizování podnětů a požadavkůobčanů či zastupitelů obecními orgány. Specifickou kategorií jsou v této souvislosti stížnosti a petice. Pozornost věnujeme též oblasti radničních periodik,zejména právům opozičních zastupitelů na prezentování svých názorů v těchto tiskovinách.
O vzájemné komunikaci (či možná přesněji a šířeji interakci) mezi obecními orgány, vámi zastupiteli a veřejností by bylo možné hovořit daleko podrobněji, než nám rámec této kapitoly umožňuje. Následující text vám proto poskytne jen základní orientaci v této oblasti, a to zejména z hlediska povinností obce a jim odpovídajících práv zastupitelů i občanů.
16.2 Poskytování a zveřejňování informací obcemi
Jednou ze základních podmínek, aby občané obce pozitivně vnímali vaše působení ve volených orgánech, a také pro veřejnou kontrolu činnosti obecních orgánů, je co nejširší transparentnost správy obce, tedy co nejširší zpřístupňování informací vypovídajících o její činnosti. To vyjadřuje i Listina základních práv a svobod, která ukládá i orgánům územní samosprávy povinnost přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti[1]. Podmínky stanoví především informační zákon[2]. Ten je základním právním rámcem pro informování o činnosti obce.
16.2.1 Obec jako subjekt povinný poskytovat informace
Informační zákon ukládá povinnost poskytovat informace tzv. povinným subjektům, mezi které řadí státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a tzv. veřejné instituce[3]. Obec je tedy povinným subjektem ve smyslu uvedeného zákona, a je proto povinna zpřístupňovat za podmínek jím stanovených informace o své činnosti[4].
Ze zákonného vymezení by se mohlo zdát, že samostatnými povinnými subjekty jsou vedle obce jako celku také jednotlivé obecní orgány (zastupitelstvo, rada, starosta atd.). Správní soudy však dovozují, že v případě informací z oblasti samostatné působnosti obce je povinným subjektem obec jako celek a je lhostejné, kterému obecnímu orgánu je žádost o informace formálně adresována (žádost obvykle vyřizuje obecní úřad za všechny obecní orgány). Naopak v případě informací z přenesené působnosti, tedy informací vypovídajících o výkonu státní správy svěřené obci, bude k vyřízení žádosti povolán ten orgán obce, který danou činnost vykonává, tedy obvykle opět obecní úřad.
Obecní právnické osoby jako povinné subjekty
V podmínkách obcí jsou samostatnými povinnými subjekty jako tzv. veřejné instituce též obecní příspěvkové organizace, dobrovolné svazky obcí či obecní školské právnické osoby. Tyto subjekty vyřizují žádosti o informace, které obdrží, samy (obec však může v některých případech plnit úkoly jejich nadřízeného orgánu, na který se žadatel může obrátit, není-li spokojen s vyřízením své žádosti).
Samostatnými povinnými subjekty podle informačního zákona jsou též obecní obchodní společnosti, pokud je obec jejich jediným společníkem (případně pokud obec spolu s jinými obcemi či kraji tvoří všechny společníky), a pokud tyto subjekty plní určité veřejné úkoly (např. technické služby, dopravní podniky, svozové společnosti apod.).
V souvislosti s novelizací informačního zákona (zákon č. 241/2022 Sb.) se nově staly povinnými subjekty též tzv. veřejné podniky. Ty lze pro účely tohoto textu vymezit – při velkém zjednodušení – jako právnické osoby (typicky obchodní společnosti), pokud v nich obec vykonává tzv. dominantní vliv (ovládá je) a pokud předmětem činnosti této právnické osoby jsou služby obecného zájmu v dopravě nebo tzv. relevantní činnosti podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Jejich informační povinnost se však netýká informací vypovídajících o běžném obchodním styku.
16.2.2 Co se rozumí informací a jakým způsobem ji obec poskytuje?
Předmětem informační povinnosti obce jsou informace, které se vztahují k její působnosti. Zjednodušeně řečeno jde o veškeré informace, které vypovídají o činnosti obce. Je přitom lhostejné, zda obec informaci sama vytvořila nebo zda ji pouze získala. Podstatné je, zda se informace vztahuje k působnosti obce, tj. zda se jí týká a zda jí obec disponuje. Může jít o informaci o správních řízeních, o nakládání s majetkem, o zaměstnancích apod. Prakticky veškeré informace, které obec má, spadají do působnosti informačního zákona, avšak to, zda nakonec budou moci být zpřístupněny, je až výsledkem aplikace tohoto zákona (tedy zvážení, zda danou informaci není nutné chránit z některého ze zákonem stanovených důvodů).
Informací jezjednodušeně řečeno jakýkoli zaznamenaný obsah nebo jeho část v jakékoli podobě a na jakémkoli nosiči[5]. Informací je proto písemný záznam na listině, záznam uložený elektronicky (například datový soubor) nebo záznam zvukový, obrazový či audiovizuální (typicky nahrávka zasedání zastupitelstva). Judikatura ovšem připouští, že žádat lze nejen konkrétní informace (údaje), ale i konkrétní dokumenty (například kopii smlouvy či zápisu ze zasedání zastupitelstva obce).
Informace se poskytují dvěma způsoby: zveřejněním (povinným nebo dobrovolným)a na základě žádostí o poskytnutí informací, podávaných konkrétními žadateli. Zákon přitom za zveřejněnou informaci považuje takovou, která může být vždy znovu vyhledána a získána, například informace vydaná tiskem, vystavená na úřední desce nebo zveřejněná na internetu[6].
16.2.3 Povinné a dobrovolné zveřejňování informací
Okruh informací, které je obec povinna zveřejňovat, stanoví informační zákon[7]. Ten především ukládá, aby obec zveřejnila základní údaje o své činnosti, mezi které patří mj. popis organizační struktury, přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, sazebník úhrad za poskytování informací a elektronická adresa podatelny. Tyto informace musí být zveřejněny v sídle obce, tedy v budově obecního úřadu, a případně ve všech dalších úřadovnách, tedy pracovištích, na nichž dochází ke kontaktu s veřejností (například na služebnách obecní policie). Informace se zveřejňují zpravidla na úřední desce nebo na informační tabuli v sídle obecního úřadu.
Obec je dále povinna ve svém sídle(nikoli současně i ve všech svých úřadovnách jako u informací uvedených v předchozím odstavci) zpřístupnit(například na požádání u pracovníka obecního úřadu) v úředních hodinách seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční a strategické povahy(například rozpočet obce). Do zavedení Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků zákonem č. 35/2021 Sb. byly podle informačního zákona zveřejňovány i právní předpisy vydávané obcemi (obecně závazné vyhlášky a nařízení). Od účinnosti tohoto zákona (od 1. 1. 2022) jsou tyto právní předpisy dostupné v uvedené Sbírce[8].
Obec je dále povinna zveřejnit postup, který musí dodržovat při vyřizování podání nebo podnětů. To učiní odkazem na vzorový postup, který je pro tyto účely publikován Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy.
Veškeré povinně zveřejňované informace musí obecsoučasně zveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup(na internetu), a to ve struktuře stanovené prováděcí vyhláškou[9]. V praxi se obvykle postupuje tak, že obec zveřejní informace na internetových stránkách a identické informace následně vytiskne a zpřístupní i ve svém sídle a úřadovnách.
Zákon dále ukládá povinnost zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístupveškeré informace, které byly poskytnuty na základě individuálních žádostí[10]. Prakticky se tato povinnost plní tím, že obecní úřad zveřejní na internetu každou odpověď, kterou poskytnul konkrétnímu žadateli. Byla-li jím však fyzická osoba, nesmí bez jejího souhlasu uvádět údaje, které by tuto osobu mohly identifikovat. To v praktické rovině znamená, že nelze zveřejnit ani podanou žádost o informace, aniž by z ní nebyly odstraněny osobní údaje žadatele. Poskytnutá informace musí být zveřejněna na dobu alespoň 6 let.
Obec je dále oprávněna (nikoli povinna) dobrovolně zveřejňovat jakékoli další informace, které vznikly její činností, nebo které se vztahují k její působnosti, a to v zásadě podle svého volného uvážení[11]. Žádný zákon například obecně neukládá povinnost zveřejňovat zápisy nebo usnesení z jednání zastupitelstva nebo rady obce, zvukové záznamy z jednání zastupitelstva nebo podkladové materiály pro tato jednání. Obec se však může sama rozhodnout, že tyto informace nad rámec své zákonné povinnosti zveřejní. Jediné omezení spočívá v tom, že zveřejněny nemohou být ty informace (jejich části), u nichž to informační zákon zakazuje. To znamená, že například při zveřejnění zápisu ze zasedání zastupitelstva obce musí být z tohoto dokumentu předem odstraněny (vymazány, začerněny či jinak znečitelněny) zákonem chráněné informace (typicky osobní údaje). Přitom platí jednoduché pravidlo – dobrovolně lze zveřejnit informaci v takové podobě (a rozsahu), v jakém by ji bylo nutné zpřístupnit na základě individuální žádosti o její zpřístupnění. To platí s výjimkou osobních údajů, u nichž je zásah v případě zveřejnění intenzivnější proti poskytnutí na základě individuální žádosti. Z tohoto důvodu je vhodnější osobní údaje, které obec jinak na základě individuální žádosti musí žadateli zpřístupnit, raději nezveřejňovat.
16.2.4 Poskytování informací na základě žádostí
Kromě zveřejňování informací je obec dále povinna poskytovat informace na základě konkrétních žádostí, které může podat jakákoli právnická nebo fyzická osoba. Žádost lze podat ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací[12], tedy například e-mailem nebo datovou schránkou.
Je-li žádost podána ústně, vyřizuje se neformálně, a není-li žadatel spokojen s odpovědí, musí žádost podat písemně. Naopak je-li žádost podána písemně(a to i prostřednictvím e-mailu), je povinností obce ji vyřídit postupem stanoveným informačním zákonem[13]. V případě elektronicky podávaných žádostí jsou za řádně podané písemné žádosti považovány i žádosti doručené elektronickou poštou, aniž by byla zpráva opatřena uznávaným elektronickým podpisem (tedy „obyčejnou“ e-mailovou zprávou). Tato žádost však musí být doručena na elektronickou adresu podatelny obce[14]. Žádost je samozřejmě možné podat i přes datovou schránku.
Žádost je podána dnem, kdy ji obec obdržela (kdy jí byla doručena). Žádost musí vymezit požadované informace a musí z ní vyplývat, že je požadována informace ve smyslu informačního zákona, tedy že žadatel požaduje vyřízení své žádosti podle informačního zákona. Žadatel se v žádosti musí identifikovat v souladu se zákonem (jménem, datem narození, adresou místa trvalého pobytu nebo bydliště, názvem právnické osoby, jejím identifikačním číslem, adresou sídla). Pokud žádost neobsahuje identifikační údaje žadatele a brání-li tento nedostatek vyřízení žádosti (například vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti), vyzve obec žadatele do 7 dnů ode dne doručení žádosti k doplnění. Pokud žádost nedostatečně vymezuje požadované informace (například je příliš obecná nebo nesrozumitelná), lze žadatele ve stejné lhůtě vyzvat k upřesnění žádosti.
Žádost nemusí být odůvodněná a obec v zásadě není oprávněna brát důvod pro získání informace jakkoli v úvahu. Poskytnutí informace tedy nelze odmítnout, pokud se žadatel domáhá informace například pro její další komerční zpracování nebo pro účely zpracování bakalářské či diplomové práce. Důvod, pro který se žadatel domáhá informace, je relevantní jen v případech, kdy povinný subjekt dovozuje zneužití práva na informace na straně žadatele, případně jde-li o požadavek na poskytnutí informace o platu či odměně pracovníka veřejné správy.
Pokud žádost neobsahuje vady nebo byly-li tyto vady odstraněny, je třeba ji věcně vyřídit. Žadatele lze do 7 dnů ode dne přijetí žádosti odkázat na zveřejněnou informaci[15]. Pokud se žádost nevztahuje k působnosti obce, je na místě žádost odložit a tuto odůvodněnou skutečnost sdělit žadateli do 7 dnů ode dne doručení žádosti[16]. Není-li na místě žádost vyřídit žádným z těchto způsobů, musí obec požadované informace vyhledat a posoudit, zda je může poskytnout bez omezení nebo zda jejich vydání zcela nebo zčásti brání některý ze zákonem stanovených důvodů. Lhůta pro toto věcné vyřízení žádostije 15 dní, přičemž ji lze v zákonem taxativně stanovených případech prodloužit o dalších 10 dnů[17]. Všechny zákonné lhůty budou zachovány, jestliže byla příslušná zásilka alespoň v poslední den lhůty předána k doručení.
Může se stát, že část požadovaných informací nebo veškeré informace nebude možné vydat z důvodu jejich zákonné ochrany. Informační zákon totiž vymezuje[18] konkrétní zákonné důvody, které vylučují zpřístupnit požadovanou informaci. Mezi nejdůležitější z nich patří ochrana osobních údajů a ochrana soukromí fyzických osob, dále ochrana obchodního tajemství, ochrana důvěrnosti majetkových poměrů, ochrana nových informací (podkladových materiálů), ochrana informací získaných od třetích osob, ochrana informací, které se vztahují výlučně k vnitřním poměrům povinného subjektu a ochrana informací o rozhodovací pravomoci soudů s výjimkou rozsudků.
Pokud nastane důvod pro neposkytnutí požadovaných informací, ukládá zákon povinnost žádost v rozsahu, v němž nebudou informace zpřístupněny, správním rozhodnutím odmítnout[19]. Týká-li se zákonný důvod pouze části požadovaných informací, musí být současně poskytnuty veškeré ostatní informace, na které se zákonná ochrana nevztahuje (například se v požadovaném dokumentu anonymizují osobní údaje a ve zbytku je dokument poskytnut). Pro úplnost lze dodat, že důvody pro neposkytnutí informací mohou být obsaženy i ve zvláštních zákonech, ať již výslovně[20], nebo odvoditelným způsobem (například ochrana bankovního tajemství podle zákona o bankách).
Soudy dovozují povinnost rozhodnout o odmítnutí žádosti i v některých specifických situacích. Hovoří se o faktických důvodech pro neposkytnutí informace. Jde o případ neexistující informace(pokud obec požadovanou informaci nemá a ani nemá zákonnou povinnost ji mít) nebo o požadavky na poskytnutí již dříve zpřístupněných informací(opakované žádosti). Obec není ani povinna podle požadavku žadatele informaci vytvořit(může tak ovšem učinit dobrovolně). Jedinou výjimkou by byl případ, kdy by zákon obci ukládal určitou informaci mít a obec by ji v rozporu se zákonem neměla. Zde by musela informaci vytvořit (zpracovat) a žadateli poskytnout. Nejvyšší správní soud připustil i možnost odmítnout žádost o informace v případě, že žadatel zjevně zneužívá právo na informace. O zneužití však bez dalšího nejde, pokud žadatel jen podává velké množství žádostí či požaduje velké množství informací. K odmítnutí žádosti pro zneužití práva je nutné dovodit žadatelův úmysl. Obec musí v tomto případě žadateli prokázat, že s ohledem na všechny okolnosti jde o zneužívání práva na informace.
Poznámka: Poslední změna informačního zákona, vyhlášená pod č. 241/2022 Sb., s účinností od 1. 1. 2023 nově zakotvuje jako zákonem výslovně uvedené důvody pro odmítnutí žádosti o informace neexistenci informace a zneužití práva na informace na straně žadatele (§ 11a a 11b). Od tohoto data tedy již nepůjde o faktické důvody (srov. předchozí odstavec), ale o důvody výslovně zmíněné v zákoně. Jelikož novela po obsahové stránce v tomto případě vychází plně z dosavadní judikatury, fakticky ke změně právního stavu nedochází. I nadále bude možné žádost o informace z těchto důvodů odmítnout, bude však již možné odkázat na výslovné znění zákona. Nová ochrana proti zneužívání práva na informace předpokládá, že žádost bude možné odmítnout do 7 dnů, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, nebo nepřiměřenou zátěž povinného subjektu. Za tu se přitom bude považovat i podávání žádostí o informace u většího počtu povinných subjektů bez zjevné obsahové souvislosti požadovaných informací. Možnost odmítnout žádost pro neexistenci informace je pak vázána na případy, kdy povinný subjekt požadovanou informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona. Výjimkou budou případy, kdy povinný subjekt může požadovanou informaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informací, které povinný subjekt má (v takovém případě ovšem bude moci žádat za zpracování požadavku úhradu nákladů).
16.2.5 Úhrada nákladů za poskytnutí informace
Obec je v souvislosti s poskytováním informací oprávněna požadovat úhradu nákladů za poskytnutí informací[21]. Podmínkou je, že vydala sazebník úhrad a že požadavek na úhradu nákladů uplatnila před uplynutím lhůty pro poskytnutí informací. Zákon umožňuje požadovat úhradu skutečně vynaložených nákladů za pořízení kopií, opatření technických nosičů dat, odeslání informace žadateli a za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací (tím se zjednodušeně řečeno rozumí úhrada za čas spojený s vyhledáváním informací). Žadatel musí být o výši úhrady předem písemně informován, přičemž výše úhrady musí být zdůvodněna. Poskytnutí informací je podmíněno zaplacením úhrady. Zákon však neumožňuje žádat zálohu na úhradu nákladů, tedy zaplacení určité částky před tím, než jsou informace obcí vyhledány. Na druhou stranu však povinný subjekt může úhradu stanovit tzv. kvalifikovaným odhadem předem. Ten spočívá obvykle v tom, že povinný subjekt provede určité vzorkové vyhledávání a následně vypočítá celkovou předpokládanou dobu vyhledávání (např. provede vyhledávání v 10 spisech, takto zjistí průměrnou dobu vyhledávání informací na 1 spis, a následně žadateli vypočte úhradu za prohledání všech do úvahy připadajících spisů). Žadatel se může proti úhradě bránit stížností.
16.2.6 Forma a způsob poskytnutí informace
Platí rovněž, že obec by měla vyhovět požadavku žadatele co do formy poskytnutí informace (zejména z hlediska datového formátu, formou kopie listiny, naskenováním apod.) i co do způsobu zaslání informace (například elektronicky, v listinné podobě). Výjimkou jsou pouze případy, v nichž žadatelem zvolený způsob či forma nejsou možné či představují nepřiměřenou zátěž. V takovém případě obec vyhoví žadateli poskytnutím informace jinou vhodnou formou či způsobem[22].
16.2.7 Ochrana žadatelů proti nesprávnému vyřízení žádosti
Jestliže obec žádost o poskytnutí informací nevyřídí v zákonem stanovené lhůtě vůbec nebo má-li žadatel za to, že žádost nebyla vyřízena řádně, tedy že nebyly poskytnuty veškeré požadované informace, může podat na postup obce stížnost[23],a to do 30 dnů ode dne, kdy obci uplynula lhůta pro vyřízení žádosti. Stížnost se podává u obce, která ji může do 7 dnů vyhovět a informace poskytnout, nebo žádost rozhodnutím odmítnout. Pokud tak neučiní, musí ji ve stejné lhůtě předat krajskému úřadu. Ten do 15 dní přezkoumá postup obce a buď jej potvrdí, nebo obci přikáže, aby žádost znovu vyřídila, a to ve lhůtě ne kratší 15 dnů. Může též žádost převzít a vyřídit ji, jedná-li se o informace z přenesené působnosti obce.
Jestliže žadatel nebude souhlasit s výší úhrady nákladů, může proti ní rovněž podat stížnost[24], a to do 30 dnů ode dne doručení výzvy k jejich úhradě. Pokud obec v 7 dnech stížnosti nevyhoví, předá ji krajskému úřadu, jenž do 15 dnů buď její výši potvrdí, nebo ji sníží, anebo obci přikáže, aby zjednala nápravu (a stanovila novou výši). Zákon ukládá zvláštní povinnost zveřejnit každé rozhodnutí o stížnosti na výši úhrady způsobem umožňujícím dálkový přístup[25].
Jestliže obec žádost správním rozhodnutím zcela nebo zčásti odmítla, protože podle jejího názoru informace nebylo možné poskytnout, může žadatel podat do 15 dnů odvolání. To se podává u obce, která je musí do 15 dnů od doručení předložit spolu se spisem krajskému úřadu (pokud odvolání sama nevyhoví v autoremeduře podle správního řádu). Ten o odvolání musí rozhodnout do 15 dnů od předložení[26].
S účinností od 2. 1. 2020 byl informační zákon doplněn v ustanoveních o stížnosti i o odvolání o možnost nadřízeného orgánu (v případě obcí krajského úřadu) přímo přikázat poskytnutí informace. Hovoří se o tzv. informačním příkazu. Pokud krajský úřad shledá, že zákonné důvody ochrany uplatněné obcí nejsou splněny a že není dán ani žádný jiný zákonný důvod pro neposkytnutí informace, krajský úřad zruší rozhodnutí obce a přikáže jí informaci poskytnout. K tomu stanoví lhůtu ne kratší než 15 dní. Tento informační příkaz je přitom exekučním titulem. To znamená, že pokud mu obec nevyhoví, může proti ní být veden výkon rozhodnutí (exekuce).
Je rovněž vhodné připomenout, že od 2. 1. 2020 získal v oblasti informačního práva významné postavení Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten získal tři kompetence. Za prvé může přezkoumávat rozhodnutí vydaná odvolacími orgány (tvoří tedy jakousi pomyslnou třetí instanci, na niž se žadatel může obrátit vedle či namísto správního soudu). Dále má možnost uplatnit ochranu před nečinností odvolacího orgánu a vykonává úkoly nadřízeného (odvolacího) orgánu u většiny veřejných institucí. To v případě obcí znamená, že proti postupu např. obecní příspěvkové organizace či obecní obchodní společnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím se žadatel může bránit stížností a odvoláním, o nichž nerozhoduje obec jako zřizovatel (zakladatel), ale právě Úřad pro ochranu osobních údajů.
16.2.8 Výroční zpráva
Každý povinný subjekt a tedy i každá obec musí zpracovat a do 1. března následujícího roku zveřejnit výroční zprávu o své činnosti v oblasti poskytování informací, která obsahuje údaje stanovené zákonem[27], především počty podaných žádostí o informace, počty vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádostí a počty podaných odvolání. Výroční zpráva se zveřejňuje v rámci povinně zveřejňovaných informací, tedy i na internetu. S účinností od 1. 1. 2024 se počítá se zavedením tzv. Centrálního registru výročních zpráv. Ten povede Ministerstvo vnitra jako informační systém veřejné správy a bude umožňovat, aby povinné subjekty (dobrovolně) ke zveřejnění své výroční zprávy využily tento systém.
16.2.9 Zákon o právu na informace o životním prostředí
Kromě informačního zákona upravuje přístup k informacím též zvláštní zákon o právu na informace o životním prostředí[28]. Proto je-li po obci požadováno poskytnutí informace o životním prostředí (informace o životním prostředí je vymezena v § 2 písm. a) zmíněného zákona), postupuje obec přímo podle tohoto zvláštního zákona a užití informačního zákona je vyloučeno.
16.2.10 Některé typické žádosti o informace v podmínkách obcí
Častými jsou žádosti o poskytnutí kopií smluv, které obec uzavřela. Takovou smlouvu bude obvykle třeba poskytnout, avšak bez uvedení zákonem chráněných skutečností, tedy po vyloučení obchodního tajemství, osobních údajů apod. Soudy výslovně dovodily, že obsahuje-li smlouva obchodní tajemství, nelze její vydání odmítnout jako celek, ale pouze v té části, v níž údaje ve smlouvě obsažené skutečně mají parametry obchodního tajemství. Obdobně je třeba postupovat i v případě jiných chráněných údajů. Vždy je však nutné poskytnout údaje o rozsahu a příjemci veřejných prostředků, ať již půjde o fyzickou nebo právnickou osobu. V případě fyzické osoby jsou takovými údaji jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků[29]. Prakticky tedy žadatel obvykle obdrží kopii smlouvy se začerněnými chráněnými částmi a současně rozhodnutí o tom, že žádost bylo nutné v části odmítnout pro zákonem stanovenou ochranu. Žádost lze v tomto případě vyřídit i odkazem na zveřejněnou smlouvu v Registru smluv[30] (měla-li obec povinnost v něm smlouvu zveřejnit).
Jinými typickými žádostmi jsou žádosti o poskytnutí kopií usnesení a zápisů z jednání rady nebo zastupitelstva. I tyto dokumenty lze vydat jen po odstranění chráněných údajů (nejčastěji osobních údajů)[31]. Anonymizace se však neuplatní u žadatelů, kteří mají k těmto dokumentům zabezpečený obsahově neomezený přístup podle zákona o obcích, tedy u zastupitelů, občanů obce a dalších osob[32].
Specifickou kategorii žádostí představují požadavky na zpřístupnění zvukových nebo obrazových záznamů z jednání zastupitelstva obce. Takový záznam obec není povinna pořizovat. Pokud tak ovšem učiní a v době podání žádosti jej dosud má, musí s tímto záznamem nakládat identicky jako s jakoukoli jinou informací, tj. musí ze záznamu odstranit ty části, v nichž by byly obsaženy zákonem chráněné údaje, a takto upravený záznam vydat. Zjednodušeně řečeno lze říci, že záznam lze poskytnout za stejných podmínek jako zápis z jednání zastupitelstva. V případě záznamů však kromě ochrany samotných informací lze uvažovat i o ochraně zaznamenaných projevů přítomných osob (zejména vizuálního projevu a podoby vystupujících). Tato ochrana však nebude ve většině případů nezbytná, neboť nový občanský zákoník umožňuje i bez souhlasu zaznamenaných osob pořizovat nebo užívat zvukový záznam v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu[33]. Úřad pro ochranu osobních údajů vydal ke způsobu zpřístupňování zvukových či obrazových záznamů z jednání zastupitelstva, jakož i ke zpřístupňování zápisů (včetně jejich zveřejňování na internetu) stanoviska, podle nichž je vhodné postupovat[34].
Od záznamů je nutné odlišit on-line přenosy ze zasedání zastupitelstva, které ochraně osobních údajů nepodléhají (pokud přenos není současně zaznamenáván) a které tedy lze snímat bez omezení. Je též nutné odlišit případy, kdy si záznam ze zasedání pořizují přítomné osoby samy.Platí totiž, že každá přítomná osoba si může pro svou vlastní potřebu pořídit zvukový nebo obrazový záznam i bez souhlasu zastupitelstva obce nebo osob přítomných při zasedání, přičemž zastupitelstvo obce není oprávněno takové pořizování zakázat (ledaže by způsob natáčení rušil a zcela znemožňoval pokračovat v zasedání).
Samostatnou oblast představuje zpřístupňování informací o zaměstnancích (úřednících) obce a o volených představitelích. Zde je třeba připomenout ustanovení informačního zákona[35], které umožňuje i bez souhlasu fyzické osoby poskytnout osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. Bude tedy možné poskytnout například informaci o tom, že určitá osoba pracuje na obecním úřadě, jakou má funkci (pracovní zařazení), jaké úkoly plní apod.
Ústavní soud v roce 2017 vymezil podmínky, za nichž lze zpřístupnit údaj o platu či odměně konkrétního zaměstnance povinného subjektu, tedy i obce. Poskytnutí takové informace však bylo možné za velmi striktně daných podmínek[36]. Informaci o platu bylo možné poskytnout, jestliže účelem vyžádání informace bylo přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu; informace samotná se týkala veřejného zájmu; žadatel o informaci plnil úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“; informace existuje a je dostupná[37]. Informaci o odměně neuvolněného či uvolněného zastupitele však bylo možné poskytnout bez tohoto omezení, platový nález se na tuto informaci nevztahoval.
Poznámka: S účinností od 1. 1. 2023 novela informačního zákona (č. 241/2022 Sb.) zavedla výslovnou úpravu pravidel pro poskytování informací o platech a odměnách. Ta vychází z toho, že u určitých osob budou tyto údaje poskytnuty bez podmínek, u ostatních by se i nadále musel provádět platový test podle zmíněného nálezu Ústavního soudu. V první kategorii jsou veřejní funkcionáři podle zákona o střetu zájmů, poradci prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo členové statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu. Ostatní osoby budou spadat do kategorie druhé. Údaj bude poskytován v rozsahu jméno, příjmení, funkční, pracovní či jiné obdobné zařazení a výše veřejných prostředků, na kterou vznikl nárok, před zdaněním a dalšími povinnými odvody za období podle obsahu žádosti. Novela výslovně vylučuje povinnost zveřejnění poskytnuté informace o výši platu postupem podle § 5 odst. 3 (tedy povinné zveřejnění povinným subjektem na jeho internetové stránce). Veřejnými funkcionáři, o nichž bude možné informaci o výši platu poskytnout bez dalšího, jsou starosta, místostarosta a členové rady obce a dále všichni uvolnění členové zastupitelstva. Veřejným funkcionářem je v podmínkách obcí dále vedoucí úředník podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, pokud tento úředník je oprávněn nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč,má bezprostřední podíl na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky, rozhoduje ve správním řízení, s výjimkou příkazu na místě.
V poslední době se v praxi vyskytl případ specifických podání, která jsou ve velkém rozsahu zasílána různým obcím a dalším institucím a která sice odkazují na informační zákon (tváří se jako žádosti o poskytnutí informace), ve skutečnosti však spíše představují rozsáhlé textové prezentování názorů jejich autorů (navíc často nepříliš srozumitelné). V těchto zcela extrémních případech, kdy z obsahu takových podání je po jejich prostudování zcela zřejmé, že se nejen nijak netýkají obcí, jimž jsou zasílány, a kdy zjevně jde o vše jiné než o uplatnění informačních požadavků, postupují obce často tak, že takové žádosti bez dalšího založí a nijak na ně nereagují. Jedná se o postup v tomto extrémním případě akceptovatelný, neboť taková podání skutečně nemají se žádostí o informace cokoli společného.
16.2.11 Zveřejňování informací podle zvláštních právních předpisů
Povinnost obce zveřejňovat různé informace vyplývá i z celé řady dalších právních předpisů. Z nich lze výběrově zmínit zásadní okruhy povinně zveřejňovaných informací.
a) Zveřejňování smluv podle zákona o Registru smluv
Této otázce je věnována samostatná kapitola.
b) Zveřejňování informací z oblasti dotací podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je obec povinna zveřejnit:
- program pro poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocí (pokud jej obec vydala). Program zveřejní obec na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty pro podání žádosti o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc;
- veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, včetně jejích dodatků. Smlouvu obec zveřejní na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci do výše 50 000 Kč se nezveřejňuje. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků musí být zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění.
c) Zveřejňování rozpočtových informací podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se zveřejňují z rozpočtové oblasti následující dokumenty:
- návrh střednědobého výhledu rozpočtu, návrh rozpočtu a návrh závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření (na internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů před dnem zahájení jejich projednávání na zasedání zastupitelstva);
- schválený střednědobý výhled rozpočtu, rozpočet a závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření a případné rozpočtové provizorium (na internetových stránkách do 30 dnů ode dne jejich schválení a současně se oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby). Identicky se zveřejňují přijatá rozpočtová opatření.
d) Zveřejnění smlouvy uzavřené podle zákona o zadávání veřejných zakázek
Podle zákona o zadávání veřejných zakázek[38] je obec jako veřejný zadavatel povinna zveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. Zákon z této povinnosti stanoví určité výjimky, zejména pak výjimku pro smlouvy na veřejné zakázky, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
16.3 Participace občanů na činnosti obce
Zákon o obcích[39] vymezuje specifická oprávnění, která občanům obce umožňují (proti jiným osobám) vyšší míru účasti na činnosti obce a na rozhodování jejích orgánů. Zákon předně deklaruje právo volit a být volen do zastupitelstva obce a právo hlasovat v místním referendu, obojí za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy (tato práva tedy zákon o obcích nezakládá a my se jimi v této kapitole nezabýváme). Zákon o obcích ovšem sám konstituuje právo vyjadřovat stanoviska na zasedání zastupitelstva, stanoviska k návrhu rozpočtu a závěrečného účtu, dále právo nahlížet do některých specifických dokumentů obce a právo obracet se na obecní orgány s podněty, připomínkami a s požadavky na projednání.
Práva, která jsou založena přímo zákonem o obcích, náležejí občanům obce, kteří dosáhli věku 18 let. Občanem obce je osoba, která má české státní občanství a která je v obci hlášena k trvalému pobytu. Kromě toho náležejí též fyzické osobě, která dosáhla věku 18 let a na území obce vlastní nemovitost[40], a fyzické osobě, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena[41] (prakticky jde jen o občany Evropské unie).
16.3.1 Aktivní účast na zasedání zastupitelstva obce
Zákon o obcích v § 93 odst. 3 stanoví, že zasedání zastupitelstva jsou veřejná. Zasedání se tedy může zúčastnit každý bez ohledu na svůj právní vztah k obci. Jeho účast je však zákonem chápána jen jako účast pasivní.
S možností aktivní participace občanů obce na průběhu zasedání ovšem zákon počítá.[42] Podle něho může občan obce vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. Jinak řečeno, každý občan obce má nárok na to, aby mohl vystoupit a prezentovat svůj názor na projednávanou záležitost.
Zákon předpokládá, že občan bude vyjadřovat stanovisko k věci projednávané. To znamená, že slovo mu musí být dáno dříve, než zastupitelstvo o věci rozhodlo (přistoupilo k hlasování). Není ale rozhodné, zda se tak stane až po rozpravě zastupitelů nebo před ní. Je rovněž možné, aby diskuse k projednávané věci probíhala smíšeně, bez ohledu na to, zda je vystupujícím zastupitel či občan obce. Není možné, aby byl pro vystoupení občanů vyhrazen jeden „svodný“ bod například na začátku zasedání. Optimální je, pokud občané mohou vystoupit v rámci konkrétního projednávaného bodu.
Podrobnosti pro výkon tohoto práva lze upravit v jednacím řádu zastupitelstva. Ten může právo přiměřeně usměrnit, nemůže je však právně ani fakticky vyloučit. Obvykle bývá omezena délka vystoupení (za vhodné lze považovat omezení na 3 až 5 minut), případně vyloučení opakovaného vystoupení k jednomu bodu.
Občan musí vyjadřovat své stanovisko k projednávané věci. Pokud nehovoří k projednávané věci (k věci zařazené na program zasedání) nebo pokud hovoří v rozporu s jednacím řádem, může mu předsedající odejmout slovo. Taková možnost by měla být výslovně uvedena v jednacím řádu, nelze však vyloučit užití tohoto opatření i bez úpravy v jednacím řádu. Při porušení tohoto práva se může dotčený občan obce bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem.
Jiná osoba, než je občan obce (a další oprávněné osoby), vystoupit na zasedání může, pokud mu však tuto možnost zastupitelstvo samo poskytne (kromě člena vlády nebo jím určeného zástupce, senátora, poslance, nebo zástupce orgánů kraje není takové vystoupení nárokové). Není tedy právní nárok, aby jiné osobě než občanovi obce (a ostatním oprávněným osobám) bylo umožněno vystoupit.
Zákon o obcích dále reguluje specifické oprávnění občana obce vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce.Toto právo odpovídá povinnosti obce zveřejnit návrh rozpočtu nebo závěrečného účtu[43] podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů[44].
Od práva vyjádřit stanovisko k projednávané věci je třeba odlišit vystupování občanů v rámci obecného bodu diskuse či podněty občanů. Takový bod slouží k vyjádření jakéhokoli názoru občana na činnost obce a má být jakousi diskusní arénou pro zastupitele a občany. Zařazení takového bodu je vhodné, nikoli však povinné.
16.3.2 Právo nahlížet do některých dokumentů
Občanovi obce zakládá zákon o obcích také oprávnění nahlížet do některých základních dokumentů obce. Občan obce má právo[45] nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce. Do těchto dokumentů může občan obce nahlížet, případně si z nich pořizovat výpisy. S ohledem na současný stav techniky (a na judikaturu správních soudů) si může občan pořídit „výpis“ i vlastním záznamovým zařízením, například digitálním fotoaparátem. Občan může žádat i poskytnutí kopie těchto dokumentů.
Občan obce má nárok na neomezený přístup k těmto dokumentům z hlediska jejich obsahu. Proto i kdyby tyto dokumenty obsahovaly osobní údaje nebo jiné zákonem chráněné informace, nemůže obec jejich zpřístupnění občanovi odmítnout. V tom je postavení občana obce oproti jiným případným zájemcům o tyto dokumenty privilegované. Pokud usnesení odkazuje na přílohu, je tato její příslušná část součástí usnesení a i do ní je možné nahlížet.
Nejvyšší správní soud konstatoval, že pro vyřízení žádosti občana obce podle zmíněného ustanovení zákona o obcích se subsidiárně použijí procesní postupy dané zákonem o svobodném přístupu k informacím. Proto podá-li občan obce žádost o informace uvedené v tomto ustanovení písemně, musí být žádost v souladu s tímto zákonem vyřizována, tj. nahlédnutí mu musí být umožněno do 15 dnů a občan se může proti neposkytnutí bránit stížností nebo odvoláním. Vzhledem k užití informačního zákona může občan obce žádat i poskytnutí kopie těchto dokumentů (obec však může požadovat úhradu za toto poskytnutí[46]).
Zákon o obcích zakládá občanovi přístup k usneseními k zápisům z jednání zastupitelstva obce a k (pouze) usnesením ze schůzí rady obce. Pokud by občan obce požadoval kopii celého zápisu ze schůze rady obce,uplatní se pro vyřízení takové žádosti v plném rozsahu informační zákon. Zápis by tedy musel být poskytnut s odstraněním všech zákonem chráněných informací, zejména osobních údajů. V případě zápisu ze schůze rady obce tedy občan obce privilegovaný přístup oproti jiným žadatelům nemá. Zbývá dodat, že neveřejnost schůzí rady obce není podle správních soudů sama o sobě důvodem pro neposkytnutí zápisu pořízeného z takové schůze.
16.3.3 Právo podávat podněty obecním orgánům
Ustanovení zákona o obcích[47] dává občanovi obce právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce. Je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů, a také právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
Vztah těchto dvou ustanovení zákon výslovně neřeší, právní nauka však dovodila, že v prvním případě směřuje právo vůči zastupitelstvu a radě obce (právo požadovat projednání záležitosti), zatímco v případě druhém (připomínky, návrhy a podněty) směřuje vůči ostatním obecním orgánům, typicky vůči obecnímu úřadu, starostovi či obecní policii.
Právu požadovat projednání určité záležitosti v samostatné působnosti obce odpovídá povinnost zařadit takový požadavek do návrhu programu zasedání zastupitelstva či rady. Navazující způsob vyřízení takového požadavku se pak liší v závislosti na tom, zda jde o žádost prostou či kvalifikovanou. Je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, hovoří se o tzv. kvalifikované žádosti, které odpovídá povinnost zastupitelstva (rady) danou věc na program zasedání zařadit, otevřít příslušný bod, umožnit občanům obce vyjádřit k věci své stanovisko (nejde-li o neveřejnou schůzi rady obce). Nejde-li o kvalifikovanou žádost, může zastupitelstvo či rada při schvalování návrhu programu rozhodnout, že požadavku nevyhoví a věcí se nebude zabývat. Ani v jednom případě však není povinností zastupitelstva přijmout k projednané záležitosti jakékoli rozhodnutí (usnesení).
Od práva požadovat projednání na zastupitelstvu obce je třeba odlišit právo navrhnoutzařazení nového bodu na program právě probíhajícího zasedání zastupitelstva obce.Toto právo mají jen osoby uvedené v ustanovení zákona o obcích[48], nikoli každý občan obce, a to ani s odkazem na jeho právo vyjadřovat se na probíhajícím zasedání[49]. Vznese-li občan obce požadavek na projednání určité záležitosti přímo při zasedání zastupitelstva (například v bodě diskuze), není nutné ihned na zasedání věc projednat a vyřídit. Požadavek je nutné vyřídit v intencích zákona o obcích[50], tj. do 90 dnů.
Obrací-li se občan obce na jiné obecní orgány (například na starostu obce, obecní úřad, obecní policii) s podněty, návrhy či připomínkami, je jeho požadavek vyřizován podle zákona o obcích[51] (kromě specifických případů petic či stížností podle zvláštních zákonů). Na rozdíl od požadavku adresovaného zastupitelstvu nebo radě, který musí být věcně vyřízen, jen jde-li o tzv. kvalifikovanou žádost, počítá v případě ostatních obecních orgánů zákon s tím, že bude ve stanovených lhůtách vyřízena každá žádost.
Žádosti občanů podle zmíněných ustanovení zákona o obcích mohou být učiněny nejen písemně, ale i ústně (požadavky správního řádu se zde neuplatní). Zákon s písemnou formou počítá pouze u kvalifikované žádosti, neboť hovoří o žádosti podepsané nejméně 0,5 % občanů obce.
16.4 Práva zastupitele
Zákon o obcích[52] vám jako členům zastupitelstva obce stanoví určitá základní práva, která jsou spojena s výkonem mandátu, respektive která jsou součástí mandátu (jako člen zastupitelstva obce máte samozřejmě i celou řadu dalších oprávnění i povinností, která jsou vymezena v dalších částech zákona).
Podle § 82 zákona o obcích máte při výkonu své funkce právo:
- předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání,
- vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musíte obdržet do 30 dnů,
- požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.
16.4.1 Právo předkládat návrhy na projednání
Zákon o obcích[53] opravňuje každého člena zastupitelstva obce podávat zastupitelstvu nebo radě obce návrhy na projednání. Ve vztahu k zastupitelstvu obce zákon toto právo dále upřesňuje[54], když rozlišuje předkládání návrhů k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce a podávání návrhů k zařazení na program v průběhu zasedání zastupitelstva obce. Podrobnosti o podávání návrhů ani způsob jejich vyřízení zákon blíže neupravuje a ponechává tak poměrně širokou možnost regulace v jednacím řádu zastupitelstva obce[55]. Jakékoli zastupitelstvem zvolené řešení však musí vždy respektovat podstatu tohoto práva, která sice nespočívá v povinnosti jakýkoli podaný návrh vždy věcně projednat, ale v povinnosti zastupitelstva obce se s předloženým návrhem seznámit a následně rozhodnout, zda jej věcně projedná, tj. zda jej zařadí do programu svého zasedání.
Jako člen zastupitelstva můžete podat návrh na projednání především před zasedáním zastupitelstva obce. Tomuto právu odpovídá, jak jsme uvedli výše, povinnost zastupitelstva rozhodnout, zda návrh na svůj program skutečně zařadí, tj. zda jej věcně projedná. Svůj návrh proto musíte adresovat zastupitelstvu, které jediné může takové rozhodnutí učinit (byť jej podáváte předem a po administrativní stránce jej obvykle zabezpečuje obecní úřad). O (ne)zařazení vašeho návrhu na program připravovaného zasedání zastupitelstva tedy nemůže závazně rozhodnout rada obce (ani starosta obce v obcích, v nichž není rada obce volena).
Pokud obec obdrží váš návrh na projednání určité záležitosti, je vhodné jej „bez dalšího“ zařadit do návrhu programu připravovaného zasedání zastupitelstva, který musí být zveřejněn[56] na úřední desce obecního úřadu nejméně 7 dní před tímto zasedáním.
Zákon o obcích nestanoví formu ani náležitosti podaného návrhu, i ty však může upravit jednací řád. Pokud tak neučiní, můžete volit jakoukoli formu, byť nejčastější bude forma písemná. Jednací řád může stanovit i způsob doručení (například v listinné nebo elektronické podobě apod.), jakož i přiměřené náležitosti takového návrhu (například povinnost v rámci předloženého návrhu navrhnout i formulaci usnesení).
Každé zasedání by mělo mít mimo jiné schválený program[57] (slovy zákona pořad). Právu zastupitele podat návrh na projednání proto odpovídá povinnost zastupitelstva rozhodnout, zda navrženou záležitost projedná či nikoli, tedy zda ji na svůj program zařadí.
Právo navrhovat projednání určité záležitosti máte však i v průběhu zasedání[58]. Platí, že o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce. Člen zastupitelstva je tedy oprávněn v zásadě kdykoli v průběhu zasedání (nestanoví-li jednací řád jinak) učinit návrh na zařazení nového bodu programu a zastupitelstvo o rozšíření svého programu musí hlasovat. V minulosti bylo takové dodatečné rozšíření programu konfrontováno s § 93 odst. 1 zákona o obcích, neboť nově zařazované body nemohly být součástí zveřejněného návrhu programu. Ústavní soud nicméně v tomto postupu neshledal porušení zákona, respektive ústavního pořádku. Tento právní názor uplatňuje i Nejvyšší správní soud, který se případy dodatečného zařazování (důležitých) bodů až v průběhu jednání zastupitelstva zabýval a akceptoval je.
16.4.2 Právo vznášet dotazy, připomínky a podněty
Zákon o obcích vám také dává právo[59] vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila. Písemnou odpověď musíte obdržet do 30 dnů.
Toto právo se někdy označuje jako právo interpelace a je nutné je odlišovat od práva zastupitele na informace[60]. V případě tohoto práva se totiž svou podstatou nejedná o získávání informací, ale o iniciování rozhodnutí, v obecné rovině o podnět k řešení otázek, které zastupitel považuje za nutné. Ve vztahu k tomuto právu se proto neuplatní zákon o svobodném přístupu k informacím jako v případě práva zastupitele na informace.
16.4.3 Právo zastupitele na informace
Podle zákona o obcích[61] máte při výkonu své funkce právo požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce. Informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.
Informace, které se týkají funkce člena zastupitelstva obce, však zmíněné ustanovení podrobněji nespecifikuje a neupravuje ani rozsah, v němž má člen zastupitelstva k těmto informacím garantovaný přístup. Ustanovení už tedy neříká, zda zastupitel může v souvislosti s výkonem své funkce získat i informace, které jsou jinak obecně vyloučeny ze zpřístupnění z důvodu zákonem stanovené ochrany (například osobní údaje, obchodní tajemství apod.).
Člen zastupitelstva se podílí na samosprávě obce skrze hlasování na zastupitelstvu obce, tedy skrze rozhodnutí přijímaná zastupitelstvem obce. Informacemi, které se týkají výkonu funkce člena zastupitelstva obce, proto budou především informace, které se vztahují k rozhodovacím pravomocem tohoto obecního orgánu. Mezi ně náleží informace vztahující se k vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce[62] i informace vztahující se k pravomocem ostatních obecních orgánů, které si zastupitelstvo může vyhradit[63].
Mezi informace, které se vztahují k výkonu funkce člena zastupitelstva obce, je nutné zahrnout i ostatní informace, které vypovídají o samosprávných aktivitách jiných obecních orgánů, než je zastupitelstvo, i když v nich zastupitelstvo nemá ani potenciální rozhodovací oprávnění. Jde o informace vypovídající o výkonu pravomocí v samostatné působnosti, které jsou vyhrazeny radě obce[64], dále o informace, vztahující se k pravomocem starosty obce[65] a k úkolům tajemníka obecního úřadu například v personální oblasti[66]. I když v těchto záležitostech není obvykle dána rozhodovací pravomoc zastupitelstva, nelze tomuto orgánu jakožto vrcholnému samosprávnému orgánu obce bránit v tom, aby alespoň zprostředkovaně hodnotil činnost rady či starosty obce (případně obecního úřadu) v samostatné působnosti, a tudíž nelze tyto informace a priori vyloučit z rozsahu informací vztahujících se k výkonu mandátu člena zastupitelstva obce.
Naopak mezi informace, které se netýkají výkonu funkce člena zastupitelstva obce, budou náležet informace vypovídající o výkonu přenesené působnosti (jinými orgány než zastupitelstvem obce).
Lze tedy shrnout, že informace, odpovídající § 82 písm. c) jsou veškeré informace, které se týkají samostatné působnosti obce. Budete-li jako zastupitel požadovat informace jiné, tedy informace z působnosti přenesené, budete muset využít postup podle zákona o svobodném přístupu k informacím a informace získáte v zásadě ve stejném (omezeném) rozsahu jako jakýkoli jiný žadatel.
Informace, které se vztahují k rozhodovacím pravomocem zastupitelstva obce, tedy k výkonu zastupitelstvu svěřené samostatné působnosti (případně k zastupitelstvu výjimečně svěřené působnosti přenesené), vám musejí být poskytnuty v zásadě vždy bez omezení, pokud takové informace nutně potřebujete pro výkon mandátu (zjednodušeně řečeno pro rozhodování se v rámci zasedání zastupitelstva). Pokud však jsou předmětem informačního požadavku zastupitele i jinak obecně chráněné informace (nejčastěji půjde o osobní údaje), je nutné provést úvahu, zda v konkrétním případě převáží právo zastupitele na informace nad touto ochranou. Zjednodušeně řečeno, zda zastupitel takové jinak chráněné údaje nezbytně nutně potřebuje pro výkon mandátu. Pokud ano, budou zpřístupněny, pokud nikoli, pak se musí uplatnit jejich ochrana, byť by se jednalo o informace týkající se samostatné působnosti.
Správní soudy se v minulosti vícekrát vyjádřily ke vztahu práva zastupitele na informace a ochrany osobních údajů. Dospěly přitom k závěru, podle něhož je i v případě informací ze samostatné působnosti nutné upřednostnit ochranu osobních údajů tam, kde znalost takového osobního údaje zastupitel nezbytně nutně nepotřebuje pro své rozhodování. Tak byla např. řešena otázka, zda má zastupitel právo seznámit se s identitou žáků, kteří se v obecní škole dopustili šikany. Soud konstatoval, že zastupitelstvo sice vykonává zřizovatelská oprávnění vůči škole, nicméně samo nemůže takový problém řešit, a proto pro výkon oprávnění zastupitelstva (a zastupitele) nebylo nutné (a možné), aby se seznamoval s identitou jednotlivých žáků, kteří se takového chování dopustili.[67] V jiném případě pak správní soud dovodil uplatnění ochrany u informace o výši odměny poradce starosty, na kterou se tázal člen zastupitelstva (resp. došel k názoru, že na takovou informaci nemá zastupitel a priori nárok; musel by prokázat splnění podmínek platového testu; k tomu srov. výše).[68]
Zpřístupnění údajů členovi zastupitelstva ovšem neznamená, že můžete dotčené údaje bez dalšího volně šířit či využívat. Jestliže členovi zastupitelstva byly v souladu se zákonem poskytnuty určité informace (například osobní údaje či obchodní tajemství), které jinak nejsou volně šiřitelné či zveřejnitelné, odpovídáte (nikoli obec, která mu dané informace poskytla v souladu se zákonem) i za jejich případné zneužití (ať již úmyslné, nebo nedbalostní).
Pokud jako člen zastupitelstva obce žádáte po orgánech obce při výkonu své funkce informace podle § 82 zákona obcích, máte právo na jejich bezplatné poskytnutí. Úhradu nákladů lze po vás požadovat pouze tehdy, pokud by byly náklady na jejich poskytnutí pro obec nepřiměřeně zatěžující a současně pokud nevyužijete jiné obcí nabízené formy umožňující bezplatné získání informací (například nahlédnutím do dokumentu, pořízením výpisu).
Nejvyšší správní soud se vyjádřil k otázce, jakým způsobem má obec vyřídit požadavek člena zastupitelstva obce na poskytnutí informací podle zákona o obcích[69]. Dospěl k závěru, podle něhož je nutné subsidiárně aplikovat procesní pravidla plynoucí z informačního zákona, ve znění pozdějších předpisů[70]. To znamená, že požádáte-li o zpřístupnění informací s odkazem na zmíněné ustanovení zákona o obcích ústně (například při osobní návštěvě) a nebudete-li spokojeni s vyřízením, je třeba podat žádost znovu písemně. Nebudete-li spokojeni ani poté, máte možnost podat odvolání proti neposkytnutí informace, respektive stížnost za podmínek daných informačním zákonem[71]. Příslušným orgánem k rozhodnutí o vašem odvolání nebo stížnosti je krajský úřad.
16.5 Radniční periodika
Zákon o obcích ani tiskový zákon[72] v minulosti neobsahovaly zvláštní úpravu tzv. radničních periodik. Výslovná úprava této specifické tiskoviny byla do českého právního řádu zavedena až novelou tiskového zákona[73].
Periodickým tiskem jsou podle tiskového zákona[74] noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce. Periodickým tiskem územního samosprávného celku[75] (v dalším textu jako „radniční periodikum“) pak je periodický tisk, jehož vydavatelem je obec, kraj nebo hlavní město Praha nebo jeho městská část. Periodickým tiskem územního samosprávného celku je i takový tisk, jehož vydavatelem je právnická osoba zřízená či založená územním samosprávným celkem či společně více územními samosprávnými celky nebo právnická osoba, kterou územní samosprávný celek sám nebo spolu s dalšími územními samosprávnými celky ovládá podle zákona o obchodních korporacích. Periodickým tiskem územního samosprávného celku je i periodický tisk, jehož obsah, vydání a veřejné šíření zajišťuje jiný vydavatel na základě smlouvy s územním samosprávným celkem či společně s více územními samosprávnými celky.
Rozhodnutí o tom, zda obec bude vydávat radniční periodikum, přísluší radě obce v tzv. nevyhrazené pravomoci[76]. Obvykle však bývá takové rozhodnutí přenecháno s ohledem na jeho význam (a konec konců i s ohledem na náklady spojené s jeho vydáváním) zastupitelstvu obce.
16.5.1 Obecné požadavky pro radniční periodika
Tiskový zákon klade na vydavatele radničního periodika specifické nároky. Vydavatel je povinen poskytovat objektivní a vyvážené informace o obci a přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, která vyjadřují názory členů zastupitelstva obce a která se týkají této obce[77]. Co je přiměřeným prostorem zákon nevymezuje, využitelná precedentní judikatura dosud není. Nepochybně však účelem zákona není vydávat sdělení zastupitelů v neomezeném znění. Periodikum by mělo být vyvážené, prostor pro názory vedení města a prostor pro názory opozice by měly být v rovnováze. Zákonu nebude odporovat ani takový postup, při němž bude vedle sdělení zastupitele publikováno i stanovisko vedení obce. Problematické by však mohlo být redakční krácení příspěvků zastupitelů. To by mělo probíhat pokud možno v dohodě s dotčenými zastupiteli.
Vydavatel radničního periodika je rovněž povinen zajistit, aby na každém vydání bylo uvedeno označení periodický tisk územního samosprávného celku.
16.5.2 Právo zastupitele vůči obsahu radničních periodik
Tiskový zákon dále upravuje vlastní opravný mechanismus v případě, že v radničním periodiku nebylo zveřejněno sdělení zastupitele. Podle něj[78] máte jako člen zastupitelstva právo požadovat uveřejnění tzv. doplňující informace, jestliže vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku
- neuveřejní vaše sdělení po dobu 3 měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavateli,
- neuveřejní vaše sdělení v nejbližším následujícím vydání, pokud ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavateli není vydáno, nebo
- uveřejní vaše sdělení, avšak budete mít za to, že vám vydavatel neposkytl přiměřený prostor.
Zákon nevymezuje, co má být, resp. může být obsahem doplňující informace. Z povahy věci půjde zpravidla o informaci obsahově související se sdělením, které nebylo zveřejněno. Právní úprava však zřejmě nevylučuje ani takovou doplňující informaci, která by obsahovala i jiná sdělení.
Žádost o uveřejnění doplňující informace musí mít písemnou formu a musí obsahovat návrh znění doplňující informace, jež má být uveřejněna. Tato žádost musí být vydavateli doručena nejpozději do 3 měsíců od okamžiku, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující uplatnění požadavku na uveřejnění doplňující informace[79]. Vydavatel musí uveřejněnou informaci označit slovy „doplňující informace“.
Vydavatel má mimo jiné povinnost uveřejnit doplňující informaci do 8 dnů ode dne doručení žádosti. Není-li to možné, pak v nejbližším vydání radničního periodika (o takovém postupu musí být zastupitel ve stejné lhůtě informován).
Jestliže vydavatel neuveřejní doplňující informaci, anebo nedodrží-li zákonem stanovené podmínky tohoto uveřejnění, rozhodne o povinnosti uveřejnit doplňující informaci na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud. Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění doplňující informace, jinak právo domáhat se tohoto uveřejnění prostřednictvím soudu zaniká.
Doplňující informaci je nutné odlišovat od obecného práva na odpověď, které také upravuje tiskový zákon[80]. Ten říká, že pokud bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit. Doplňující informace tedy má vyjádřit postoj zastupitele k záležitosti týkající se obce, naopak právo na odpověď je třeba chápat jako reakci na sdělení, které bylo publikováno o samotném zastupiteli (jeho se týkalo). Podobně je třeba odlišit doplňující informaci od dodatečného sdělení[81]. Dodatečným sdělením se podle § 11 tiskového zákona rozumí informace o konečném výsledku trestního nebo přestupkového řízení proti zastupiteli, o němž periodikum dříve informovalo.
16.6. Vyřizování petic a stížností
16.6.1. Vyřizování petic
Petiční právo je jedním ze základních práv a svobod, které jsou zaručeny Listinou základních práv a svobod[82]. Každý má právo se sám nebo společně s jinými obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu.
16.6.1.1. Vyřizování petic směřujících do přenesené působnosti obce
Toto právo v oblasti přenesené působnosti (tj. výkonu státní správy delegované územním samosprávným celkům) provádí petiční zákon[83]. Petice je žádost, návrh či stížnost a jsou ji povinny přijímat a vyřizovat mimo jiné i obce.
Obec musí petici přijmout, a to i v případech, kdy věc, jíž se petice týká, nepatří do její působnosti. Pokud tato situace nastane, je obec povinna tuto petici do 5 dnů postoupit příslušnému orgánu a vyrozumět o tomto postoupení podatele. V ostatních případech je obec povinna do 30 dnů obsah petice posoudit a písemně odpovědět podateli. Podrobná pravidla přijímaní, projednávání a vyřizování petic stanoví obec svým vnitřním předpisem, přičemž v prostředí obcí se jedná o pravidla pro vyřizování petic a stížností, která jsou vydávána radou obce[84]. Na druhou stranu s nevydáním těchto pravidel nejsou spojeny žádné důsledky.
Od 1. 2. 2022 je možné k sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni a doručení petice státnímu orgánu využít systém k elektronickému sestavování petic, který provozuje Ministerstvo vnitra. V podrobnostech lze odkázat na metodiku připravenou Ministerstvem vnitra.
16.6.1.2. Vyřizování petic směřujících do samostatné působnosti obce
Petice směřující do oblasti samostatné působnosti obce vyřizuje obec podle zákona o obcích. Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo[85]:
- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce[86]; pokud je žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být záležitost projednána na zasedání rady nejpozději do 60 dnů a na zasedání zastupitelstva obce nejpozději do 90 dnů,
- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty[87], přičemž orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, a jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
Zatímco první možnost se aplikuje pro petice adresované zastupitelstvu nebo radě obce (a k jejímu vyřízení je třeba věc těmto orgánům předložit), druhá možnost se použije pro petice, které se týkají samostatné působnosti v kompetenci jiného orgánu obce.
Může nastat situace, kdy se na obec v záležitosti samostatné působnosti obrátí fyzická osoba, která není občanem obce ani na území obce nevlastní nemovitost a nenáleží jí tudíž práva občana obce. I taková podání by měla obec v souladu s principy dobré správy vyřídit[88]. Konkrétní postup je možné opět upravit v pravidlech pro vyřizování petic a stížností.
16.6.2. Vyřizování stížností
16.6.2.1. Stížnost podle správního řádu
Stížností podle správního řádu[89] je takové podání fyzické či právnické osoby, v jehož rámci si tato osoba (stěžovatel) stěžuje na:
- chování či projevy úřední osoby,
- na nesprávný úřední postup.
Tato stížnost má jen podpůrný charakter. Podání se tedy vyřizuje jako stížnost jedině tehdy, pokud zákon nestanoví jiný způsob ochrany práv podatele[90].
Předpokladem pro uplatnění ustanovení správního řádu o vyřizování stížností je skutečnost, že se jedná o postup orgánu obce podle správního řádu.
Co musí stížnost obsahovat, aby se jí obec musela zabývat?
Stížnost musí mít náležitosti, které stanoví správní řád[91]. Ze stížnosti by proto mělo být patrné, kdo ji podává, které věci se týká a co se navrhuje. Stížnost by měla obsahovat především ty náležitosti, které jsou třeba pro její vyřízení. Pokud stížnost nemá všechny náležitosti kvalifikovaného podání, je vhodné vyzvat stěžovatele k jejich doplnění v přiměřené lhůtě. Současně obec stěžovatele poučí, že pokud nejasnosti, které by bránily dalšímu postupu, neodstraní, stížností se nebude dále zabývat.
Stížnost může být podána písemně, ústně, faxem, dálnopisem nebo elektronicky (datovou schránkou nebo elektronickou poštou s uznávaným elektronickým podpisem).
Stížnost přijímá správní orgán (obec), který vede řízení. Pokud nelze ústní stížnost vyřídit ihned, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.
Postup obce při vyřizování stížnosti
Příjemce stížnosti (obec) řádně prošetří všechny skutečnosti uvedené ve stížnosti. Považuje-li to za vhodné, provede místní šetření, vyžádá si dokumenty, které bezprostředně s obsahem stížnosti souvisejí, případně stanoviska správních orgánů, kterých se věc týká.
Stížnost vyřizuje správní orgán (obec) bez zbytečných průtahů tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány, a to nejpozději do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení. O překročení lhůty je vhodné stěžovatele informovat.
Vyrozumění o vyřízení stížnosti je namístě písemné. Z vyrozumění o vyřízení stížnosti by mělo být zřejmé, zda podaná stížnost byla shledána důvodnou, částečně důvodnou či nedůvodnou. Správní orgán (obec) se v přípisu o vyřízení vypořádá se všemi body stížnosti a námitkami stěžovatele a sdělí, jaká šetření provedl a jakými úvahami se při posuzování stížnosti řídil. V odůvodnění vyřízení správní orgán (obec) rovněž uvede, o jaké skutečnosti a právní předpisy se opírá. Stížnost se považuje za vyřízenou dnem, kdy je vyrozumění o vyřízení stížnosti vypraveno či předáno k poštovní přepravě, bez nutnosti doručování do vlastních rukou adresáta.
16.6.2.2. Stížnost podle zákona o obcích
Obdobně jako je tomu u stížnosti podle správního řádu, tak i podle zákona o obcích stížnost podává fyzická či právnická osoba. Stěžuje si na chování či projevy úřední osoby, na nesprávný úřední postup nebo na jinou skutečnost, kterou nelze podřadit pod působnost správního řádu.Stížnost podle zákona o obcích má totiž pouze podpůrnou povahu, což vyplývá ze skutečnosti, že pravidla pro jejich vyřizování stanoví orgán obce[92], který jejich znění může v rámci zákonných mantinelů přizpůsobit místním potřebám a nejsou tak zákonem univerzálně stanoveny pro všechny stejně. Před stížnostmi podávanými podle zákona o obcích mají přednost formy podání upravené ve správním řádu. Jako stížnost podle zákona o obcích se tedy vyřizuje jen takové podání, které nelze podřadit pod podnět podle správního řádu. Ovšem zvláště menší obce vykonávají agendu zejména v rámci své samostatné působnosti, a tak u nich bude množství stížností podaných podle zákona o obcích výrazně převyšovat počet těch podle správního řádu, které směřují do výkonu agendy přenesené působnosti.
Co musí stížnost obsahovat, aby se jí obec musela zabývat?
Stížnost podle zákona o obcích může podat kterákoliv fyzická či právnická osoba, a to jakoukoliv vhodnou formou. Pravidla pro vyřizování petic a stížností by v této souvislosti neměla ukládat další obsahové či formální náležitosti, než které jsou stanoveny například pro stížnosti podle správního řádu. Stížnost tak lze podat písemně, ústně do protokolu či zápisu, elektronicky (datovou schránkou nebo elektronickou poštou s uznávaným elektronickým podpisem). Nedostatek formy by neměl být důvodem k jejímu odmítnutí.
Co do obsahu, ze stížnosti by mělo být zřejmé, čeho se týká a čeho se stěžovatel domáhá. Jasně formulovaný obsah stížnosti totiž orgánu veřejné správy umožní, aby ji náležitě a objektivně posoudil a dospěl k závěru o její důvodnosti či nedůvodnosti.
Postup obce při vyřizování stížnosti
Při vyřizování stížností podle zákona o obcích se řídí obec pravidly pro jejich vyřizování, která stanoví rada obce. Pravidla budou zpravidla vycházet z právní úpravy podnětů či stížností podle správního řádu a budou obsahovat podrobnosti ohledně jejich přijímání a vyřizování. Lze doporučit, aby veškeré stížnosti byly vyřizovány písemně a nejpozději do 30, případně 60 dnů ode dne jejich přijetí.
Související předpisy
- zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
- nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím
- vyhláška č. 515/2020 Sb., o struktuře informací zveřejňovaných o povinném subjektu a o osnově popisu úkonů vykonávaných v rámci agendy
- zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním
- zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí
Literatura a užitečné odkazy
– Furek, Adam, Rothanzl, Lukáš, Jirovec, Tomáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím – komentář. Praha: C. H. Beck, 2016. 1264 s. ISBN 978-80-7400-273-1.
– Jelínková, Jitka, Tuháček, Miloš. Zákon o svobodném přístupu k informacím – praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2. vyd. 2019. 516 s. ISBN 978-80-7598-548-4.
Poznámky pod čarou
[1] čl. 17 odst. 5
[2] zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „informační zákon“)
[3] § 2 odst. 1 a 2 informačního zákona
[4] Za informování občanů obce činí zákon o obcích výslovně odpovědným starostu obce [§ 103 odst. 4 písm. e)].
[5] § 3 odst. 3 informačního zákona
[6] § 3 odst. 5 informačního zákona
[7] § 5 odst. 1 až 4 informačního zákona
[9] vyhláška č. 515/2020 Sb., o struktuře informací zveřejňovaných o povinném subjektu a o osnově popisu úkonů vykonávaných v rámci agendy, ve znění vyhlášky č. 275/2021 Sb.
[10] § 5 odst. 3 informačního zákona
[11] § 5 odst. 5 informačního zákona
[12] § 13 informačního zákona
[13] § 14 a násl. informačního zákona
[14] § 14 odst. 3 a 4 informačního zákona
[15] § 6 odst. 1 informačního zákona
[16] § 14 odst. 5 písm. c) informačního zákona
[17] § 14 odst. 6 informačního zákona
[18] § 7 až 11 informačního zákona
[19] § 15 odst. 1 informačního zákona
[20] například § 40 zákona o obcích, chránící údaje o účasti obce ve veřejné dražbě, nebo § 218 zákona o zadávání veřejných zakázek
[21] § 17 informačního zákona
[22] § 4a informačního zákona
[23] podle § 16a odst. 1 písm. b) nebo c) informačního zákona
[24] zde podle § 16a odst. 1 písm. d) informačního zákona
[25] § 5 odst. 1 písm. i) informačního zákona
[26] § 16 informačního zákona
[27] § 18 informačního zákona
[28] zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, jenž provádí čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
[29] § 8b odst. 3 informačního zákona
[30] § 6 informačního zákona
[31] Anonymizaci je třeba provést i v případě zveřejňování těchto dokumentů na úřední desce nebo na internetových stránkách.
[32] § 16 a 17 zákona o obcích
[33] § 88 odst. 2 občanského zákoníku.
[34] stanoviska č. 2/2013 a č. 2/2004, dostupná na http://www.uoou.cz/
[35] § 8a odst. 2 informačního zákona
[36] vymezených v nálezu sp. zn. IV.ÚS 1378/16 (tzv. platový test)
[37] podrobnosti v metodickém textu Ministerstva vnitra dostupném na http://www.mvcr.cz/odk
[38] § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
[39] § 16 zákona o obcích
[40] § 16 odst. 3 zákona o obcích
[41] § 17 zákona o obcích; dále hovoříme jen o občanovi obce, nicméně zde uvedené závěry se vztahují i na tyto další dvě zákonem předpokládané kategorie oprávněných osob.
[42] § 16 odst, 2 písm. c) zákona o obcích
[43] podle § 11 odst. 3 a § 17 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
[44] Kromě možnosti vyjádřit se ke zveřejněnému návrhu závěrečného účtu a návrhu rozpočtu předpokládá zákon o rozpočtových pravidlech též možnost vyjádřit se k návrhu střednědobého výhledu rozpočtu (§ 3 odst. 3). Ačkoli tato možnost není v § 16 zákona o obcích výslovně uvedena, platí, že právo vyjádřit se k návrhu střednědobého výhledu rozpočtu zakládá přímo zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
[45] § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích
[46] § 17 informačního zákona
[47] § 16 odst. 2 písm. f) a g) zákona o obcích
[48] § 94 odst. 1 zákona o obcích
[49] § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích
[50] § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích
[51] § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích
[52] § 82 zákona o obcích
[53] § 82 písm. a) zákona o obcích
[54] § 94 zákona o obcích
[55] § 96 zákona o obcích
[56] § 93 odst. 1 zákona o obcích
[57] § 95 odst. 1 zákona o obcích
[58] § 94 odst. 2 zákona o obcích
[59] § 82 písm. b) zákona o obcích
[60] podle § 82 písm. c) zákona o obcích
[61] tamtéž
[62] § 84 odst. 2 a § 85 zákona o obcích
[63] § 102 odst. 3 zákona o obcích (ve spojení s § 84 odst. 4)
[64] § 102 odst. 2 zákona o obcích
[65] § 103 odst. 4 zákona o obcích
[66] § 110 zákona o obcích
[67] srov. rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 14 A 89/2017
[68] Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 10 A 44/2018. Informace o platových poměrech konkrétních zaměstnanců obce se tedy zastupiteli nemůže poskytnout bez dalšího, ale musí být osvědčeno splnění podmínek platového testu Ústavního soudu (srov. výše kapitola k informačnímu zákonu).
[69] § 82 písm. c) zákona o obcích
[70] rozsudek č.j. 8 Aps 5/2012-47
[71] § 16 a 16a informačního zákona
[72] zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů
[73] provedenou zákonem č. 305/2013 Sb., s účinností od 31. října 2013
[74] § 3 písm. a) tiskového zákona
[75] § 3 písm. g) tiskového zákona; v dalším textu užíváme též označení radniční periodikum a problematice se věnujeme z pohledu obce.
[76] § 102 odst. 3 zákona o obcích
[77] § 4a tiskového zákona
[78] § 11a tiskového zákona
[79] § 15a tiskového zákona
[80] § 10 tiskového zákona
[81] § 11 tiskového zákona
[82] čl. 18 Listiny základních práv a svobod
[83] zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním
[84] § 7 zákona o právu petičním ve spojení s §102 odst. 2 písm. n) zákona o obcích
[85] srovnej podkapitola 16.3 Participace občanů na činnosti obce
[86] § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích
[87] § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích
[88] Je nutné vycházet z čl. 18 Listiny, který dává každému právo obracet se na státní orgány a orgány územní samosprávy ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu.
[89] § 175 a související ustanovení správního řádu
[90] Například možnost podat podnět nebo podání podle § 37 správního řádu a žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti.
[91] § 37 správního řádu
[92] podle § 102 odst. 2 písm. l) zákona o obcích se jedná o radu obce
