13. Kultura

Obsah kapitoly

„Kultura předpokládá svobodu, kultura však také svobodu a duchovní totožnost utváří a uchovává.“

Jan Pavel II.

Svoboda a duchovní totožnost, kterou utváří a uchovává kultura, nemůže existovat bez nadšenců pro tradice, kulturní aktivity, umění. Takové lidi najdeme všude, a hojně v malých obcích, kde neexistují kulturní střediska, divadla a další kulturní instituce. Važme si jejich zájmu, vynalézavosti a organizačních schopností! V mnohých obcích si zřídili jako pomocný nástroj kulturní komisi. I zde záleží na lidech, kteří ji tvoří, zda představují funkční kolektiv, který opravdu slouží rozvoji místního kulturního života.

13.1 Sociokulturní potenciál obce

Vaše obec má sociokulturní potenciál. Ten totiž vykazuje v různé míře každé územní společenství, a to i to nejmenší. Nejde však jen o aktivity. Kultura v širokém slova smyslu zahrnuje i prostředí, v němž občané žijí. Kulturní vizitkou vaší obce je její čistota, úpravnost ploch a objektů, péče o zeleň. Připomeňme si v této souvislosti existující památky, o které se dlouhá léta nikdo nestaral a kde mnohdy obce nejsou ani jejich vlastníky. Snaha tento stav „narovnat“, vyřešit vlastnictví, může také přispět k sociokulturnímu potenciálu obce.

Po komunálních volbách, kdy se mnohdy změní vedení obce a složení zastupitelstva, nezřídka nastává situace, že ti, kteří měli na starosti kulturní život, už nechtějí s novými tvářemi spolupracovat, což je samozřejmě pro kulturu v obci velmi špatně. Pak si musíte v zastupitelstvu udělat jasno, na čem vám v kulturně společenském životě obce záleží, mimo jiné i proto, aby neztratil rozmanitost. To se neobejde bez patřičné tolerance pro aktivity, které třeba vás osobně vůbec nelákají.

Zatímco ve městech existují většinou příspěvkové organizace města, které kulturní život města organizují, malé obce se spíše spoléhají na různé spolky (hasiče, sportovce atd.), které organizováním rozmanitých veřejných setkání (často provázených prodejem občerstvení apod.) získávají finanční prostředky, a samozřejmě na místní školy.

Každá obec má již své zaběhnuté akce, ve kterých je dobré pokračovat. Jde třeba o oslavy Vánoc (vánoční jarmarky, vánoční besídky, rozsvícení vánočního stromu), kterým předchází mikulášská nadílka, plesy pořádané obcí či různými spolky, karnevaly pro děti i dospělé, oslavy Dne matek, hody, poutě. Je velmi důležité se spolky spolupracovat. Pomohou vám i během obecní kulturní akce: zajistí občerstvení (pozor, musí k tomu mít živnostenské oprávnění, jinak vznikne problém), pomohou s organizací (hasiči například jako požární dozor či ochranka).

Kulturně společenský život v obcích obohacují církve, výsledky svých koníčků občas rády předvedou rozmanité skupiny jako např. divadelní ochotníci nebo pěvecké sbory. Jsou tu knihovny, galerie, kina, muzea, kde se již dostáváme k profesionálním kulturním institucím. K těm patří i kulturní střediska (kulturní domy), ve velkých městech pak divadla, která často bývají příspěvkovými organizacemi.

Z praxe: Město Olomouc má jako jednu z příspěvkových organizací Výstaviště Flóra Olomouc. Výstaviště organizuje kromě tradičních jarních a podzimních výstav pro milovníky květin, zeleniny i ovoce například i jarmarky, plesy, odborné semináře, festivaly.

13.2 Kulturní politika obce

Kultura by neměla být „Popelkou“ jenom proto, že věnujeme úsilí například dostavbě školy, rekonstrukci místní komunikace, vybudování kanalizace či vodovodu. Kulturním aktivitám sluší vyváženost. Neměly by se tedy podporovat jen takové, které jsou blízké zejména vedení obce. Ať si v nabídce kulturního dění obyvatelé najdou to, co je zajímá, co se jim líbí. A ve společenském životě obce byste měli pamatovat na všechny věkové kategorie. Jiná setkání se pochopitelně líbí dětem, jiná seniorům a mnohá oběma. Je vhodné, abyste v kulturní komisi měli lidi, kteří dovedou potřeby všech odhadnout. Většina obcí má zpracované výhledové programy či jiné strategické dokumenty, které rozvoj kultury zahrnují. Před komunálními volbami často jednotliví kandidáti ve volebních programech o místní kultuře píšou. Záleží tedy na vás, jakými cestami se bude kulturní politika ve vaší obci ubírat.

Společenské akce všeho druhu se neobejdou bez vhodných prostor. Obce někdy jen velmi problematicky opravují megalomanské stavby vzniklé ve druhé polovině 20. století – třeba velké kulturní domy a amfiteátry. Najít kvalitní umělecké pořady za slušnou cenu také není snadné, stejně jako oslovit veřejnost, aby přišla. Vyplatí se tu spolupracovat s regionálními sdělovacími prostředky a nezůstat jen u plakátů. V poslední době je také naprosto běžné využívat Facebook. Jeho síla je velká obzvláště tehdy, je-li zřízen přímo k určité akci.

Bez propagace totiž na vaši akci přijdou jenom místní, náklady pak možná budete muset hradit z rozpočtu. Obec nemusí na kulturních aktivitách vydělávat, neměla by však ani prodělávat. Při plánování společenských akcí dbejte i na to, aby byl jejich počet únosný, nepřestřelte to. V menší obci totiž jen těžko najdete dost lidí na to, aby každý týden chodili na nějakou akci.

Z praxe: V Náměšti na Hané se osvědčilo, že vsadili na děti. V rámci školy podporují činnost dramatického kroužku, z iniciativy maminek založili „hanácký króžek“. Děti se v něm učí nejenom hanácky, ale také tančí a zpívají. Podporují zde také činnost poboček základní umělecké školy – hudební i výtvarné. V mateřské škole pak funguje keramická dílna, kam chodí děti i dospělí. V Náměšti se zkrátka soustředili na smysluplné trávení volného času, aby děti neseděly u počítačů, ale podílely se na kulturním dění. Mají vyzkoušeno, že na akcích, kde vystupují děti, je vždy plný sál. Navíc předpokládají, že si z dětí vychovají aktivní účastníky kulturního života v obci. Místní akční skupina region HANÁ se sídlem v Náměšti na Hané, jejímiž členy jsou individuální členové (podnikatelé i fyzické osoby), ale také 49 obcí, vydává každoročně stolní kalendář. Ten je vždy zaměřen na nějaké téma. Obce prostřednictvím tohoto kalendáře propagují své akce a díky tomu je kalendář velmi populární.

Podle zákona o obcích obec v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi vytváří podmínky pro uspokojování potřeby informací, výchovy a vzdělávání a celkového kulturního rozvoje. Připomeňme, že součástí kultury obce je i kultura menšin, pokud v dané lokalitě nějaké jsou.

13.3 Obec a kulturní zařízení

Jak už bylo řečeno, bez prostor, kde lze organizovat různé akce, je obtížné kulturu rozvíjet. Ano, existují různé areály v přírodě s pódii, lze si objednat velkoprostorové stany s pódii, vždy je ale dobré mít k dispozici místo, kde setkávání obyvatel nemohou ohrožovat rozmary počasí.

Nelze srovnávat možnosti malých obcí s městy. Ve městech jsou kulturní instituce, které zřizuje město jako svou příspěvkovou organizaci či organizační složku, akciovou společnost apod. Vedle obcí se mohou stát zřizovateli kulturních institucí kraje, stát, církve, soukromé subjekty. V malých obcích se často zvláštní kulturní subjekty ani nezřizují a rozvoj kulturního dění má na starosti kulturní komise. Není tomu tak ale všude.

Knihovny

Úctyhodnou tradici knihoven, které už od 19. století tvořily základní kulturní zázemí obce, podporuje zákon . Je pochopitelně rozdíl mezi knihovnami ve velkých městech, kde mohou knihovnu zřizovat nejen města, ale i kraje, a knihovnou v malé obci. Jedno však knihovny všech typů mají společné. Podle svých možností organizují aktivity, které nejsou spojeny jenom s půjčováním knih. Bývají místem autorského čtení, i v malých obcích už je v knihovnách volně přístupný internet, v mnohých je i informační centrum. Knihovny jsou také místem pořádání tematických výstav.

Pro knihovny, kde knihovník/knihovnice není zaměstnán(a) celoročně a půjčuje knihy například dvakrát za týden, je velmi důležité, že se mohou opírat o pomoc profesionálních knihoven. Ty jsou s malými knihovnami propojeny prostřednictvím celoroční výměny knih a s nimi také řeší revizi knihovních fondů.
K tomu, aby se i knihovny v malých obcích rozvíjely, přispívá i hodnocení knihoven v rámci soutěže Vesnice roku. Přihlásí-li se vaše obec do této soutěže, porota ohodnotí kvalitu práce vaší knihovnice/vašeho knihovníka a vybavení knihovny. Díky této soutěži se vaše knihovna může dostat na vyšší úroveň.

Muzea

Stejně jako u knihoven platí pro muzea zákonné normy a existují různé typy těchto institucí. Muzea zřizovaná krajem, státem, obcí. Muzea státní mají velké sbírkové fondy nesmírné hodnoty většinou zapsané v Centrální evidenci Ministerstva kultury. Muzea obecní se často specializují na dějiny obcí, ve kterých vznikly, či na přírodní bohatství dané lokality. Ve svých sbírkách uchovávají zajímavé archeologické nálezy z katastru obce, kopie významných listin, které zachycují důležité okamžiky v historii obce, často také život významných rodáků atd. Sbírky obecních muzeí bývají důležitým zdrojem pro tvůrce dějin obce. Každá obec chce mít své dějiny sepsané především při příležitosti významného obecního výročí (například výročí první písemné zmínky o obci).

Z praxe: Obec Drahanovice opravila kulturní památku Černou věž. V prostorách této památky jsou exponáty vztahující se k historii obce. Vzniklo tak malé obecní muzeum. Představitelé obce se však nespokojili jenom s tím. Úpravou okolí věže připravili prostory pro různé kulturní akce, konají se zde i svatební obřady.

Kulturní a informační centra

Jde o různorodou směsici zařízení nabízejících rozmanité aktivity od vzdělávacích kurzů přes zájmové kroužky až po výlety, společenské akce, besedy, koncerty, představení, výstavy, zájezdy, festivaly. Informační centra bývají i samostatná, všestranně informují o dané lokalitě, a to především turisty a návštěvníky.

Rozdíly mezi informačními centry jsou velké. Ve velkých městech, ale i v památkových objektech jsou většinou certifikovaná turistická centra označena zelenobílou cedulí s nápisem TIC. Pracovníci TIC musí procházet každoročně školeními, díky tomu jsou jejich služby profesionální. Turistická informační centra jsou sdružena v organizaci ATIC.

Galerie

Jsou většinou ve velkých městech, nemusí to tak však být. Tak třeba zmíněná obec Drahanovice přebudovala bývalý kostel Církve československé husitské v galerii U kalicha. V galerii probíhají aktivity typické pro galerii, ale i koncerty apod. A nezapomínejme na soukromé iniciativy. Mnozí místní výtvarní umělci sídlící na venkově mohou občas nebo pravidelně otevírat veřejnosti své ateliéry nebo pořádat v příhodném místě výstavy.

Divadla

Jsou opravdu doménou velkých měst a o jejich kulturním přínosu není třeba se rozepisovat. V obcích pěstují dramatické umění amatéři, kteří mají své zázemí v kulturních domech či vhodných sálech.

Kina

Doba přestala kinům přát, většina zanikla i vlivem digitalizace. Velkou konkurencí pro kina v menších obcích jsou multikina a samozřejmě televize. Někde ale výběr filmů i kvalita techniky přivádějí diváky zpět. A nově rekonstruované kinosály zdaleka neslouží jen k občasnému promítání, ale hojně se využívají i k jiným společenským aktivitám.

I když existují multikina a televize, v době letních prázdnin a dovolených se stala v mnoha obcích velmi populární tzv. letní kina. Můžete si objednat firmu, která k vám přijede s promítacím plátnem, promítačkou a bude vám promítat vámi vybrané filmy. Některé obce si pořizují promítací přístroje i plátna samostatně (většinou se jedná o města, která mají kulturní střediska se zaměstnanci). Repertoár letního kina je třeba volit tak, aby filmy mohly sledovat i děti. Na výběru filmů je závislá návštěvnost letního kina, na rozhodnutí samosprávy pak je, zda vstupné bude dobrovolné a alespoň částečně pokryje náklady s půjčením a promítáním filmů.

Spolky

Spolky hrají významnou roli ve společenském životě obce. Pořádají, a to bez ohledu na své zaměření, plesy a taneční zábavy a jsou důležitými pomocníky při organizaci kulturních aktivit obce. Pro rozvoj kulturního života je spolupráce se spolky naprosto nezbytná. Zvláštní místo zaujímají tělovýchovné organizace přispívající k ušlechtilému trávení volného času a zdravému životnímu stylu. Také tělovýchova potřebuje vaši podporu v zastupitelstvu. Pozor však – i zde platí, že například fotbalisté by neměli převálcovat ve svých požadavcích menšinové sporty a kulturu.

13.4 Ochrana památek a jejich regenerace

Je potěšitelné, jak v posledních letech mnoho obcí a měst zkrásnělo, a to včetně kulturních památek. Zanedbané střechy, fasády, někdy i ruiny prodělaly nákladné rekonstrukce. Za přispění státu a hlavně obcí zdobí nyní památky náměstí a ulice. K vytváření dobrého vztahu občanů ke svému bydlišti jsou mimořádně významné tzv. památky místního významu. Mnohdy sice nedosahují takových hodnot jako kulturní památky chráněné zákonem o státní památkové péči, jsou ale neodmyslitelnou součástí historického prostředí obcí a významně utvářejí obraz místa. Jde především o různé křížky, drobné kapličky, památníky padlým a podobně. V péči o ně mají obce nezastupitelné místo.

Vaše zastupitelská role se tu nevyčerpává jen péčí o hmotné kulturní dědictví. Měli byste podporovat též zdravý místní patriotismus a historické povědomí obyvatel. Nabízí se třeba Mezinárodní den památek a sídel, Mezinárodní den muzeí, Dny evropského dědictví apod. Pro tyto účely existují i finanční zdroje mimo naši republiku – Evropské strukturální fondy a fond Finančního mechanismu EHP/Norska.

13.5 Kroniky obcí

„Každá obec vede kroniku obce, do níž se zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci a poučení budoucím generacím.“ To praví příslušný zákon. I ta nejmenší obec musí mít na zřeteli důležitost uchování paměti skutků pro budoucnost. Máme-li vést kroniku, ať už ručně na papíru či elektronicky s přílohami obrazovými, písemnými nebo zvukovými, v prvé řadě musíme mít kronikáře.

Psát kroniku vyžaduje člověka schopného nejen události kultivovaně zaznamenávat, ale také vyhledávat a třídit podle významu. Kronikář může vnášet do zápisů svůj osobitý styl, avšak nesmí upravovat vyznění událostí jen podle svého názoru. I na to jistým způsobem zákon pamatuje, protože o obsahu zápisu rozhoduje obec, a dokonce i občané obce nad osmnáct let mají právo se k zápisům vyjádřit, případně navrhnout opravy. Obec pak může na základě návrhů zápis změnit. Nemávejte nad zápisy v kronice rukou. Budoucí generace může posuzovat vaše činy právě z nich. Kronikáře proto vybírejte uvážlivě. A protože jeho práce rozhodně není snadná, nezapomeňte ji ocenit nejen morálně, ale podle možností též finančně.

Z praxe: Je opravdu štěstím pro obec, ujme-li se funkce kronikáře osvícená osoba se silným vztahem k danému místu, která ctí hodnotu objektivního slovního či obrazového dokumentu a je navíc nadána formulační schopností, potřebnou tolerancí a nadhledem. Takovou osobnost byste si měli v obci považovat. Je také vhodné prezentovat práci kronikáře/kronikářky při různých akcích zahrnujících historická ohlédnutí na místní události a rozhodnutí. Jistě, k ideálu mají některé kroniky a jejich tvůrci daleko. Do náročné činnosti se nikdo nehrne a s výběrem vhodných kandidátů jsou potíže. Přesto existují skvělé příklady, třeba úctyhodná práce dlouholeté kronikářky obce Mrač ve Středočeském kraji. Takovými se inspirujte.

13.6 Financování kultury z obecního rozpočtu

Objem prostředků na kulturu v obecním rozpočtu záleží na tom, zda obec přímo zřizuje kulturní zařízení, nebo zda pouze přispívá na některé činnosti zařízením jiným. Nepřímo mohou z rozpočtu obce plynout peníze na kulturu a tělovýchovu formou příspěvku neziskovým organizacím (spolkům, nadacím apod.) a formou grantů. Do nepřímé podpory patří také třeba poskytnutí prostor pro zkoušky a schůzky spolků zdarma, zapůjčení techniky a prostor při pořádání akcí pro veřejnost apod. Dbejte na vyváženost mezi kulturními akcemi, které organizují obcí ustavená zařízení, a akcemi, jež pořádají jiné subjekty. Nicméně kultura, o kterou se stará přímo obec, se ve srovnání s jinými subjekty nesmí v rozpočtu ztrácet.

Při financování kultury lze využívat grantů, které vypisují různé resorty, zvláště Ministerstvo kultury. Obec může zprostředkovat dotace na obnovu památek pro soukromé majitele a církev. Mnoho krajů také vyhlašuje své vlastní granty na kulturní a sportovní aktivity. Některé dotační tituly můžete najít i mezi granty Evropské unie. Přitom se významně uplatňuje spolufinancování.

Když je řeč o financování kultury z veřejných a jiných rozpočtů, musíme zmínit financování veřejných a jiných rozpočtů prostřednictvím kultury. Kultura totiž peníze nejen spotřebovává, ale také generuje, a to přímo (kolik peněz ponechají či utratí například návštěvníci hudebního festivalu na území obce, turisté při návštěvě památek apod.) i nepřímo. Nespočítáme třeba, kolik prostředků ušetří obec na opravách obecního mobiliáře a dalších zařízení díky organizování tzv. volnočasových aktivit mládeže. Uvažujme tedy o kultuře i jako o ekonomické komoditě. Promyšlená investice do kulturního a historického bohatství místa se vyplatí.

Časté otázky

1) Musí vést obec obecní (městskou) kroniku?

Ano, zákon o kronikách obcí tuto povinnost zmiňuje už ve svém úvodním ustanovení.

2) Vlastní-li obec sbírku přírodnin či lidských výtvorů (dokladů historie), musí požádat o její zapsání do Centrální evidence sbírek?

Musí, ukládá jí to příslušný zákon . Pokud sbírku spravuje příspěvková organizace obce, je povinna požádat o zápis ona.

3) Musí obec zřizovat knihovnu?

Nemusí, zákon o obcích ani knihovní zákon jí to neukládají. Nicméně provozování knihovny lze obci doporučit. Knihovny poskytují veřejné knihovnické a informační služby, které podle knihovního zákona spočívají také ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy.

Související předpisy

  • zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
  • zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)
  • zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
  • zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
  • zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti
  • zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
  • vyhláška č. 88/2002 Sb., k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb
  • zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně dalších zákonů
  • vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů
  • vyhláška č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy
  • zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
  • zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)
  • zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích
  • zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí
  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Kapitoly příručky
Tvorba webových stránek: Webklient