4. Finance a rozpočet

V důsledku pandemie COVID-19 došlo od roku 2020 k přerušení dlouhého období ekonomického růstu a také určité stability. Pokles ekonomické aktivity se ve veřejných rozpočtech projevil snížením daňových i nedaňových příjmů. Současně na výdajové straně došlo kvůli počínající ekonomické recesi k výraznému nárůstu cen energií a dalších výdajů. Jako zastupitelé vstupujete do nelehkého volebního období, kdy štěstí bude opravdu přát hlavně připraveným.

Již brzy a poté každoročně se budete podílet na naplnění důležité pravomoci zastupitelstva – sestavení rozpočtu obce. Je proto dobré mít povědomí o způsobu sestavování rozpočtu, o jeho struktuře a objemu, o charakteru příjmů a výdajů. Na obecní rozpočet lze nahlížet jako na finanční plán určující předpokládané příjmy a výdaje. Prakticky vždy se budete muset vyrovnávat s potřebami výdajů, které mnohonásobně převyšují příjmy. A volba, které výdaje zvýšit nebo snížit, vyžaduje nezřídka dlouhá jednání a také znalosti.

4.1 Rozpočet a pravidla rozpočtové odpovědnosti

Každá obec je povinna sestavit a schválit svůj rozpočet na období jednoho kalendářního roku. Na obec se nahlíží jako na jednu z veřejných institucí, které musí dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance a „vhodně podporovat hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost.“[1] Ačkoliv jednotlivé rozpočty veřejných institucí fungují autonomně, v případě přílišného zadlužování České republiky stanovují pravidla rozpočtové odpovědnosti obdobná omezení pro všechny veřejné instituce. Jak uvidíme dále, obce jako celek dnes nemají s dluhem problémy, pravidla však sledují souhrnný veřejný dluh, který z 90 % tvoří dluh státní. A v případě dosažení hranic zadlužení uvedených v zákoně se korekční a nápravná pravidla vztahují i na obce.

Samotnou tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů obcí upravuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů[2]. Někdy se o tomto zákonu hovoří jako o malých rozpočtových pravidlech. Malých proto, že vedle něj existuje také zákon o rozpočtových pravidlech[3], který upravuje tvorbu a postavení rozpočtu státního, včetně jeho vazeb na rozpočty územních samosprávných celků.

Ustanovení tzv. malých rozpočtových pravidel, která se vztahují na rozpočty a finanční hospodaření obcí, platí ve statutárních městech a v hlavním městě Praze rovněž pro jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu městských částí nebo městských obvodů statutárních měst se stanoví ve statutu vyhlašovaném v obecně závazné vyhlášce města.

Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.[4] Při zpracování rozpočtu vychází obec ze střednědobého výhledu rozpočtu[5]. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům.

Střednědobý výhled rozpočtu obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů, a to zpravidla na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Údaje obsažené ve střednědobém výhledu rozpočtu mají vycházet z uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku po celou dobu trvání závazku. Pokud tedy má obec splácet poskytnutý úvěr například dvacet let, splátky úvěru se musí objevit ve všech letech střednědobého výhledu rozpočtu. V obci byste při zpracování střednědobého výhledu rozpočtu měli vzít v úvahu „veškeré hospodářské skutečnosti, včetně ekonomické a finanční situace obce.“ [6]

Kvalitně sestavený střednědobý výhled rozpočtu, tedy vlastně víceletý finanční plán, pomáhá lépe zvládat hospodaření obce. Usnadňuje však i rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, dává přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Umožňuje tak s předstihem reagovat na problémy, které se mohou projevit při sestavování rozpočtů v následujících letech. Sestavování střednědobého výhledu rozpočtu proto nepodceňujte. Navíc v této souvislosti upozorňujeme, že chybějící střednědobý výhled rozpočtu se považuje za přestupek[7], za který může být obci uložena pokuta až do výše jednoho milionu korun.

Návrh i schválený střednědobý výhled podléhá zveřejnění na úřední desce a na internetových stránkách obce. Zákon rozlišuje užší rozsah pro úřední desku a plný rozsah, který musí být zveřejněn na internetu.[8] Návrh výhledu se zveřejňuje nejpozději 15 dní před zahájením projednávání, schválený pak do 30 dní od schválení a ponechává se do zveřejnění dalšího výhledu.

Z praxe: Ačkoliv jsme právě zdůraznili význam střednědobého výhledu rozpočtu, nezřídka obce musí přistupovat k jeho sestavení ve formě málo závazné tabulky. Formálně tak splní požadavky zákona, tedy nehrozí pokuta, ale příliš účinný nástroj pro plánování hospodaření nemají. U řady obcí totiž investice závisí na získání dotací, což je veličina dost nejistá. A převážnou většinu obecních příjmů tvoří podíly na celostátně vybraných daních, kde obce nemají na celkové inkaso žádný vliv.

Rozpočet obce sestavujete zpravidla jako vyrovnaný (příjmy se rovnají výdajům).[9] Rozpočet obce lze schválit také jako schodkový, pokud bude možné schodek uhradit úsporami z minulých let nebo smluvně zabezpečenou zápůjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje komunálních dluhopisů emitovaných obcí. O takovém krytí[10] schodku ovšem musíte mít v zastupitelstvu bez pochyb jasno před schválením rozpočtu. To znamená, že před schválením rozpočtu již musí obec vědět, že schodek uhradí svými vlastními finančními prostředky z minulých let, nebo musí mít uzavřenou například smlouvu o smlouvě budoucí s peněžním ústavem, že jí úvěr poskytne.

Tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtu obce stanoví zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Vlastní strukturu rozpočtuupravuje prováděcí vyhláška k tomuto zákonu,[11] kterou se stanoví rozpočtová skladba. Ta představuje jednotné třídění příjmů a výdajů a uplatňuje se mimo jiné v rozpočtech obcí. Vyhláška je v roce 2022 nová, ale ve většině navazuje na přechozí, takže případné srovnání dat v čase lze provádět.

Z praxe: Není nutné znát čtyřmístné kódy položek či paragrafů, ale je dobré si vyhlášku vytisknout a brát na jednání rady či zastupitelstva. Diskuze se totiž může v zájmu urychlení omezit na jednoduché otázky typu „Souhlasíte, že snížíme na šestkách 3111 a převedeme na 2219?“ Když souhlasíte, místo původní investice do mateřské školy se buduje parkoviště.  

Podle rozpočtové skladby se třídí příjmy a výdaje obce z hlediska druhového (všechny příjmy a výdaje podle příjmových a výdajových druhů, například daně, dotace přijaté i poskytnuté, mzdové výdaje, nákupy služeb) a odvětvového (u výdajů jde třeba o školství, dopravu, životní prostředí; z příjmů se podle tohoto hlediska třídí jen nedaňové a kapitálové příjmy, u daňových nemá zařazování podle odvětví smysl). Používají se ještě další druhy třídění, ale pro základní přehled stačí dvě uvedená. Seznámíte-li se s tříděním příjmů a výdajů, snadněji se v rozpočtových dokumentech zorientujete.

V rozpočtu obce lze za podstatné považovat rozdělení příjmů a výdajů na běžné a kapitálové (více dále v texu). Členění dotací na běžné či kapitálové záleží na pravidlech poskytovatele a příjemce dotace je povinen daný charakter respektovat, jinak hrozí uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně.

Kromě příjmů a výdajů obsahuje rozpočet rovněž část financování. To, zjednodušeně řečeno, zahrnuje peněžní operace, při kterých si obec půjčuje peníze (například bankovní úvěry, výnosy z emise vlastních komunálních dluhopisů, přijetí návratné finanční výpomoci od státu), a operace, při kterých obec půjčené peníze zase vrací. V neposlední řadě sem patří také operace zachycující jakoukoliv změnu stavu na peněžních bankovních účtech obce. Jde o položky, které při pohledu na rozpočet zajišťují jeho skutečnou vyrovnanost.

Obsahem rozpočtu jsou tedy příjmy a výdaje obce a rovněž ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů.[12] Než si jednotlivé kategorie rozebereme podrobněji, podíváme se na rozpočtový koloběh.

4.2 Rozpočtový proces

Žádný zákon ani vyhláška neupravují každý detail přípravy, projednávání a schvalování rozpočtu obce. Proto není rozpočtový proces ve všech obcích stejný a velký vliv na přípravné práce má finanční odbor, resp. úředník či jiná osoba jako správce rozpočtu či účetní. Některé zásady a fáze však zůstávají shodné.

Odpovědná příprava rozpočtu představuje celoroční proces. Pečlivé sledování zákonitostí u příjmů i výdajů v probíhajícím roce je prvním předpokladem k sestavení co nejlepšího návrhu rozpočtu na rok následující. Z praktického hlediska doporučujeme sestavit si jednoduchý harmonogram přípravy rozpočtu s konkrétními termíny.

Základním krokem bývá stanovení struktury rozpočtu a schválení celkových odhadovaných příjmů proti povinným výdajům (vyplývajícím z právních předpisů) či výdajům nutným pro chod obce. Právě důkladný rozbor této části výdajů může obci uspořit nemalé peníze, které pak obec investuje do samotného rozvoje ve prospěch občanů. První krok je dobré učinit co nejdříve, například v září, aby byl dostatek času na další fáze přípravy, jako je vypracování detailního komentáře a zdůvodnění návrhu rozpočtu či projednávání uvnitř obecního úřadu a s komisemi rady. Struktura rozpočtu je pak stěžejní jak pro vás, zastupitele, tak i pro úředníky obce – detailnější rozpočet sice na první pohled přináší zastupitelům víc informací, nicméně v průběhu roku vyžaduje mnohem víc změn (rozpočtových opatření), což zatěžuje jak zastupitele, tak i úřad.

V menších obcích připravuje návrh rozpočtu nejčastěji starosta s pomocí účetní, ve větších obcích a ve městech pak odborné útvary na obecním nebo městském úřadu (ekonomický nebo finanční odbor). I v této odborné fázi přípravy rozpočtu je ku prospěchu konečného výsledku určitý „dozor“ starosty nebo jiného člena zastupitelstva. Jde například o případnou eliminaci nebo snížení některých výdajů zařazovaných každý rok stereotypně, aniž by se řádně prověřovala jejich nezbytnost či výše.

Z praxe: Vtáhnout do přípravy rozpočtu lze všechny zastupitele prostřednictvím pracovních setkání. Nepřítomnost veřejnosti může mít vliv na vzájemnou komunikaci jinak opozičních zastupitelů. I v případě malé obce pak může každý zastupitel získat přehled příjmů a výdajů za „svoji“ oblast (například kultura, údržba zeleně, doprava) a navrhovat jejich odhad pro příští rok. Z praxe většího města pak doporučujeme pracovní jednání k rozpočtu provázat právě s již zmíněným střednědobým výhledem rozpočtu, popřípadě i s projednáním aktualizace strategie rozvoje města a s dílčími akčními plány, které popisují plánované realizace investičních akcí v roce, na který je rozpočet schvalován. Je důležité, aby tyto příslušné strategické dokumenty byly provázány a investiční odbory měly aktuálně platný zásobník investičních akcí, které budou pro budoucí období připravovat a rozpracovávat.

Rozpočet rovněž obsahuje příspěvky na provoz či investiční prostředky příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem je obec (školy a školská zařízení, technické služby, dopravní podniky apod.). Výše příspěvku na provoz by se měla projednat s vedením organizací ještě před předložením návrhu rozpočtu zastupitelstvu. Zabrání se tak situacím, kdy při projednávání rozpočtu na zastupitelstvu vystoupí vedoucí (ředitel) s požadavkem na vyšší příspěvek na provoz. Na veřejném zasedání zastupitelstva je prakticky nemožné takové požadavky řešit objektivně. Příspěvkové organizace musí od roku 2018 vypracovávat návrh svého střednědobého výhledu rozpočtu a návrh rozpočtu, který je plánem výnosů a nákladů příspěvkové organizace na rozpočtový (kalendářní) rok. Dokumenty pak zveřejňují na webových stránkách svých nebo zřizovatele, nebo způsobem místně obvyklým, a to po dobu nejméně 15 dnů před zahájením jejich projednávání zřizovatelem,[13] takže včasné vyjasnění výše příspěvku na provoz je nutné. Rozpočet příspěvkové organizace zároveň podléhá schválení zřizovatelem.

V případě, že ještě není rozhodnuto o přidělení či nepřidělení dotace, nemusíte v obci vyčkávat se schválením svého rozpočtu na rozhodnutí poskytovatele. Zahrnout do příjmů sice takové prostředky zatím nemůžete, zde je opravdu třeba mít v ruce rozhodnutí, ale o změně rozpočtu lze začít jednat vlastně hned po jeho schválení. Příslušný orgán obce[14] pak odpovídajícím způsobem schválený rozpočet změní, a to rozpočtovým opatřením[15](viz dále).

Sestavování rozpočtu doporučujeme odvíjet od jeho příjmové strany. Nejdřív musíte odhadnout, jaké příjmy může obec čekat v kalendářním roce, na který je rozpočet sestavován, a až následně plánovat výdaje. Není to snadné, protože více než dvě třetiny příjmů obcí tvoří sdílené daně, na které obce nemají žádný vliv. Svaz měst a obcí ČR pravidelně žádá Ministerstvo financí o odhad celoročního inkasa daňových příjmů a jeho srovnání s rozpočtem, informace pak zveřejňuje na svých webových stránkách. V této fázi přípravy rozpočtu se samozřejmě zvažuje také možnost získat dotaci či varianta financování prostřednictvím návratných finančních zdrojů (úvěry, zápůjčky, emise vlastních komunálních dluhopisů, návratné finanční výpomoci).

Odhad příjmů z vlastní činnosti je už méně obtížný. Doporučujeme zde vycházet z plnění z minulých let, ale vždy se vyplatí konzervativní přístup. Kapitálové příjmy jsou v zásadě dobře plánovatelné, někdy však může přinést problém odhad výsledné ceny, za kterou se nakonec podaří akcie nebo nemovitost prodat. A pozor na riziko nedostatečného zájmu například o stavební pozemky, které se ještě před pár měsíci dobře prodávaly. Je nepříjemné snižovat v říjnu kapitálové příjmy rozpočtu o miliony korun, když se ukáže, že se letos nic neprodá.

Máte-li sestaven návrh příjmů rozpočtu, přistupte nejprve k návrhu běžných výdajů (energie, opravy, mzdy atd.), aby bylo zřejmé, kolik vám v rozpočtu „zbylo“ na výdaje kapitálové. Do návrhu běžných výdajů nezapomeňte zahrnout roční úroky z přijatých půjček a úvěrů. K hotovému návrhu běžných výdajů rozpočtu přičtěte roční splátky jistin půjček a úvěrů. Pak odečtěte objem běžných výdajů a splátek jistin úvěrů od celkového objemu příjmů. Vyjde-li kladný výsledek, jde o částku, kterou lze použít pro sestavování rozpočtu kapitálových výdajů. U těch pak záleží už jen na vašich politických prioritách, které projekty podpořit a které už ne.

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nestanoví, v jakých podrobnostech má být rozpočet obce zpracován. Pouze stanoví, že rozpočet se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby vyjadřoval závazné ukazatele. Těmi se pak mají řídit výkonné orgány obce a další subjekty na rozpočet napojené. Po schválení rozpočtu musí následovat jeho rozpis podle podrobné rozpočtové skladby, který ale provádí úředník. Pokud by v obci rozpis chyběl, šlo by o přestupek, za který může být obci uložena pokuta až do výše 1 milionu korun.

Návrh rozpočtu musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáváním v zastupitelstvu na úřední desce a na internetových stránkách obce. Pokud se tedy na přípravě rozpočtu aktivně nepodílíte, budete mít minimálně tímto způsobem možnost si jej prostudovat v předstihu před jednáním. Na úřední desce lze návrh rozpočtu zveřejnit v užším rozsahu, obsahujícím alespoň údaje o příjmech a výdajích v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění podle rozpočtové skladby. Prostřednictvím internetu se zveřejňuje návrh rozpočtu celý, tzn. v podobě, v jaké se předkládá ke schválení zastupitelstvu obce. Nezveřejnění návrhu rozpočtu se považuje za přestupek, za který může být obci uložena pokuta až do výše 1 milionu korun. Návrh je zveřejněn do doby zveřejnění rozpočtu, aby na sebe jednotlivé dokumenty navazovaly. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané uplatnit buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva. Schválený rozpočet patří také mezi povinně zveřejňované údaje na webových stránkách obce, kde musí zůstat po celý kalendářní rok[16]. Nezveřejnění schváleného rozpočtu je rovněž přestupkem, za který může být obci uložena pokuta až do výše 1 milionu korun.

Rozpočtové provizorium

Jestliže vaše zastupitelstvo neschválí rozpočet před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se hospodaření obce od 1. ledna do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria.[17] Ta zabezpečují plynulost hospodaření na vlastní úrovni i u právnických osob financovaných z rozpočtu obce. Pravidla rozpočtového provizoria určuje zastupitelstvo. Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.

V jakých podrobnostech mají být pravidla rozpočtového provizoria sestavena, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nestanoví. Zastupitelstva při stanovování pravidel rozpočtového provizoria často volí postup známý z pravidel státního rozpočtu, kdy se výdaje rozpočtu uvolňují do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci období rozpočtového provizoria podle rozpočtu z minulého roku. Nenechávejte schválení těchto pravidel na poslední chvíli. Jestliže není z nějakého důvodu možné schválit rozpočet, jen obtížně se může ve stejné době narychlo hledat shoda pro schválení pravidel rozpočtového provizoria. Pokud obec nemá schválený rozpočet a ani nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria, jde o přestupek, za který může být obci uložena pokuta až do výše 1 milionu korun.

Schválená pravidla rozpočtového provizoria se povinně zveřejňují, a to obdobně, jako se zveřejňuje schválený rozpočet.

Změny ve schváleném rozpočtu

Obce hospodaří s financemi v souladu se schváleným rozpočtem a zároveň po celý rok kontrolují jak své hospodaření, tak i hospodaření právnických osob, které zřídily nebo založily.

Jestliže v průběhu roku nastane situace, která si vyžádá změnu schváleného rozpočtu, lze ji provést výhradně tzv. rozpočtovým opatřením[18].Ke změně schváleného rozpočtu může vést změna v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změna), změna právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtových příjmů nebo výdajů, a to včetně cenových změn ovlivněných novelizovanou právní úpravou (metodická změna), nebo změna objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů a výdajů (věcná změna). Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Změny v rozpočtu schvaluje zastupitelstvo obce nebo v rozsahu stanoveném zastupitelstvem také rada obce nebo starosta obce tam, kde se rada nevolí. Jestliže zastupitelstvo pověřilo radu (starostu) provádět rozpočtová opatření do určité výše, už je pak neprojednává a neschvaluje, ale pouze bere na vědomí.

Rozpočtové opatření se provádí před rozpočtově nezajištěným výdajem. Po rozpočtově nezajištěném výdaji lze rozpočtové opatření uskutečnit pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku, nebo pokud se jedná o finanční prostředky poskytované příspěvkové organizaci z jiného rozpočtu prostřednictvím rozpočtu zřizovatele.

Co vše může znamenat rozpočtové opatření? Přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů. Také použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu. Rozpočtovým opatřením je také vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů. Tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje. Schválená rozpočtová opatření se povinně zveřejňují na webových stránkách obce po dobu zveřejnění původního rozpočtu. Pokud není schválené rozpočtové opatření zveřejněno nebo pokud by se změny schváleného rozpočtu obce neprováděly rozpočtovým opatřením, dopustí se obec přestupku, za který jí může být uložena pokuta až do 1 milionu korun.

Z praxe: Doporučuje se sestavovat rozpočet výdajů maximálně na úrovni paragrafů, příp. s uvedením položek, které mají vazbu na jiné subjekty (např. neinvestiční příspěvek zřizované základní škole). Není praktické rozpočtovat konkrétní jednotlivé položky. Tímto opatřením se minimalizuje potřeba provádět rozpočtová opatření. Po schválení rozpočtu následuje, jak už jsme uvedli, rozpis podle podrobné rozpočtové skladby. Změny rozepsaného rozpočtu se neřeší rozpočtovými opatřeními v zastupitelstvu, takže jsou operativnější. To znamená, že pokud místo externě nakoupené služby zajistí práci vlastní zaměstnanci, nebude třeba provádět rozpočtové opatření, kterým se mění schválený rozpočet, postačí rychlá změna rozpisu rozpočtu. Zastupitelstvo, které by schválilo rozpočtové opatření, se může sejít až za tři měsíce, což by výplatu oprávněných mezd zkomplikovalo. Jako zastupitelé byste měli chtít vidět plnění rozpočtu v průběhu roku (ideálně měsíční výkaz „FINka“), tak budete mít přehled o všech změnách v rozpočtu.

Jak zjistíte, že se příjmy a výdaje vyvíjejí v souladu se schváleným (upraveným) rozpočtem? K tomu je bezpodmínečně nutné průběžně kontrolovat a porovnávat plnění příjmů a výdajů rozpočtu se schváleným nebo upraveným rozpočtem. Osvědčují se také pravidelné schůzky finančního odboru, odboru investic s volenými zástupci, aby se předešlo nešikovným slibům, na jejichž plnění nebude mít pak obec čas a prostředky. O možném odlišném vývoji příjmů či výdajů by měl finanční odbor informovat vedení obce a prostřednictvím finančního výboru také zastupitelstvo. Jen tak můžete v průběhu roku činit odpovídající kroky k řádnému hospodaření.

Významnou roli při kontrolách hospodaření podle rozpočtu obce hrají kontrolní výbor a finanční výbor zastupitelstva. Jejich podněty by ideálně neměly být chápány jako útok na vedení samosprávy, ale jako námět k možnému přehodnocení některých záměrů.

Zřizování peněžních fondů

Obec může zřizovat peněžní fondy, a to bez účelového určení nebo s účelovým určením.[19] O vzniku peněžního fondu rozhoduje usnesením zastupitelstvo obce,[20] které schvaluje zřízení a naplňování fondu. Pokud v zastupitelstvu rozhodnete o zřízení účelového fondu, současně schválíte podmínky použití jeho prostředků. Určitou výhodou však může být oddělit „omašličkované“ prostředky a mít možnost krýt i víceleté projekty z takto účelových prostředků. Na rozdíl od nedočerpaných rozpočtových prostředků, které na konci roku spadnou do hospodářského výsledku obce za uplynulý rok, nedočerpané prostředky ve fondu zůstávají jako počáteční stav roku následujícího. Příjmy a výdaje peněžního fondu však probíhají prostřednictvím rozpočtu obce.

Z praxe: Přemíra fondového hospodaření činí rozpočet velmi strnulým, protože jen část prostředků lze pak použít např. na neočekávané výdaje. Může se tak stát, že obec má desítky milionů ve fondu na obnovu kanalizace, ale zrovna potřebuje po vichřici obnovit městský park, s čímž rozpočet nepočítal. Obáváme se však, že zrovna tlak na fondové hospodaření v oblasti vodohospodářské infrastruktury bude v budoucnu sílit.

Zvláštní druh fondu tvoří transparentní účty zřizované za určitým účelem, zejména pak veřejné sbírky.[21]. Pro zřízení transparentního účtu je třeba povolení sbírky krajským úřadem a vyúčtování po skončení sbírky nebo každoročně. O penězích zde nashromážděných a používaných pro daný účel se účtuje jako o cizích prostředcích, které nejsou součástí rozpočtu obce (s výjimkou případu, kdy je obec sama příjemcem z toho účtu, např. škody po povodni).

Závěrečný účet

Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření obce souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu obce.[22] Ten obsahuje údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití peněžních fondů a údaje o hospodaření s majetkem. A to tak podrobně, aby bylo možné zhodnotit hospodaření s financemi a majetkem obce i jí zřízených nebo založených právnických osob.

Mnoho obcí přistupuje ke zpracování závěrečného účtu značně formálně. To je škoda, protože poctivě zpracovaný závěrečný účet obce může být dobrým podkladem pro kontrolu rozpočtu v následujícím roce.

Do závěrečného účtu patří vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu kraje, obcí, ke státním fondům, Národnímu fondu, popřípadě jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. Nedílnou součást závěrečného účtu tvoří zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření (viz dále).

Také návrh závěrečného účtu musí být, včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření (viz v textu dále), zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu na úřední desce a na internetových stránkách obce. Na úřední desce může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu obsahujícím alespoň údaje o příjmech a výdajích v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby, přičemž součástí závěrečného účtu zveřejněného v užším rozsahu je závěr zprávy o přezkoumání hospodaření. Prostřednictvím internetu se zveřejňuje návrh závěrečného účtu celý, tzn. v podobě, v jaké se předkládá ke schválení zastupitelstvu obce, včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Nedodržení povinnosti zveřejnit návrh závěrečného účtu uvedenými způsoby je přestupkem, za který může být obci uložena pokuta až do výše 1 milionu korun.

Připomínky k závěrečnému účtu mohou občané uplatnit buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva. Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý rok projedná zastupitelstvo obce do 30. června následujícího roku.

Závěrečný účet schvaluje zastupitelstvo na základě zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření buď souhlasem bez výhrad, nebo souhlasem s výhradami, na jejichž základě přijme obec opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků. Zároveň vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily obci škodu. Od roku 2013 schvaluje zastupitelstvo také účetní závěrku[23] (o účetnictví obcí se v této kapitole ještě dočtete).

4.3 Vlastní příjmy vždy nejistě jisté

Ačkoliv se zákonem vyjmenované spektrum příjmů zdá být široké,[24] velká většina obcí musí spoléhat zejména na podíly z celostátně vybraných daní. Příjmy rozpočtu obce je možné dělit z několika hledisek, a to na vlastní a přijaté, na běžné a kapitálové, na návratné a nenávratné, na daňové a nedaňové.

4.3.1 Příjmy daňového charakteru

Jsou nejvýznamnějším zdrojem financování obcí. V průměru zahrnují více než 70 % celkových příjmů obcí.[25]

Rozlišujeme dvě základní kategorie:

• Daňové příjmy, které obec získává na základě zákona o rozpočtovém určení daní (tzv. RUD)[26] a které zahrnují zejména sdílené daně. Sem patří podíly na celostátně vybíraných daních (podíl na výnosu daně z přidané hodnoty, na daních z příjmů). Tento zákon rovněž vymezuje, které daně jsou výlučně příjmem obcí. Hovoříme pak o výlučných (svěřených) daních. Obce získávají výlučně do svých rozpočtů výnos daně z nemovitých věcí[27] a výnos daně z příjmů právnických osob, kdy je poplatníkem příslušná obec.
• Další daňové příjmy – sem řadíme zejména výnosy z místních poplatků, správních poplatků a plateb vztahujících se k ochraně životního prostředí. Dále sem patří výnos z daně z hazardních her,[28] a to částečně i v případě, že obec na svém území žádnou hazardní hru nepovolí.

Příjmy daňového charakteru zároveň patří mezi nenávratné zdroje. O použití těchto finančních prostředků rozhodujete v zastupitelstvu sami bez vazby na jakýkoliv jiný rozpočet a tedy nezávisle na rozhodnutí jiného orgánu (nejsou „omašličkované“).

4.3.1a Daň z nemovitých věcí

Výnos daně z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem rozpočtu obce.[29] Zároveň je to jediná daň, u níž obec může částečně ovlivňovat její výši.[30] Daň z nemovitých věcí se platí ze staveb a z pozemků. Vyměřuje se za zdaňovací období dopředu, a to vždy podle stavu k 1. lednu.

V posledních letech se význam daně trochu zvyšuje v důsledku růstu sazeb i možnosti obcí aplikovat kromě tradičního koeficientu velikosti také místní koeficient. Existuje ovšem stále dost široké osvobození od daně (nemovité věci ve vlastnictví státu, církví, škol, vlastník, který je držitelem ZTP apod.), což nastává např. po dobu 5 let u nemovitosti, kde došlo ke změně vytápění, a po dobu 8 let u opravené kulturní památky.

Zákon o dani z nemovitých věcí obsahuje sazby pro jednotlivé druhy pozemků a staveb a dále umožňuje zastupitelstvům obcí použít tři typy koeficientů, kterými se pak upravuje sazba daně:

1.         Velikostní koeficient. Považuje-li to zastupitelstvo za účelné, může pro jednotlivé části obce koeficient, který je pro obec stanoven ze zákona, zvýšit o jednu kategorii, nebo snížit o jednu až tři kategorie. Koeficient 4,5, který se týká hl. m. Prahy, je možné zvýšit na koeficient 5,0. 

Koeficient je přiřazen jednotlivým obcím podle počtu obyvatel takto:

Koeficient	v obcích
1,0	do 1 000 obyvatel
1,4	nad 1 000 obyvatel – do 6 000 obyvatel
1,6	nad 6 000 obyvatel – do 10 000 obyvatel
2,0	nad 10 000 obyvatel – do 25 000 obyvatel
2,5	nad 25 000 obyvatel   do 50 000 obyvatel
3,5	nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
4,5	v Praze (maximální zvýšení na hodnotu 5,0)

2.         Vnitřní koeficient. Pro ostatní stavby, kromě obytných domů, ale včetně samostatných nebytových prostor, lze zvýšit sazbu daně ze staveb koeficientem o velikosti 1,5 (bez závislosti na počtu obyvatel v obci). Obec se pouze rozhoduje, zda koeficient zavede, nebo ne. Jeho výši však měnit nemůže.

3.         Místní koeficient. Jde o koeficient, který byl novelou od roku 2021 upraven a nyní jej lze vyhláškou stanovit ve výši 1,1 až 5 s přesností na jedno desetinné místo, jímž se násobí celková daňová povinnost poplatníka. Nově lze také odlišit místní koeficient pro jednotlivé části obce. Zvýšenému místnímu koeficientu však nepodléhá orná půda a další druhy pozemků (například pozemky chmelnic, vinic, zahrad).[31]

Z praxe: Pro malou obec s velkým katastrem zemědělské půdy nemá místní koeficient význam, neboť zvýšení daně ponesou jen vlastníci staveb v obci, nezřídka již jen jednočlenné domácnosti důchodového věku. Zajímavější pak může být jeho aplikace v obci, na jejímž katastru se nachází významná průmyslová zóna. Informace o aktuální výši místních koeficientů po zadání konkrétního parcelního čísla lze najít na webových stránkách Finanční správy.[32]

Koeficienty stanovuje zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou, která musí nabýt platnosti nejpozději 1. října (pro rok 2023 to již tedy nestihnete) a účinnosti od následujícího 1. ledna. Obecně závaznou vyhlášku je třeba zaslat v jednom vyhotovení nejpozději do pěti kalendářních dnů od nabytí platnosti místně příslušnému správci daně (finančnímu úřadu).[33]

Daně z nemovitých věcí spravuje finanční úřad v obvodu, kde se zdaňovaná nemovitost nachází. Obce a města však disponují jen omezenými možnostmi, jak zjistit plnění daňové povinnosti majiteli nemovitostí. Jsou totiž v pozici třetích osob, vůči kterým musí správce daně dodržovat zásadu mlčenlivosti. Existuje všeobecné přesvědčení, že užší spolupráce obcí a měst s finančními úřady může zvýšit efektivnost správy daně z nemovitostí. Svaz měst a obcí ČR usiloval o uznání práva, aby obce mohly lépe využívat informací o plnění daňové povinnosti k nemovitostem na svém území. Zatím lze od finančních úřadů získat sice jen celkové přehledy o struktuře daňové povinnosti a nedoplatcích podle jednotlivých druhů nemovitostí, ale doporučujeme o ně požádat.

4.3.1b  Místní poplatky

Místní poplatky[34] řadíme mezi daňové příjmy. O využití těchto zdrojů rozhoduje pouze zastupitelstvo. Jejich význam tkví samozřejmě nejen v možnosti příjmu, ale také v regulaci. Místní poplatky mají fakultativní charakter, čímž se myslí možnost vás zastupitelů rozhodovat o tom, zda se vůbec budou na území obce vybírat. Poplatky obec zavádí obecně závaznou vyhláškou a poměr nákladů na jejich správu a výtěžnosti by měl představovat jedno ze základních kritérií pro jejich zavedení či nezavedení.

U každého poplatku jsou zákonem upraveny základní náležitosti, tj. poplatník, předmět, základ, maximální sazba, osvobození od placení, případně slevy, splatnost, sankce. Obec může obecně závaznou vyhláškou rozšířit okruh osvobození, diferencovat sazbu nebo upřesnit podmínky pro placení, nicméně vždy se musí pohybovat v mezích, které jsou dány v zákoně o místních poplatcích.

Poplatek ze psů[35]

Patří k tradičním a jeho funkce je v podstatě dvojí: regulovat počet psů v obci a získat určité finanční prostředky. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem psa a která má v obci trvalý pobyt nebo sídlo. Pro určení místní příslušnosti k vyměření místního poplatku ze psů není rozhodující, kde držitel psa (poplatník) pobývá nebo kde je pes chován, nýbrž skutečnost, kde má držitel psa trvalý pobyt nebo sídlo.

Poplatek se platí ze psů starších tří měsíců, kromě psů užívaných k doprovázení nebo ochraně osob nevidomých, bezmocných a držitelů průkazu ZTP/P. Od poplatku jsou rovněž osvobozeny osoby provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoby provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy. Také osoby, které mají povinnost vlastnit psa na základě zákona (například zákona o myslivosti).

Výše poplatku může ročně dosahovat maximálně 1 500 Kč za psa. U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici zvýšit až o 50 %. V případě držení psa po dobu kratší než jeden rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců. Obecní vyhlášky stanovují výši poplatků diferencovaně, většinou podle velikosti obce, či zda jde o sídliště nebo zástavbu rodinných domků. Je-li držitelem psa osoba starší 65 let, činí sazba poplatku maximálně 200 Kč ročně.

Pečlivě zvažujte, zda administrativa spojená s výběrem tohoto poplatku není stejná nebo vyšší než výsledek, tedy prostředky získané do obecního rozpočtu. Ze zákona o místních poplatcích nevyplývá povinnost označovat psy evidenční známkou pro účely kontroly. Tento způsob evidence lze uvést pouze v obecně závazné vyhlášce a je pouze na uvážení obce, zda k němu přistoupí či nikoli. Obecně závaznou vyhláškou však poplatníkovi nelze stanovit povinnost, aby pes známku nosil, ani nesplnění této povinnosti sankcionovat, neboť v tomto případě nejde o neplnění poplatkové povinnosti. Povinné čipování psů od roku 2020 zatím nebylo doplněno centrální databází. Její zřízení se předpokládá snad od roku 2023, ale obce do ní budou moci nahlížet pouze omezeně, protože využití k vyhledávání psů, za které nikdo poplatek nehradí, se nepředpokládá.

Poplatek z pobytu[36]

Jde o poplatek, který od roku 2020 nahradil dva původní poplatky (místní poplatek za lázeňský a rekreační pobyt a místní poplatek z ubytovací kapacity). Vyplatí se o něm uvažovat zejména v obcích s významným podílem turistů.

Na poplatek lze nahlížet jako na částečnou úhradu výdajů za veřejné služby, které obce návštěvníkům poskytují. Poplatníkem je fyzická osoba, která pobývá v příslušném místě u poskytovatele pobytu nejdéle 60 dní a není v obci přihlášena. Existuje široké osvobození přímo ze zákona (pobyt v nemocnici, děti do 18 let, dokonce i sezonní pracovníci). Obec může tento okruh osvobození rozšířit, nikoliv zúžit.

Poplatek vybírá pro obec ten, kdo poskytuje zmíněným osobám přechodné ubytování, tzv. plátce, kterému jej uhradí ubytovaný. Pokud poskytovatel pobytu poplatek nevybere, stejně jej musí obci uhradit. Sazby poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 50 Kč za osobu a den. Platí se za každý den s výjimkou dne počátku pobytu.

Poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství[37]

Zvláštním užíváním se rozumí například provádění výkopových prací, umístění zařízení k poskytování služeb, umístění reklamních nebo prodejních zařízení, cirkusů, lunaparků atd. Z akcí, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. Poplatek za užívání veřejného prostranství hradí fyzické a právnické osoby, které užívají veřejné prostranství způsobem uvedeným v zákoně o místních poplatcích.

Podle zákona o obcích[38] se veřejným prostranstvím rozumí všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V souladu s dikcí zákona musí obec ve své obecně závazné vyhlášce stanovit místa, která podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství.

Maximální výše poplatku je stanovena na 10 Kč za každý, byť i započatý m² užívaného veřejného prostranství a den. Za užívání veřejného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může obec zvýšit sazbu až na desetinásobek. Lze stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou. Opět je třeba zvažovat výnos poplatku, administrativní náklady a také zájem obce na dané aktivitě.

Poplatek ze vstupného[39]

Tento poplatek se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. Vstupným se pro účely zákona o místních poplatcích rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit. V případě akcí, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí.

Výši poplatku i v tomto případě zákon pouze limituje, a sice maximálně 20 % z částky vybraného vstupného. Obec však může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek paušální částkou. Vyhláškou obec stanoví konkrétní výši poplatku podle místních podmínek, respektive diferencovaně s ohledem na různé druhy akcí.

Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst[40]

Smyslem poplatku je především regulovat provoz v určitých, zejména historických částech měst, a to z důvodů jejich zklidnění nebo z důvodů ekologických. V případě pozemních komunikací je nutné respektovat zákon o pozemních komunikacích. Obecné užívání komunikace nelze omezit například tím, že se bude vybírat poplatek za část dálnice nebo silnice procházející obcí.

Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst – označených příslušnou dopravní značkou – platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo takové povolení vydáno. Poplatek se však nevztahuje na osoby, jež ve vybraném místě trvale bydlí nebo zde vlastní nemovitost, což se týká i těch, které jsou takovým osobám blízké (manželé, jejich děti). Další výjimku tvoří osoby, jež ve vybraném místě užívají nemovitost k podnikání nebo k veřejně prospěšné činnosti nebo držitelé průkazu ZTP a jejich průvodci. Právě široké osvobození snižuje regulační i finanční význam poplatku.

Sazba poplatku může být až 200 Kč za vozidlo a den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek také paušální částkou.

Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku tím, že se může připojit na obcí vybudovaný vodovod nebo kanalizaci[41]

Tento poplatek je vůbec nejkomplikovanější z důvodu výpočtu jeho výše, proto se v praxi málo využívá. Platí ho vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojit jej na stavbu vodovodu nebo kanalizace vybudovanou obcí po 1. lednu 2002, kdy nabyl účinnosti zákon o vodovodech a kanalizacích.[42]

Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na vodovod či kanalizaci a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu v kalendářním roce, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu obcí vybudovaného vodovodu nebo kanalizace. Tento poplatek se vybírá zpravidla jednorázově.

Poplatky za komunální odpad[43]

Zpoplatnění odpadů prošlo v posledních dvou letech velkou změnou. Na rozdíl od předchozí úpravy neobsahuje již nový zákon o odpadech žádnou formu úhrady a oba dva možné způsoby výpočtu mají vždy podobu místního poplatku. Na svoz odpadu nelze již s občany uzavírat smlouvy.

Od roku 2022 mohou obce uložit buď poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, nebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Názvy jsou si podobné, postupy stanovení každého z poplatků se však liší.

1. Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství vychází z původního místního poplatku a je navázán na trvalý pobyt v obci nebo vlastnictví nemovitosti sloužící k bydlení, kde není nikdo k trvalému pobytu hlášen. Poplatník může prokázat, že platí poplatek jiné obci (např. nájemní smlouvou), pak je od poplatku osvobozen, stejně jako děti v dětských domovech, vězni nebo osoby ve vyjmenovaných sociálních zařízeních. Sazba za osobu může dosahovat až 1 200 Kč ročně.
2. Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci souvisí s množstvím odpadu, který se vyprodukuje. Množství lze vyjádřit objemem svozové nádoby, skutečně navážených kilogramů nebo naměřených litrů. Cílem poplatku je mj. omezit množství směsného komunálního odpadu, neboť se zpoplatňuje pouze tento druh odpadu. Výnos z poplatku však musí pokrýt také odvoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu, bioodpadu nebo olejů. A také náklady na tříděný odpad, neboť odměna, kterou obce dostávají, na úhradu svozu spíše nestačí. Konkrétní výpočet závisí na počtu osob, které v obci produkují odpad, není tedy rozhodující, kde mají trvalé bydliště. Vážení odpadu představuje nejpřesnější stanovení poplatku, ale jde o zpětnou platbu. V případě kapacity nádoby lze poplatek odlišit dle četnosti svozů a stanovit minimální objem, který každý občan vyprodukuje (max. 60 litrů). Sazba poplatku činí max. 1 Kč za litr kapacity.

Z praxe: Malá obec zavedla poplatek dle kapacity popelnice a stejně jako v minulých letech vydávala známky dle četnosti svozu. Ve vyhlášce stanovila minimální měsíční četnost svozu dle počtu osob, které v nemovitosti bydlí, násobenou sazbou 1 Kč za litr kapacity nádoby (pouze 120 litrů), a využila možnosti minimálního základu 60 litrů na osobu. Čtyřčlenná rodina tak platila za 240 litrů, tj. svoz 2x měsíčně. Pokud chtěla týdenní svoz, připlatila si dle ceníku poskytnutého svozovou společností. Obec maximálně využila všech možností, které jí zákon dává, přesto vybraná částka stále nepokryje náklady na odpadové hospodářství a je třeba doplácet z jiných zdrojů.

Správa místních poplatků

Na rozdíl od daně z nemovitých věcí spravují místní poplatky obecní úřady. Mají tedy informace o všech poplatnících, jejich poplatkové povinnosti a úhradě. Nejsou-li poplatky zaplaceny včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem (podstatně levnější forma). Výši včas nezaplacených poplatků nebo jejich nezaplacené části může obec zvýšit až na trojnásobek.[44] Zvyšování nezaplaceného poplatku až na trojnásobek dává obcím dostatečný prostor domoci se svého finančního nároku i v případech, kdy je to spojeno s vyššími administrativními náklady.

Správa místních poplatků spadá pod daňový řád[45] a provádí ji obecní úřad v přenesené působnosti.[46] To mimo jiné znamená, že správce poplatku musí dodržovat mlčenlivost a že volení zastupitelé nemají právo vědět, kdo je dlužníkem. Obecní úřad může poplatek či jeho příslušenství z moci úřední prominout při mimořádných událostech (zejména živelních), ale činí tak jednotně pro všechny poplatníky. Pouze v případě poplatku za obecní systém odpadového hospodářství lze na žádost poplatníka zcela nebo částečně prominout poplatek nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.[47] V návaznosti na rusko-ukrajinský konflikt mají obce možnost také plošně prominout poplatek za odpady, poplatek ze psů nebo z pobytu osobám, které vstupují nebo pobývají na území České republiky.

Z praxe: Problém může nastat třeba v případě, kdy je bezplatné odložení odpadu ve sběrném dvoře vázáno na úhradu místního poplatku. Ideálně by obsluha dvora měla mít k dispozici seznam neplatičů. To však není možné, takže musí vyžadovat potvrzení o zaplacení na příslušný rok, což bývá zdrojem dohadů.

Upozorňujeme, že volení zastupitelé nemají už několik let možnost rozhodovat o zpětném prominutí místního poplatku. Doporučujeme proto věnovat se obecně závazné vyhlášce o místních poplatcích pečlivě a případně rozšířit osvobození nebo úlevy.

4.3.1c  Sdílené daně podle zákona o rozpočtovém určení daní

Většinu daňových příjmů obcí tvoří podíly na celostátně vybíraných daních, které upravuje příslušný zákon.[48] Podle jeho aktuální podoby mají obce nárok na část inkasa z těchto daní:

• 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
• 25,84 % z celostátního hrubého výnosu záloh a daně z příjmů fyzických osob (závislá činnost, srážková daň, daň z přiznání i paušální daně),
• 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob,
• podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Stanovení daňových příjmů pro jednotlivé obce

Po vyčlenění podílu pro obce jako celek obsahuje zákon další pravidla rozdělování. Konkrétní procento, kterým se obce, s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna (dále jen “ostatní obce”), podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní, se vypočte jako součet

a) poměru započtené výměry katastrálních území obce k celkové výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03; započtenou výměrou se rozumí maximálně 10 ha na každého obyvatele,

b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10,

c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících základní či mateřskou školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09,

d) poměru násobku postupných přechodů vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočteného za ostatní obce vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78; tato hodnota se dále násobí celkovým procentem, kterým se na části celostátního hrubého výnosu sdílených daní podílejí ostatní obce.

Koeficienty postupných přechodů

Počet obyvatel	Koeficienty postupných přechodů	Násobek postupných přechodů
0 – 50	1,0000	1,000 x počet obyvatel
51 – 2 000	1,0700	50 + 1,0700 x počet obyvatel nad 50
2 001 – 30 000	1,1523	2136,5 + 1,1523 x počet obyvatel nad 2 000
30 001 a více	1,3663	34 400,9 + 1,3663 x počet obyvatel nad 30 000

Pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň jsou konkrétní procenta, kterým se tato města podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní, v podstatě propočítána shodným postupem jako v případě „ostatních obcí“. Propočet se odlišuje pouze tím, že počet obyvatel Prahy, Brna, Ostravy a Plzně se neupravuje koeficienty postupných přechodů, ale zvláštními přepočítacími koeficienty (tabulka).

Přepočítací koeficienty

Hl. m. Praha	4,0641
Plzeň	2,2961
Ostrava	2,2961
Brno	2,2961
ostatní	1,0000

Tabulky s používanými koeficienty jsou v přílohách zákona o rozpočtovém určení daní.

Výše popsaný propočet se ovšem netýká 1,5% podílu obcí z celostátního hrubého výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Tato část výnosu daně z příjmů fyzických osob se mezi jednotlivé obce přerozděluje na základě podílu počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v dané obci k počtu zaměstnanců za ČR.

Postup daný zákonem může na první pohled vypadat komplikovaně, jde však jen o vzájemné násobení a dělení. Každoroční prováděcí vyhláška reaguje na změny v počtu obyvatel, dětí a žáků v mateřských a základních školách, zaměstnanců, popřípadě na změny ve výměře katastrálních území obce. Tato vyhláška obsahuje ve své příloze zejména vypočtené podíly na výnosu sdílených daní pro jednotlivé obce[49]a je vydávána Ministerstvem financí s účinností k 1. září daného roku. Zároveň je zveřejněna na webových stránkách Ministerstva financí. Svaz měst a obcí ČR na svých webových stránkách uvádí kalkulačku odhadovaných daňových příjmů pro každou obec, doporučujeme ji využívat jako podpůrný nástroj při sestavování rozpočtu.

Z praxe: Ozval se podnikatel, kterému nebylo vyhověno ve stavebním řízení, že by obec měla být ráda, že tu chce podnikat. Mohla z něj mít daňové příjmy, je i plátcem DPH, platil by daň z nemovitých věcí za tu stavbu. Ano, pouze ta poslední daň by se objevila celá v rozpočtu dané obce. Ostatní daně se dělí mezi všechny obce bez ohledu, kde byly zaplaceny.

Praktický postup převodů

Finanční úřady převádějí obcím jejich podíl na daňových příjmech ze zákona nejméně jedenkrát měsíčně, v praxi se tak děje dvakrát do měsíce.

Upozorňujeme, že podíl, který se vypočítává podle počtu dětí v mateřských školách a počtu žáků v základních školách, neznamená, že by školy v obci měly automatický nárok na takovou výši zdrojů. Stejně tak neznamená, že by podíl zdrojů vypočítaný podle rozlohy musel směřovat výhradně například do místních komunikací. Jde o systém rozdělování příjmů daní do jednotlivých obcí, ale o výdajích vždy rozhodujete vy, volení členové zastupitelstev. Platí proto, že příspěvek na provoz školy z obecního rozpočtu může být větší nebo naopak menší, než je vypočtená částka ze sdílených daní.

Pokud obec hospodaří s dluhem, může v důsledku úpravy v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti dočasně přijít o část podílu na sdílených daních.[50] Přesahuje-li dluh 60 % průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky a nebyl-li tento dluh ročně snížen nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 60% hranicí, rozhodne Ministerstvo financí o pozastavení převodu podílu na dani z přidané hodnoty a dani z příjmů právnických osob. Pozastavení převodu daní lze zrušit na žádost obce, a to za podmínky, že dodatečný převod bude použit k úhradě dluhu[51], nebo z moci úřední při poklesu dluhu pod 60% hranici.

Schéma rozpočtového určení daní k této subkapitole (zdroj www.financnisprava.cz)

4.3.1d Daň z hazardních her

Hazardní hry, jejich regulace a příjmy z provozoven na území obce představují řadu let pro samosprávu velké téma. Od roku 2017 platí nová podoba zákonné regulace[52] i zdanění[53]. Obce mají dnes relativně velké pravomoci k omezení hazardu na svém území.

Daň je konstruována jako procento (nejčastěji 23 %, příp. 35 %) z různých typů hazardních her. Příjmy obcí se pak dělí podle toho, zda na svém území nějaké hazardní hry mají či nikoliv. Pokud se na území obce nachází tzv. technické hry (širší pojem, který zahrnuje zejména výherní hrací terminály), získává výnos podle podílu počtu zařízení od určitého provozovatele v obci k celkovému počtu těchto zařízení v České republice. Obce, které hazard nezakázaly, si tak mezi sebou rozdělí 65 % výnosu této části daně, a získají tak ročně několik desítek tisíc Kč na obyvatele navíc.[54] Příjmy jednotlivých obcí zveřejňuje Finanční správa čtvrtletně.[55]

I další obce získají část výnosu, tentokrát z jiných hazardních her (sázky, tomboly, bingo aj.), ale zde jde o podíl jen na 30 % výnosu. Dělení se provádí podle stejných postupů jako v případě sdílených daní, tj. s využitím příslušné vyhlášky k zákonu o rozpočtovém určení daní. Zdaňovací období je čtvrtletní. Celkové inkaso z hazardních her se pohybuje na úrovni 12 miliard Kč, z toho zhruba 5 miliard Kč plyne do obecních pokladen.

4.3.1e  Správní poplatky

Správní poplatky se zahrnují mezi daňové příjmy obcí a měly by krýt náklady správních úkonů v rámci přenesené působnosti. Správní poplatky plní dva cíle. Zaprvé žadatel přispívá určitou finanční částkou na činnost správních orgánů za úkon, který se ho bezprostředně týká. Druhým důvodem jejich existence je snaha předejít zatěžování veřejné správy zbytečnými podáními.

Výši konkrétních správních poplatků nebo způsob jejich výpočtu upravuje příslušný zákon.[56] Vyměřují a vybírají je správní úřady, tedy orgány státní správy, obce a kraje při výkonu přenesené působnosti, právnické osoby při výkonu státní správy na základě přenesené působnosti podle zvláštních předpisů, dále Rejstřík trestů a státní archivy. Poplatky za úkony orgánů státní správy plynou do státního rozpočtu, poplatky za úkony orgánů územní samosprávy plynou do příslušného rozpočtu obce nebo kraje.

Zákony upravují, které úkony státní správy mohou provádět jednotlivé orgány státní správy, které úkony mohou provádět jednotlivé územní orgány státní správy a které mohou provádět orgány krajů, měst a obcí.

Sazby poplatků se mění spíše náhodně a některé z nich už vůbec neplní funkci částečné úhrady za náklady spojené se správním úkonem. Svaz měst a obcí ČR usiluje o zvýšení poplatků tak, aby se zastavil rostoucí podíl úhrady nákladů na přenesený výkon státní správy ze zdrojů, které mají sloužit obcím k jejich rozvoji (viz dále).

V návaznosti na rusko-ukrajinský konflikt obdržely státní úřady, kraje i obce zmocnění upustit od správního poplatku za různé úřední úkony. Možnost osvobození od poplatku se týká pouze fyzických osob, které vstupují nebo pobývají na území České republiky
v návaznosti na ozbrojený konflikt na Ukrajině. Nejde o plošné upuštění od výběru všech správních poplatků, ale pouze u těch, u nichž to při posouzení aktuální situace a nezbytnosti příslušný správní úřad uzná za vhodné.

4.3.2 Nedaňové příjmy

Tvoří nezanedbatelnou část zdrojů, byť jde o příjmy, které neplynou z nějaké povinnosti uložené zákonem, ale z určité aktivity obce či jiných subjektů ve prospěch obce.

Vlastnictví dostatečně velkého obecního majetku významně posiluje ekonomickou i politickou nezávislost příslušné obce. Povinnost účelného a hospodárného využívání majetku obce vyplývá přímo ze zákona.[57] Schválení prodeje obecního nemovitého majetku přísluší vždy zastupitelstvu.[58] O prodeji movitého majetku rozhoduje rada, pokud si zastupitelstvo toto rozhodování nevyhradilo. Jako zastupitelé musíte při rozhodování zvažovat výhody jednorázového příjmu z prodeje a možnosti trvalých příjmů z využívání obecního majetku. Neuvážené prodeje mohou mít nejen nedostatečný finanční efekt, ale také omezují rozhodovací pravomoc zastupitelstva například při ovlivňování vzhledu obce. Správa majetku zahrnuje také důsledné vymáhání pohledávek, které však v případě bytového fondu bývá zdlouhavé. Nájemní bydlení, včetně sankcí za neplacení, upravuje podrobně občanský zákoník.[59]

Z praxe: Menší město vlastní bytový fond o 360 bytech, z nichž si chce většinu ponechat také v budoucnu. Historicky se k bytovému fondu vázaly významné nedoplatky, dluhy se v některých případech pohybovaly v řádech set tisíc. Správní firma neměla kapacitu důsledně dluhy vymáhat, a proto je předávala právní kanceláři, což situaci dlužníků dále rychle zhoršovalo. Město se rozhodlo převzít správu bytového fondu zpět s tím, že nevznikl žádný nový odbor, ale „tým byty“ složený z pracovníků různých odborů. Pravidelným upomínáním již po prvním prodlení a také individuální prací s méně disciplinovanými nájemníky se podařilo dnes dosáhnout stavu, kdy u současných nájemců neexistují dva nezaplacené nájmy a právní služby nejsou téměř potřeba.

Obec může získat zdroje také z příjmů z podnikání, respektive z podílu na zisku podniků, v nichž má majetkový vklad. O peněžních a nepeněžních vkladech do podnikání jiných subjektů rozhodujete v zastupitelstvu. Mějte však stále na mysli, že obec by neměla suplovat roli podnikatelů či dokonce jim konkurovat. Jestliže se může o určitou činnost starat podnikatel, který bude ochoten nést riziko neúspěchu a odvádět daně do veřejných rozpočtů, pak není důvod, aby se obec v takové činnosti angažovala. Dnešní rozhodnutí zastupitelů může být již za čtyři roky pro nové složení vedení obce velkou přítěží.

Platby sankční povahy mají v rozpočtech zpravidla doplňkový charakter. Pokuty mohou být uloženy subjektům ve správním nebo přestupkovém řízení. Obce je vyměřují za chování v rozporu s právními předpisy. Pokuty uložené orgány obce jsou ve většině případů příjmem rozpočtu obce, ale mohou být ze zákona také zčásti příjmem např. nějakého státního fondu. Problémem se může stát vymáhání pokut uložených cizincům nebo ryze nekontaktním osobám s trvalým pobytem na ohlašovnách.

Zvláštní kategorii tvoří příjmy ze sdružování prostředků, které představují zpravidla účelovou formu financování. Na základě dohody (smlouvy) o sdružení investičních prostředků může obec spojit své peníze s další obcí (obcemi), popřípadě i s jinými právnickými nebo fyzickými osobami k investičnímu zabezpečení akcí, sloužících k plnění úkolů obce v samostatné působnosti. Pokud má podle takové smlouvy obec spravovat sdružené prostředky, veškeré peněžní operace, týkající se sdružených prostředků, uskutečňuje mimo svůj rozpočet (více k tématu v kapitole 19 této příručky).

4.4    Dotace – peníze, které nejsou zadarmo

Postupné zákonné zvyšování daňových příjmů s sebou přineslo pokles dotací přidělovaných obcím. Podstatnou část dotací dnes tvoří zdroje z evropských fondů (více v kapitole 17 této příručky). Pro většinu obcí má úspěch při získávání dotací zásadní vliv na uskutečňování investičních záměrů.

Dotace ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů krajů jsou veřejné prostředky poskytované na konkrétní účel. Dotace, a zejména pak investiční, jsou výrazně administrativně náročné na získání i na kontrolu. To však neznamená, že byste neměli o dotace usilovat. Je ale třeba s administrativní náročností a stále se stupňující kontrolou počítat. Před vydáním každé koruny z obecního rozpočtu se vždy ptejte, zda není možné na danou záležitost využít některý ze štědrých dotačních fondů. Zároveň je však ošidné přizpůsobovat investiční aktivitu obce jen vypsaným programům.

Poskytování dotací ze státního rozpočtu upravují rozpočtová pravidla.[60] Dotaci ze státního rozpočtu může poskytnout pouze ústřední orgán státní správy, Akademie věd a Grantová agentura České republiky, nebo ten, koho určí zvláštní zákon. Obecné pravidlo zní, že na dotaci není právní nárok, pokud však zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Poskytovatel vypíše výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace, na jejímž základě je možné poskytovateli předložit žádost[61]o poskytnutí dotace, která musí splňovat podmínky uvedené ve výzvě. Pokud hodnoticí komise žádost k financování vybere, je žadateli vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace. Textu výzvy je třeba věnovat velkou pozornost, protože správně zpracovaná žádost o dotaci je prvním předpokladem pro její získání. Platí, že není povinností poskytovatele, aby umožnil žadateli o dotaci podanou žádost následně upravit a doplnit tak, aby odpovídala požadavkům výzvy.

Rozhodnutí o poskytnutí dotace obsahuje označení jejího příjemce, účel, na který je poskytována, a podmínky jejího použití. Až v tomto okamžiku lze dotaci promítnout do rozpočtu obce. Příjemce dotace je povinen ji s poskytovatelem ve stanovených termínech finančně vypořádat. Části nevyužité dotace se vracejí do rozpočtu, ze kterého byly poskytnuty.

U dotace je třeba vždy přesně splnit podmínky stanovené poskytovatelem v příslušném rozhodnutí či smlouvě. Jde zejména o dodržení účelu, na který byla dotace poskytnuta, dodržení podmínek souvisejících s tímto účelem, termín dokončení záměru a případně míru zapojení vlastních zdrojů. Průběh využívání a naplňování podmínek dotace velice pečlivě sledujte. Velký problém ale představuje vcelku častá obměna zaměstnanců na úřadech poskytovatele, nezřídka jde i o pracovníky na začátku kariéry bez praktických zkušeností s fungováním obcí.

Pokud zaznamenáte problémy s plněním stanovených podmínek, je vždy lepší včas usilovat o dohodu s poskytovatelem dotace o jejich změně, v krajním případě o vrácení dotace. Jestliže obec nesplní dotační podmínky, dopouští se tzv. porušení rozpočtové kázně (sankce upravují rozpočtová pravidla[62]) nebo, pokud jde o dotaci poskytnutou z rozpočtu kraje, o porušení rozpočtové kázně podle zákona,[63] v němž jsou stanoveny sankce. 

Obec může být rovněž příjemcem dotace z programu vyhlašovaného některým státním fondem. V současné době je zvláštními zákony zřízeno šest státních fondů, a to Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond životního prostředí, Státní fond podpory investic, Státní fond kultury České republiky, Státní fond kinematografie a Státní zemědělský intervenční fond. Dále lze požádat o dotaci z programu vypisovaného krajem. Kraj poskytuje dotaci na základě žádosti veřejnoprávní smlouvou podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Příspěvek na přenesený výkon státní správy

Zákon říká, že „obce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti.“[64] Jde o zdroj rozpočtu určený na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy, zejména mzdových a souvisejících provozních výdajů (např. energie, odpisy majetku, ale také třeba část úklidu budovy, ostraha). V případě malých obcí je odlišování nákladů na samostatnou a přenesenou působnost komplikované a do jisté míry i zbytečné, neboť převážnou část úkonů provádějí pro své občany. V případě obcí s matrikou, pověřeným obecním úřadem nebo u obcí s rozšířenou působností nabývá „státní“ administrativa na rozpočtovém významu.

Jak již bylo v textu uvedeno, obce získávají v souvislosti s výkonem státní správy příjem ze správních poplatků a příjmů ze sankčních plateb. Spolu s příspěvkem to však nestačí pokrýt náklady spojené s přeneseným výkonem státní správy. Obce tedy musí zapojit také další zdroje, např. daňové příjmy. Výše podílu financování z vlastních zdrojů se stala dlouhodobě předmětem kritiky ze strany Svazu měst a obcí ČR.

Ministerstvo vnitra, které stanovuje metodiku výpočtu, pak poukazovalo na různou vytíženost úřadů v rámci území státu. Pro jednotlivé obce se příspěvek stanovuje kumulativně v návaznosti na příslušnou správní roli, kterou obec vykonává (základní působnost, pověřený obecní úřad, obec se stavebním úřadem, obec s matričním úřadem, obec s rozšířenou působností). Dále pak do konstrukce příspěvku vstupují výkonové složky příspěvku, kdy obec dostává finanční prostředky pouze v případě, že v předchozím roce vybrané úkony zajistila. Konkrétní postupy vysvětluje Ministerstvo vnitra v přehledné příručce.[65] Výpočty pro každou obec pak obsahuje detailní grafické zpracování na jeho webových stránkách.[66]

V důsledku pandemie Covid-19 však příspěvek nebyl pro rok 2022 a 2023 valorizován. Zároveň Ministerstvo vnitra posiluje výkonový model financování přenesené správy. Aktuálně jsou výkonově financovány tyto agendy: občanské průkazy, jednotná kontaktní místa, veřejné opatrovnictví, územní plánování, financování matričních úřadů, avíza živnostenského rejstříku, agenda zkušebních komisařů – zkoušky odborné způsobilosti.

Na rozdíl od skutečných dotací, které mají vždy přesně stanovený účel, není třeba použití příspěvku na přenesený výkon státní správy nijak dokládat.

Veškeré dotace směřují do obcí prostřednictvím povinných účtů u České národní banky, které si obce musely otevřít na začátku roku 2013 a z nichž si pak prostředky převádějí na transakční účty. Obec zároveň musela písemně oznámit, že si nepřeje, aby přes tento účet plynuly rovněž příjmy ze sdílených daní.

Obec jako poskytovatel dotace

Zákon[67] stanoví, že dotaci či návratnou finanční výpomoc lze poskytnout výhradně na základě žádosti fyzické nebo právnické osobě, a to prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy. V žádosti musí být mimo obecné náležitosti uveden účel využití prostředků, požadovaná částka, doba, v níž má být účelu dosaženo a také odůvodnění žádosti. Od roku 2021 se nově vyžadují informace o skutečném majiteli, je-li žadatelem právnická osoba. Byť by oficiálně výpis z evidence skutečných majitelů[68] měl doložit žadatel, zákon nezakazuje obci, aby si jej pořídila sama. Obec může přijímat individuální žádosti nebo vypsat program s přesně daným účelem (například program podpory sportovních spolků, program revitalizace městského centra). Program musí být zveřejněn na internetu obce, a to nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty stanovené v programu pro příjem žádostí. Program musí být zmíněným způsobem zveřejněn po dobu nejméně 90 dnů ode dne zveřejnění.

V případě, že poskytnutá částka dotace přesahuje 50 000 Kč, je obec povinna veřejnoprávní smlouvu zveřejnit.[69] Pokud je poskytovatelem obec, která není obcí s rozšířenou působností, zveřejní veřejnoprávní smlouvu do 30 dnů od jejího uzavření na své elektronické úřední desce. Zveřejnění musí trvat nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění.

Obec s rozšířenou působností je povinna zveřejnit veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč v registru smluv.[70] Výjimkou ze zveřejnění v registru smluv je veřejnoprávní smlouva, kterou obec s rozšířenou působností poskytla dotaci nad 50 000 Kč obci, která není obcí s rozšířenou působností, příspěvkové organizaci zřízené touto obcí nebo právnické osobě, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast.[71] Další výjimkou ze zveřejnění v registru smluv je veřejnosprávní smlouva o poskytnutí dotace fyzické osobě mimo rámec její podnikatelské činnosti. V těchto případech obec s rozšířenou působností zveřejňuje veřejnoprávní smlouvu na své elektronické úřední desce.

4.5 Výdaje, výdaje, výdaje

Zatímco příjmy jsme podrobili detailní analýze, v části věnované výdajům obce budeme stručnější. Výdajová strana se totiž u obcí mnohem více liší a odráží rozmanité preference obyvatel. Představy občanů i zastupitelů o potřebných výdajích prakticky vždy mnohonásobně překračují objem dostupných příjmů.

Výdaje z rozpočtu obce dělíme na běžné a kapitálové. Běžné výdaje pak členíme na neinvestiční nákupy, neinvestiční transfery (dotace) a neinvestiční půjčky. Doporučujeme opět, abyste nahlédli do rozpočtové skladby, kde uvidíte, jak košatá je struktura možných výdajů.

Mezi běžné výdaje patří finanční prostředky vynaložené na chod obecního nebo městského úřadu, údržbu veřejných prostranství (zeleně i komunikací), provoz veřejného osvětlení, hřbitova, obecní policii, podporu místní kultury a sportu, příspěvek zřizovatele na provoz škol atd. Některé z nich se obtížněji plánují, například výdaje na sekání trávy nebo na odklízení sněhu, můžeme ale říci, že běžné výdaje mají určitou setrvačnost. Měli byste se však stále snažit hledat možné úspory a zjišťovat podmínky u jiných dodavatelů. Existují i výdaje, jež volení zastupitelé téměř nemohou ovlivnit, neboť jejich výši určuje závazný právní předpis, jako veškeré poplatky státním orgánům nebo převážná část mzdových výdajů upravených nařízením vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, který stanovuje platy úředníků obecního úřadu.[72] Existují pak ještě výdaje, které velmi pravděpodobně neovlivníte proto, že na druhé straně stojí oficiální nebo neoficiální monopol – nejpříhodnějším příkladem jsou výdaje související s odpadovým hospodářstvím.[73]

Kromě výdajů obce na záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů, tedy na samostatnou působnost, je třeba také počítat s výdaji na výkon přenesené působnosti. Vzhledem k rozdělení obcí podle rozsahu výkonu přenesené působnosti (obce základní, obce s pověřeným obecním úřadem[74] a obce s rozšířenou působností) rostou celkové náklady s velikostí obcí. I u stejně velkých obcí se náklady budou lišit v případě, že jedna z nich vykonává například činnost matričního nebo stavebního úřadu.

Kapitálové výdaje zahrnují peníze na investiční výstavbu, nákup nemovitostí, a to jak staveb, tak pozemků. Patří sem také výdaje na generální rekonstrukce budov a zařízení, které zvyšují hodnotu majetku, i výdaje na nákup akcií, finanční vklady do obchodních společností a investiční dotace fyzickým a právnickým osobám.

V případě, že příjmy nestačí pokrýt výdaje a že obec nemá žádné zdroje z minulých let, musí přistoupit k dluhovému financování svého hospodaření.

4.6 Když se obec zadluží

Pociťuje-li obec nedostatek vlastních prostředků, může využít návratných finančních zdrojů (zápůjčka, úvěr, návratná finanční výpomoc nebo emise vlastních komunálních dluhopisů). Jediným bezúročným návratným finančním zdrojem je návratná finanční výpomoc, která je poskytována v rámci systému veřejných rozpočtů. Při jednání s bankami o úvěru má obec standardní postavení klienta. Ačkoliv jsou obce v průměru považovány za dobré klienty, v souvislosti s finanční krizí z roku 2008 banky zpřísnily také v tomto segmentu svá posuzování bonity. U větších obcí lze očekávat určitou konkurenci mezi několika bankovními domy, u menších obcí spíše nikoliv a úvěr nakonec bude poskytovat banka, u níž má obec běžný účet.

Upozorňujeme na riziko skrytých úvěrů, zejména pak neplněním splatnosti faktur či jiných závazků. Zaprvé se obec dostává do situace netransparentního hospodaření, ale především se vystavuje riziku sankčních plateb. Nový občanský zákoník pracuje s třicetidenní (v odůvodněných případech šedesátidenní) splatností faktur.[75] Stejně opatrně by obce měly zacházet také s kontokorentním úvěrem, který sice může pomoci při přechodném nedostatku prostředků, ale jde obvykle o drahé peníze.

Návratné finanční zdroje by měly sloužit převážně ke krytí investičních nákladů spojených s pořízením nového majetku obce, popřípadě s rekonstrukcí dosavadního. Při konečném rozhodování o přijetí úvěru musíte v zastupitelstvu pečlivě posoudit schopnost obce splácet vypůjčenou částku. Obec si může odpovědně půjčit jedině v případě, že je schopna splácet z rozdílu mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji a ještě jí zůstává rezerva. Určitě není dobré, když jsou splátky tak vysoké, že je obec splácí s vypětím všech sil. V rozpočtu nebo v peněžním fondu obce by vždy měla zůstat určitá částka k řešení neočekávaných událostí.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti zavedl tzv. fiskální pravidlo, které určuje výpočet „bezpečné“ úrovně dluhu a pravidel jeho snižování.[76] Pravidlo stanoví, že pokud dluh územního samosprávného celku, tj. obce nebo kraje, překračuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 roky, je povinen tento dluh snížit do konce následujícího roku alespoň o 5 % z rozdílu mezi aktuální výší dluhu a 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 roky.

Nesníží-li územní samosprávný celek dluh o povinné minimum, Ministerstvo financí dočasně pozastaví převod části výnosu sdílených daní (viz podkapitola 4.3.1c).

Podle Ministerstva financí je fiskální pravidlo konstruováno tak, že:

• neobsahuje sankce – obec vždy dostane své daňové příjmy, ovšem někdy pouze na úhradu předchozího dluhu,
• obec o žádné prostředky z daní nepřichází – případné zadržení části sdílených daní je vždy dočasné a prostředky jsou vždy použity na úhradu dluhu obce,
• vede obce k tomu, aby své dluhy postupně splácely, nikoliv kumulovaly,
• dluh obce může překročit 60 %, obec má pouze povinnost tento dluh postupně splácet,
• obec si může vzít úvěr, i když překračuje 60% hranici, pokud bude v dalších letech tento dluh postupně splácet,
• obec rozhoduje o tom, které dluhy budou uhrazeny.

Z praxe: Malá obec získala dotaci na vybudování kanalizace, kde část musela financovat úvěrem se splatností 15 let. Každý rok pravidelně splácí zhruba 500 000 Kč, banka neeviduje žádný problém. Obec však podle zákona vykazuje hrozivě vyhlížející procento zadlužení, neboť zůstatek úvěru se zatím rovná ročnímu rozpočtu obce.

Celkový dluh obcí a měst v České republice se pohybuje kolem 70 miliard Kč a v posledních letech klesá, z toho zhruba polovina připadá na čtyři největší města. Úvěry přijaté obcemi tvoří součást celkového zadlužení veřejného sektoru, a proto je důležité i v případě obcí a krajů monitorovat jeho výši. Současné postupy monitoringu jen málo zohledňují údaje o majetku obce, které nelze získat z rozpočtu, ale z účetních výkazů. Dle pravidelných zpráv Ministerstva financí mají problémy s hospodařením pouze jednotky obcí.

4.7 Účetnictví a výkaznictví někdy také ve službách obce

Obce musí vést účetnictví,[77] ačkoliv větší význam pro vás jako zastupitele stále mají informace o plnění rozpočtu. Zákon hovoří o „vybraných účetních jednotkách“[78], kterými jsou především stát a jím zřizované organizace, územní samosprávné celky a fondy, a ukládá jim další povinnosti. Celkově se účetnictví veřejného sektoru přiblížilo účetnictví podnikatelů. Existuje obdobná (i když detailnější a závazná) směrná účtová osnova, začal se odepisovat majetek používaný v hlavní činnosti, tvoří se opravné položky. Zastupitelé mohou využít informace o stavu závazků a pohledávek, neboť plnění rozpočtu zachycuje až vydané či přijaté platby. Významný přínos účetnictví a jeho výkazů je především v informování o stavu majetku obce a jejích dluhů. Tyto informace z rozpočtu a finančních výkazů zjistit nelze.

Prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví[79] stanoví pravidla, kterými se obce musí řídit. Ve srovnání s účetnictvím podnikatelů jsou možnosti volby účetních postupů omezenější. Patří sem třeba jednotný postup tvorby opravných položek, oceňování reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji nebo závazný způsob odpisování majetku. Ve spojení s povinným výkaznictvím a označováním všech partnerů transakcí se účetnictví obcí postupně stává velmi rozsáhlou agendou.

Z praxe: Rychlá analýza hospodaření obce: Nezanedbatelnou část majetku (aktiv) obce tvoří pohledávky z místních poplatků a nájmů. Současně se ve výkazu objevuje korekce ve formě opravných položek a ocenění pohledávek nedosahuje ani polovinu hodnoty nominální. Ptejte se, zda obec opravdu důsledně a systematicky vymáhá své pohledávky.

Důležitou informací, kterou lze získat z účetnictví, je ta o úplných nákladech na poskytovanou veřejnou službu, neboť ne všechny náklady (např. odpisy majetku, povinná tvorba opravných položek k pohledávkám) jsou také výdaji, které vidíte v rozpočtu. Analytickou práci v tomto směru by měl zajišťovat finanční, příp. kontrolní výbor zastupitelstva, a nemělo by se jednat jen o snahu hledat chyby k „politickému“ využití. Na straně druhé vedení obce by mělo naslouchat připomínkám zastupitelů, protože některé historické postupy v hospodaření již mohou být neefektivní.

Význam účetních výkazů zvyšuje také povinné schvalování účetní závěrky zastupitelstvem obce[80] a schvalování účetních závěrek obecních příspěvkových organizací, a to radou, případně opět zastupitelstvem v těch obcích, kde není rada. Součástí závěrky je také zpráva auditora o jejím ověření, inventarizační zpráva, zpráva o výsledku finanční kontroly, případně zprávy útvaru interního auditu. Prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví[81] stanovuje, že o každém hlasování schvalujícího orgánu se vyhotovuje písemný záznam. Každý člen schvalujícího orgánu má právo, aby v písemném záznamu o hlasování bylo uvedeno, jak hlasoval, a zároveň má právo své hlasování písemně odůvodnit. Toto písemné odůvodnění je nedílnou součástí záznamu o hlasování.

Cílem reformy bylo rovněž získat tzv. konsolidované výkazy, tedy údaje za celou ČR po vyloučení vzájemných vztahů (dotací, půjček). První sestavení účetních výkazů za Českou republiku podle prováděcí vyhlášky[82] proběhlo za rok 2015 a v roce 2020. Podle dostupných posledních údajů z roku 2020 hospodařila Česká republika s účetní ztrátou téměř 200 miliard Kč.[83]

Samotné účetnictví obcí není komplikované, ale značnou zátěž představují výkazní povinnosti, jimž se účetní systém musí přizpůsobit. Od roku 2010 se účetní výkazy shromažďují v Centrálním systému účetních informací státu, který tvoří součást Integrovaného informačního systému státní pokladny (IISSP). Přenos dat upravuje tzv. technická vyhláška[84], která stanovuje strukturu a četnost odesílání výkazů. V případě, že obec musí zasílat výkazy prostřednictvím kraje, krátí se všechny lhůty a začátky čtvrtletí bývají pro účetní náročné, přičemž tuto situaci neulehčují případné změny v obsahové náplni účtů, požadavcích na účetní metody či výkazy. Obce nad 3 000 obyvatel a velké příspěvkové organizace[85] povinně sestavují Pomocný analytický přehled (PAP), který je pro potřeby zastupitelů i obecních úřadů prakticky nevyužitelný. Výkaznictví však není pouze záležitostí paní účetní, v případě menších obcí se osobou zodpovědnou za přenos účetních dat stane starosta. Některé informace z výkazů Ministerstvo financí publikuje, můžete tak získat přehled o situaci v okolních obcích.[86]

Na závěr upozorňujeme, že Ministerstvo financí předložilo v roce 2022 do připomínkového řízení zcela nový zákon o účetnictví.

4.8 Kontrola (včera) dnes a zítra

Kontrola nakládání s veřejnými prostředky získává stále více na významu. Na propracovaný kontrolní systém nahlížejte vždy jako na nedílnou součást veřejné správy. A to bez ohledu na zvyšující se riziko zneužívání kontroly a jejích závěrů v souboji politických stran či uskupení v rámci státu, krajů i obcí.

V souvislosti s příjmy a výdaji obecního rozpočtu je třeba odlišovat přezkoumání hospodaření od kontroly.

Přezkoumávání hospodaření

Přezkoumávání hospodaření představuje audit ročního hospodaření, kterému podléhají všechny územní rozpočty, respektive rozpočty územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a rozpočty městských částí hlavního města Prahy. Zákon[87] stanoví předmět, hlediska a postup při přezkoumání hospodaření. Jako povinnost stanoví přezkoumání hospodaření zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ale také zákon o obcích.

Obce jsou oprávněny požádat do 30. června kalendářního roku, za který se má jejich hospodaření přezkoumat, příslušný krajský úřad, aby tak učinil. Mohou mu rovněž do stejného termínu oznámit, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. V tom případě musí uzavřít s auditorem písemnou smlouvu a nejpozději do 31. ledna následujícího roku tento fakt oznámit krajskému úřadu. Pokud obec povinnost výběru orgánu přezkoumání nesplní, krajský úřad na to do 28. února následujícího roku obec upozorní a pak její hospodaření přezkoumá.

Pokud obec nesplní povinnost postarat se o přezkoumání svého hospodaření, jde o přestupek, za který jí může být uložena pokuta až do výše 1 milionu korun.

Předmět a hlediska přezkoumání by měla být shodná bez ohledu na zvolenou možnost přezkoumání. Přezkoumání vykonané auditorem hradí obec z vlastních prostředků, zatímco za přezkoumání provedené krajským úřadem žádnou úhradu neplatí (náklady na přezkoumání jdou k tíži rozpočtu kraje).

O výsledku přezkoumání se zhotovuje zpráva. Ta musí obsahovat závěr s vyjádřením, zda byly nebo nebyly zjištěny nedostatky. Nejhorší hodnocení představuje vyjádření „podle písmena c)“, kam se řadí například neúplnost nebo neprůkaznost vedení účetnictví nebo nesplnění povinnosti stanovené zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.[88] Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu a obec musí přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Upozorňujeme rovněž, že zprávy vyžadují banky i poskytovatelé dotací. S negativním hodnocením bude získání úvěru obtížné a získání dotace nemožné.

Pokud zastupitelstvo přijme závěrečný účet bez výhrad, ač byly při přezkoumání hospodaření nalezeny chyby, nelze vyvozovat proti usnesení zastupitelstva žádné důsledky. Avšak při následné kontrole plnění přijatých opatření krajským úřadem nebo při dílčím přezkoumání hospodaření za následující rok se prověřuje, zda obec přijala opatření k nápravě chyb uvedených ve zprávě o výsledku hospodaření. Pokud takové opatření obec nepřijala, uvede to kontrolní orgán v zápise a obci může být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč. Dohled nad přijetím opatření obcí provádí a pokutu u obce ukládá vždy krajský úřad.

Upozorňujeme však, že byly-li ve zprávě o přezkoumání hospodaření uvedeny auditorem nebo krajským úřadem nalezené chyby, je obec povinna do 15 dnů po projednání závěrečného účtu a zprávy o přezkoumání hospodaření podat krajskému úřadu písemnou informaci o přijetí a plnění opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků.[89]

Přezkoumání hospodaření je pravidelná každoroční činnost, která by měla přispět ke zlepšení kvality účetnictví a hospodaření obcí. Auditora lze ve většině případů využít také jako poradce.

Kontrola finanční i voličská

Jestliže se přezkoumání hospodaření týká pouze právě skončeného roku, pak kontrola prostředků poskytnutých z veřejných rozpočtů pokrývá desetileté období.[90] Ze zákonao finanční kontrole vyplývá,[91] že finanční kontrola se soustředí na prostředky vynakládané z veřejných zdrojů (příjmy, věci i majetková práva), a to ve formě vnitřního kontrolního systému a klasické externí kontroly. Obec rovněž vykonává kontrolu finančního hospodaření příspěvkových organizací, které zřídila. Z působnosti zákona je vyloučena kontrola právnických osob, kde obec plní funkci zakladatele, s výjimkou kontroly dotací, které těmto právnickým osobám poskytla ze svého rozpočtu.

Předmětem externí kontroly bývá zejména veřejná finanční podpora, za kterou se považují prostředky poskytnuté pouze ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku. Nikoli zákonná úprava finanční kontroly, ale její praktická aplikace bývá spojena s problémy. Zkušenosti z obcí ukazují, že pohled finančních úřadů, jako jednoho z tzv. kontrolních orgánů, může být zcela odlišný od hodnocení poskytovatele dotace. Nezřídka se kontrola omezuje na důsledné prozkoumání formálních náležitostí, a nikoliv na věcnou podstatu.

Z praxe: Obec přistoupí na základě výběrového řízení k dílčí změně projektu, která vede k úspoře peněz nebo k získání lepší kvality za stejný objem finančních prostředků. Vystavuje se tak riziku porušení rozpočtové kázně, povinnosti vrácení dotace a penále. Argument, že změnu schválil poskytovatel dotace, nebrali finanční kontroloři v úvahu. Případ se řešil až soudně, obec naštěstí vyhrála.

Stručný pohled na systém kontroly nesmí opomíjet kontrolní úlohu voličů. Jak jsme se už zmínili, zákonná úprava sestavení, schválení a plnění obecních rozpočtů dává občanům mnohem větší kontrolní možnosti než u rozpočtu státního. Hlavní rozdíly spočívají ve struktuře rozpočtových materiálů projednávaných zastupitelstvem, v možnosti osobní účasti a vystoupení při projednávání obecního rozpočtu nebo také v každodenním dohledu nad reálnými dopady výdajů.

Zákonný rámec systému kontroly lze považovat za dostatečný. Z tohoto hlediska se zdá nepochopitelná trvalá iniciativa rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) také na samostatnou působnost samosprávy. Kapacity NKÚ by měly být i nadále využity plně pro kontrolu hospodaření státu. Diskutabilní může být také skutečný přínos povinného zveřejňování všech smluv v jednotném registru.[92] Jak ukazuje praxe, dobře míněné úmysly mohou vyústit třeba v nekonečné dohady při jednání zastupitelstva o ceně dlaždiček. Již delší dobu se také hovoří o zcela novém zákoně o finanční kontrole, který by měl zavést do praxe některé mezinárodní standardy. Cílem kontroly nemá být hledání chyb za každou cenu. Nejlepšími kontrolory jsou aktivní občané, kteří se chtějí podílet na chodu obce a jsou ochotni obětovat svůj čas na pochopení všech souvislostí prolínajících se jejím hospodařením. V první řadě to jste vy, zastupitelé.

Časté otázky

1) Má obec možnost zvýšit vlastní příjmy, aby mohla uskutečnit nějakou investici? Jen v omezené míře, protože největší příjmy má z celostátních daní, které se přerozdělují podle zákona o rozpočtovém určení daní a jsou v daném období jednoznačně vymezeny. Obec může zvýšit koeficient u daně z nemovitých věcí (1,1 až 5), ale je to velmi nepopulární opatření. Pokud k němu zastupitelstvo přistoupí, doporučuje se spojit takové zvýšení s konkrétním účelem, na který budou tyto prostředky využity, například na místní komunikace. Obdobně lze také zvýšit místní poplatky, ale u nich je finanční efekt ještě mnohem menší než u daně z nemovitých věcí. Obec může také lépe využívat obecní majetek, výhodněji ho pronajímat. Majetek obce lze případně prodat, v tom případě si zvýší obecní příjmy jednorázově, navíc přechodem majetku do soukromých rukou ušetří obec náklady na jeho údržbu a nový vlastník z neveřejné sféry bude platit například daň z nemovitých věcí.

2) Jak se dostat k dotacím? Především musíte mít jak celkový přehled o dotacích, tak i poměrně podrobné informace o podmínkách jejich získání. Výzvy pro předkládání žádostí a veškeré informace k nim jsou povinně uveřejňovány na webových stránkách jednotlivých ministerstev, státních fondů a krajů. Většinou je nutné mít projektovou dokumentaci v určité fázi, například už vydané územní rozhodnutí nebo stavební povolení i s nabytím právní moci. Vlastní žádost je poměrně složitý dokument, ve kterém nelze zanedbat ani zdánlivé administrativní maličkosti. Je třeba věnovat velkou pozornost znění příslušných výzev pro předkládání žádostí o dotaci. Větší obce a města už mívají samostatného specialistu na zpracování žádostí, menší obce se často musejí obracet na poradenské firmy nebo spolupracovat s okolními obcemi či s místními akčními skupinami. Nejdůležitější ze všeho je uváženě rozhodnout, zda o dotaci žádat. Každá dotace totiž přináší nezanedbatelnou administrativní zátěž a případná neschopnost ji unést může obec finančně ohrozit daleko více než nerealizovaný záměr.

3) Jsem opoziční zastupitel. Mohu získat finanční informace o své obci i z jiných zdrojů než z úřadu? Ano, kromě povinnosti obce zveřejňovat rozpočet, střednědobý výhled rozpočtu, závěrečný účet, vše včetně návrhů, a dále schválená rozpočtová opatření, publikuje Ministerstvo financí ČR na svých webových stránkách[93] řadu informací z výkazů obdržených od obcí, v průběhu roku dokonce i čtvrtletně, včetně „rozklikávacího“ rozpočtu a jeho plnění. Ale základní i podrobnější informace má zastupitel zákonné právo získat právě z úřadu.[94] Bránit opozičním zastupitelům získávat informace je nejen nezákonné, ale v mnoha případech může mít pro obec i neblahé následky. Právě opoziční zastupitel může v rámci své určité kontrolní role objevit skrytý problém při přípravě důležitého rozhodnutí zastupitelstva. Další možností je využití tzv. informačního zákona.[95] 

Související předpisy

• zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
• zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí
• zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
• zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
• zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)
• zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
• zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)
• vyhláška č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě
• zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
• zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
• zákon č. 280/2009, daňový řád
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
• zákon č. 134/2016, o zadávání veřejných zakázek
• zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her
• zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Literatura a užitečné odkazy

• Kalkulačka RUD: www.informaceoobcich.cz/kalkulacka-rud
• Příspěvek na přenesenou správu: www.prispevekobce.cz
• Výnosy z hazardu: https://mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/hazardni-hry/prehledy-a-statistiky/koeficienty-obci
• Daňový portál: www.mojedane.cz
• Monitor státní pokladny: https://monitor.statnipokladna.cz/

Poznámky po čarou

[1]§ 2 odst. 1 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

[2] zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[3] zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)

[4] § 4 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[5]§ 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[6] § 5 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

[7] § 22a odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb.

[8] § 3 odst. 3 a 4 zákona č. 250/2000 Sb.

[9] § 4 odst. 4 zákona 250/2000 Sb.

[10] § 4 odst. 5 zákona 250/2000 Sb.

[11] vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, plus pokyny MF ČR k postupu podle vyhlášky

[12] § 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[13] § 28a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[14] zastupitelstvo nebo rada (starosta v obci, kde není rada), pokud jí zastupitelstvo obce podle § 102 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, vymezilo rozsah provádění rozpočtových opatření

[15] § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[16]§ 11 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[17] § 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[18] § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[19] § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[20] § 84 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

[21] zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách

[22] § 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 

[23] vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek

[24] § 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[25] výpočet z dokumentace k návrhu státního rozpočtu na rok 2022

[26] zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní

[27] zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí

[28] zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her

[29] §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 243/2000 Sb.

[30] zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí

[31] § 5 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí

[32] https://adisspr.mfcr.cz/dpr/adis/idpr_reg/dne/koef/vyhledani.faces

[33] § 16a zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí

[34] zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

[35] § 2 zákona č. 565/1990 Sb.

[36] § 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

[37] § 4 zákona č. 565/1990 Sb.

[38] § 34 zákona č.128/2000 Sb., o obcích

[39] § 6 zákona č.565/1990 Sb., o místních poplatcích

[40] § 10 zákona č.565/1990 Sb.

[41] § 10c zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

[42] zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů

[43] hlava VII zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

[44] § 11 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

[45] zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

[46] Proti tomu je nutné odlišit, že obec zavádí místní poplatky v samostatné působnosti.

[47] § 16a zákona č. 565/1990 Sb.

[48] zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)

[49] aktuálně (od 1. 9. 2022) jde o vyhlášku Ministerstva financí č. 249/2022 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů

[50] § 17 odst. 3 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a § 6a zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní

[51] § 6c zákona č 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní

[52] zákon č. 186/2016 Sb., zákon o hazardních hrách

[53] zákon č. 187/2016 Sb., zákon o dani z hazardních her

[54] Státní závěrečný účet za rok 2021, Příloha F, str. 24, https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Statni-zaverecny-ucet_2021_Priloha-F.pdf

[55] https://www.financnisprava.cz/cs/dane/kraje-a-obce/danove-prijmy-kraju-a-obci/prevody-vynosu-dane-z-hazardnich-her

[56] zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

[57] § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

[58] § 85 zákona č. 128/ 2000Sb.

[59] například § 2291 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[60] zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) 

[61] Výjimku představují ty dotace a příspěvky, které se obcím a krajům poskytují na základě zákona (například na základě zákona o státním rozpočtu, volebních zákonů, zákona o sociálně právní ochraně dětí apod.). Pro tyto dotace a příspěvky není nutné vypisovat výzvy a ani není nutné o ně žádat, jsou obcím, popřípadě krajům poskytovány ze státního rozpočtu automaticky.

[62] § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) 

[63] § 22 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 

[64] § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích

[65] https://www.mvcr.cz/clanek/prispevek-na-vykon-statni-spravy-prispevek-na-vykon-statni-spravy.aspx

[66] https://www.prispevekobce.cz/

[67] § 10a – § 10 d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[68] https://esm.justice.cz/ias/issm/rejstrik

[69] § 10d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[70] Úvod | Registr smluv (gov.cz), https.//smlouvy.gov.cz

[71] § 3 odst. 2 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), a § 10d odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[72] nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě

[73] Zde se pak jako účinné ukazuje vyjednávání o ceně pro více obcí najednou – tedy založení sdružení obcí, které bude mít větší sílu.

[74] zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem, a zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu, § 61 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích

[75] § 1963 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[76] § 17 zákona 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

[77] zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví

[78] § 1 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

[79] vyhláška č. 410/2009 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky

[80] § 84 odst. 2 písm. b) zákona č.128/2000 Sb., o obcích

[81] vyhláška č. 220/2013 Sb., ke schvalování účetních závěrek některých účetních jednotek

[82] vyhláška č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu)

[83] pro zajímavost uvádíme odkaz na účetní výkazy státu: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/ucetni-vykaznictvi-statu/ucetni-vykazy-za-ceskou-republiku

[84] vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech)

[85] § 3a vyhlášky č 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech)

[86] https://monitor.statnipokladna.cz/

[87] zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí

[88] § 10 zákona 420/2004 Sb.

[89] § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí

[90] § 44a odst. 11 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

[91] zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole

[92] zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv

[93] www.mfcr.cz

[94] § 82 odst. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích

[95] zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím