Nová směrnice o whistleblowingu – koho se týká?
Metodika Ministerstva spravedlnosti k přímému účinku ze dne 4. 11. 2021 uvádí souhrn orgánů veřejné moci jako tzv. povinných subjektů, na které se bude vztahovat přímý účinek směrnice.
Za orgány veřejné moci metodika označila státní orgány, orgány územních samosprávných celků a další veřejné instituce, jakými jsou např. veřejné vysoké školy. Metodika přitom mezi obce zahrnula pouze takové, které mají více jak 10 000 obyvatel.
Pro úplnost dodáváme, že některé názory vztahují přímý účinek směrnice (s ohledem na znění jejího článku 8 odst. 9) také na orgány obcí s méně jak 10 000 obyvateli, resp. s méně jak 50 zaměstnanci. Ministerstvo spravedlnosti však malé obce ve své metodice nezmiňuje.
Jaké povinnosti pro obce vyplývají ze směrnice o whistleblowingu?
Hlavní povinností obcí dle směrnice bude zřídit tzv. vnitřní oznamovací systém. Jedná se o souhrn postupů a nástrojů, které obci jako povinnému subjektu poslouží k přijímání oznámení, k nákladní s ním, k ochraně totožnosti oznamovatele a dalších osob, ale také k ochraně informací uvedených v oznámení a komunikace s oznamovatelem. Reálný chod systému obec zajistí skrze tzv. příslušnou osobu.
Za řádné fungování vnitřního oznamovacího systému přitom bude odpovídat přímo obec.
Jaké informace může oznamovatel prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému obci oznámit?
Oznamovatel může obci prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému oznámit protiprávní jednání, které porušuje právo Unie. Protiprávní jednání se přitom musí týkat jedné z 10 oblastí uvedených v čl. 2 směrnice, tedy:
- zadávání veřejných zakázek;
- finančních služeb, produktů a trhů a předcházení praní peněz a financování terorismu
- bezpečnosti a souladu výrobků s předpisy;
- bezpečnosti dopravy;
- ochrany životního prostředí;
- radiační ochrany a jaderná bezpečnosti;
- bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat;
- veřejného zdraví;
- ochrany spotřebitele a
- ochrany soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů.
Oznamovatel se musí o protiprávním jednání navíc dozvědět v rámci svého pracovního kontextu. Je přitom jedno, zdali oznamovanou informaci získá během samotné práce pro obec, nebo zdali se o práci např. pouze ucházel. Oznamovatel přitom nemusí být jen zaměstnancem nebo uchazečem o zaměstnání. Ochrana poskytovaná směrnici dopadá např. i na dobrovolníky, stážisty, členy orgánů právnických osob (zřízených obcí), ale také na osoby samostatně výdělečně činné, které budou obci např. dodávat určité služby.
